Hlavní obsah

Zabiják vztahu? Přílišná horlivost!

Foto: Thinkstock

Vztah, kde jeden táhne a druhý se veze, nemůže fungovatFoto: Thinkstock

Reklama

Cítíte už nějakou dobu, že do vztahu dáváte víc, než se vám vrací? Přejete si, aby vás drahá polovička milovala stejně, jako vy milujete ji, a dala vám to najevo milými gesty? Pak musíte skončit s některými svými starými zlozvyky, na které si partner přivykl. Bez nich lásky dostanete víc!

Článek

Partnerský vztah není o jednotlivci, ale o porozumění, souznění, ohleduplnosti a kompromisech ze strany obou zúčastněných. „Jenže v našem vztahu se snažím pořád jenom já,“ vzdychá třicetiletá Romana. „Mně někdy přijde, že kdybych neudržovala svůj vztah pohromadě, už by dávno nebyl,“ souhlasně přitakává Pavla.

A dodává výčet svých aktivit, kterými okořeňuje prý jinak trochu nudné partnerství. „Přicházím s daty výstav, zábav a plesů, neustále se zmiňuji o premiérách nových filmů, plánuji dovolené i narozeninové oslavy. Jako první partnera chytám na veřejnosti za ruku, dám mu pusu nebo navrhnu společnou schůzku mimo domov. Často mám pocit, že ohledně lásky a aktivit přemýšlím jenom já. Marek je v tomhle ohledu jako pecivál.“

Velká chyba: partner nedostane šanci

Že by ukázkový nešvar dnešní doby? Vy chcete mít vztah dokonale funkční, věříte, že toho dosáhnete pouze společným úsilím, jenže partner se snažit odmítá. Všechno nechává na vás samotných a jen nečinně přihlíží, jak organizujete, vymýšlíte a navrhujete? Lze vůbec takového „partnerského diváka“ napravit? Ano, začít ale musíte u sebe! Pravděpodobně jste z důvodu absence jeho role a mohl to být třeba sexuální aktivista, komunikační manažer nebo tvůrčí šéf, tyto převzala na sebe. Ale ve všech těchto pozicích by se  protějšek uplatnit mohl, jen kdybyste mu dala příležitost.

Jak dostávat víc lásky?

Jestli zkrátka přijdete do vztahu a už od začátku jste zvyklá jednat, vyřídit, napsat, smontovat, objednat… všechno, na co si jen partner vzpomene, připravujete ho o možnost, aby se těchto úkolů zhostil sám. Dá se to přirovnat k upírání prostoru k žití. Vy máte ten větší kus, on menší. Jenže pak se nemůžete divit, že partnera nenapadne, aby vám nabídl odvoz z práce nebo vás pozval na večeři a do kina. Proč? Protože vy už jste mu odpoledne napsala e-mail, že rezervace je tam a tam a že na něho počkáte před restaurací.

Speciálně muži totiž ve vztahu potřebují:

  • vědět, že mohou projevit aktivitu,
  • cítit, že jim neodpíráte možnost učit se vás poznávat,
  • nesoupeřit o svoji partnerskou roli.

Když už ale není pochyb o tom, že partner od televize zcela ignoruje partnerský život, a veškeré pokusy o nápravu selhávají, co s tím?

Na špatnou akci špatná reakce

„V každém vztahu platí několik pravidel,“ vysvětluje psycholožka Olga Kučerová z portálu tamarapolanski.cz. „Jedno z nich je, že toho druhého prostě nezměníte. Můžete jen změnit něco v sobě, aby partnerovy reakce byly jiné a vaše energie a podvědomé vyzařování nevytahovalo na světlo právě tuto jeho traumatizovanou část, která leží na gauči u televize.“

Podle psycholožky navíc nikdy nevíte, jaké má u toho partner pocity, tedy kromě toho, že dělá to, co dělá. Někdy to může být skrytý psychický tyran, který má zvrácenou radost z toho, že zkazí každou vaši radost, zájem a aktivitu nebo všechno to, co byste chtěla a na čem vám záleží. Na druhou stranu se může jednat o velmi zábavného společníka a týmového hráče, jen je někde schovaný.

Důvod lenosti: jak ho zjistit?

Ať tak nebo tak, změnit partnerovo chování můžete jen tehdy, když znáte příčinu. „Můžete zkusit zjistit, co ho na vás irituje, a dělat to jinak. Možná se potom přidá k vašim aktivitám. Nebo prostě jen usednout a říct – nevím si rady, chtěla bych... Jak bys to udělal ty?“ doporučuje Olga Kučerová.

Jednou z možností je i hra na pasivní roli pozorovatele. „Zkuste udělat to samé co on, aby se projevil. Možná přijde scéna, možná bude konečně spokojený, že ležíte na gauči oba a můžete se uzavřít před světem,“ popisuje psycholožka. A dodává, co bude následovat. „Možná převezme aktivitu, možná zjistíte, že mu chyběl sex, možná najdete nějakou společnou řeč. V podstatě je třeba se zamyslet, jít po stopách a hledat, co jeho chování způsobilo. Základem je udělat jakoukoliv změnu u sebe a čekat na zpětnou reakci.“

Nebojte se cizí pomoci

Ke změnám v sobě je dobré přivolat odborníky a držet se jejich vedení. Pomůže kouč, partnerský poradce, terapeut. „V tomto směru bych projevila tu největší aktivitu,“ uzavírá Kučerová.

Pak už zbývá snad jen to jediné: Poslat ho k šípku…

A co váš partner? Je taky líný v čemkoli se angažovat? Spoléhá se na to, že všechno zařídíte? Nebo bývá sám od sebe aktivní a snaží se vztah zpestřovat? Napište nám do diskuse, co se děje u vás doma a kdo z vás se snaží víc!

Reklama

Související témata:

Načítám