„Hodil cvičku přes uličku, rozbil okno skleněné“ nebo „běhá po třídě a zvrací židličky“! To je klasika mezi školními poznámkami, které leckdy i přes vážnost situace vyvolají u rodičů záchvaty smíchu. Učitelé je píší v rozčilení a afektu, a ve výsledku není snad nikdo, kdo by alespoň jeden takový legendární zápis ve své žákovské knížce neměl. Tohle je výběr těch „nej“!
Co mají dělat? Fyzické tresty jsou zakázané, napomenutí většinou nefungují, a tak je jedinou možností kantorů poznámka v žákovské knížce. Jenže rozčilení učitelé leckdy rychleji píší, než myslí. A přesně tak vznikají ty nejvtipnější poznámky…
Ach ty dvojsmysly!
V hodinách přírodopisu nebo pěstitelských prací se veselých poznámek urodí vážně spousta. V prvním případě se totiž dost často využívají modely vycpaných ptáků, ve druhém se zase sázejí nejrůznější semena. A proto dnes pětatřicetiletý Jaroslav vzpomíná na svou legendární poznámku. „Byla nebezpečně stručná a ještě nebezpečněji dvojsmyslná. Zněla ,Strká ptáka do radiátoru', a já pak doma musel vysvětlovat, že šlo o vycpanou sovu, kterou jsem se snažil narvat mezi žebra školního topení,“ popisuje Jára s tím, že ve výsledku se tak jeho rodičům ulevilo. „Minimálně si oddechli, že nezplodili žádného úchyláka,“ směje se Jaroslav.
Podobnou poznámku domů přinesl i sedmadvacetiletý Ondřej. Opět byl v hlavní roli vycpaný opeřenec, a navíc také zapomenutá guma na výtvarnou výchovu. „S ptákem v ruce honí spolužačku po chodbě, a navíc nemá gumu,“ zněl Ondřejův zápis, kterému se jeho rodiče prý hodně dlouho smáli.
A pětapadesátiletý Tomáš zase vzpomíná, jak se musel smát, když četl poznámku v žákovské knížce svého tehdy čtrnáctiletého syna. „Bylo tam napsáno, že v hodině pěstitelských prací háže po děvčatech semenem. Ale paní učitelka už nenapsala, že šlo o semena kukuřice,“ vypráví Tomáš.
Poznámky nepolepšitelných raubířů někdy stojí za to!
Ostatně, pochopit některé poznámky chce opravdu hodně bystrý mozek. Mezi bývalými žáky základní školy v pražské Voršilské ulici koluje příběh jejich spolužáka, který si postavil židli k otevřenému oknu a vyložil si do něj nohy. Obdržel za to poznámku: „Má nohy mimo školní budovu".
Drzosti a sprosťárny
Co si budeme povídat, děti dokážou být pořádně drzé, vulgarismy jim také nejsou cizí, a na kantory je toho jednoduše někdy vážně moc. Jedna z našich čtenářek, která se zapojila do diskuse pod článkem Vtipné omluvenky: Syn neumí pít!, s přezdívkou jjJackina vzpomíná na spolužáka, který při hodině pronesl slovo „sakra“. V jeho žákovské se objevil následující zápis: „Tvrdí, že sakra prý není sprosté slovo, doporučuji zjemnit slovník.“
Čtenářka s přezdívkou Gobra zase dostala napomenutí od třídního učitele, které znělo: „Ničí výzdobu v cizích učebnách s použitím vulgarismu“. A přitom šlo jen o drobné úpravy písmenek na nástěnce, kdy ze spojení třídní samospráva vznikla samospráva řitní. Gobra se navíc podělila i o poznámku, kterou dostal její spolužák: „Slibuje spolužačce, že jí dá facku, až si stříkne z klacku. Jeho citace!“.
A čtenář Sokol měl zase poznámku, která dokonale vystihovala myšlenkové pochody, které se v hlavě rozčilené kantorky odehrávaly. „Je drzý a nemá žákovskou knížku. Později ji našel, a drzý je stále!“.
Dorážení na spolužačky se (ne)vyplácí!
Když se do toho vloží rodiče
Snad nejveselejší jsou ale poznámky, které se změní v jakousi korespondenci mezi učitelem a rodiči. Někteří tatínci či maminky mají jednoduše potřebu se k dané stížnosti nějak vyjádřit, pouhý podpis jim nestačí.
Jedním z takových rodičů je tatínek naší čtenářky s přezdívkou Nejsem.telefoni. Ta v šesté třídě přinesla poznámku „Je tvůrčí, což je nežádoucí“, protože v hodině výtvarné výchovy nenakreslila požadované jablko, ale celé zátiší. „Já jí fandím!“ připsal otec pod poznámku a podepsal se.
Další čtenářka s přezdívkou Pleyada zase vzpomíná na příhodu své švagrové. Ta přinesla poznámku od naprosto rozlícené kantorky s jasným vzkazem „Nic neumí!!!!“. Její otec ale zachoval klid a na poznámku suše odepsal „Proto ji posílám do školy!“.
Velmi veselou vzpomínku má i náš čtenář s přezdívkou Borvikc, který se svým otcem studoval současně stejnou střední školu, i když u otce šlo o studium dálkové. „Ve čtvrtém ročníku jsem dostal poznámku z češtiny ,Nepřipravuje se průběžně k maturitní zkoušce. Žádám o vyjádření rodičů.',“ vzpomíná Borvikc. A tak se jeho otec, student a také maturant, vyjádřil: „Já také ne, ale oba se polepšíme!“. Borvikc sice musel vše své učitelce vysvětlit, protože zrovna ona jeho otce neučila, ale nakonec to prý vzala s humorem, a navíc otec i syn úspěšně odmaturovali.
Poznámky jednoduše do školních let patří. Důležité je, aby jich bylo tak akorát, a člověk se jim proto mohl spíš zasmát.
Na jakou poznámku nikdy nezapomenete vy? A co vaše děti? Nosí poznámky? Zapojte se do diskuse pod článkem.
Reakce na článek
radimstepanek
Taky mám něco...
Mám taky pár kousků:
. Přežila-i já 
4 tř. ZŠ-"uděluji důtku třídního učitele za nepovolené vypuštění rybníka-předtím opustil třídu na plaveckém výcviku"-psal se rok 1974 a protože jsme uměli spolehlivě plavat jen tři, tak jsme se sebrali a odešli (měli jsme půl bazénu jen pro sebe a přestalo nás to bavit, uznávám, že učitelka musela mít "nervy v kýblu", když tři žáci zmizeli, dneska by dostala rok natvrdo).Ryby tam nebyly.
9.tř.ZŠ-"rozepíná spolužačce spodní prádlo kružítkem-vůbec si neuvědomuje, co by se mohlo stát!!!"-předem mnou seděla krásná spolužačka Zdena a já to prostě rozepnout chtěl-ano bylo to velmi nebezpečné, mohl jsem ji znehybnit,ale to mi bylo v tom věku jedno, já chtěl vidět jen jedno(vlastně obě)-měla ten den bílou košili
Základní vojenská služba-byl jsem hnán před velitele útvaru, protože jsem do "Knihy opuštění útvaru" napsal "být dobrým vojákem je lidská slabost-John Lennon" a pan (soudruh) pplk. Krejča (VÚ 7508 Čáslav-výborný chlap ,dej mu pánbůh věčnou slávu) nevěděl, kdo to byl (rok 1983) a tak mu napovídal zástupce pro věci politické- který mne tam předvedl- (to byl jeden z těch Rolingstones soudruhu podplukovníku) a já říkal Bítls, Bítls, na čež Krejča řekl-víte co, vypadněte oba , neotravujte a domluvte se , kdo to vlastně byl , soudruhu Filo(to byl politruk). Štěpánka si potrestám sám-no nepotrestal. Dva dny předtím jsem dokončil "barevnou hudbu"(pamětníci vědí) pro jeho syna a ještě jsem dostal opušťák
allienka8
Vtipný fyzikář
Když jsem přišla na druhý stupeň základní školy zrovna postavili nový spojovací tunel mezi budovami,abychom už nemuseli přebíhat přes dvůr. Takové místo samozřejmě lákalo k honičkám o přestávkách.. no a při jedné takové mě a spolužáka chytil fyzikář a já dostala poznámku "Běhá po chodbě nedovolenou rychlostí"
Máma se tomu tenkrát hrozně smála a říkala,že by ji zajímalo, jaká rychlost je povolená... 
BronekKana
U nás na učilišti
jeden ze zaku pri hodine: Ucitelka do klece!!! ... nastvany ucitel: Vy jste tak hloupi ze vas lehce udelam ... ucitel fyziky na sve zaky steka ... ucitel snazici se uklidnit tridu: Tichoo dementiii ... !!! , ticho bud debilee!! ... matikarka: Taak pojd znasilnit ten priklad. ... a desitky dalsich hlasek
