Časopis Uzlíček

Pokud dítko nevyslovuje všechny hlásky správně, měli bychom začít s cíleným vytvářením hlásek správným způsobem už brzy v předškolním věku. Většinou se hovoří o cílené nápravě výslovnosti, což není úplně šťastný termín. Hlásky se nijak nenapravují, ale rodiče i učitelé by děti měli prostě učit vytvářet hlásky správným způsobem a na správném místě, a to nejen až v předškolním věku.

Předřečová cvičení pro rozvoj obratnosti mluvidel

  • jsou založena na principu nápodoby
  • základním pravidlem úspěchu je hra, která má dítě bavit
  • procvičujeme zejména jazyk, rty a tzv. patrohltanový uzávěr
  • můžeme je dělat jako prevenci vadného vývoje řeči již v útlém věku
  • začínáme s nimi při cíleném nácviku jednotlivých hlásek v předškolním věku
85x120_150dpiuzlicekcervenec

Registrujte se na www.uzlicek.cz a stahujte si pravidelně multimediální časopis pro těhotné ženy a maminky zdarma! Nabízí vám dále také omalovánky k vytištění a mp3 pohádky ke stažení.

Jaká cvičení máme na mysli? Ta s jazykem, rty a s patrohltanovým uzávěrem.

Jazyk

  • vyplazování jazyka do dálky a do výšky (otočit špičku nahoru a dosáhnout na nos)
  • kmitat jazykem z koutku do koutku
  • ťukat jazykem na každý zoubek
  • malovat jazykem horní patro jako štětkou zepředu dozadu a zpět
  • olíznout horní a dolní ret

Rty

  • špulení, úsměv
  • brnkání prstem o rty
  • vibrace rtů (odfrknutí)

Patrohltanový uzávěr

  • kloktání
  • pití brčkem
Jak na to? Všechna tato cvičení provádíme formou her
  • hrajeme si na opičáky před zrcadlem, předvádíme se
  • využijeme potraviny: olizování marmelády, šlehačky, držení lentilky jazykem na horním patře, dokud se nerozpustí, houpání lentilky na jazyku nahoru a dolů apod.

Před nácvikem každé hlásky je třeba procvičovat mluvidla, která jsou do jejího tvoření aktivně zapojena.

Nejvíce přicházejí rodiče za logopedem s dětmi, které neumějí vyslovovat hlásku R. Uvádíme tedy cvičení a postupy, jak k její správné výslovnosti dojít, a předem ještě pár zásad, jak při nácviku postupovat a čeho se vyvarovat:

  • cvičte raději častěji, ale kratší čas – pět až deset minut vícekrát denně je daleko efektivnější než hodina najednou
  • využívejte ke cvičení i momentální situace, např. návštěvu lékaře, jízdu autem, chvilku se zmrzlinou
  • chvalte za každou snahu a za konkrétní úspěchy: „...teď ti krásně zakmital jazýček“
  • vyslovujte pomalu, rytmicky, nespěchejte
  • neomezujte se na pouhé opakování
  • využívejte pomůcky, obrázky, věci běžné potřeby
  • odměna je důležitá – dítě potřebuje vidět, jaké má úspěchy. Lepte mu např. obrázkové samolepky do kalendáře za každé cvičení nebo do speciálního notýsku apod.
Základním principem úspěchu je hra;ThinkstockFoto: Thinkstock Základním principem úspěchu je hra

Hláska R je jednou z posledních, kterou by dítě mělo umět vyslovit, naučte ji i vaše dítě. Jak?

  • Ohýbáním jazýčku směrem nahoru – horní ret pomazat marmeládou a olizovat, držet lentilku za horními zoubky, přitlačit jazyk k hornímu patru a klapnout jako podkovy koní.
  • Prskáním rtů.
  • Mezi rty dá dítě při prskání i jazyk.
  • Přetlačováním ukazováčku s jazykem – jazyk tlačí ukazováček ven a ukazováček na špičku jazyka dovnitř.
  • Zpívání rychlých rytmických písniček beze slov na hlásky a shluky – dndndn, dada, dyndyn.
  • „Bláznivou řečí“ – rodič řekne nesmyslný shluk hlásek nebo slabik s hláskou D s určitou intonací – otázka, rozčilení, radost a podobně a dítě to celé zopakuje a přidá: dnddn vdn hdn edn?

Správná výslovnost – postavení mluvidel:

Ústa jsou mírně pootevřená a hrot (špička) jazyka se „placatě“ dotýká za horními řezáky, a když dítě vysloví ddn, dn, jazyk poskočí. Aby se nesnažilo pomoci si dolní čelistí, může si opřít ukazovák na dolní přední zuby. Zůstanou mu tak mírně pootevřená ústa a jazyk lépe poskočí.

Nácvik hlásky R:

  • hlásku nacvičujeme nejprve na konci slova ve spojení s hláskou D nebo T a vyslovujeme jako dd, td – nikdy nedáváme dítěti vzor s R, ale zachováme td. Například vyslovujeme: svetd, metd, litd, vítd, hadd,… Koncové D u dd, td jakoby polykáme, nevyslovujeme zvučně
  • další úspěšné pokusy bývají u slov, která mají R na začátku: trhá, trká, drnká, drápy
  • později zkoušíme výslovnost R ve spojení s hláskami ostatními: kdkd, hdhd, vdvd apod., na počátku a na konci slova
  • naposledy procvičujeme R uprostřed slov a ve spojení se sykavkami
  • R na začátku slova – před samotné R předsadíme krátké E a vyslovujeme jako – eduka (= ruka), edána (= rána). Nejlépe děti spolupracují, pokud se jich ptáte a ony vybírají odpověď z několika možností, např.:

1. Podívej, co má Aleš zeleného? Svetr (svetd), nebo triko (tdiko)?

2. Má pes (kočka, slepice…) ťapky, nebo drápy? (dddápy) – nejlépe je vycházet z pexesa Zvířátka, kdy si děti jednotlivá zvířátka otáčejí náhodně a říkají např.: „Pes má ddápy.“

3. Co z předmětů na obrázku jsi ztratil? (ztdatil) – dítě se dívá na obrázek několik minut – cca 3 min. A pak se obrázek zakryje a dítě říká, co se mu ztdatilo.

4. Co utrhnu ze stromu? Dítěti nakreslíme kouzelný strom, na kterém roste všechno ovoce, co zná – dítě je na strom postupně dokresluje a říká: „Nakdeslil jsem jablko, ze stdomu utdhnu nebo natdhám jablka.“

Čeho se vyvarovat?
  • nikdy dítěti neříkejte při nácviku slovo s hláskou R jako takovou a důsledně ji nahraďte dd, td – Petd místo Petr apod.
  • v běžné řeči používejte R normálně, ale pokud vidíte, že se dítě snaží opakovaně říci slovo s R, zopakujte mu ho s dd, td
  • pokud dítě začne ráčkovat, vytvářet R hrdelně, přestaňte pro tu chvíli s nácvikem
  • pokud dítěti nejde některé slovo nebo hláskový shluk – vd, kd, hd apod. opakovaně, přejděte na jiné slovo či hlásky
  • básničky a říkadla s velkým množstvím hlásky R jsou určeny až pro poslední fázi nácviku, kdy už dítě umí R alespoň někdy vyslovit
  • pokud dítě už R vyslovit v některých slovech umí, nenuťte je za každou cenu užívat ho všude – zautomatizovat a dostat do běžné řeči se musí postupně

První, druhá a poslední – dítě vybere několik kartiček s obrázky, asi sedm, a položí je do řady vedle sebe a snaží se zapamatovat pořadí. Poté otočí kartičky obrázkem dolů a ptáme se – Kde byla např. kočka? První, nebo poslední?

  • Kde to je? Co je na obrázku a co na stole? Máme velký obrázek s větším množstvím věcí a nějaké předměty na stole a ptáme se dětí: Kde to je? Na stole, nebo na obrázku?
  • „Pletu, pletu zelený svetr (svetd)“ – říká dítě a kreslí vlnky jako řady na svetru a postupně mění barvy.

Pokud sami ráčkujete, začněte s nácvikem sami u sebe. Nikdy není pozdě a je nesmysl, že se ráčkování nedá odnaučit. Je to stejný zlozvyk jako kouření. Pokud se totiž dítě R správným způsobem naučí tvořit, neznamená to, že je bude používat. Pokud uslyší špatný vzor, nápodoba bude silnější.

Přejeme vám hodně příjemných zážitků při společných hrách s „R".

Časopis Uzlíček červenec-srpen 2010

Uzlíček