Milujete ho, ale on pošilhává po jiné? Vezměte to jako výzvu a ukažte škodné ve vašem revíru, že je na vás krátká! Tajné postupy, jak ji přechytračit a jeho stáhnout zpět do své náruče, naleznete o pár řádků níž! Pospěšte, čas je proti vám!
Mužské sebevědomí je závislé na úspěchu, uznání a výkonu. Nedostává-li se chlapovi jednoho z toho, může v rámci hledání identity podlehnout volání „divočiny“ a začít koketovat s myšlenkou na nevěru. (To platí i v případě, že potká ženu-samici, která aktivuje jeho toulavého ducha čili probudí chtíč po experimentech.) Jak by se dal nazvat tento status? Má ucpaný komín!
Chystá se zrada!?
Nicméně najednou je tu tedy jiná žena, která se nedá s jistotou označit za cizí, neboť to může být jeho sekretářka, známá, kamarádka, zkrátka kdokoliv. Kéž by oficiálním přítelkyním, družkám a manželkám bylo k základním smyslům přidáno ještě něco navíc: neomylný smysl „odhadu zrady, ještě než se stane“, že?
Útěchou ale budiž fakt, že ačkoliv se muži rádi dívají po jiných ženách, na rozchody a rozvody to pochopitelně nestačí, i když ve výjimečných případech existují i jedinci, kteří jsou schopni odejít i přesto, že svoji partnerku milují. Údajně za to může potřeba citové a sexuální stimulace, obměny. Zcela konkrétně to vystihl čtyřiatřicetiletý Marek z Ostravy: „Já a mnoho mých kamarádů nikdy svým partnerkám nepřiznáme, že ulítáváme jenom na nějakém takovém sexu někde ,jinde‘ – na to stačí prostitutky, ne? Pravda je taková, že chceme jiné vztahy.“
Když má jinou nebo se tak začíná chovat
V překladu to tedy znamená, že se ženy všeho věku často potýkají s problémem, jak se vypořádat s ní, tou druhou, která se zjevila nečekaně jako tsunami? Znáte sama ten pocit? Víte, že je něco špatně. Partner vám uniká. Skličující pocit, že máte v revíru škodnou, vám nedá spát. Víte, co dělat, abyste si pojistila svoji lásku, pokud tedy máte chuť o ni bojovat?
- Náhlý zápal pro erotické masáže, kadeřníka, kosmetičku a nákupy nového oblečení mohou mít smysl, jen pokud zůstanete svá a nebudete se „měnit“ jen proto, aby on měl radost. Takhle to prostě nefunguje.
- Mužské znudění a neklid nemusí znamenat, že se vytrácí zájem o partnerství. Jednou z variant je i o pouhopouhé hledání sama sebe. Z jeho chladu a odmítání nedělejte předčasné závěry a dejte mu čas – pokud tedy už není pochyb o jeho dalším vztahu.
- Šalamounsky nahoďte udičku a staňte se výzvou: nebuďte k zastižení, změňte své zvyky, nedovolte, abyste byla samozřejmostí. Zahalte svoji osobnost do tajemného pohledu a myšlenek, hrajte hru: „Chceš jít? Běž si! Mrzí mě to, ale pokud ses rozhodl, přemlouvat tě nebudu.“
- Pokud cítíte, že je vina (i) na vaší straně, klidně vyhledejte odbornou pomoc a proberte situaci. I vy se přece potřebujete někam posunout, vyrovnat se s okolnostmi, přijít na to, kde je chyba.
- Došlo-li už k nejhoršímu a schyluje se k rozchodu, nechte ho odejít s grácií a hrdostí. Křik, výčitky a jiné vyhrocené chování to nespraví. Ba naopak se všechno může obrátit proti vám.
- Rada chlapa: Představa, že po milenci/partnerovi nebudete nic chtít a poskytnete mu volné pole, je neskutečná devíza pro to, aby se vzpamatoval.
Pokud je rozhodnutý odejít, nebraňte muJedna partnerka? Nestačí mu!
Konkurentku nepřechytračíte tím, že si na ni objednáte revolver a půjdete jí po krku. A upřímně řečeno: Kdo by si vážil vítězství, kterého dosáhl zastrašováním a obtěžováním osoby, o kterou ne tak úplně jde? To partner musí být tím, kdo románek utne. On sám by měl uznat chybu a uvědomit si, zda stojí za to omluvit se a začít znovu – pokud budete ochotná na to přistoupit. Úspěch však opravdu vede přes něj. Pokud si neujasníte vztah mezi sebou, válčit můžete s další a další ženou v revíru, která může být obelhávána stejně jako teď vy. Co se týče historek o nešťastném partnerství a „zlobivých ženách“, které neumějí naslouchat, je totiž mužská fantazie pestrá jako papoušek červenočapkový. Kdo ví, co všechno „jí“ napovídal…?
Jsou-li jeho úlety denním chlebem, nezbývá nic jiného než upéct mu dort na rozloučenou, zamávat na cestu a ulevit si od břímě. Anebo se totálně přizpůsobit jeho osobnosti. Ale unesete to? Buďte k sobě opravdu upřímné…
Setkala jste se s podobnou situací? Také vám chtěla odloudit partnera? Měla šanci? A co on? Chceme znát všechny tipy, jak se vypořádat se chtivými kudlankami! Pište na info@prozeny.cz!
Reakce na článek
lenulka35
Jak se vyrovnat s nevěrou
Ahojki baby ,
je mi 29 let a chtěla bych k tomu všemu co jsem od vás četla něco říct. Svého manžela jsem poznala když mi bylo patnáct od té doby jsme spolu chodily samozřejmě ,že na konci osmnáctých narozenin jsme čekali dítě .Bydleli jsme spolu u našich na baráku kde se nám naši do ničeho nepletli .Po porodu jsem hodně přibrala a začali urážky pak občas mne uhodil a já s ním pořád byla i přesto jsem ho měla ráda a nechtěla bez něj být .Síla zvyku pak mne začal podvádět ,před mýma očima oblboval mé kamarádky a mě před něma shazoval. Párkrát ode mne kvůli jiné odešel a stejně se vrátil .Když bylo synovi osm vzala jsem si ho s tím ,že se vše zlepší a před svatbou také ano byl tak hodný a milý ,pozorný .po svatbě jsem ho načapala s manželkou mého bratra sice né přímo u toho ,ale na balkoně na chatě jak byli zamklí a líbali se. Neztropila jsem scénu jen jsem mu to chtěla vše vrátit .Myslela jsem ,že když nedělám scény a vše ignoruji bude mne milovat a pak takový šok se švagrovou ,nikdy jsem mu nevěřila a tak jsem to udělala .Začala jsem chodit do práce mimo město ,malovala jsem se mnohem častěji a více dbala na svůj zevnějšek ,můj manžel si toho všiml a začal žárlit .Rok jsem měla na talíři ,že jsem si někoho našla přitom to nebyla vůbec pravda až jsem to udělala a to musím podotknout ,že můj manžel mi byl věrný ,přestal chodit pryč a staral se o nás ,věnoval nám svůj čas a já z toho předhazování šla a udělala. No nakonec jsem otěhotněla a čekala holčičku na kterou se manžel strašně těšil a miloval jí ,i když měl strach ,že jí čekám s milencem .po narození to vydržel ani né půl roku a začal běhat za jinou rozvedenou s 2 dětmi a když jsem mu dala na vybranou tak si vybral odešel a já ve 29 letech jsem se rozvedla a zůstala se 2 dětmi sama. Teď vím ,že když jsem dělala scény chodil za jinýma častěji ,když jsem mu to ignorovala a brala to normálně a vduchu se mučila tak to také nebylo ono. Někteří to mají v povaze!
ADAMOVAmaky
Jak se vyrovnat s nevěrou?
Momentálně si také prožívám peklo, protože po 10i letech manželství se mi hroutí celý svět. Manžel pracuje přes týden v Bratislavě a domů jezdí jen na víkendy. Nikdy jsem ho nepodezírala z nevěry, až když k nim do práce nastoupila mladá krásná slečna, je tomu skoro půl roku.Prostě jsem cítila,že se něco děje.Začalo to SMS a skončilo to tím, že mi manžel o víkendu řekl, že s ní už měsíc spí a že by s ní chtěl dítě a ona ho prý miluje.V srpnu spolu jedou na dovolenou a na naši dovolenou v červenci,kterou už máme 2 měsíce zaplacenou,mu prý už možná nevyjdou dny.Nechápu, proč ho ještě pořád chci, i když si to vůbec nezaslouží. Nedokážu si svůj život bez něj představit.Stále brečím,je mi zle,nejím...ta bolest je tak hrozná.Měli jsme všechno i skvělý sex, ale on se prostě zamiloval.Máme 2 malé děti a i ty už okrádá o ten krátký čas,který jim má o víkendu věnovat.S tímto prostě nemám šanci bojovat, ona je tam krásná,milá a bezstarostná a já tady s dětma a vyřízená. Přesto ho chci zpět.Prosím, poraďte, jak na to?
jhonsova
Jak se vyrovnat s nevěrou?
Právě si toto prožívám a upřímě, je to peklo. Bolí mě to tak hrozně, jako mě snad ještě nic nebolelo. Můžu si za to svým spůsobem sama, nevěnovala jsem se mu tak jak bych měla..práce a děti byly důležitější. Jednou večer, když jsem ho opět odmítla, tak řekl, že si asi na sex bude muset najít někoho jiného a já hloupá mu na to řekla, že to asi bude muset.Tak to udělal. Trvá to 4 měsíce a před týdnem jsem na to přišla. Od té doby nemůžu jíst,nemůžu spát. Až tahle "facka" mi otevřela oči, a já si uvědomila, že ho stále miluji,záleží mi na něm a chci ho.S milenkou to zatím skončit nehodlá, ale také mě prý miluje a nechce o mě přijít, ale ona ho miluje také a nechce jí ublížit.Dává mu to, co já jsem mu posledních pár měsíců nedávala,ale že ji nemiluje. a že to nebude mít dlouhého trvání.Promluvili jsme si, řekli si, že se stále milujeme, ale že budu muset ještě chvíli vydržet, netlačit na něj a trpělivě čekat,že chce, aby se to mezi námi urovnalo.Jenže jak dlouho čekat, co vše zkousnout? Asi je to nepochopitelné, ale on mi za to trpění stojí. Je to zoufalství, strach z toho, že já budu sama a on si užívat nebo projev lásky?