Půdní byt, který stále roste!

Na zajímavosti dodává tomuto bytu prvek, který mohl nejprve vypadat jako velká chyba – půdy, na kterých vznikl, mají každá jinou výšku podlah. A rozdíl to není malý – sedmdesát centimetrů. Srovnat je při stavbě nešlo. Majitelé totiž nejprve koupili jednu půdu, několik let tady bydleli a až později se jim naskytla možnost přikoupit prostor nad sousedním domem. Architekt však tyto dispozice využil.

„Jako ideální se ukázalo umístit do nižšího prostoru společenskou část bytu - kuchyň, jídelnu se zimní zahradou, obývák a také technické zázemí bytu. Když se vyjde po několika schodech, otevřou se posuvné dveře, jste v takzvané intimní zóně. Tady mají rodiče ložnici a pracovnu, kluci – dvojčata - dětské pokoje a také se zde nachází koupelna majitelů,“ říká Petr Pospíšil z firmy Kyzlink, kterou majitelé při rekonstrukci a zřizování využili.

Celá obytná část je propojena - obývací pokoj, jídelna se zimní zahradou a kuchyně tvoří jeden velký prostor. Přitom při výběru nábytku se majitelé řídili zásadou, že čím méně, tím lépe.

Obývacímu pokoji dominuje prostorná sedací souprava z kvalitní tmavé kůže, kterou doplňuje vestavěná knihovna, konferenční stolek, stolek s televizí a police na zásobu CD a DVD. Více než nábytek však na první pohled zaujme to, že podlaha z dřevěných špalíků ze světlého dubu přirozeně přechází do obložení šikmých stěn. Dává tak celému prostoru jednotný řád a mírně jej zakulacuje.

Do jídelny majitelé zvolili černé kožené židle a bílý jídelní stůl. Právě u něj je patrné, že nábytek v domě byl vyrobený na zakázku a sjednocuje ho zajímavý detail – zaoblené rohy. Opakují se také u polic na CD a knihovny. V bytě se dvěma malými a velmi aktivními kluky jde kromě designu také o bezpečnostní prvek.

Od jídelního stolu majitelé krásně vidí na zimní zahradu, kterou lze v létě zcela otevřít a rozšířit tak obytný prostor. V zimě samozřejmě zůstává uzavřená, ale díky důmyslnému způsobu a několika možnostem otevírání dveří ji lze za krásného počasí také využívat bez toho, aby v interiéru docházelo ke zbytečným únikům tepla.

Ze vstupní chodby se dostanete do komory, která nabízí nejen místo k ukládání všeho možného, ale také se sem vešla pračka.

Přechod mezi oběma zónami bytu tvoří pracovna, která se svým pojetím může stát jak veřejným, tak privátním prostorem. Do chodby a obývacího pokoje má sice prosklené stěny se zvukovou izolací, ale soukromí v ní zajišťují bambusové rohože.

Originální nábytek najdete i v dětských pokojích, ložnici a koupelně. Také tady má obložení vany zaoblené rohy. Dětské pokoje jsou zařízené jen základním nábytkem vyrobeným na míru - postelí, stolem a velkými vestavnými skříněmi, do kterých se vejde oblečení i hračky. Důležité je, že zde zůstala velká plocha na hraní, kterou děti v tomto věku ocení stále nejvíce.

Výhodou půdních bytů, a tento nebyl výjimkou, je dostatek přirozeného světla. Do interiéru proudí velkými okny z východní a západní strany. Aby v horkých dnech nedocházelo k přehřívání interiéru, chrání skla žaluzie s elektronickými čidly, které se samy stahují a vytahují právě podle počasí a teplot venku. Ale ani umělého světla zde není málo. Navíc architekt využil šikmých zdí a kromě klasických stropních lustrů světla umístil i na hrany stěn, do výklenků a dalších zákoutí, kde mohou působit nejen jako zdroj světla, ale také jako zajímavý doplněk.

Nevím jak vy, ale já bych v takovém bytě bydlela, i pokud bych si musela svítit svíčkami. Je přece krásný!