Chcete být pro něj ta nej, jednoduše číslo jedna v jeho životě. Ale má to tak vůbec být? Vážně je správné se pachtit za tím, abyste vždy u partnera zaujímala první pozici a vše ostatní včetně jeho rodičů, kamarádů či zálib se krčilo až za vámi? Nebo existují momenty, kdy není žádná ostuda být třeba až na druhém místě? Ano, jsou takové, a my víme, kterých situací se to týká!
Nikdy nedá přednost kamarádům před vámi, nikdy nedá na řeči své maminky, a fotbal s chutí vymění za romantickou procházku s vámi. Ale v životě to takhle většinou nefunguje, tedy alespoň většinou. Ne vždy je žena pro muže číslo jedna, ale lze s jistotou říci, že to je špatně?
Kdo je první?
Faktem je, že partneři by pro sebe navzájem měli být nejlepšími přáteli, životními důvěrníky a nejbližšími osobami. Ale to rozhodně neznamená, že pro nic jiného v jejich životě není místo. Na první místo totiž překvapivě nepatří váš protějšek, ale vy! „Je zapotřebí koukat na sebe, dát sebe samotné na první místo ve svém životě a uvědomit si, že pokud nebudeme mít rádi sami sebe, nebudeme přínosem pro partnera i další blízké,“ vysvětluje kouč partnerských vztahů Lenka Černá z portálu Mujvztah.cz.
Znamená to tedy, že na první pozici v partnerově životě by měl být vlastně on. Ale je to logické. Lidé jsou od přírody v podstatě sobečtí a vše, co dělají (včetně navazování intimních vztahů), dělají pro své blaho a vlastní dobrý pocit.
Tím ale neříkáme, že partnerku by měli předběhnout všichni jeho kamarádi, reptající maminka či počítačové hry!
Svoji pozici byste si měla umět obhájit
Jsem ta poslední
Pokud totiž partner tráví volný čas raději ve společnosti svých přátel, počítače či je téměř denně na fotbalovém stadionu, protože jeho klub hraje „vážně důležitý zápas“, je to špatně. „Znamená to, že se s přítelkyní necítí dobře a hledá si dobrý pocit mimo domov. Což není dobré znamení a většinou to bývá začátek konce vztahu, ve druhém případě vztah vytrvá, avšak není v něm ani jeden z partnerů spokojený,“ říká Lenka Černá. Muž si vlastně uměle vytváří důvody a výmluvy, proč není doma, a jeho partnerka si připadá jak přítěžek, který on odmítá pustit do svého života.
Tip redakce: Pokud si nejste jistá, zda má váš vztah ještě smysl, přečtěte si článek Poznáte přežitý vztah?.
Manželská poradna
Ale pozor, přece jen jsou v životě situace, kdy je partnerka odsunuta, její místo nahradí někdo jiný, a je to v pořádku. Nejčastěji jde o následující situace:
- Příchod dítěte – pokud si pár pořídí miminko, je zcela v pořádku, že především během prvních měsíců je pro ženu i pro muže na prvním místě dítě. Pozor ale na to, aby to nezašlo do extrému a abyste svůj vzájemný vztah kvůli dítěti dlouhodobě nezanedbávali.
- Nemoc někoho blízkého – jestliže partnerovi těžce onemocní například matka, je pochopitelné, že veškerou svoji energii a čas věnuje jí. Stejně by se zachoval, kdybyste onemocněla vy.
- Zvláštní pracovní nasazení – partner tuší, že pokud projekt, který má nyní v práci na starosti, dobře zvládne, mohl by být povýšen. Proto nemyslí na nic jiného, snaží se úkol splnit co nejlépe a získat v zaměstnání lepší pozici. Není důvod mu to zazlívat, dělá to pro vás a vaši budoucnost. Ovšem zase pozor na extrém, život s workoholikem také není ideální.
- Olympiáda – je jednou za čtyři roky a netrvá zas tak dlouho. Přenechejte tedy na omezený čas svou první pozici sportovcům a snažte se partnerovo zaujetí nad tím, kolik medailí vybojujeme, pochopit. Vyzískaný čas si užijte například s kamarádkami.
- Z jeho kamaráda je otec – jeho nejlepšímu příteli se narodil syn? Tak to nejspíš skončíte alespoň na pár dní na vedlejší koleji, protože to se přece musí oslavit. Tak ať to pánové pořádně oslaví, jakmile odezní kocovina, budete opět číslo jedna.
Jak se dostat na špici
Jste v situaci, kdy je pro partnera téměř vše důležitější než vy? Přemýšlíte, jak se opět dostat na první místo v jeho životě? Je to sice těžké, ale ne zcela nemožné. Základní pravidlo zní – neztrácejte svou hrdost! „Žena by neměla být tou, která se plahočí za tím být u muže první,“ potvrzuje Lenka Černá. Rozhodně tedy zapomeňte na následující:
- Škemrání, doprošování se pozornosti, výčitky a slzy – tím u partnera jen klesnete ještě víc, přestane si vás vážit
- Hádky, hysterické scény – ty muži nesnášejí, akorát jej vytočíte a on opět raději půjde za kamarády
- Výhrůžky – plané výhrůžky jsou naprosto nanic. Jestliže třikrát týdně vyhrožujete rozvodem, ale vždy skončíte jen u řečí, přestane vás brát vážně
První krokem k nápravě by měl být klidný rozhovor v příjemné atmosféře. Jestli vás má rád a stojíte mu za to, nebude se bránit, protože víte, co je Noční můra mužů? Nespokojená manželka!.
Musíte zjistit, proč s vámi partner nechce trávit svůj volný čas. V čem jsou kamarádi lepší než vy? Pokud zjistíte, co mu ve vaší společnosti chybí, máte šanci to změnit. Třeba ani netuší, že by vás stanování a vaření jídla v kotlíku nad ohněm bavilo stejně jako jeho.
Jste pro partnera číslo jedna? Nebo neustále o svou pozici bojujete? Napište nám o tom do diskuse.
Reakce na článek
Frimak
jednoduše si najděte jinou zábavu
Pokud jste ještě sama ,myslim bez děti,tak si najděte jinou zábavu zrovna v tu chvili když po Vás bude něco chtit.Jděte třeba zrovna s kamáradkou na kafičko anebo jinam.Když mu to několikrát vratite a musi to byt v tu chvili co bude po Vás něco chtit tak bud ho to odnaučite anebo poznáte že mu na Vás zas tolik nezaleži a asi Vám lže že Vás miluje.Je to jenom bud anebo... Jedné mé zname se to povedlo a jeji muž už nechodi za kamarady tak často jako kdysi...
mmmmaruska
vše důležitější než já
Procházíme si ve vztahu přesně tím co tu píšete. Je to po ročním vztahu. Na začátku byl on ten neuvěřiteně zamiloaný, co mi psal stovky smsek, volal, chtěl smenou být každou volnou minutou. Vzdala sem se kamarádem, sportu, diety. Vim, že to není dobře, ale byl to první kluk ze kterého sem cítila, že mě má doopravdy rád. Tedka si vzpoměl že má kamarády, tenis, fotbal, nohejbal a já sem jen sama s telefonem, který hypnotizuju bez výsledku a jeho návštěvy se dočkám jen velmi vyjímečně. Dělám i chyby co tu píšete...brečim, vyčítám a tak. Jsem z otho už nešťastná, ake nechci o něj přijít
EBecvarova
RE: vše důležitější než já
Já jsem na tom podobně. Bylo to fajn, když jsme se viděli jednou týdně, max. za 2 týdny. Psal, volal, ptal se, jak se mám a prostě jsem měla pocit, že ho zajímám. Teď spolu půl roku bydlíme a mám pocit, že všichni okolo jsou mu milejší než já. Už ani spolu nespíme, spíše jsme jako bratr se sestrou. Už jsem to chtěla kolikrát ukončit, ten vztah mě ubíjí, jenže, bohužel, pořád ho mám ráda a mrzelo by mě o něj přijít. Když už fakt nevím někdy, jak dál, tak se chová hrozně hezky, říká mi lásko a všemožně se snaží být milý. Ach jo