Novinář mi položil anketní otázku: „Co si myslíte o fyzickém trestání dětí? Mají se facky zákonem zakázat, či je ponechat jako legální výchovný prostředek?“ Mladému bezdětnému novináři jsem těžce vysvětlovala, že jen tak odpovědět ano či ne nelze. Je to celé složitější.
Pojďme se nad tím společně zamyslet. V Itálii a Francii můžou děti v podstatě cokoli a nikoho ani nenapadne je bít. Klidně nosí do čtyř let plíny a dudlíky do šesti. Obědvají, na co mají právě chuť, a nikdo je nenutí dojídat. S rodiči diskutují a dospělí jim většinou vyhoví a ustoupí. Vyrostou z nich klidní a usměvaví občané.
V Rusku, Německu a Česku se vychovává k poslušnosti. Neposlechneš? Dostaneš! I v těchto zemích děti vyrostou. A výchovný model s fyzickými tresty uplatňují na své potomky. (I když… V Německu už fyzické tresty zakázali. Za facku hrozí vězení.)
V přírodě je výchova s pomocí fyzických trestů běžná. Když štěně otravuje fenu, kousne ho matka jemně do ucha. Když opičátko zlobí matku, dostane tlapou. Občas některé zvířecí matky mláďata sežerou. Někdy proto, že se cítí ohrožené, jindy proto, že jsou divné – nenormální. Naštěstí i nenormálních lidských rodičů, které své děti týrají a mučí, je také menšina. Vynechejme tuto smutnou skupinu a podívejme se do běžných českých rodin.
Škoda facky, která padne vedle – je běžné české rčení. Opravdu si děti zaslouží fyzické tresty? Nebo jsou obětí špatných nervů rodičů?
Modelová situace: Rodič má den blbec – v práci ho naštvou, v obchodě okradou, sousedka popíchne. Unavený dorazí domů. A potomek nechá rozkopnuté boty v předsíni, bundu na zemi, nevynesený koš, zapře poznámku a pětku v žákovský, a ještě odsekne. Rodič vypění a natáhne potomkovi facku.
Nebyla ta facka výsledkem celého dne? Nedostal ji potomek za všechny dospělé, kteří rodiče od rána naštvali? Myslím, že fyzický trest je jen okamžitým ventilem rodičovského vzteku.
Každý normální rodič se za pár minut po vychladnutí cítí trapně. Ano, je to trapné, když si starší a silnější dovolí na mladšího a slabšího. Jsem pro zákaz facek a fyzických trestů. I mně – rozčilené matce – by zbrzdilo ruku vědomí, že se to nesmí.
Když jsem byla mladá a ve 12 letech na mě prasklo, že od 7 let kouřím, otec mě nezbil. Sednul si na stoličku do chodby a plakal. Bylo to strašné. Vidět svého otce, kterému jsem způsobila takový žal, mě poznamenalo nadlouho. Seděl a opakoval: „Jsem zdrcen, zklamala jsi moji důvěru.“ Možná tehdy to zásadní zklamání trošku hrál a možná trošku doopravdy plakal. Nevím. Co vím, je, že bych tehdy radši dostala pár facek.
On ten psychický trest taky umí pěkně zdeptat. Že bych tedy byla pro facky? Někdy je to rychlejší. Když uši neposlouchají, MUSÍ se to vysvětlit jinak. Morseovkou. Poslat tečku – poslat výchovnou informaci jedním úderem na zadek.
Musí? Nemusí.
Ne. Jsem proti fackám, bití, fyzickým trestům. Buďme jako Francouzi a Italové. Když přestaneme své děti ponižovat ranami od nás větších a silnějších, třeba se za dvě generace budou dospělí Češi taky usmívat.
Co myslíte?



Reakce na článek
Ivana.Faigelova
Lepanec
To je ten správný výraz. Nebolí, ale upozorní. Stejný příklad - pleskanec přes zadek. A zřídit linku naděje pro rodiče, pedagogy, zkrátka neštvát se s tím. Bez lásky to nejde, ale naše milé děti s námi zametat nemohou!!! Přece.
dvorakova111
Nesouhlasím..
Já jsem pro facky
...Samozřejmě se samotné mě nelíbí, když někdo bez rozumu seřeže své dítě že pak chudáček ani neví za co to bylo...ale takový ten pohlavek nebo jednu plesknout přes zadek není na škodu. Ano, naše děti by neměly být hromosvodem našeho nevydařeného dne apod... Samozřejmě co nesnesu jsou situace , kdy dítě v obchodě nebo na jiném veřejném prostranství začne vyvádět jako pominuté a to jen proto že jsem mu něco nechtěla koupit.Upozorním-li aby toho nechal a nenechá tak mu pak na tu *** nařežu aby měl důvod proč řvát. Pak mu doma ještě řeknete ukliď si po sobě ten čurbes a když už ani na potřetí neposlechne otočí se zády a odejde pryč tak bych chtěla vidět chladnou hlavu co mávne rukou a co pak? NIC?! u mě už by facka letěla
Navíc děti již prvního stupně ZŠ jsou fakt strašné, já bych na školu nešla učit ani náááhodou... a pak si to nacvičují i doma na rodičích, žádná úcta, nevidí co ten rodič pro ně dělá a že to s ním opravdu myslí dobře... Ovšem já mám co povídat do mě mamča mohla taky kolikrát hučet a há si říkala ,,hmmm už bude konec té přednášky co slyším nejmíň po 20té???" ale NIKDY jsem si nedovolila jí nijak oponovat, být drzá nebo snad na ní sprostá nebo nedej bože do ní jen strřit... A facek jsem dostala za pubertu požehnaně a nezazlívám to rodičům... Měli na to právo a jestli to tady jednou dopadne tak, že nebudu moc uhodit vlastní dítě tak já nechci ani vidět jak budou vypadat další generace dětí... Pak se divte, že matka zakáže dítěti hru na playstation a on ji bodne nožem apod apod apod vždyť toho je už dost...

Creative32
mlátit hlava nehlava
kdybych měl děti tak je rozhodně mlátím at z nich nejsou parchanti.Naši mně mlátili pořád a jsem dokonalej!!!