Uštvaná matka: Vážení čtenáři, dnes máte pravdu!
Milé matky i nematky, babičky a tetičky. Občas mi dáváte ve svých komentářích dost upřímně najevo, „o čem“ jsou podle vás tyto mé články. Občas mne také udivujete svou neschopností přijmout názor druhého a plácáte se mezi sebou jako při bahenních zápasech. Abych dala některým z vás za pravdu, budu vám dnes vyprávět příběh jednoho rána, který je spojen s počátkem „uštvané matky“.
Reakce na článek
:)
Já mám podobnou skušenost.Velkejh křik ,bolení bříška tak jsme utíkaly k doktorce,protože byl pátek poledne.Než se na nás dostalo malej zavevle" mami kakat " A bylo po bolesti.Naši drahoušci nás umějí vylekat
hanka16
Konečně fakt článek o *** :-)
ačkoliv si neodpustím rýpnutí - představa, že malé děti mají přednost?
Počkám si na článek tak za pět sedm let, zda paní Kodrová sepíše něco o tom, že přišla do čekárny ráno a odešla odpoledne, protože vždycky přišla nějaká matka s malým dítětem a protože malé děti mají přednost, šla hned a paní Kodrová čekala dále a dále i s nemocným číslem jetojednokolik a co to je toto, že by se přece mělo k mudr pudr chodit tak, jak se přišlo do čekárny a ne že si někdo jen tak přijde a hned jde jen proto, že má malé dítě
ZidaneCL
RE: Konečně fakt článek o *** :-)
Ale o přednosti malých dětí psala zde v diskuzi minar4m, a dokonce jí zdravotníci nabízeli,pokud jde o dítě, že by měla přednost, bohužel pacientem byla maminka.
zaj.ja
RE: Konečně fakt článek o *** :-)
Tak já taky dost nemám ráda, vzhledem k tomu,že jsem mladá, jak mě na pohotovosti každá maminka s dítětem, postarší paní, někdo s cukrovkou, KDOKOLI, vždycky předběhl. Jednou jsem tam dokonce omdlela a jediné co udělali, tak mi přistavili lehátko a položili na něj.
A mohla jsem v umdlení čekat dál. Teda ne že bych byla nějak chronicky nemocná, ale vždycky když to bylo na pohotovost nebo třeba jen k obvodnímu, byla kolem spousta "důležitějších" případů. A mně se tam pak ani nechce chodit, když vím, že strávím v čekárně 3-4 hodiny.
Takže to, že jsou malé děti důležité na ošetření beru, ale měl by se brát v potaz hlavně stav pacienta, a ne jeho věk...
lily.m
Milá Pavlíno
Není mi dobře z toho co jsem si dnes přečetla, a proto to budu reagovat.
Nemáte zapotřebí hájit svoje psaní a obhajovat proč a jak píšete, žijete v demokratickém státě bohužel zaplněném pokrytci a hlupáky. Vaše články jsou životem milionů maminek celého světa, jen skvěle dané do nadsázky. Proto z hloupých komentářů většinou zakomplexovaných žen si nic nedělejte, maximálně obrázek o tom jak moc daleko v naší malé zemi zašla hloupost ruku v ruce s nenávistí a závistí. Z.
bumr
Zakončení
Článek o *** mě opravdu pobavil
lleennaa
Dobry
No tak to se fakt povedlo...palce nahoru...
missblade
Milá uštvaná Pavlínko, vydržte!
To vše, co zažíváte se svými dětmi a co tak nádherně s nadhledem dokážete popsat je skutečně velmi zábavné a poučné. Rozumný člověk, který své děti dokáže přiměřeně rozmazlovat i trestat, musí uznat, jak blízké mu je Vaše psaní. Kolik stejných příhod a chování nalezne ve vzpomínkách na své děti. Jak podobné je chování vnoučat a jejich reakce, které všechny dokáže uzemnit. Je to nádherné čtení a já doufám, že jednou budu moci sáhnou po Vaší knize. Nenechte se odradit o lidí, kteří žijí vedle dětí ale nežijí s nimi. Vydržte a dál nám pište o svých radostech i strastech a o tom, jak Vaše děti perlí.
Blanka.Koseljova
Článek mi částečně pobavil a částečně zamrazil..
...připomněl mi totiž příhodu, kdy jsem držela na chirurgii v náručí 6ti letou dceru s bolestí břicha a vysokou teplotou s doporučením dětské lékařky na podezření zánětu apendixu.. Čekárna prázdná a uvnitř ordinace obvazoval pan doktor nějakému svému známému řiznutý paleček - podle toho do bylo slyšet, tak nebylo třeba ani šití. Pak probrali manželky, děti, tchýně a snad i strýčky z desátého kolene. Pak nás teprve zavolali...a až pak to tam začalo všechno děsně létat, protože dcera už měla slepé střevo prasklé. Jizvu má přes celé břicho, v nemocnici byla téměř měsíc, protože v břiše už byl zánět..
Škoda, že to tenkrát nebylo také jen ho.vno, příhoda by byla úsměvná a ne odstrašující 
jaryna.sramkova
Čekárna a zaseklý bobek
Bohužel hodně lidí stále bere plačící dítě za kulisu, s jejíž pomocí se matka pokouší získat výhody, na které nemá, podle mínění malými dětmi nepostiženými, právo. Já sama mám lepší zkušenost. Když měla dcera 3 měsíce, zlomila jsem si ukazováček pravé ruky. K doktorovi jsem se dostala až večer s manželem, takže na pohotovost. Ano, čekali jsme dlouho i s dcerou v náručí, kojení,přebalování,pláč. Ale už ve vrátnici se nás ptali, jestli jdeme na pohotovost s dítětěm. Potom se ptala sestra, později se zajímal také procházející lékař. Pokud by pomoc potřebovala dcera, jdeme okamžitě do ordinace.
Teď k zaseklému bobku. Náš, tehdy 2letý syn, se po bolestivé zkušenoti rozhodl, že nebude kakat.Vy držel to 4 dny, kdy to prostě potlačoval. To už bylo na mě moc. Jakmile jsem si všimla, že "tancuje", násilím jsem ho držela na nočníku. Přes manželovy protesty, přes pláč a slzy, jsem vydržela. Do několika minut se ozval úžasný zvuk bobku, dopadajícího na dno nočníku,pak rychle následovaly další. Synovi se tak ulevilo, že pochopil a od té doby tlačí statečně, kdykoli cítí "bobek v zatáčce". Jinak děkuji, za článek, který je pro ty věčné rýpalky skutečně nekritizovatelný.
minar4m
RE: Čekárna a zaseklý bobek
Nemyslim si ze by se dospeli schovavali z deti, ale muj nazor je ze dospeli rozhodne vydrzi vic nez male dite, ktere vetsinou nechape co se mu deje a proc ho neco boli. Navic maji o cely zivot mene trpelivosti a dlouho nevydrzi zavreni v cekarne. Uprimne ja bych vzdy pustila male dite i kdybych mela "zlomene srdce"
Irro
Paráda
Konec mě fakt pobavil
Trochublondyna
Já vás obdivuji...
Musím říct,že se nad vašimi články "bavím"
Bibunka