Možná by se slušelo a patřilo, abych vám, všem rodičům, popřála do nového roku takové to „spoustu zdraví, štěstí, lásky a tak dále“. Ale já to neudělám. Stejně si příští rok řeknete, že ten další by mohl být ještě lepší než ten letošní. Popřeji proto vašim dětem.
Milé dětičky. Přeji vám spoustu nových (bezpečných) zážitků. Co nejméně facek a trestů při objevování světa prostřednictvím šuplíků vašich rodičů. Pokud možno spoustu úspěchů při objevování vašeho kulinářského umění. Ať se ve vaší lednici najde vždy něco voňavého, barevného, zanechávajícího fleky, čím svým rodičům uděláte radost při přípravě snídaně, když budou ještě spát. (Tip z vlastní zkušenosti – můžete se pokusit přetřít kuchyňská dvířka pomocí vajíček a pírka.)
Přeji vám, aby se i nadále rozvíjely vaše strategické schopnosti. Ať najdete mnoho dalších úkrytů, kde se dají schovat papírky od bonbonů, ohryzky, tátova ponožka, maminčina peněženka, papuče, žákovská s poznámkou, domácí úkol z minulého týdne, bráchova oblíbená hračka, ovladač od televize a podobně.
Přeji vám pevné nervy. Nemáte to s námi rodiči lehké, a lepší to nebude. Ale promiňte nám to. Jsme jen lidé, průměrní (tady většinou) běloši. Přesto, že tvrdíme někdy opak, kdysi dávno jsme byli také dětmi a vyváděli jsme mnoho vylomenin, stejně jako vy – možná ještě horších! A vaši prarodiče z nás zešedivěli o pár let dřív. Ale o tom vám budeme povídat, až budete dospělé. Počkejte si na to. Pamatujte, že použití větičky „mám tě rád“ v ten správný moment vás může dostat ze spousty prekérních situací.
Přeji vám také hodně děravých tepláků, zablácených bot, špinavých mikin a ponožek plných písku. Jak jsem již v minulosti psala, špinavé dítě rovná se spokojené dítě. Ať zdoláte svůj první strom, první jízdu na kole bez přídavných koleček, první kopec na lyžích, první pád na bruslích, první plavání bez křidélek a spoustu jiných „prvních“ cílů.
Buďte pořád stejní rošťáci. Pijte nám krev. Lezte nám na nervy. Zlobte nás a mučte ranním vstáváním a nočním bděním. Máme to moc rádi. Dávejte nám zabrat a zvedejte nás ze židle, ať máme, na co vzpomínat. Ať si můžeme se svými kamarádkami vyměňovat zážitky, a vzájemně se tak utěšovat. Nechceme se s vámi nudit. Chceme vědět, že vás máme.
Ze všeho nejvíc vám ale přeji, abyste se co nejméně objevovaly v hlavních večerních zprávách ve smutných příspěvcích. Ať mají všechna vaše objevování a zlobení šťastné konce. Ať nikdy nejste samy a vždycky najdete cestu domů.
Vašim rodičům přece jen popřeji pevné nervy, pevnou pravačku, popřípadě pevnou i záložní levačku. Co nejmíň zlomených vařeček (je třeba vybrat vhodnou velikost a odolný kousek dřeva). Před použitím těchto donucovacích prostředků však zkuste použít spíše svá ústa (nekousat, ale vysvětlovat).
P. S.: Ať se vám podaří sehnat v lékárně antidepresiva i bez předpisu!



Reakce na článek
GabrielaRodova
Nečtu příspěvky
Dobrý večer maminko, pravidelně čtu po večerech Vaše články, nikdy jsem ale nečetla komentáře a ani nekomentovala, protože jsem se jednak nechtěla přihlašovat a hlavně se tady dohadovat s moralisty.
Ani k tomuhle článku nečtu komenty, protože je mi nad slunce jasný, že přijdou ti chytří, co z vás udělají matku, co se o děti nestará a nechá je v zablácené mikině.
Když se mi před dvěma lety narodil syn, byla jsem tak vystrašená, že jsme přísahala, že už nechci další dítě. Dnes bych si přála ještě plno takový dalších filípků. Tím, jak roste si víc a víc připomínám svoje dětství, jak to bylo krásné, to dovádění v pískovišti až do soumraku...
Dneska poprvé mě Váš článek dojal opravdu k pláči, že přes brejle nevidím!!! Díky!
Tak strašně se těším na jeho první jízdu na kole, na lezení na strom, na tu událost s prvním odřeným kolenem (fakt, nechápejte, je mi to jedno), na lásku, kamarádství, na gól, na to, jak na sebe bude pyšný, že to dokázal. To je nádhera, mateřská láska je nepopsatelná.
Když nedávno voskovkou pokreslil celou lednici a tak zarytě se na to soustředil a byl na svoje dílo hrdý, opravdu jsem se vykašlala na tu pózu - né, to se nesmí, to se nedělá. Bylo to krásný umělecký dílo. On to tak viděl. Vždyť pak stačí vzít Cif a v půlminutě to utřít...
Hezký večer a hodně zdravíčka všem raubířům i maminkám.
Irro
psi granule
myslim si ze zadna "spatna" mama, alkoholicka, fetacka apod. by sem nepsala prispevek a nechlubila se svym zanedbanym ditetem. Pokud se nekdo o deti nestara, tak se tim verejne nechlubi takto napsat to muze jen ten, kdo kazdodenni "trable" s detmi (prosim vsimejte si uvozovek) bere s nadsazkou a humorem protoze uprimne ... komu by z toho jinak obcas nehrablo. A vubec? Co je spatneho na psich granulich? Prave jsem se byla podivat na slozeni tech nasich a jsou plny vitaminu a mineralu
tak a hura do me Cerna kroniko.
Babo.o
Moc se směju komentářům:)
Vaše články výborný, je vidět, že jste naprosto normální a hlavně vtipná mamina, která má naprosto normální dětičky - rozuměj dětičky, který jsou občas zralý na zavření do mrazáku (pro prudíky - NADSÁZKA), což je mimochodem právě známka toho, že jsou normální:) Jsem z učitelské rodiny - kromě maminy, která učí ve školce, všichni ze základní školy a přesně tyhle děti, takoví ti "správní smraďoši" jsou nejoblíbenější a dá se s nimi nejlíp pracovat, přestože někdy ujedou a člověk by jim ukroutil hlavičky:) Moc se směju komentářům od paní Jaryny a jí podobným
Zabřednout do rozhovoru o psích granulích apod. je tedy výtečné
Pochopila jsem, že asi paní pracuje na sociálce - znám se s několika sociálními pracovnicemi a jsou to naštěstí normální ženský, jejichž ratolesti stopro ochutnaly několik druhů psích granulí, dokonce si dovolily pustit si samy televizi, zatímco maminky se otupěle probouzely do nového dne a všichni žijou, jsou zdraví a hlavně mají vyvinutý selský rozum a dokonce i smysl pro humor a nadsázku:)
No nic - jen tak dál, uštvaná matko a ať je takových jako vy stále víc!!!:)