„Vezmeš si mě?" Slova, která vám změní život. Jste šťastná, ale má to jeden háček – jeho rodina vás „nemusí"! Nejste dost bohatá, dost chytrá, dost věřící zkrátka ne podle jejich gusta a hlavně, dovolila jste si ukradnout jejich syna! Co teď? Poradíme vám, jak se vypořádat s budoucími rodinnými záškodníky!
Romana má přes pět let přítele. Do budoucna plánují svatbu, ale občas, jak už to chodí, se hádají. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby důvodem jejich nejčastějších hádek nebyla Honzova maminka, tedy budoucí tchyně. Ta nemá Romanu ráda. „Snažím se, pomáhám jí, jsem milá a nekonfliktní, ale v jejích očích jsem stále ta, která jí ukradla syna!" popisuje mrzutě budoucí nevěsta. A zdaleka není sama, kdo se potýká s rodiči partnera. Pocity, které jí při tom doprovází, jsou bezmocnost, smutek, nervozita před každým setkáním s rodinou a následný rozbor sama sebe, co měla udělat jinak, co zase udělala špatně...
Co byste dělala, kdybyste měla před svatbou a rodina partnera by vás nepřijala? To byla otázka, na kterou jsem hledala odpověď v naší videoanketě. Odpovědi, mnohdy velmi zábavné, najdete zde:
| Kam až neshody vedou... |
| Přestože nejčastější odpovědí v anketě bylo, cituji: „Neberu si přece jeho rodinu!", což se zdá být logické, nevyřešené rodinné vztahy vám ale s vaším partnerstvím mohou pěkně zahýbat. Své o tom ví Jana. Vypjaté situace na denním pořádku, intriky ze strany rodiny manžela – to je jen málo z toho, co Jana prožívala bezmála deset let po svatbě. Vše vyvrcholilo tím, když se její osmiletý syn začal bát jezdit k babičce a dědečkovi. Po dlouhém přemlouvání přiznal, že ho tchyně s tchánem pravidelně týrali a mlátili. Byla v šoku! Tehdy Janě přetekla trpělivost. A protože manžel nebyl schopen situaci vyřešit ani se postavit na její stranu, požádala o rozvod. |
Podobné předsvatební starosti prožívali i hrdinové seriálu Přešlapy Radka s Adamem. Ke svatbě nakonec došlo, i když Radčina utajená minulost dělala vrásky více lidem. Jak se situace vyvine po líbánkách a jaký vliv má manželství na sex se dozvíte dnes večer v osm na Primě.
Nejčastější důvody nenávisti:
- ukradla jste jim syna
- za vaše společenské postavení – nejste dost na úrovni, když synáček je z bohatého rodu a vy jste se přistěhovala s pár taškami
- za hodnotu vašeho majetku – nejste dost bohatá
- za rozdílné názory na cokoli
- za neadekvátní chování (nejste domácí typ, ale cílevědomá zaměstnaná žena)
- za rozdílné názory na výchovu dětí apod.
I v seriálu Přešlapy řeší partnerské problémy
Jak řešit situaci, kdy jste v nemilosti?
Některé matky a otcové svých synů se nedokážou smířit s faktem, že jejich dítě je už dospělé a má svůj vlastní život, novou rodinu, kterou miluje. Není podstatné to, zda jejich nátlaku vyhovíte či nikoli. Tenhle postoj se mění velmi těžko, ne-li vůbec, ale přeci jen se dá vzájemné napětí snížit. Jak?
 |
Devátý díl seriálu Přešlapy můžete sledovat už dnes večer od 20.00 hodin na TV Prima! |
1. Pokuste se o smíření
Snaha by měla vyjít z vaší strany. Jen tak budete mít dobrý pocit, že jste to alespoň zkusila, a třeba se to i podaří. Pak nastane odložení zbraní. Jestliže si nedají říct, pak je dobré se stáhnout. Nezapomeňte však partnerovi připomenout, že jste se snažila a že snaha nebyla vyslyšena.
2. Omezte kontakt
Pokud váš pokus o usmíření nevyšel, změňte k nim vlastní postoj! Chovejte se přirozeně, nepodlézejte, nesnažte se jim za každou cenu vyhovět. Jestliže nejste ze vzájemných setkání nadšené, omezte je na ta nejnutnější. Pozor ale! Nezakazujte partnerovi a dětem styk s jeho rodinou. Je přece tak krásné, být na chvíli sama...
3. Nedávejte partnerovi ultimáta
O všem si promluvte se svým partnerem. Měl by vědět, proč se chováte tak, jak se chováte. Neklaďte mu však žádná ultimáta! Když si bude muset vybrat mezi vámi a matkou, dal by s největší pravděpodobností přednost jí. Proč? Muži zkrátka nechtějí nic řešit. Nejdůležitější je pečovat o partnerský vztah. Jestliže neshody s jeho rodinou ničí váš vztah, je dobré vyhledat odborníka.
4. Nenechte jim poslední slovo
Někdy se situace po přímočarém rozhovoru uklidní nebo časem rodinu svým bezelstným chováním přesvědčíte, že jste jiné, než jak si zprvu mysleli. Pokud si někdo ale usmyslí, že vás nenávidí a vyčte vám pomalu i to, že dýcháte, taktika "mrtvý brouk" nebo "dělám si to po svém" nefungují. Pak můžete zvolit těžší kalibr. Cesta odporu za každou cenu! V čem spočívá? Nepřizpůsobit se a nenechat jim poslední slovo. Třeba se časem ostré hrany obrousí. Je to ale taková rada z nouze.
Další triky, jak na tchyni, najdete ve článku Terorista jménem tchyně! nebo také v novém Průvodci Pavla Biedermanna v díle Jak vydržet s chlapem: Tchyně a kamarádky, zabíjáci vztahu?!.
Ať už zvolíte jakoukoli taktiku, mějte na paměti, že láska a přízeň k příbuzným není povinná a nezavazujete se ji opětovat. Důležité je, aby vám fungoval váš vztah s partnerem!
Máte podobnou zkušenost s rodinou partnera? Jak jste se s ní vypořádaly? Nebo stále ještě bojujete? Pojďte s námi diskutovat pod článkem nebo na info@prozeny.cz.
Reakce na článek
desiree61
Z druhé strany
Ahojky, a teď z druhého tábora
Vždycky jsem obdivovala svoji mamku, jak zvládala být tchýní. Je nás sedm sourozenců, všechny nás má ráda, ale ví i o našich chybách a to moc dobře. Když jsme se povdávali a poženili, vždycky byli a jsou zlaté naše drahé polovičky.Tchýně už jsem (10 měsíců, první se vdala dcera), za šest týdnů budu dvojnásobná. Další dvě skorosnachy jsou také jako moje.Mám je ráda, do ničeho se jim nepletu - pokud děvčatapoklábosí jsem moc ráda. Zeť je o čtyři roky mladší než já - do čeho bych mu měla kecat? O dceru i vnoučata se stará příkladně, má je rád.Stručně - jestli si to ty moje ratolesti někdy rozhasí - jejich věc, ale mě by to moc bolelo. 
lorja
Patřím
k nevěstám,které nemají s tchýní a ani s tchánem problém.Manželovi rodiče jsou ohromní a to víc než 13 let.Jsou parťáky na výlet i na pomoc při malování bytu.Jsem ráda,že je máme.Jestli si mí dva synové v budoucnu najdou partnerky,chtěla bych mít s něma taky hezký vztah.
j.seidl
Tchyně,tchán a tchoř
Nejde jen o ženy. Když jsme se po rok a půl dlouhé známosti za studií na VŠ se ženou v roce 1978 chtěli brát, nastávající tchán a tchyně ji vyhodili z domova. Přes to jsme se vzali a bydleli do konce studií u mých rodičů. Pro neustálé útoky manželčiných rodičů jsme se odstěhovali z Prahy pryč, vychovali dvě děti, které jsou již dospělé. Tchán už je naštěstí po smrti, tchyně ve svých 77 letech stále tvrdí, že se máme rozvést. Můj první šéf neurochirurg profesor Mraček řekl, že v češtině jsou dvě hrozná slova začínající na tch. Tchýně a tchoř. Dodám jen že tam patří i tchán. Až se budete chtít ženit, vezměti si sirotka. Tchyně a tchán Vám mohou ničit celý život. Pardálovi skvrny nevymažeš. MUDr. Jiří Seidl