„Kam zas koukáš? Na co myslíš, prosím tě? Haló, haló, tady jsme! Halko, ty jsi zahálka.“ Věty podobného ražení mě provázely od školních let.

Zakoukávala jsem se. Ve škole jsem myslela na něco úplně jiného než na rovnice, kolmice a zlomky. Dnes vím, že mé zamyšlení nese odborný název - denní snění. Ztrácela jsem se. V nitru i v reálném životě. Doma mi říkali „zahálko“, když jsem bývala duchem bůhvíkde. No bodejť, narodila jsem se ve vodním, mystickém znamení zvěrokruhu. Celoživotně se pohybuju ve svém snovém světě, který mi nechává nahlížet do tajemna, něčeho, co nedokážu vysvětlit.

Dny školního volna a prázdniny jsem většinou trávila společně s kámoškou Renkou. Jednou jsme se rozdělily – já odjela na dva dny do Plzně, Renka sjíždět na lyžích kopce Krkonoš. První den proběhl k mé velké spokojenosti – oběd v restauraci, sváča v cukrárně, loudání se velkoměstem, koupit si něco na parádu a něco na památku.

Druhý den ráno mě vzbudila křeč v levém lýtku a zvláštní neklid. „Mamko, auvajs, bolí…“ Lýtko bylo za chvíli v pořádku, ale nenálada převálcovala moje včerejší nadšení a já začala: „V kolik už pojedeme? Já chci domůůů. Mě to neba…“ A zase se chodilo po okolí, obědvalo a svačilo, jak už to na podobných akcích bývá. A zase levá noha. Už ne křeč, ale mravenčení, které se během dne opakovalo. Těšila jsem se, až sedneme do autobusu, odjedeme a já zítra šup za Renkou.

Na naše holčičí řeči jsem si musela nějakou dobu počkat. Renka si při pádu na lyžích nepěkně zlomila levou nohu a musela zůstat v trutnovské nemocnici. Stalo se to v den, kdy mě sužovala křeč v lýtku… Výklad horoskopu mi potvrdil to, co jsem tušila – jako dárek do vínku jsem dostala silně vyvinutou intuici a empatii.

Pracuju na sobě. Rozvíjím svůj vnitřní hlas, který se projevuje neklidem tehdy, kdy se k něčemu schyluje. Takový neklid známe z chování některých zvířátek před bouřkou… Mé smysly vnímají pozitivní energii. Vysílají ji mladé rostlinky, zářící svými prvními nesmělými kvítky v barvě pastelek, veškerá mláďátka – lidská i ta zvířecí. Ovšem i v prostředí, do kterého přijdu poprvé, cítím, pokud je přítomna, energii negativní. Jestliže se tato energie v příbytcích usadí, vyvolá vážnou nemoc – opět moje zkušenost z vnímání energie.

Předpovědi budoucnosti? Já to mám tak, že souvisejí s poznáváním přírodních zákonitostí. Přeju vám klid v duši. Jo, a nezapomeňte si vzít ven deštník, scindapsus rosí, bude pršet. Nevadí. Teplý deštík v dubnu předpovídá příjemné říjnové dny.

Jaký máte názor na nadpřirozené věci? Dokážete naslouchat svým pocitům, které předznamenávají nějakou budoucnost? Pojďte nám napsat na téma Mám nadpřirozené schopnosti na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.