Čtenářka Jana nemá žádnou důvěrnou kamarádku, které by svěřila trápení z minulosti. A tak je svěřuje alespoň nám – anonymně – a doufá, že jí poradíme, jak se z citově svízelné situace dostat ven. Odsoudíte ji? Nebo ji pochopíte?
Nevím, jak začít. Nikdy jsem se takhle ještě nikomu nevypovídala. Je mi 43 let a jsem rozvedená necelé dva roky. Rozvod byl z větší části moje vina: potkala jsem se s kamarádem z mládí a na krach manželství bylo rázem zaděláno. Můj bývalý manžel nebyl špatný chlap, postavili jsme spolu rodinný dům, máme 20letou dceru, za práci vzít uměl, peníze také vydělával, zbytečně neutrácel...
Jen měl svoje koníčky. Dost sportoval a prostě mi neuměl dát najevo, že o mě stojí. Nikdy. Vždycky mě to trápilo. Šel čas, dcera už povyrostla a já si našla nové koníčky. Začala jsem také sportovat, chodit do knihovny... A pak přišla ta osudná schůzka... Ten kamarád z mládí mi začal dávat květy, říkal hezká slůvka a já se zamilovala jak mladá holka.
Zanedlouho došlo k tomu, k čemu muselo dojít: manžel mi sbalil věci, že nechce být za paroháče. A já jsem odešla. Trochu to zkrátím: rozvedli jsme se, já jsem se odstěhovala, dcera zůstala s manželem, měla v době rozvodu 18 a kousek. Jsme spolu v kontaktu každý den, jen spolu nebydlíme. Naštěstí mě dcera neodsoudila, byla na mé straně. Za lásku to stálo, nebo ne?
Kamarád z mládí mě zahrnoval pozorností
Nebydlíme od sebe daleko – s přítelem, který se také rozvedl, máme vlastní byt a je to úplně jiné, než to bylo s bývalým manželem. Ale přiznám se, že na bývalého muže dost často myslím. Chtěla bych s ním být v kontaktu, je přece plno rozvedených párů, co spolu po rozvodu komunikují, a snad ještě lépe než za časů manželství. Jenže manžel je neústupný. Jde 20 let jen tak vymazat? Vím, že si za to z většiny můžu sama, ale jsem ráda, že jsem se mohla aspoň takhle vypovídat, neboť tady nemám takovou důvěrnou kamarádku, které bych si vylila srdíčko.
Poradíte mi, jak dál? Jak lze najít po rozvodu k sobě opět přátelskou cestu? Nebo bych toho měla nechat, protože jsem touhou po lásce rozbila dvě manželství? Díky.
Poraďte Janě do diskuse pod článkem nebo soukromě na info@prozeny.cz, vaše reakce jí rádi předáme!
Reakce na článek
3mudlinka
Chce to čas
Já mám podobnou zkušenost. Měla jsem přítele skoro ( pouhých ) 6 let. Máme spolu syna. Po čase, ale sem si začala připadat osaměla i když přpítel byl téměř pořád doma ( pracuje neustále na noční směny ). Přestal si mě všímat neřekl, že mě má rád, neobjal až jedou sem potkala lásku z mládi. Po půl roce sem milenecký vztah ukončila neboť já na to nemám mít doma přítele a chodit ještě za milencem. Ovšem i když přítel začal chápat, že není jediný chlap na světě nic se nezměnilo a náš vztah se po dalších dvou letech stejně rozpadl.
Půl roku se mnou nemluvil a teď jsme vcelku i kámoši.
A přede mnou byl ženatý ( nebyla sem důvod jeho rozpadu manželství už byli rozvedeni ) a dokonce jsme u jeho bývalé manželky měsíc bydleli.
Takže určitě to chce čas
abrorea
také jsem té mé sbalil kufry..
No tak přesně tohle mě provedla býjvalka, také mám dceru (16), kterou jsem od rozvodu bohužel viděl tak 3x a to jsme měli super vztah, Je fakt, že jsem byl v jednom kole, dvě zaměstnání abych zajistil rodinu, nějaký ten sport, stavba domu..Jednoho dne po 18 letém vztahu cvaklo bejvalce v kouli, našla si přítele v novém zaměstnání a bez nejmenší výstrahy či snahy problém řešit, šmahem zbořila vše co jsme spolu 18 let budovali..firmu, dům a hlavně rodinné vztahy v obou rodinách...a jestli jí jsem po dvou letech schopen odpustit? Upřímně- asi ne! Přestože jsme se při rozvodu na všem dohodli a rozešli se bez větších emocí, dnes prostě pro mě zemřela, možná za pár let... Dnes mám nový vztah a po bývalce se mi popravdě ani moc nestýská...A dcera snad časem moudří ta mi chybí a moc..takže asi tak...Asi je to ta chlapská ješitnost...Krásný den..
simona.pru
také jsem té mé sbalil kufry..
Já jsem sice ženská,ale chápu Vás imuže který tu ženskou nechce vidět-já být na Vašem místě cítím to uplně stejně