Je to jako s bouřkou. Nejdřív je dusno k zalknutí, pak přijdou hromy a blesky a po chvíli je vzduch čistý a svěží. Ve vztahu takhle funguje hádka. Ale i ostrá výměna názorů by měla mít určitý styl. Jak se správně hádat? Jak si zachovat punc dámy, a přitom protivníka rozmést na kopytech? Dodržujte následujících pět základních pravidel slušné hádky!
Vztahy, kde se partneři nikdy nehádají, jsou podezřelé. V rozumné míře a v určité podobě je totiž jakási slovní přestřelka takříkajíc zdravá. „Prospěšnost hádek je v tom, že to, co delší dobu neřešíme nebo nechceme řešit, je otevřeno a vyřčeno,“ říká psycholožka Lenka Čadová. A o čem se mluví, to se dá řešit.
Jen by hádek nemělo být mnoho a hlavně by měly mít svá pravidla. Jak často je „tak akorát“ vám sice neřekneme, protože je to individuální a je to otázkou temperamentu muže i ženy. Zato vám ale představíme pět základních pravidel, která je třeba dodržovat, aby vaše výměna názorů měla „úroveň".
1. Buďte konkrétní
Hádejte se teď a tady! Nejhorší jsou věty typu „nikdy nezavoláš, že se zpozdíš“ nebo „vždycky se zastáváš matky“. Zkuste místo těchto zaběhnutých frází být zcela přesná a řešit konkrétní situaci, která vás naštvala. Řekněte: „Proč jsi mi dnes nezavolal, že přijdeš pozdě?“ Nebudete totiž muset v hlavě složitě lovit, kdy přesně vám partner nenahlásil zpoždění, až se vás na to v rámci hádky zeptá. Jakékoli zaváhání logicky využije ve svůj prospěch a vyčte vám, že se chcete zbytečně hádat, aniž máte důvod. A možná bude mít i tak trochu pravdu, protože obecné výčitky totiž vážně působí spíš bezradně.
Křik a nadávky vám nepomohou
2. Nikdy nevytahujte staré spory
„Já pro tebe nic neznamenám, vždyť třeba loni jsi zapomněl na moje narozeniny.“ Tak tímhle směrem by se „slušná“ hádka rozhodně ubírat neměla. Co bylo, bylo! Důvod sporu nesmí být starý pár dnů, natož měsíců či roků. Jestli vás trápí, že jste pro partnera míň než vzduch, argumentujte aktuálním příkladem. „Ani jsi se se mnou dnes ráno nerozloučil. Před chvílí jsi mi neodpověděl na otázku.“ Věc starou rok může smést ze stolu, ale co se stalo dnes, si určitě pamatuje. Bude se muset vyjádřit a o to vám přeci jde!
3. Nadávky a křik jsou pod úroveň
Řev a nadávky na adresu partnera vám rozhodně nepomohou. Naopak dáváte tím svému „protivníkovi“ zbraň do ruky. Pokud ho budete urážet a chrlit jeden vulgarismus za druhým, dočkáte se v lepším případě prásknutí dveřmi, v horším budete označena za hysterku. Zkuste se ovládat, mluvte důrazně a nahlas, ale nekřičte. Odzbrojte ho pádnými argumenty, nikoli smrští nadávek. A neplačte! Pro mnoho mužů jsou slzy uprostřed výměny názorů jakousi podpásovkou. Nevíte už kudy kam, proto brečíte. A slušný chlap se přeci s plačící ženou nehádá. Přesně tohle si bude váš muž myslet.
4. Pusťte ho ke slovu
Hádka není jen „hra“ pro jednoho. Je to týmová záležitost, tudíž by se ke slovu měli dostat oba. Řekněte, co vás trápí, doplňte své tvrzení argumenty a pak dejte partnerovi možnost se k tomu vyjádřit. Zkuste mu neskákat do řeči, i když vám přijde, že plácá nesmysly. Reagujte na ně, až domluví. A to samé samozřejmě vyžadujte po něm. „Já jsem tě domluvit nechala, dopřej prosím podobný luxus i mě.“ Tohle mu můžete říct, když vás začne přerušovat. Pokud nebude chtít být za tupce, jistě vás nechá mluvit. Navíc debata s určitými pravidly vede ke zdárnému konci častěji než jednostranný proud výčitek a stížností.
5. Nikdy neútočte na duši
Tohle je vážně katastrofa. Pokud se hádka zvrhne v čisté útoky na partnerovu osobu, máte zaděláno na velký problém. I při velmi ostré výměně názorů se snažte rychleji myslet než mluvit. Pokud v afektu a rozčilení zraníte partnerovu duši, můžete napáchat nenapravitelné škody. Věta typu „vždyť ani v práci tě nechtějí povýšit“ ho může vážně hodně zabolet. Obzvlášť, pokud si připadá v práci nedoceněný a pokládá to za osobní selhání. Ve chvíli, kdy něco takového řeknete, se totiž dopouštíte zrady. Využila jste slabosti, o které víte jen proto, že on k vám měl důvěru a svěřil se. A vy mu svým výrokem dokazujete, že jste si ji nezasloužila. Nemusí vám to nikdy odpustit…
Zkuste si na tyto pravidla vzpomenout vždy, když se u vás bude schylovat ke „vztahové bouřce“. Přeji, aby všechny hádky vzduch u vás doma krásně pročistily a ne aby zadělaly na další problém.
| Co říkáme při hádce |
|
Žena muži: Děláš jen nepořádek! Jsem tvoje žena, ne služka! |
|
Muž ženě: Jsi jako tvoje matka! |
A co vy, milé čtenářky? Jak se hádáte vy? A jak často dojde u vás doma k výměně názorů? Jak se potom usmiřujete? Zapojte se do diskuse pod článkem.
Reakce na článek
kkaannoouurr
anna
spíš já slyším to co slýchává v příkladu muž...
hanaklysczova
Hana Klysczová
Hádáme se většinou kvůli penězům,jinak je doma TICHO PO PĚŠINĚ,tak dlouho,že alespoň jednou za měsíc vybouchne,ale pak je zase ticho po pěšině
Babo.o
Všude je to stejný - trochu jiná omáčka,ale základ víceméně totožný - ať jde o chlapa nebo ženskou:)
Víte co je lahůdka? Mít o 15 let staršího přítele
A když si ve 22letech dovolim pánovi tvorstva oznámit, že něco fakt pos.al, tak to je teprve veselo
Moje 37letá kamarádka o mě tvrdí, že bych zasloužila metál, protože jsem takovej psycholog, že ten chlap prostě vždycky přemejšlí o tom, co jsem mu řekla:) Jediná moje nevýhoda je, že se snadno rozbrečim, protože jsem šílenej cholerik a neudržim to vzteky, ale vim kam mířit a nedovolim si pálit na ty nejcitlivější místa, protože mi to přijde nefér, ale argumenty mám prostě neokecatelný. Nejhorší je, když se chytnem někde mezi lidma, protože vypadám tak "inteligentně" při hádání se, že strhnu aj jeho kamarády proti němu:) Mno ale když mě umlátí argumenty druhá strana nebo mi ujedou nervy, tak umim potupně přilézt a omluvit se (ooo jak se mi nechce), ale už jsem aj tu svojí "skoro čtyřicítku" milovanou naučila, že jsme parťáci a že bouřka je ok a je dokonce potřebná, ale v mezích - nechtělo se mu, ale přistoupil a objevil taktiku "pušinku" - jde trucovat do garáže, tam o tom přemejšlí, pak se vrátí, zeptá se, jestli nejni trochu *** já mu řeknu, že trochu jo, ale že ho mám ráda aj tak a pak přijde jeho "pušinkuuu", vopusinkujeme se a je to:) Málokdy řešíme stejnou věc víckrát. Prý umím "nakopnout do p.dele ve správnou chvíli", takže si stojim za tim, že nejlepší hádání se je konkrétní, nedusit, ale bouchnout, když už je toho moc (protože pak toho bude ještě víc), nenadávat a neubližovat a funguje to aj s mym typicky ženskym brečením a mlácením dveřma.) Jo a když se omluví, tak řádně poňuňat a ocenit jeho božský ústupek nejlépe slovy pochvaly...prostě - vše, co uklidní dítě většinou uklidní aj chlapa, akorát že ten chce místo sunaru pivo.)