Sex bez vyvrcholení: Je lepší ho předstírat, nebo se přiznat?

„Jsem s přítelem už dva roky a náš sex byl na začátku skvělý,“ svěřuje se osmadvacetiletá Anna s tím, že kdysi není dnes. „Dovolím mu všechno, včetně tvrdších praktik. On to miluje a pokaždé, když skončíme, se mě zeptá, jak jsem si to užila. Nechci ho ztratit, mám ho ráda, tak odpovídám, že fantasticky. A že orgasmus byl parádní,“ krčí rameny čtenářka, která lže, jako když tiskne.

„Teď už mi připadá hloupé, abych mu řekla, že k vyvrcholení u mne nikdy nedošlo. Možná potřebuji víc předehry, mazlení, orálního sexu. Já nevím, ale hlavu si lámu hlavně s tím orgasmem. Mám mu to po tak dlouhé době říct? Co myslíte?“ ptá se Anna, která v podstatě jádro problému nevidí, takže ani netuší, kudy vede cesta ven.

Mezi předstíráním sporadicky a dlouhodobě je rozdíl. První případ je tak trochu vysvobozující. „Většině žen nevadí, že nevyvrcholí při každém styku, a trvá-li dlouho, ukončí ho falešným orgasmem, aby nezklamaly partnera. Po hodinovém sexu, kdy muži tuhne krk a dřevění jazyk, to bývá milosrdné,“ nastiňuje ve své knize Tajemství ženské sexuality sexuolog Zlatko Pastor.

Tyhle situace jsou poměrně běžné a podle sexuologa na nich není nic, co by se muselo slovně rozebírat. Stejně by to nikomu neprospělo. Jen si představte to klišé, když se sex protahuje, orgasmus stejně nepřichází, a jeden souloží jen kvůli druhému. Ve finále to nebaví nikoho. Jenže co když předstírání trvá rok, dva i více let, třeba právě od začátku vztahu? Co odborníci říkají na tohle?

I americká sexuoložka, psycholožka a známá televizní osobnost Emily Morse má na věc jasný názor. „Neříkám, že se musí jít s pravdou ven, ale na druhé straně, pokud žena nevyjádří svoje touhy, potřeby i nespokojenost, nikdy šťastná nebude,“ radí všem v podobné situaci s tím, že plán vypadá následovně.

„Dlouho kamuflujete? Tak teď přijďte s nápadem, že chcete sex víc okořenit. Zkuste třeba nové varianty orálního sexu, soustřeďte se na sebe a už nikdy znovu nepředstírejte,“ uvádí na svém blogu odbornice. Ale zabere to na 100 procent?

Jistě, mávnutím kouzelného proutku se věci nezmění. Chce to čas, trpělivost a trochu toho pózování. Aby se partner necítil neschopně, třeba že vám to „dlouho trvá“, je třeba ho chválit. Byť jen za jeho přítomnost nebo aktivnější přístup. Podle sexpertky mu tak dáte najevo, že oba jdete správným směrem. A dáte si šanci.

Hlavně ale nerozebírejte, že orgasmus nikdy nebyl a možná ani nebude. O minulost se nikdo nepře, ale do budoucnosti nevidíte, takže pozor na předčasné soudy! A soucitné obličeje…

„Já vím, že je obtížné tuhle situaci vyřešit, ale každý by měl převzít odpovědnost za svoje vlastní potěšení. Začněte znovu. Bavte se o milování, fantaziích, touhách, udržujte spolu dialog. Jakmile spolu takto budete pracovat, věci se pohnou k lepšímu,“ uzavírá Emily Morse s dodatkem, že náprava jde i bez zničující pravdy o neexistujícím orgasmu. Ta by mohla partnerovi ublížit. Ale jestli razíte cestu otevřeného přiznání, zkusit to pochopitelně můžete. Ale pak za následky nikdo neručí.

A co si o tom myslíte vy? Říct, nebo neříct?