Sacharidy nejsou jen kostka cukru. Pomůžeme vám vyznat se v nich!

Sacharidy jsou skoro ve všem, co vám přijde na talíř – od bonbonů a dortů až po jogurty, rohlíky, brambory, fazole nebo jablka. Nejsou ale všechny stejné. Jednotlivé druhy se liší svými vlastnostmi, ale také účinky na metabolismus. Vědět o tom něco víc se vážně může hodit!

Z chemického hlediska jsou sacharidy organické sloučeniny, jak přírodního původu, tak i syntetické. Ve starší nebo přeložené literatuře se můžete setkat i s názvy uhlovodany nebo glycidy – ty se dnes už nepoužívají, je to ale totéž. Sacharidy jsou zdrojem okamžité i zásobní energie a patří mezi ně také skupina látek, označovaných jako vláknina (více o druzích vlákniny si přečtěte tady).

Jaké sacharidy tedy existují?

Právě na ně se musí rozložit všechny složitější sacharidy, aby je tělo mohlo využít. Vstřebávají se střevní stěnou přímo do krevního oběhu; to je předurčuje stát se rychlým zdrojem energie při náročných fyzických, ale i duševních výkonech.

Mezi monosacharidy patří především glukóza a fruktóza. Fruktózu, takzvaný ovocný cukr, obsahuje nejen ovoce, ale také třeba obilí nebo červená řepa. Přírodní glukózu lze získat například z medu nebo z hroznového vína, prodává se ale i ve formě prášku (Glukopur) či bonbonů (hroznový cukr). Je také součástí energetických a iontových nápojů pro sportovce.

Velkou část sacharidů, které se vyskytují ve vašem jídelníčku, najdete v této skupině. Jejich molekuly jsou tvořeny dvěma jednotkami monosacharidů (odtud název). Abyste je mohli strávit, musí se nejdřív rozštěpit. Určitě dobře znáte především sacharózu – jejím zdrojem je řepný a třtinový cukr. Kostka cukru, kterou si hodíte do kávy, spadá tedy do této kategorie, stejně jako běžné cukrovinky.

Patří sem i mléčný cukr, laktóza, která se nachází v mléku a mléčných výrobcích. Pokud má člověk nedostatek enzymu, potřebného k jejímu trávení, má potíže s nadýmáním, průjmem a dalšími projevy nesnášenlivosti mléka. Posledním členem skupiny je maltóza (sladový cukr). Je obsažena v klíčících zrnech ječmene a v pivu.

Jsou tvořeny mnoha spojenými molekulami monosacharidů. Slouží buď jako zásoba energie u rostlin (škroby), nebo jako stavební materiál (celulóza a pektiny). Zdrojem škrobu jsou kořeny, plody a semena rostlin. Na váš stůl se dostává především v podobě výrobků z obilí (pečiva a těstovin), ale i luštěnin, brambor, rýže a zeleniny.

„Tento druh sacharidů nechutná sladce, a tak si lidé neuvědomují, že štěpením sacharidů z brambor nebo rýže vzniká glukóza, která má stejné účinky jako glukóza z bílého cukru,“ upozorňuje doktorka Iva Málková, zakladatelka společnosti STOB.

Celulóza a pektiny patří do skupiny látek, souhrnně nazývané vláknina. Vláknina je nestravitelná, jako jediná ze sacharidů se tedy neštěpí na glukózu a není zdrojem energie. Jejím zdrojem je především zelenina, luštěniny, houby a některé druhy obilnin.

Pokud chcete zhubnout, jsou pro vás tedy potraviny s vysokým obsahem vlákniny ideální. Se škroby je to složitější – je třeba znát jejich glykemický index, například obilniny byste měli jíst jen v omezeném množství. A největší pozor si pochopitelně dejte na mono- a disacharidy, které se dostávají do krevního oběhu nejrychleji.

Připadáte si jako při hodině chemie? Nebojte, to už je za vámi!