1. kapitola - Stručně právnicky řečeno, představuje termín „domácí násilí" veškeré násilí mezi osobami, které žijí ve společné domácnosti, tedy vesměs mezi partnery a nejbližšími příbuznými. V následujících sedmi kapitolách se zaměříme na jednotlivé formy, aspekty a možná řešení tohoto nepříliš povznášejícího společenského jevu.
Nemusí se jednat jen o fyzické projevy, tedy bití či jiné útoky, ale i psychický nátlak, často kombinaci obojího. „Podle mne je podstatné zdůraznit, že u fyzických útoků je přirozeně lépe rozpoznatelné, že se jedná o patologické prostředí, oběti snáze dokazují neúnosnost situace. Psychické násilí ale není o nic méně zničující i v případech, kdy není doprovázeno například bitím. I tento faktor je postižitelný, součástí právního řádu a je třeba se jím zabývat, povzbuzovat oběti, aby svůj problém řešily," konstatuje David Šámal, který se v rámci své psychologické praxe s obdobnými případy setkal.
Děsivé na těchto případech mimo jiné je, že patologické prostředí v domácnosti vesměs trvá dlouhodobě, oběti snášejí týrání i řadu let.
I psychické násilí je postižitelné
Dlouhodobým utrpením, které spadá podle nového trestního řádu rovněž pod pojem domácí násilí, může být i psychické týrání. Byť se obejde bez facek a bití či jiných zjevnějších projevů. Spočívá v neustálém ponižování, nadávkách, nucení k ponižujícímu chování, jímž má oběť dokazovat svoji naprostou podřízenost a oddanost. Řešení těchto případů je obzvlášť složité, protože okolí si něčeho takového těžko všimne a oběť sama bývá natolik zmanipulovaná, že buďto objektivně problém nenahlíží, nebo je příliš na agresorovi závislá a vystrašená.
Výjimkou - ostatně obdobně jako u fyzického násilí - nejsou ani případy, kdy oběť má stále ke svému trýzniteli, byť nezdravě deformované, nicméně silné citové pouto, takže podléhá zábranám této osobě jakkoli ublížit. Řešením může být psychoterapie, pokud možno pro obě strany. Ze zmíněných důvodů se ale často zúčastnění k takovému kroku neodhodlají - buďto se za svoji situaci stydí, nebo chtějí - případně i ze strachu - partnera či jinou „blízkou" osobu chránit, eventuálně nejsou schopny si patologii soužití připustit.
Do domácího násilí spadá i psychický teror
Jak pomáhá současná legislativa
V současnosti se daří odhalovat více případů domácího násilí než kdykoli předtím. Přispěla k tomu osvěta, zpřísnění právního řádu včetně tlaku na důslednější přístup policie. Nezanedbatelnou roli hrají také organizace, které se na pomoci obětem významně podílejí. „V důsledku těchto faktorů častěji najdou odvahu samy oběti, a také přibývá lidí z okolí, kteří nesdílejí stále dosud rozšířený postoj, podle něhož se nemají co míchat do cizích záležitostí, a podezření na domácí násilí sami oznámí," shrnuje své poznatky právník Zdeněk Michal.
Kdo všechno může být obětí
Nejčastěji se mluví o týraných ženách. Ovšem obzvláště děsivé jsou případy brutálního týrání malých dětí. Často bývá agresorem partner matky, a to leckdy dokonce i tehdy, je-li biologickým otcem dítěte. Pro mnoho lidí je v této souvislosti dosti nepochopitelný přístup matky, která takovým situacím přihlíží, aniž by se pokusila je jakkoli řešit. Bývá to tím, že buďto jsou tyto ženy rovněž týrané a mají enormní strach, nebo jsou natolik závislé na alkoholu či drogách (či v kombinaci s psychologickými poruchami osobnosti), že nejsou schopny zvrácenost situace vnímat a posoudit. Alarmující jsou pak případy, kdy se žena sama na týrání podílí nebo ho sama iniciuje.
„Bývá to dáno tím, že žena preferuje podřízenost a závislost na partnerovi, nebo jí stejně jako jemu dítě vadí, obtěžuje jí, protože zcela ztratila mateřský pud, pocit odpovědnosti, není schopna se dítěti věnovat," uvádí Marie Skácelová. Právě s takovými případy se jako dětská psycholožka setkala v dětském domově, kde několik takových dětí skončilo.
Obětí je nejčastěji žena
Nejpodstatnější roli v odhalování těchto případů hrají dětští lékaři, kteří pojmou podezření při běžných prohlídkách, případně učitelky v mateřských školkách nebo pak ve škole.
O poznání méně se mluví o psychickém i fyzickém násilí, které působí jejich vlastní potomci starým lidem. Ventilují si na nich své vlastní neúspěchy, péče o ně je obtěžuje, vidí v nich jen zdroj peněz.
Specifickým fenoménem jsou muži týraní svojí partnerkou. Vesměs se jedná o psychický nátlak, který ale leckdy přerůstá i ve fyzická napadení.
Násilí se může objevit například i mezi sourozenci, kteří žijí společně a jeden je na tom druhém závislý nebo nějak handicapovaný.
Pokud alespoň v posledním bodě mají elementární náhled, jsou velmi užitečné existující bezplatné linky či poradny, kde odborníci pomohou postiženým získat právě objektivní posouzení soužití a poradit adekvátní postup (o formách pomoci vás informujeme v jedné z dalších částí tohoto Průvodce).
| Kontakty a informace |
|
Bílý kruh bezpečí (zabývá se všemi formami domácího násilí včetně různých typů pomoci) nepřetržitá poradenská telefonní linka.: 257 317 110 |
|
Další kontakty ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí: www.donalinka.cz - rovněž nepřetržitá telefonická pomoc |
|
Občanské sdružení ROSA (specializuje se zejména na pomoc ženám a jejich dětem, ale i ostatním obětem domácího násilí) tel.: 241 432 466, 602 246 102email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript |
Reakce na článek
XY10
Dobrý den milé dámy
Dobrý den milé dámy. Jsem muž ženatý 20 let. Tudíž nějaké ty manželské zkušennosti mám. Mám také spoustu přátel a spřátelených rodin. Možná, že některé z vás opět popudím, ale já jsem se opravdu nikdy ( s výjimkou 1 situace) s rodiným násilím nesetkal. Ta 1 situace se stala u nás doma, když mi bylo 6 let a šlo o více méně přetahování. Aktéry byli mí rodiče. To je ale před 36 lety. Dále jestli se dá nazvat domácím násilím, když manželka řekla mému kamarádovi že nechce ty jeho parchanty vidět (děti z prvního manželství) a on jí dal facku až upadla, pak tedy jsem setkal s 2 případy. Jinak o nich ale pouze čtu a zase čtu. Protože je to téma hodně probírané já se s tím ale téměř nesetkal, tak jak to tedy je? Skutečně existuje, nebo si mnoho (neříkám že všechny) žen pouze přikládá polínka? To jsou oběťmi ( hrozné slovo) pouze ženy a děti? Nevím ale nezdá se mi to prostě. Hezký večer.
pavla.marie
Dobrý den milé dámy
No, víte, kdybych to udělala dřív a neprošla si tou zkušeností, asi bych nebyla taková, jako jsem nyní - fakt věřím na "co tě nezabije, to tě posílí" a každá taková i negativní na vlastní kůži prožitá zkušenost mě posunuje dál. Zatímco můj exmanžel se jaksi neposunul nikam. Díky za slova o "silné ženské" - asi to tak bude, rozhodně už nikdy nebudu kvůli chlapovi brečet nebo se snad trápit. A doufám, že děti vychovám tak, aby byli silní a nemuseli si prožít něco podobného, než dojdou tak daleko, jako já.
XY10
Dobrý den milé dámy
To je smutný příběh. Nemůžu na to nic jiného říct. Já jsem se v poslední době setkal s dalším případem, Celkově tedy mám 3 přímé poznatky za svých 42 let života. To není moc. U Vás se mi líbí, jak jste z "prohry" udělala "výhru" a jak říkáte udělala si pořádek v notýsku. Jste silná ženská. Škoda jen, že jste to neudělala dřív. Hodně štěstí.