Pomozte si knihami

Oznámit dítěti, že je adoptované, je jen jedním z úskalí adopce. Pokud nevíte, jak si se vším poradit, vezměte si k ruce odbornou literaturu. Třeba v publikaci Adopce – Vztah založený na slibu nebo knize Dítě v nové rodině situaci. Složitá je adopce i pro rodiče. Někteří dokonce dají přednost náhradní matce.

Aleš s manželkou mají čtyřletého adoptovaného syna a jsou rozhodnuti mu říct, že se jim nenarodil. „Tohle jsme měli vyřešené hned, myslíme si, že dítě má právo tohle vědět a jsme smířeni i s tím, že bude někdy chtít pátrat po svých kořenech. My mu dáme maximum, co budeme moci, a budeme doufat, že on si to uvědomí a neotočí se k nám zády,“ říká Aleš s tím, že o zakotvení povinnosti informovat dítě o tom, že je adoptované, s manželkou ví, a v podstatě s ním tedy i souhlasí.

„Náš názor je, že dítě to vědět má, ale samozřejmě chápu i rodiče, kteří by to radši udrželi v tajnosti. Mně by ale připadalo, že svému synovi soustavně lžu,“ míní Aleš.

Nárok na identitu

Povinnost rodičů, kteří si osvojili dítě, je relativně nová, vychází z nového občanského zákoníku, který začal platit právě před rokem. Doslovně říká, že osvojitel je povinen osvojence o skutečnosti osvojení informovat, jakmile se to bude jevit vhodným, nejpozději však do zahájení školní docházky. Jak to funguje v praxi?

„Pro zdravý vývoj dítěte je důležité vědět, kdo je a odkud pochází. Řada adoptivních rodičů ale někdy jen těžko sbírá odvahu říct dítěti pravdu. Čím je dítě starší, tím hůře informaci o adopci přijímá, bere to tak, že mu dosud rodiče lhali a nejen oni, ale všichni kolem. Pro dítě je těžké přijmout skutečnost, že ostatní informace měli jen ono ne a tento fakt může někdy i velmi pěkné vztahy nakonec pokazit. Novinku v občanském zákoníku vítáme,“ říká Alena Vávrová, vedoucí sociální pracovnice Střediska náhradní rodinné péče v Praze.

Na dítě se mnohé páry velmi těší. Fér vztah by ale měl být prioritou; ThinkstockFoto: ThinkstockNa dítě se mnohé páry velmi těší. Fér vztah by ale měl být prioritou

Návod pro rodiče

Chce vědět pravdu?
Počítejte s tím, že jednou každé dítě, které ví, že se nenarodilo vám, ale někomu jinému, zatouží zjistit, kde má pravou rodinu. Myslete na to, že v dnešní době je mnohem lehčí hledat to, co dítě zajímá. Facebook, internet – dětem stačí jen základní informace a do hledání biologického rodiče se mohou směle pustit. „Pokud dítě bude chtít hledat svoji biologickou rodinu a adoptivní rodiče mu v tom budou bránit, udělají z toho tabu a o to víc to bude dítě lákat. Pokud mu dají najevo, že stojí za ním, dítě nepůjde do pátraní bezhlavě,“ míní Alena Vávrová.

Byť je povinnost informovat dítě o tom, že je adoptované, zakotvena v občanském zákoníku, v podstatě neexistuje její vymahatelnost. „Sankce uvedeny nejsou, je to spíš vodítko pro rodiče, že informaci by dítě dostat mělo,“ míní Alena Vávrová s tím, že ve Středisku náhradní rodinné péče s dětmi a jejich adoptivními rodinami pracují a pro rodiče pořádají třeba i řadu programů, které se i tématu identity věnují.

(Věděli jste, že adoptovat lze s nadsázkou i babičky? Jak to funguje?)

Pokud se rozhodnete dítěti sdělit, že je adoptované, jděte na to opatrně. „V praxi se ukazuje, že nejlepší je sdělovat vše dítěti postupně, přiměřeně k jeho chápání. Před nejmenšími dětmi je dobré mluvit o adopci jako o něčem normálním, není třeba z adopce dělat nějaké tabu. Dobré je vhodně navazovat na to, o co se dítě aktuálně zajímá. Když se zeptá, jak ho maminka měla v bříšku, popsat, že ho měla jiná paní, ale jeho maminka jste i tak vy,“ radí Alena Vávrová.

Čím méně bude adopce tabuizovaná, tím více bude akceptovaná okolím osvojeného dítěte; ThinkstockFoto: ThinkstockČím méně bude adopce tabuizovaná, tím více bude akceptovaná okolím osvojeného dítěte

Terapeutka Lucie Horníková s tím souhlasí. „Informováno má být dítě pomalu a postupně, ne to na něj vybafnout a šokovat ho. V úvahu je třeba brát vývoj dítěte, jeho inteligenci, vnímavost, jeho reakce na stresové situace. Takový obrázek rodiče o dítěti mají, a proto musí sami vyhodnotit, jak na to,“ míní Lucie Horníková.

K tématu se vracejte

Alena Vávrová doplňuje další radu. „Nestačí jen oznámit, že je dítě adoptované a tím téma ukončit. Je dobré nechat na dítěti, jak v tom bude chtít dál pokračovat a mluvit o tom. Jsou tři období v životě dětí, v nichž více řeší otázku vlastní identity a jakéhosi porovnávání. Je to nástup do školky, do školy a potom období puberty. Takže ideálně v těchto okamžicích je lepší zaměřit se na dítě více,“ doplňuje Alena Vávrová.

Máte adoptované dítě? Jak jste ho o tom informovali?

Zuzana Purová