„Vaše dítě má poškozený mozek, ukončete těhotenství.“ Tuhle větu si od lékařů vyslechla Britka Kerry Holmes, když byla v šestém měsíci. Ale vzdát se svého dítěte odmítla. A tak přivedla na svět chlapečka, který šel letos poprvé do školy. On i jeho maminka se poprali se spoustou postižení, ale v tom zásadním se lékaři naštěstí mýlili!
Příběh Britky Kerry Holmes zveřejnil britský magazín Daily Mail. Vše začalo, když bylo Kerry jednadvacet let. Učila se kadeřnicí a se svým o dva roky starším přítelem Nathanem randila tři roky. Měli se rádi, ale dítě neplánovali. Přesto, když zjistili, že je Kerry těhotná, radovali se. To ještě netušili, jak perné chvilky si pro ně osud připravil…
Komerční sdělení
Maminko, jděte na potrat
Ve dvacátém týdnu těhotenství šla Kerry na ultrazvukové vyšetření. Ani ve snu ji nenapadlo, že by mohlo být něco v nepořádku. „Lékařka mě vyšetřovala a pak se mi podívala do očí a řekla: ,Je mi to líto, ale vaše dítě má poškozený mozek',“ popisuje Kerry. Ta už si pak jen matně vybavuje, jak doktorka vše vysvětlovala jejímu příteli. „Zaslechla jsem slovo hydrocefalus a informaci o tom, že náš chlapeček má v mozkových výdutích 12 mililitrů tekutiny, přičemž by jí tam neměl mít víc jak devět mililitrů,“ vybavuje si Kerry.
Zdrcující verdikt ale přišel o pár týdnů později. „Byla jsem v šestém měsíci, když se objem tekutiny v mozku mého syna výrazně zvýšil. Lékaři mi řekli, že poškození je vysoké a měla bych těhotenství přerušit,“ vypráví Kerry, která se ale odmítala tak lehce vzdát. Šla na magnetickou rezonanci, která měla definitivně potvrdit, zda je mozek nenarozeného miminka mrtvý. Jenže lékaři jistou mozkovou činnost zaznamenali! „V tu chvíli jsem věděla, že se svého dítěte nemohu jen tak zbavit,“ dodává Kerry.
Kerry svému synovi obětovala vše
Tip redakce: Před podobně těžkým rozhodnutím stála i Jarka: Měla obětovat jedno dvojče!.
Morgane, vítej na světě
Jen díky neutuchajícímu optimismu a síle své maminky přišel malý Morgan 7. února 2007 na svět. Veškeré obavy se týkaly toho, jak moc bude mít poškozený mozek. To, co ale přišlo, nikdo nečekal! „Jakmile jsem porodila, dítě lékaři odnesli a já jen z dálky slyšela svého přítele, jak se ptá, co má náš syn s uchem, proč je tak malinkaté,“ vybavuje si Kerry. Jenže Morganovo ucho nebylo malé, bylo nevyvinuté, jednoduše chybělo!
„Pak mi Morgana dali na hruď, já se podívala do jeho malinkaté tvářičky a zjistila, že nemá jedno oko,“ pokračuje Kerry. Po několika dnech se novopečení rodiče dozvěděli, že jejich syn trpí velmi vzácným Goldenharovým syndromem. „S největší pravděpodobností to prý způsobilo krvácení v raném těhotenství. To zapříčinilo, že se jedna strana synovy tváře přestala vyvíjet,“ vysvětluje Kerry.
Proč naše dítě nedýchá?!
Jako by toho ale nebylo málo, ani po odchodu z porodnice nečekaly rodinu lepší chvilky. Po pár týdnech totiž Morgan opět skončil v nemocnici. Nedokázal bojovat s plicní infekcí, přestal dýchat a postihla ho srdeční zástava. Nakonec se chlapec musel podrobit operaci, při níž mu byla provedena tracheotomie. „Jeho dýchací cesty byly zkroucené a tohle byla jediná možnost,“ popisuje Kerry. Ovšem i tak dávali doktoři Morganovi jen pětiprocentní šanci, že se dožije rána!
„Šla jsem se na Morgana podívat, všude měl hadičky a trubičky. Nathan z toho všeho stresu onemocněl a já tam byla sama. Tehdy jsem vyplakala snad všechny své slzy,“ vypráví Kerry.
Morgan to zvládl, rodiče dopadli hůř
Chlapeček ale noc přežil a poté, co se jeho rodiče naučili vyměňovat trubičku v krku, díky níž mohl dýchat, mohl domů. Sílil a jeho stav byl čím dál lepší, takže i nad plicní infekcí vyhrál. Ovšem pro jeho rodiče toho bylo moc, jejich vztah tu šestiměsíční zátěž nevydržel. Kerry a Nathan se rozešli. „Se vším, co se kolem Morgana dělo, jsme se my dva od sebe vzdalovali. Náš vztah jednoduše nemohl unést to napětí z toho, co jsme prožili, prožívali a co ještě budeme muset prožít. Navíc Morgan byl moje naprostá priorita, veškerou moji energii spotřeboval on, na nikoho jiného jsem neměla čas,“ vysvětluje Kerry.
Ach jak moc se lékaři mýlili!
Morganův stav se natolik zlepšil, že se minulý rok dokonce podrobil dvěma důležitým operacím. Díky jedné mu lékaři zvětšili kost v čelisti, což mu usnadnilo mluvení a také se mu lépe jí. Během druhé operace se Morgan dočkal nového očního důlku. V příštích několika letech mu lékaři ještě hodlají nahradit chybějící ucho, vyřešit abnormalitu jeho žebra a nutná bude možná i operace páteře a také odstranění tracheotomie.
Zároveň s tím jeho maminka vyhrála i nad zdravotníky, kteří chtěli, aby Morgan nenastoupil do normální školy, ale do školy zvláštní. „Věděla jsem, že jakmile Morgan začne chodit do zvláštní školy, nikdy nebude mít šanci využít svůj potenciál. Proto jsem jasně řekla, že budu chodit od jedné školy ke druhé, dokud nenajdu jednu, která ho přijme,“ trvala si na svém Kerry (ve Velké Británii chodí děti do základní školy už od pěti let, pozn. aut.), která má nyní nového přítele Luka a čeká s ním druhé dítě.
Naštěstí ale nebylo zas tak těžké sehnat školu, která by Morgana přijala. I přes špatné prognózy lékařů je totiž Morganův mozek v naprostém pořádku. „Lékaři říkali, že bude mentálně postižený, ale víc splést se nemohli. Jeho mentální vývoj je naprosto v pořádku. Má fyzická postižení, ale jinak je to velmi bystrý chlapec. Je tak moc chytrý a tak zvídavý,“ vypráví nadšeně Kerry, která je přesvědčená, že i přes nepřízeň osudu dokáže její syn cokoli, co si bude přát.
Tip redakce: Příběh podobně odvážné maminky si můžete přečíst v článku Neobyčejný příběh statečné matky: Na moje dítě křičí zrůdo!.
Také obdivujete odhodlanost Kerry?
Reakce na článek
zlatiiicko15
!!
Tak klidne me vsichni odsudte, vim ze to neni lehke pro maminku, kdyz se dozvi takovou zpravu, ale uprimne takove maminky nechapu !!! vzdyt co z toho dite bude mit z toho zivota? Ja bych se utrapila, kdybych porodila takove dite .. Kerry ma "stesti" ze z nej neni vozickar, ci jeste hur, ale mnohdy takove stesti nebyva..a nez abych porodila nezdrave dite, ktere bude mit ze zivota spise peklo nez radost, tak pujdu na potrat... Je to jen muj nazor...
D.Vincencova
Nemůžeme soudit
Rozhodně si nedovolím říct nic proti ní. Naopak, nejspíš udělala to nejlepší, co zrovna mohla, pro své dítě.
slecna.neznama.x
Martina
Teď mi je 19let a prošla sem víc toho než možná všechny vy dohromady..Tak nejdřív v 18ti letech jsem otěhotněla,se svým přítelem jsme si dávali pozor brala jsem prášky ale i při práškách existují 2% kdy můžete otěhotnět a já patřila k těm 2%..Né jenom že na můj věk by bylo dítě dost obtížné takhle brzy,ale hlavně bylo 95% že se to dítě narodí s postiženým,což sme nemohla dopustit.Moje maminka po druhé otěhotněla,měla mě,naprosto zdravé dítě jak po psychycké stránce tak po fyzické.Bylo mi 10let když se mamince narodila další holčička(lékaři nepřepodkládali žádné riziko postižení nebo tak) ale přesto se narodilo postižené miminko jak po fyzická tak především po psychycké stránce. Pro celou rodinu to byla hrozná rána. Máma i táta se vzdali své kariéri,aby se mohli o Sabinku starat,procházela spousty operací,bolestivých operací.Nikdo kdo to nezažil si nedokáže představit jak to bylo hrozné,bylo šílené koukat na svoji mladší sestřičku jak se trápí. Mámě s tátou to začalo skřípat,mámy si to věčně dávala za vinu,táta byl na prášky,ani jeden z nich to nezvládal.Já začala ve škole mít průsery. A po třech rokách to Sabinčinu malé tělíčko nevydrželo,tolik operací a prostě toho všeho. Bylo to horší než si dokážete někdo z vás představit,ta holčička žila 3 roky a mezi těma třema rokama si prožila peklo.Po té co jsem otěhotněla by jsem si dítě i nakonec nechala máma by mě pomáhala abych já i přítel jsme mohli dále studovat..Ale samozdřejmě po tom pekle jsem šla na spoustu vyšetření a z plodový vody mi řekli že se plod špatně vyvíjí a je 95% šance že bude i mentálně postižené. Další rána.Nemohla jsem nikdy dopustit,aby tím čím procházela Sabinka procházel někdo další,natož moje dítě,nenechala bych svoje dítě za žádnou cenu takhle trpět.Bylo to hrozné že svým způsobem zabíjím vlastí dítě ale nedalo se nic dělat..Nenechala bych své dítě nikdy v životě takhle trpět! Až poznáte co to je,tak si tady vykládejte řeči jak by ste nezabili svoje dítě ale teď otázka nechaly by ste ho trpět?