Článek
Nedalo mi to, a i když nebude má reakce zřejmě taková, jaká se možná čeká - jsem totiž nadšenou matkou a svého syna bych za nic na světě nevyměnila. Chtěla bych alespoň trochu nahlodat ty mladé dušičky, které uvažují nad tím, že je vlastně zbytečné mít děti.
Můj syn se mi narodil v mých třiadvaceti letech, byl očekávaným potomkem, protože děti nadevše miluji... vždy jsem z nich byla okouzlená a i proto jsem vystudovala „pajdák", abych jim byla blíž. Vlastní dítě je samozřejmě něco jiného, nezbavíme se ho tím, že odejdeme z práce domů, kde bude klid, a i když to bylo někdy o nervy, byla jsem moc šťastná, že ho mám.
Užila jsem si s ním mateřskou až do konce, byla jsem doma celé čtyři roky a moc mě bavilo se mu věnovat. Dívat se, jak roste, jak je šikovný a jak se nám s manželem podobá, číst z knížek, učit ho mluvit a chodit. Bylo to spolu s těhotenstvím to nejkrásnější období v mém životě. Nemůžu pochopit, že to někdo nechce zažít, vždyť vlastně ani netuší, o co krásného přichází!
Nejde přece jen o pláč, kterého je určitě někdy až až, nejde jen o přebalování počuraných plenek, praní a uklízení hraček. Jde o to, že tu po sobě něco nechám. Človíčka, který pokud do něj vložím trochu péče, se mi odvděčí už právě tím, že je, že žije, že je tu se mnou a vždycky bude. A i když jsme se s manželem rozešli, vím, že to dítě mi zůstane navždy, vždycky to bude moje krev a že já jsem ta, co ho vychovala.
Proč nevyužít té šance, že máme právo změnit trošičku ten náš svět. Nevadí, že jen tím, že přibude jeden človíček mezi ostatní. Vím, že život dnes není procházka růžovým sadem, a znám i názory: „Proč plodit potomky do takového zlého prostředí", ale vždyť to přece děláme i pro sebe. Pro co jiného má člověk žít než pro svoje děti? To by přece život neměl ani smysl.
Tohle byl poslední příběh na téma zda chtít, či nechtít dítě. Už v pondělí ale startuje Téma týdne nové: Život v satelitu. Jak se vám žije mimo centrum města? Stala jste se také tzv. zelenou vdovou? Co vás štve a co vás naopak mile překvapilo na životě v satelitu? Pište na info@prozeny.cz a vyhrajte jeden ze tří honorářů 500 korun.
