Asi je taky znáte. Minimálně se s nimi občas střetnete v úzké uličce mezi regály s dětskou výživou, kam jste osudným omylem zabloudili, když jste sháněli Chardonnay, které by se hodilo na víc než jen do omáčky. Setkání jsou to ostrá, jenže nikdy nemáte šanci zvítězit. V boji o cokoli totiž zásadně vyhrávají Militantní matky.
Kočárkem vás přišpendlí k polici s příkrmy tak, že se tam třepotáte jako babočka na špendlíku, a když jí chcete fikaně proklouznout bokem, srazí vás dětskou sedačkou, kterou má tento ženský šerpa umístěnou na hřbetě jako jakýsi zadní palcát. A v sedačce trůní tříletý pořez, který vás jako bonus poblemcá borůvkovým jogurtem, který mu ta dobrá matka vrazila do ruky ještě na prodejně.
Na chodníku společně se svými kamarádkami a mnoha svými ratolestmi vytvoří z kočárků, šlapacích motorek a transportérů pro panenky vozovou hradbu, při jejímž překonávání se cítíte jako křižák zahnaný do pasti husity. Říct S dovolením a čekat, že se rozestoupí? To je jako přesvědčovat bratra Žižku o kladech katolické církve.
Vždyť ony řeší věci zásadní pro běh zeměkoule, rozpis na nový bio jáhelný nákyp, přírodní prostředky na odchod dětských prdů a „kravku učitelku“, která, husa tupá, nepozná, že z Petříka roste druhý Picasso, a žádá vymalování učebny, kterou ten malý talent vyzdobil svou představou o umění zapojeném do života.
V tramvaji vás přirazí golfkami k okénku a nedovolí vám vystoupit dřív, než bude vystupovat ona. Ale vám už je to jedno, protože máte hlavu jako meteorologický balon z řevu, který vydává její brouček. Zásadně ho nijak neutišuje, neb razí zásadu, že dítě nemá být omezováno, aby nebyl narušen jeho psychický rozvoj. To, že všichni okolo zatím přišli o poslední zbytky svého duševního zdraví, je jí srdečně jedno. Ona je totiž Militantní matka. Možná také znáte nebo máte podobný exemplář ve svém okolí. Nebo že byste jím byla sama?
Vozová hradba z kočárků
Třeba se poznáte:
10 znaků, jak odhalit Militantní matku
- Militantní matka má vždy a za všech okolností pravdu.
- Přistihnete-li nějakým nedopatřením Militantní matku při tom, že plácá naprosté nesmysly, nebo se jen obyčejně lidsky mýlí, platí bod 1.
- BIO je svaté. Vše, co se může pyšnit přídomkem přírodní, bez barviv apod., je jedině hodné k tomu, aby bylo vloženo do úst jejího dítěte, dětí. A je jedno, jaký je to doopravdy „drek“. Hlavně když na to výrobce nezapomněl přilepit štítek 100% BIO. Na další zamyšlení se nemá čas.
- Sex je pro ni pouze prostředkem k početí dítěte. Jinak je zbytečný. Sex je možné provozovat pouze tehdy, když ona po něm zatouží. Rozuměj, rozhodne se, že by to právě v tomto okamžiku při ní bylo výhodné. Touhu jako takovou postrádá.
- Muž je pro ni zajímavý pouze jako objekt, který slouží k transportu semene k jejímu vajíčku a následný zdroj prostředků k obživě. Bohužel, jiné způsoby přenosu jsou příliš komplikované, takže je nucena se k němu občas uchýlit.
- Má všude a za všech okolností přednost. Ona a její děti jsou svaté a do ordinace lékaře jdou s horečkou 37,5 zásadně před vámi, i kdyby vám slezinu prorazil vrták, nebo jste za sebou měly třetí sadu chemoterapie.
- Dítě má vždy a za všech okolností přednost před vším a před všemi. Jeho potřeby jsou upřednostňovány vždy před potřebami ostatních. Ani v řídkých a výjimečných případech nedostane byť na půl hodiny přednost otec dítěte.
- Osobní vzhled omezuje pouze na základní hygienu, jinak je přírodní. Dbala o sebe jen do okamžiku, kdy potřebovala nalákat nějakého samce k transportu semene. Pokud se již stalo, začíná považovat líčidla a sexy prádlo za nástroj ďábla. Nebarví si vlasy, které si zásadně stříhá nakrátko, nebo nosí stažené v umaštěném ohonu. Neholí se, nosí široké haleny a dlouhé sukně z přírodních materiálů, libuje si v batice, šátcích a botách typu pánské sandály.
- To, že se stala matkou, jí navždy propůjčuje aureolu svatosti, práva na věčnou pravdu a právo vysoce čnít nad všemi ostatními méně hodnotnými jedinci. Tj. muži, mládeží, důchodci a ženami, které z jakéhokoliv důvodu děti nemají nebo mít nemohou.
- Militantní matka má tím, že se stala matkou, už jednou provždy splněno. O nic ostatního se už nezajímá a nestará.
No a co, že to není ještě zaplaceno?Jsem zvyklý ve svých článcích rýpat klackem do sršního hnízda, ale uvědomuji si, že na tak tenkém ledě jsem asi ještě nebruslil. A vím, že si koleduju…Jen aby nedošlo k mýlce. Mám děti rád, a nejen ty na obrázku nebo pokud nejsou moje. Ani nezastávám tezi, že jsou děti k ničemu, protože se s nimi nedá zatopit. Mám dceru a určitě se nebráním ještě jednomu dítěti. Spíš naopak, jsem právě ve fázi „výroby“.
Pouze nemám rád militantnost v jakékoli podobě. Nejsem člen hnutí No kidding a v žádném případě si nemyslím, že by se žena s dítětem směla pohybovat pouze v prostoru svého domova a dětského hřiště a „mezi lidi“ by lézt neměla. Stokrát ne! Víc dětských hřišť, parků a restaurací s dětskými koutky. Jenže… Když jsem byl dítě a řval jsem v tramvaji, dědeček mě nechal vystoupit a šlapat dvě následující zastávky pěšky. Od té doby už jsem se v MHD choval slušně.
Přírodní výchova vs. ohleduplnost
A pro všechny Militantní matky a ženy, které mě stejně nařknou z nenávisti k dětem, ženám a světu obecně, přidávám popis situace, který jsem zhruba před šesti sedmi lety na vlastní oči viděl. Stalo se na trase metra A mezi Želivského a Dejvickou, před polednem, celkem prázdný vagon. Vedle zhruba čtyřleté holčičky si přisedla babička. Taková úhledná stařenka, na jejímž obličeji bylo na dálku vidět, že už toho zažila opravdu hodně. A milá holčička, celá taková neposedná, do babičky strkala nožičkou, jednu stanici, dvě stanice… No strkala, ona do ní ze své roztomilosti a rozvernosti kopala. A její maminka nad ní jen stála a usmívala se. Na stařence bylo vidět, že ji ty strkance a kopance dost bolí, ono stará noha a starý kloub už nemají tolik toho smyslu pro humor, že. A tak se babička odhodlala a poprosila velmi slušně, zda by maminka mohla říct holčičce, aby do ní nekopala, že ji to bolí. „Nezlobte se, ale nemohla! Já zastávám přirozenou výchovu a svou dceru nehodlám v ničem omezovat.“ Tuhle show sledoval i zhruba dvacetiletý kluk – dredař. Koukal, žvýkal žvýkačku a koukal… Když se chystal na Hradčanské vystoupit, přikročil k matce, vyndal z úst žvýkačku, zacuchal ji oné dámě do vlasů a se slovy: „Taky jsem měl přirozenou výchovu,“ opustil metro. Ve vagonu se strhl spontánní potlesk…
Tak jen, milé ženy, dejte si pozor na to, co si vychováte.
A jak jste na tom vy, milé dámy? Udělaly jste si Pavlův minitest a vyšlo vám, že jste Militantní matka? Nebo jsou to jen silácké řeči a malému Pavlíkovi je stejně nejlépe v bezpečí pod maminčinou sukní? Opravdu existuje Militantní matka, nebo muži ženy opět nechápou a nedokážou pochopit mateřské pudy? Zapojte se do diskuse pod článkem a nebojte se Pavlovi říct, jak to ve skutečnosti je!
Reakce na článek
lasticka.l
zábavné
Dovolím si napsat, že je to napsané skvěle a doslova jsem se "řehtala" při četbě článku. Naštěstí jsem se tam nenašla. Dávám dětem na stravu pozor, ale takové extrémy ne. Můj syn dostal od známé nějakou kukuřičnou křupinku a tak jsme chtěli taky něco její holčičce nabídnout, měli jsme "obyčejný" piškot a maminka jen opovržlivě zasyčela "ježíš vždyť je to jen bílá mouka a cukr!" No, jeden piškot asi zabíjí. Přičemž se maminka nadále chlubila jak malé moc chutnají knedlíky a jak si přidává.Tak tomu nerozumím. A k tomu chování dětí mezi lidmi? Občas si připadám, že jsem terorista vlastních dětí, když po nich chci aby se chovaly slušně. Ovšem nechápu pohoršené výrazy lidí, když dítě někdy popadne hysterický záchvat a nejde utišit. Jako by to sami neznali. Nemůžu dítě svázat do kozelce a nacpat mu roubík do pusinky. Tak snad alespoň trochu porozumění. Já se spíš chápavě pousměju, když podobný záchvat vidím u jiných dětí a jsem ráda, že mám zrovna klid a usměvavé andílky. A pro přemoudřelé důchodkyně, nechat dítě trochu pokňourat, není zločin proti lidskosti. Ta moudrá paní mi nakoupit nedojde! A jsou situace, kdy dítě mít neustále v náručí mít nemůžete.Hodně zdaru a trpělivosti normálním maminám
zzk
militantni babicka
znam neco mnohem horsiho nez militantni matka a to militantni babicka. je ni zel moje vlastni matka, ktera je nyni jiz babickou. kdyz dcera neco chce (napr. v obchode) a vydupava si to, babicka se u toho usmiva a rika "ta je ale rozkosna" a vzapeti kupuje vse, jen aby se "princezna" prestala vztekat. kdyz babicce rikam, ze se ji to vymsti (protoze u mne si dcera takoveto chovani nedovoli - holt ji to neprojde, tak to uz ani nezkousi), tak me rika, ze jako babicka si to muze dovolit a mam dceri doprat taky radost ze zivota...
no uznejte sami
lustgiver
Velmi dobré
Dokonalé! Uznávám váš literární talent. I kdybych nesouhlasil, myslím, že by mě bavilo to číst a snad by to i otřáslo mým přesvědčením. Ale mohu to vidět zkresleně. Třeba se mi to zdá tak kvalitní, protože souhlasím a s mnohým jsem se sám setkal. Opravdu jsem si všiml, že i poněkud nevzdělaná puberťačka, co ještě rok před tím vymetala různé zábavy a hospody, nabude s čerstvě narozeným dítětem pocitu dospělosti a nadřazenosti. Co se využívání bioproduktů týká, znám i extrém, kdy matka nepodala dítěti nic, co je známý alergen. S takovou matkou nemusí i zdravé dítě za celé své dětství poznat třeba jahody, když existuje alergie na nažky.