1. kapitola – Česko patří k evropské špičce – v rozvodovosti! Máme snad nižší schopnost vybrat si dobře partnera či vztah udržet než lidé ve většině jiných evropských zemí? Proč se u nás rozvádí už každé druhé manželství? A když už k tomu dojde, jak se rozvést „kulturně"? Co musíme udělat a jak to probíhá? A co děti, majetek... O tom všem bude náš Průvodce.
Srovnáme-li současnost s dobou před pouhými dvaceti lety, můžeme konstatovat, že se dnes vdáváme a ženíme v podstatně zralejším věku a dnešní úroveň antikoncepce už prakticky odstranila větu „Musíme se brát“. K unáhlenému sňatku nás už dávno nenabádají ani vdavekchtivé maminky, ani socialistické bonusy v podobě přidělování bytů a novomanželských půjček. Když už tedy máme podstatně více času na poznávání sami sebe i našeho protějšku, chtělo by se říci, že logicky sebereme i více rozumu k tomu, abychom si vybrali dobře. Přesto se jen za dvacet polistopadových let rozvodovost zvýšila z 35 % na 49 %. Rozvádí se již každé druhé manželství.
Krize manželství
O krizi manželství se hovoří již od poloviny 19. století, kdy začíná rozpad tradičního patriarchálního typu rodiny. Přesto převažující část populace instituci manželství stále považuje ze nejlepší formu uspořádání párového soužití a výchovy dětí. Snad jen ve Švédsku již převažují dlouhodobě žijící páry bez manželského slibu a více než polovina dětí se zde rodí do nemanželského prostředí. Ale i u nás je tento trend vzrůstající. Zhruba třetina dvojic spolu žije a vychovává děti bez aspirace na budoucí sňatek.
Emancipační proces a stále větší ekonomická samostatnost žen již téměř po dvě století stále zásadněji mění partnerské role. Muži přestávají být jedinými živiteli rodiny, na kterých je partnerka plně závislá. Je to celosvětový proces. Proč je však například v Itálii či Irsku rozvodovost ve srovnání s námi sotva poloviční? Umějí si snad oni lépe vybrat svého partnera?
Víra pomáhá. Zatím…
Itálie a Irsko patří mezi katolické velmoci. Významným faktorem ovlivňujícím rozvodovost je tedy náboženské vyznání. A často ruku v ruce s úrovní víry i právní rámec. Jsou země, kde rozvést se je snadné, jinde je to komplikovanější, ale stále ještě jsou i země, kde to nejde vůbec. Mezi ně patří třeba Malta.
U věřících lidí je manželství podstatně stabilnější institucí, vždyť nejnižší rozvodovost v Evropě mají státy se silnou náboženskou tradicí – kromě již jmenovaných Itálie a Irska jsou to především jižní země – Řecko, Španělsko a státy bývalé Jugoslávie. I v těchto bohabojných zemích se však rozvodovost pomalu zvyšuje. Úroveň víry v Česku je pak na nejnižší úrovni v Evropě. Boha se nebojíme. Rozvedený člověk u nás již dávno nenosí pomyslný „cejch“, stav rozvedený není na závadu.
Legislativa pálení mostů usnadnila
Rozvést se v Česku je snadné. Legislativní bariéry jsme z velké části odstranili. V roce 1963 zrušením „principu viny“, v roce 1973 zrušením „řízení o smíření manželů“ a v roce 1998 novelizací zákona o rodině. Když se manželé dohodnou na styku s dětmi a majetkovém vypořádání, nemusí si u soudu ani svlékat kabáty. Často jsou rozvedeni za deset minut. V řadě nekolizních případů to za ně zvládnou udělat i jejich právní zástupci.
Kdy se nejčastěji rozvádíme
Nejvíce rozvodů probíhá mezi 3. a 4. rokem manželství. U bezdětných dvojic ještě dříve. Žádost o rozvod podávají častěji ženy. Jakkoli je nejčastěji uváděným důvodem v rozvodových rozsudcích rozdílnost povah, názorů a zájmů, příčin je rozhodně více. Vzhledem k převažujícím rozvodům nesporným, kdy se manželé na rozvodu dohodnou, je však pro rozvádějící se, ale i pro soudce, nejjednodušší a pohodlnější pod rozdílnost povah, názorů a zájmů „uschovat“ vše ostatní. Pak se v soudní síni nemusí „prát špinavé prádlo“, ani hovořit o intimních záležitostech.
Jaké jsou úkoly našeho Průvodce?
Náš Průvodce má vlastně hned několik úkolů. Budou jej číst ženy, které nemají důvod o rozvodu uvažovat, ty, které rozvod zvažují, i ty, které se pro toto řešení již rozhodly.
Patříte-li k prvně jmenovaným, tedy těm, které myšlenky na rozvod nepronásledují, pak jen dobře. V tomto případě může pro vás být náš Průvodce užitečnou exkurzí pro případ, kdyby někdy náhodou. Kurz první pomoci také absolvujeme s vědomím, že osvojené poznatky třeba nikdy v životě nevyužijete. Přesto, někdy se mohou hodit.
Ženě, která o rozvodu uvažuje, bychom chtěli poskytnout dostatek informací o tom, co rozvod obnáší, a především nabídnout ještě příležitost k zamyšlení, zda je tento krok nezbytný, jestli to je jediné možné řešení situace. Hlubší pohled do rozvodových statistik říká celkem jasně, že zatímco zhruba polovina rozvodů má vážné opodstatnění, druhá polovina lidí se rozvádí více či méně zbytečně.
Patříte k těm rozhodnutým? Pak vám pomůžeme zorientovat se v rozvodové problematice. Můžeme vám do jisté míry ušetřit čas i peníze věnované konzultacím či právnímu zastoupení, také pomůžeme s řešením psychologických aspektů v souvislosti s rozvodovou zátěží, včetně významného vlivu těchto záležitostí na děti. Proč jen „do jisté míry"?
Rozvod je vážná věc
Rozvod je většinou vážnou a někdy i velmi komplikovanou záležitostí. Kvalifikovanou a konkrétní radu v rámci předrozvodového a rozvodového poradenství může poskytnout jen odborník detailně zasvěcený do jedinečné problematiky vztahu. Složité majetkoprávní spory bývají zase často soubojem právníků. Psychická zátěž může způsobit i vážné zdravotní problémy, při kterých je potřeba lékařská pomoc. Tedy u složitějších případů a problematik budeme odkazovat na odbornou pomoc.
Do rozvodu se asi nelze pustit s chutí a radostí. K tomu, abychom to společně zvládli, budeme hledat jiná slova: Zodpovědnost. Znalost problematiky. Opatrnost. Fair play.
Reakce na článek