A co plastiky?
Podobně ošemetné je to i s plastickými operacemi. Jsou sice už celkem běžnou součástí našich životů, ale přiznat, že tahle prsa nejsou zrovna dílem přírody, je pořád dost těžké. Více se o tom dočtete zde.

Neznám ženu, která by kdy řekla, že je pyšná třeba na svůj dekolt. Nebo že by nahlas přiznala, že je nadšená ze svého výstavního zadečku. A to znám dost žen, které mají fakt krásná prsa a super zadek. Přesto když už mají říct, co se jim na nich líbí, melou něco o barvě očí, hezky tvarovaném nose či celkem plných rtech.

Společenská norma?

Proč většina žen nedokáže (nebo spíš nechce) nahlas říct, že je spokojená se svou postavou, nebo alespoň s některou částí svého těla? Dost z nás jsou naprosté odbornice na maskování jakýchkoli nedostatků (víme, jak nejlépe skrýt povolené břicho, jaké šaty si rozhodně nevzít, protože by v nich vynikl náš poněkud rozměrnější zadek, dokonce máme v malíku i to, jaký druh výstřihu opticky prodlouží náš býčí krk), ale prodat své přednosti neumíme.

„Ale mně se fakt líbí moje oči,“ vysvětlovala mi kamarádka, jejíž oči sice nejsou vůbec špatné, ovšem za její pevná a štíhlá stehna bych vraždila!

Mám na to takovou teorii. Říct nahlas a bez ostychu „mám super prsa“ nebo „mám fakt pěknej zadek“ je prostě společensky neúnosné. Smrdí to namyšleností, nepřiměřenou sebechválou, nedostatkem soudnosti. Protože super zadek má tak maximálně Jennifer Lopez a ani ona by se s ním nejspíš neměla tolik vytahovat.

Ještě tak o svých vlasech dokážeme mluvit s nadšením, ale o zadečku? To ani náhodou; ThinkstockFoto: ThinkstockJeště tak o svých vlasech dokážeme mluvit s nadšením, ale o zadečku? To ani náhodou

„To víš, že jo. Řeknu ti, že jsem spokojená se svým bujným výstřihem, a ty se na něj hned zaměříš, a začneš přemýšlet, jestli jsou takhle pevný i bez podprsenky,“ řekla mi opravdu velmi blízká kamarádka s tím, že takhle upřímná je jen ke mně a opravdu naposled.

Za to zaplatíte

Ach my ženy
Buďme k sobě upřímné, není to s námi ženami prostě vůbec lehké. Máme jednoduše svoje mouchy. A jednou z nich je i láska k nakupování. Čehokoli a snad kdykoli. A tohle jsou největší zbytečnosti, za které utrácíme.

Je to tak. Ženský svět je nemilosrdný. Říká se o nás, že jsme něžné pohlaví, ale jak jde o tělesné proporce a atraktivitu, jde něha stranou. Sebevědomí v oblasti fyzické krásy jsme ochotné tolerovat pár světovým supermodelkám, sem tam nějaké filmové hvězdě, ale obyčejné smrtelnici? Pokud ta o sobě něco v tomto smyslu pronese, čeká ji jediné: Tvrdý soud!

Bude podrobena ostré (samozřejmě neveřejné) kritice, její (údajně dokonalý) zadek se ocitne pod takovým drobnohledem, že přísným porotkyním neunikne ani jediná milimetrová strie. A kdyby se přece jen ukázalo, že ten zadek vážně stojí za to? No a co, za dvacet let si povíme. Svaly povolí, kůže zešedne a po super zadku nebude ani památka. Zato porotkyním jejich nádherné oči či bujná hříva zůstanou. Ha, takže kdo je tu vítěz?

Vážně máš pocit, že tvoje stehna jsou bez chybičky? To si jen myslíš, holka; ThinkstockFoto: ThinkstockVážně máš pocit, že tvoje stehna jsou bez chybičky? To si jen myslíš, holka

Postavme se samy sobě!

Je to pokrytectví a je to hloupé! Vzmužme se a naučme se nahlas říkat, že máme fakticky suprová prsa a luxusně tvarovaný pas! A kašleme na to, co na to ostatní řeknou. Je to přece jako se šaty, co jste si koupila a kamarádkám se nijak zvlášť nelíbí. Zásadní je, že se líbí vám!

A pozor, neplácám do větru! Půjdu příkladem. Takže vám teď upřímně odpovím na to, co se mi na sobě nejvíc líbí. Rozhodně to jsou vlasy! :-)

Co na to koučka?

„Téma přijetí vlastního těla je obrovské. Tělo je mnohdy bráno jako nástroj, který udává naše štěstí nebo neštěstí. Mnoho žen mi přichází do terapie s tím, že nenávidí své tělo, že je činí nešťastnými, že jsou ošklivé a k ničemu. Jak smýšlíme o svém těle, je vlastně o sebevědomí a lásce k sobě samým. Vztah k tělu si tvoříme už od dětství, je tu tedy velmi důležitý postoj rodičů a okolí. Pokud je pěstováno zdravé sebevědomí, tak i tělo bereme jako fajn parťáka.

Pokud je sebevědomí dlouhodobě nízké a je stále zadupávané, tak se tělo stává nepřítelem číslo jedna. Ženy často říkají, že krásné a dokonalé tělo je záruka úspěchu. Není tomu tak, jelikož i dokonalá žena nám může tvrdit, že je ošklivá. Nikdy ovšem není pozdě pracovat na svém sebevědomí a lásce k sobě, je vždy možné začít v jakémkoli věku," říká Lucie Mucalová, párová terapeutka a osobní koučka z Cloud 9 Institute Brno.

A teď vy! Co máte na sobě nejradši?

Lucie Müllerová