Jak to chodí, když jde muž darovat sperma? Chtěl jsem to vědět! A tak jsem šel s vlastní kůží, resp. orgánem na trh. Co všechno muže při darování „bílého zlata“ čeká? No, nebudu vám nic nalhávat – je to těžká dřina a nekončící dny plné odříkání…
Celý život jsi to dělal zadarmo
Zní to trochu jako pohádka. Od nějakých dvanácti let „to“ člověk dělá zadarmo a teď by mu za „to“ měli ještě zaplatit? Jenže onen proces spojení „příjemného s užitečným“ (myšleno snadným výdělkem) není až zas tak úplně jednoduchý a vůbec ne snadný.
První zkouškou je zvednutí telefonu a vytočení čísla na reprodukční kliniku. Zkuste říct: „Dobrý den, chtěl bych se u vás objednat na odběr spermatu“, aby to znělo tak klidně a laxně, jako kdybyste si ve fastfoodu objednávali dvojité menu s extra porcí hranolků. Sestřička naštěstí spolupracovala (chápala můj neobratně zakrývaný ostych), ochotně mě objednala a náš stručný hovor ukončila doporučením 3denní sexuální abstinence. Uf!
A jde se na věc
Nejdříve ty nadějné vyhlídky. Částka za darování spermatu se pohybuje mezi 500 a 1000 korunami za dávku (cena závisí na klinice). Darovat můžete ovšem až ve chvíli, kdy se prokážete jako kvalitní dárce – to na základě spermiogramu, genetických testů a testů krve. „Mezi lidmi koluje pověra, že záleží pouze na tom, aby spermie nebyly líné," vysvětluje MUDr. Jan Šulc z Centra reprodukční medicíny GEST, „to je ale pouze jeden z faktorů. Zkoumá několik parametrů, např. i počet nebo jejich tvar. Pokud je spermiogram v pořádku, následují genetické testy, které probíhají formou dotazníku nebo rozhovoru. Testuje se i krev na různé vážné nemoci nebo zda dárce není infikován pohlavně přenosnými chorobami." Pokud je vše v pořádku, pak může „kvalitní rozsévač“ darovat až 10 vzorků. „Většinou to bývá méně," upřesňuje MUDr. Jan Šulc, „samozřejmě nemůžeme zaručit, že po odevzdání maxima, tedy 10 vzorků, nepůjde dárce odevzdat spermie i na jinou kliniku."
Sperma zkoumají i v seriálu Zázraky životaAbych řekl pravdu, po třech dnech, kdy mi začaly málem vypadávat v tramvaji tupě zamířené oči (ach to jaro…), jsem se na odběr vyloženě těšil. Čekalo mě kratičké, leč poněkud nervózní posezení v čekárně. Přišla sestřička, kývla a šlo se na věc. Žádné saky paky, do rukou mi vrazila kalíšek, otevřela dveře a s lehkým mrknutím utrousila: „Až skončíte, tak zaklepejte naproti."
No, řekněme, že místnost 2 x 2 metry, s holými stěnami, umyvadlem a koženkovou židličkou tak úplně nenaplňuje moje tajné vzrušující sny, ale co – jsem chlap a moje představivost už nejednou v intimních chvílích předvedla heroické výkony. Prolistoval jsem poskytnutou povinnou četbu (nabízenou sbírku časopisů bych pojmenoval ve smyslu „archivní tajemství pro opravdové fajnšmekry“) a po pár minutách jsem už pyšně klepal na protější ordinaci a odevzdával to nejcennější, co mám.
A jak dál?
Na výsledky toho, jestli se ta „škatulata" dostatečně hýbají a jestli se pánům doktorům líbila, si pár dní počkám... Tak uvidíme!
Zajímá vás, jak to chodí na klinice reprodukční medicíny? Sledujte dnes večer 8. díl seriálu Zázraky života, který vysílá každé pondělí od 20.00 hodin TV Prima.
Reakce na článek
Milan9f
Nejsou to sourozenci
Nechápu, jak můžete říkat, že jsou to sourozenci? Děti budou mít přece jen jeden genotyp stejný a ten se smísí s tím druhým, takže vlastně budou úplně jiní... S tím já bych si hlavu nelámal, navíc je to dobrý a rychlý přivýdělek, např. při studiu, kdy na práci není čas...
hudla
na vlastní kůži
o proti darování vajíček nebo i umělém oplodnění ženy ,se všemi procedůrami ,vyšetřeními
je to vaše "brnkačka" pánové 
draciceketty
RE: na vlastní kůži
naprosto souhlasím kdo si tím neprošel nikdy by neuvěřil co je to za pořádnou zabíračku