6. kapitola – „K noze!" „Sedni!" „Fuj!" „Místo!" a několik dalších základních povelů musí zvládnout každý správně vychovaný pes. Není nic horšího než psí neposlušnost. Pes zkrátka povelům rozumět musí. Ale jak na to? Jak ho správně vychovat a vycvičit? Metod je několik. Základ je ale vždy stejný – vytrvalost a důslednost. Zde je náš manuál!
Chcete, aby pejsek přišel k vám, když ho zavoláte. Ráda byste ho jednou venčila v parku bez obavy, aby neroztrhal psíka vaší sousedky (nebo nebyl sám roztrhán). Nebo byste dokonce ocenila, kdyby váš čtyřnohý miláček uměl aportovat a běhal přes překážky na cvičišti. K takovéto poslušnosti je ale poměrně dlouhá cesta. Začít s výchovou je nutné již od prvního okamžiku, jakmile si štěně přinesete domů.
„Výcvik psa je i velkou životní zkušeností. Mnoho rodičů dokonce připouští, že hodně z toho, co vědí o výchově dětí, se naučili z péče o svého psa. Psi totiž reagují na lásku i férovou hru podobně jako děti. Vždy je ale nutná důslednost a pevné nervy. Když něco pes podesáté nepochopí, zatněte zuby a zkuste to pojedenácté," říká psycholog Vojtěch Benda. A tím se dotýká zásadního pravidla výcviku psa. Pokud jednou na povel „místo!" znamená, že pes má jít do svého pelíšku či boudy, musíte to, aby tam šel, vyžadovat pokaždé, když tento povel použijete. Nesprávné by bylo, kdyby povel „místo" někdy znamenal „běž do pelíšku" a jindy „zůstaň tam, kde teď stojíš".
Naučte štěně čistotě
Jako první je nutné naučit psa hygieně. Abyste doma nemusela sbírat jeho výkaly a donekonečna uklízet loužičky. Ale i pokud chováte psa venku, měl by vědět, na jaké místo má chodit svou potřebu vykonávat.
„Malá plemena psů, chovaná v bytě, se většinou učí na pravidelné venčení. Ale přesto existuje u těchto plemen ještě možnost naučit psa chodit na podušku či bedýnku s pilinami. Tu je možné umístit někde v bytě nebo v předsíni. Osobně bych ale tuto variantu příliš nedoporučovala, jedině pokud je váš pes již starý a pohyb mu činí potíže, nebo je nemocný," vysvětluje profesionální chovatelka Jana Fohlová.
„Malé štěně je dobré hlídat a odchytávat, jakmile vidíte, že se krčí a chce vykonat potřebu. U štěňat to nastane zhruba do půlhodiny po jídle, takže pokud je krmíte pravidelně, nebude příliš složité si takto pejska pohlídat. A pokud to už nestihnete nebo udělá loužičku doma, tónem hlasu mu dejte najevo, že se zlobíte. Svou vinu velmi rychle pochopí," míní Fohlová. A hned také dodává, že strkat čumáček do loužiček je sice často používaná metoda, ale není nutná. Jak pes roste a dospívá, samotnému mu začíná docházet, že loužičky se doma nedělají a že není dobré si takto „špinit" vlastní teritorium. „Zhruba do jednoho roku se hygieně naučí každý zdravý pes," ujišťuje Jana Fohlová.
Slyšet na jméno
Důležité je, aby pes slyšel na své jméno. Tím jej můžete kdykoli zavolat k sobě. Proto je výhodou, když psí jméno obsahuje nějakou znělou hlásku. Lépe se vám pak bude takovým jménem pejsek přivolávat. Dobrá jsou jména s písmeny „r" nebo se sykavkou. Příliš dlouhá jména se nedoporučují. Naučit na zavolání jde poměrně snadno, postačí vždy psa zavolat a mít v ruce připravenou nějakou odměnu. Nemusí to ale být stále jen pamlsek, stačí i pohlazení a velká pochvala.
Povel sedni!
Před tím, než začnete psa cvičit, je nutné si uvědomit, že je nejprve potřeba získat pozornost vašeho psa. Vezměte si jej stranou, na místo, kde ho nebude nic rozptylovat, a začněte s povely. Pro naučení povelu „sedni!" se doporučuje následující postup. Připněte psovi vodítko, držte jej v levé ruce. V pravé mějte připravený pamlsek a tuto ruku přidržte o jeho čumáku, nechte ho sousto olíznout (nikoli však vzít). Pak řekněte „sedni!" a ruku s potravou dejte nad jeho hlavu tak, aby byl pes nucen dívat se do stropu. Jak se štěně bude snažit neztratit pamlsek z očí, samo zakloní hlavu a bude nuceno si sednout. Jakmile bude sedět, pohlaďte ho, pochvalte a pamlsek mu dejte.
Pamlsky postupem času přestanete používat. Později nebude nutné ani ukazovat ruku nad jeho hlavou a pes bude rozumět povelu samotnému.
Povel lehni!
Naučit psa, aby lehl na povel, je poněkud složitější. A to z toho důvodu, že sám tuto polohu vnímá jako podřízenou a submisivní. Nácvik tedy potrvá o něco delší dobu než u povelu „sedni!".
Psa posaďte vedle své levé nohy, aby se díval stejným směrem jako vy. V levé ruce jej držte na vodítku a v pravé mějte připravený pamlsek. Pak položte lehce levou ruku na rameno psa, respektive do jeho kohoutku, pravou rukou mu těsně nad zemí ukažte pamlsek a přitom tiše proneste povel „lehni!". Levou rukou psa pomalu nenásilně zatlačte tak, aby si lehl. Vzhledem k tomu, že uvidí u země pamlsek, nebude to činit žádné velké problémy. Až se pes dotkne lokty země, přenechte mu celý pamlsek na zemi. Psa ještě po provedení povelu přidržte chvilku u země, aby si polohu zapamatoval.
Povel zůstaň!
„Učit psa, aby zůstal sedět, stát či ležet na místě, je dobré začít až ve chvíli, kdy umí základní povely, jako je ‚sedni!‘ a ‚lehni!‘," radí Jana Fohlová.
„Začněte tím, že pes sedí po vaší levé straně, v levé ruce jej držte na vodítku a v pravé mějte připravenou odměnu. Pravou ruku psovi dejte před čumák. Vyslovte povel ‚zůstaň!‘ a pak pravou nohou vykročte a postavte se čelem před psa očuchávajícího pamlsek. Udržujte jeho hlavu stále zdviženou tak, aby pes zůstal vsedě. Počkejte zhruba deset sekund a pak se na levé noze otočte opět tak, abyste stáli napravo od psa. Až se otočíte do původní polohy, přenechte psovi celý pamlsek a pochvalte ho," radí Jana Fohlová.
Postupem času můžete od psa udělat kroků více a tak natrénovat i to, že od něho nakonec odejdete úplně a on zůstane sedět na stejném místě. „Podobně je tomu i v případě, že chcete, aby pes zůstal na místě třeba ležet nebo stát," doplňuje chovatelka Fohlová.
Kdy na cvičiště?
Základní výcvik poslušnosti trvá zhruba osm týdnů. Takže pokud jste si přivezla domů osmitýdenní štěně, tak do šestnáctého týdne by mělo umět poslouchat na základní, výše zmíněné, povely. Pak můžete začít s výcvikem na cvičišti. „Cvičiště ocení nejen velcí psi, ale i ta nejmenší plemena. Stačí vybrat cvičiště, které má vašemu plemeni co nabídnout," radí Jana Fohlová. Především výška překážek na přeskakování by měla být přiměřená výšce vašeho psa. Pokud jde o prolézačky, měly by být alespoň tak velké, aby se do ní vešla psovi bez problému celá hlava včetně fousků, aniž by se musel ohýbat.
Na cvičiště si berte také vodítko a pamlsky. Ukažte psovi trasu, projděte si ji s ním a veďte ho několikrát na vodítku. Když pes pochopí, že po něm chcete, aby běhal určitou trasu po určitých překážkách, věřte, že si tuto hru zalíbí. Za každou zdolanou překážku mu udělte pochvalu a pamlsek. „Podobně jako v případě domácí výchovy a základního výcviku je dobré s pamlsky po několika týdnech přestat a pokračovat už jen slovní pochvalou," doporučuje Jana Fohlová.
Velký pes by měl chodit na cvičiště alespoň každý druhý den, psy střední velikosti zhruba dvakrát do týdne. Malý pes ocení takovéto zpestření denního režimu jednou týdně.
Běhání s velkými psy a chrty
Velká plemena psů, například dogy, ovčáci a chrti, potřebují denně naběhat okolo dvaceti kilometrů. Vyřešit to můžete velkou zahradou, na které si se psem pravidelně zaběháte, anebo každodenními dlouhými procházkami. „Pokud nechcete sama uběhnout nebo ujít denně dvacet kilometrů, můžete jet vedle vašeho psa třeba na kole," nabízí řešení chovatelka Fohlová. Pro chrty existují také speciální cvičiště a běžecké dráhy.
A na závěr něco ke speciálním výcvikům, obranářským nebo loveckým. Je dobré s nimi začít od šestnáctého měsíce věku. Počítejte ale s tím, že tyto výcviky vás budou stát mnohem více času i trpělivosti. Specializované výcviky patří převážně do rukou odborníků. Pokud si tedy chcete z vašeho mazlíčka vycvičit třeba lovecky zdatného psa, který nemá problém přinést postřeleného ptáka, raději se s nimi poraďte a přihlaste se do některého z jejich klubů.
Tanec se psem
Vedle klasického výcviku se můžete zapojit i do dalších aktivit. Zajímavostí je třeba kurz tanců se psem. Tam pod vedením odborníka učíte svého čtyřnohého miláčka koordinovat pohyby podle rytmu hudby. Pes může tančit s vámi, sám nebo s jiným psem. Vhodní jsou jak psi menších plemen, například němečtí špicové, tak i plemena lovecká či ovčácká. U nich je totiž cit pro sluch vyvinut nejvíce. Ceny kurzů tance se pohybují okolo 200 korun na hodinu. Chodit byste měla pravidelně jednou až třikrát do týdne.
Výcvik agility
Zejména pro menší a střední plemena je pak vhodné zvážit také výcvik agility. I za tímto účelem se můžete přihlásit do odborně vedeného kurzu, jehož cena je zhruba stejná jako při tanci se psem. Chodit stačí jednou či dvakrát týdně. Pes se naučí probíhat různé dráhy, nosí předměty v tlamě. Vedle toho si zvyká na přítomnost jiných psů, kteří „soutěží" a cvičí s ním.
A to je skvělé jednak pro prohloubení vztahu mezi vámi a pejskem, tak pro socializaci vašeho čtyřnohého miláčka.
Reakce na článek