Žvýkačka Pedro, Energit, Kofola, Amara, Chito, Sevak, Vitacit. Značky, které se staly ve své době pojmem. V době, kdy zítra již znamenalo včera a krámy zívaly prázdnotou, to bylo extra zboží. Většinu z těchto lahůdek odvál čas, některé ovšem nejenže přežily, ale jsou nyní minimálně stejně populární tehdy. Dokonce i více.
Například znovu uvedená, osvěžená značka Energit. Kupovali jsme ho zpočátku v papírovém balení, později také kvůli plechové krabičce, která pak sloužila jako praktická schránka na šroubky, sponky, knoflíky a další drobnosti. Tyhle plechové škatulky slouží v mnoha domácnostech dodnes.
I dnešní Energit, který v novém obalu i stylu na trh uvádí zlínská firma Vitar, má elegantní plechovou krabičku, která se dá nosit pohodlně v kapse nebo opět použít na domácí drobnosti. A co je vlastně Energit? „Vedle vitaminů C a E a beta-karotenu se ve složení nově objevuje i koenzym Q10. Přidali jsme jej pro jeho pozitivní vliv na produkci buněčné energie, která je nezbytná pro dlouhodobě správné fungování organismu. Kromě toho všechny Energity obsahují také hroznový cukr pro dodání okamžité energie,“ představuje Energit generální ředitel zlínského Vitaru Ing. Vladimír Polášek.
| Vyhrajte v naší soutěži balíčky vitaminů Energit. Soutěžit můžete ZDE! |
Slavná Kofola
Coca-cola či Pepsi byly v podstatě jen v Tuzexu nebo v restauracích. Jenže my jsme je chtěli popíjet i venku, aby nás všichni viděli, a tak se sháněly prázdné lahve s nezaměnitelným kulatým tvarem a lila se do nich – Kofola!
Samotný vznik značky Kofola se vztahuje ke konci padesátých let dvacátého století, kdy Spofa v Opavě dostala stranický úkol zajistit vývoj a výrobu nealko nápoje, který bude schopen nahradit západní imperialistické nápoje kolového typu. Po několika letech vývoje v roce 1960 zakončila namícháním směsi bylinných a ovocných extraktů s obsahem kofeinu, sirupu Kofo a osvěžující, sycené limonády s obsahem kofeinu. Tak vznikla Kofola. Dokonce se v rozhlase vysílaly písničky, které opěvovaly značku Kofola. V roce 1998 se značka Kofola vrátila do regálů obchodů pod křídly společnosti Santa.
Řekni mi, co žvýkáš...
Protože pořádné zápaďácké žvýkačky - především Wrigley - byly k mání jen v Tuzexu, správný frajer u sebe měl vždycky jedno balení Pedra. Růžová vroubkovaná hmota zabalená do voskového papírku byla v sedmdesátých letech hodně in. Ještě před necelými dvěma lety dokonce vznikl projekt na znovuobnovení této socialistické vymoženosti. Růžovou rýhovanou lahůdku s jahodovou příchutí chtěly na podzim roku 2008 dát do prodeje hned dvě firmy - Candy Plus pod tradičním názvem Pedro a IN Trading pod obměněným jménem Pedrino. Ani jedna, ani druhá firma však Pedro na trh neuvedla. Snad i proto, že se tradovalo, že se proslavená žvýkačka vyrábí z extraktu z býčích šourků!
Podobně dopadla i unikátní žvýkačka Sevak, která ve své době trhala rekordy v prodeji. Fungovala proti nachlazení a o její návrat se před časem pokoušela firma Astrál. Nejnovější socialistickou značkou žvýkačky bylo Bajo. To se vyrábělo zhruba tři roky, ale tento produkt zatím nikdo oživit nechce.
První tonik
Úžasné tehdy byly nápoje Chito a Amara. Chito byl v podstatě první tonik, na němž by nebylo nic zvláštního. Speciální na něm bylo, že většina lidí nevěděla, jak tento název hořkého čirého nápoje číst. Jedni ho oslovovali chito, druzí „anglicky“ čito.
To Amara, to byl jiný kalibr. Především se tradovalo, že ji miluje Karel Gott. Co je na tom pravdy, se dnes již asi od mnohonásobného slavíka nedozvíme, jisté že, že Amara byla velmi populární. Co na tom, že měl tento tonikový nápoj přezdívku „žabí hněv“. Pil se jak samotný, tak i v míchaných drincích. Takovou ránu po Amaře s vodkou nebo dokonce s rumem snad nelze přát ani největšímu nepříteli.
Naprosto děsivý byl i tonik v prášku. Pít se to nedalo, ale na lízání to bylo opravdu skvělé. Celá jedna generace z něj měla popálený jazyk. Ale tonik v prášku stál sedmdesát haléřů a byl lepší a populárnější než šuměnky. Jeho lízací obliba dokonce překonala Vitacit (byl také naprosto příšerný).
Reakce na článek
gabrielakresetice
Zoretka
Pamatujete si někdo na Zoretku? Byl to váleček čokolády v křupinkové sušence v čokoládové polevě. A taky vzpomínám na citronové a pomerenčové želé v takové dlouhé placaté krabičce. Pamatuji si i na ty hašlerky v ruličce. Byly i pomeračové. A taky Bonpari v plechovce.
hanka.verna
Jogurt
A co výborný jogurt ve skle - buď bílý, nebo s marmeládou na dně . Dnes se dá srovnat jen s českým jogurtem Holandia, ostatní jogurty jsou jen napodobenina.
zaj.ja
kdysi
Taky byla mražená ovocná dřeň ,balená v plastových žlutých kostkách,řidiči si je pak dávali jako krytku na tažné zařízení.
. taky jsme občas kupovali "čínské jahody" ve vysokých zelených plechovkách- asi liči.
A vzpomínám si ,jak v 2.polovině 80.let tehdejší komunistická vláda provedla"úpravu cen"některých potravin,myslím že limo,pivo,šťávy..(rodiče nadávali).a jako kompenzaci krátkodobě pár jiných věcí zlevnila, zlevněné byly nanukové dorty, nikdy jsem jich nesnědla tolik jako tenkrát.