Možná neumíte věštit, ale stejně jako Petr znáte někoho, kdo to umí. V jeho příběhu kartářka předpověděla smrt člověka přesně na den. Bohužel se to vyplnilo. Od pondělí startuje nové Téma týdne: Vydělávám si svým tělem a jsem na to pyšná. Tedy živí-li vás ženské křivky, pojďte nám o tom napsat na info@prozeny.cz a vyhrát 500 korun.
Moje kamarádka Mirka je kartářka. Lidé k ní chodí proto, aby věděli, co je čeká. Je hodně dobrá a karty dokáže vykládat s velkou přesností.
Jednou za ní přišla paní, že by chtěla nahlédnout do budoucnosti. Mirka jí zamíchala karty, vyložila je a zhrozila se. Viděla tam, že jí přesně za dva měsíce zemře manžel. Doufala, že se jenom spletla, protože tento osud byl zatím nejhorší, co kdy vyložila. Nejdřív se jí ale zeptala na pár otázek týkající se její rodiny a jí. Zeptala se jí, jestli má děti, zvířata a v poslední řadě, jestli má manžela, kterému je 47. Odpověděla, že ano, a moje kamarádka zbledla.
Viděla to tedy správně. Jen zalapala po dechu a paní se jí hned ptala, co tam vidí. Mirka jí řekla, že její manžel umře přesně za dva měsíce, a to na rakovinu, kterou dostatečně brzo nezjistili. Paní se na ni dívala s otevřenou pusou a nebyla schopna slova, jen tam tak stála. Pak se konečně probrala a začala na ni zvyšovat hlas, že to určitě ne a že neumí vykládat karty a že to se nestane, a práskla dveřmi. Za dva měsíce a pár dní k tomu k Mirce přišla, že měla pravdu a že manžel měl doopravdy rakovinu a přišlo se na ni moc pozdě. A že umřel, a to přesně v den, kdy to předpověděla.
Mirce to bylo moc líto, ale nemohla s tím nic dělat. Jenom vyložila paní to, co viděla. :-(
Používáte své tělo jako výdělečný artikl? Živí vás striptýz, tancování ve svůdném oblečku nebo prostituce a berete to jako každou jinou práci? Pojďte nám o tom napsat na info@prozeny.cz a vyhrát příspěvek 500 korun pro změnu trochu jinak.
Reakce na článek
admin.redakce
reakce ctenarky
Po přečtení článku od Petry se mi vybavil sen,který jsem měla asi týden po smrti mého bratra.
Zemřel tragicky a já se s tím nemohla smířit,můj bráška,nestihla jsem se s ním ani rozloučit...bylo mu 20.let.Vlastně jsem se s tím nesmířila nikdy ale po tom zvláštním snu se ve mě vše zklidnilo a jako by ze mě spadlo záváží tížívých pocitů,které asi každý kdo někoho ztratil ,měl nebo má.Vyčítala jsem si některé situace které jsem s ním zažila a které mě mrzely,potřebovala jsem se mu omluvit,říct mu tolik věcí a hlavně jednu větu-že ho budu milovat pořád,i když už tu s námi není.
Sen který se mi zdál byl jiný než všechny ostatní které se mi zdávaly ,nebo doposud zdají.Odehrával se v době kdy jsme byly malé děti,tak 3-5.let,drželi jsme se za ruce a šli lesem,všude byla mlha,v dáli byla záře,šli jsme k ní... přišli jsme k mechovému palouku kde bylo zvláštní světlo,hřejivé,záře šla z nebe...on mi něco řekl..nerozuměla jsem mu... pustil mou ruku a odešel do toho světla...já jsem zůstala stát a přemýšlela co mi řekl za slovo...nerozuměla jsem mu...pak jsem se vzbudila a přemýšlela dál co mi to říkal...dodnes to nevím ale od té doby mám v sobě klid,vyrovnání a pocit že mi odpustil,že mě má rád at je kdekoliv.
Dodnes si pamatuju atmosféru toho snu...živě ho vidím a dokážu si ho celý vybavit i když už je to 12.let co bráška zemřel.Nikdy se nesmířím s jeho smrtí ale tento sen mi pomáhá přežít smutek který po něm v mé duši a srdci zůstal.
Tereza M.
katunka.69
to se mi nezdá
369j
to se mi nezdá
Katko,máš pravdu.