Rozhodla se před rokem. Dobrovolně vysadila hormonální antikoncepci, sama si píchala injekce, podstoupila zákrok při narkóze a darovala 10 vlastních vajíček. Proč? Chtěla pomoci těm, kdo nemohou mít děti a spolu s lékaři vzdorovat přírodě. Čtěte příběh čtenářky Sáry, která pomohla těm, kdo se o miminko dlouho marně pokoušejí.
| Do darovacího programu jsou obecně přijímány plnoleté zdravé ženy ve věku maximálně 35 let, což je hranice, kterou v České republice stanovuje i zákon. Samotnému aktu předchází série vyšetření, které vhodnost dárkyně ještě důkladně prověří. Na tom, jestli žena už rodila, nebo ne, nezáleží. Možnost darování nabízejí centra jako například brněnská IVF Unica nebo pražský Gest či Gennet. |
„Minulý rok v červenci jsem byla už poněkolikáté darovat krev,“ začíná své vyprávění 25letá studentka Sára, „vždycky mě podobné zákroky bavily, ani nevím proč. Možná se mi líbí, že můžu darovat něco ze sebe a druhým pomoci. A právě tehdy mě napadlo, že bych chtěla darovat vajíčka. Nevěděla jsem, co takový zákrok vlastně obnáší. Ale chtěla jsem to zkusit a pomoci tak páru, který vlastní děti mít nemůže.“ Na úvod ještě dodává, že vlastní děti ani do budoucna neplánuje.
Sára chce samozřejmě zůstat v anonymitě
Nejdřív testy, potom hormony
„Na internetu jsem si vyhledala kliniku. Klikla jsem na první, kterou mi vyhledávač ukázal, a zavolala tam. Ptali se mě, jestli vím, co mě zhruba čeká. Řekla jsem, že jsem si pročetla materiály na jejich stránkách, což prý stačilo. Objednali mě hned na první vyšetření.“
Svá vajíčka totiž nemůže darovat úplně každý. Tomu, aby vás klinika vůbec přijala jako vhodnou dárkyni, musí předcházet série vyšetření. „V křesle jsem podstoupila klasický ultrazvuk, aby zjistili, jestli nemám srůsty na děloze. Pak mě ještě poslali na vyšetření krve, kvůli nemocem a genetice. Na výsledky jsem čekala asi 3 týdny,“ popisuje proceduru Sára. Zjišťuje se přítomnost viru HIV 1 a 2, hepatitidy, bakteriálních onemocnění, při genetických testech chromozomální anomálie, například i riziko Downova syndromu. Spolu s lékařkou ještě Sára prošla obsáhlý dotazník, týkající se rodinných anamnéz a dědičných chorob.
„Po uplynutí čekací doby jsem zavolala na kliniku. A vzali mě!“ V té chvíli už lékaři přesně věděli, které neplodné ženě budou Sářina vajíčka brzy patřit. „Museli jsme sladit moji a její ovulaci. Doktorka mi stanovila říjnové datum, kdy mám vysadit antikoncepci. Dva dny nato jsem dostala menstruaci a přišla na kliniku.“ Od chvíle, kdy se Sára dozvěděla datum vysazení antikoncepce, brala prášky neustále bez vynechání týdne, tedy bez menstruace. V okamžiku, kdy prášky vysadila, začala menstruovat.
Darovat vajíčka není tak jednoduché
Všechno je jednou poprvé
„Na klinice mě čekal balíček injekcí a výklad o tom, jak si je píchat. Každý den ve stejnou dobu jsem si totiž musela do břicha vpustit dvě. Jednu už nachystanou v ampulce, druhou jsem připravovala sama z roztoku a dávky prášků.“ V té první ampulce byl Decapeptyl 0,1 mg, který obsahuje látku triptorelin, stimuluje hypofýzu a následně i vaječníky. Ve druhé ampulce je Menopur. Ten obsahuje přírodní hormony, které napomáhají vaječníkům vytvořit mnoho míšků (folikulů), kde mohou dozrávat vajíčka.
Každé ráno v sedm hodin si tedy před cestou do školy aplikovala léky, které uschovávala v lednici. Lékaři jí sice varovali před tím, že hormony mohou způsobit například bolesti břicha nebo zesílené nepříjemné pocity podobné těm, které žena mívá běžně před a během menstruace. Nic takového však v případě Sáry nepřišlo a zvýšený přísun hormonů se na ní podle jejího názoru významně neprojevoval.
Po týdnu následovala kontrola ultrazvukem a bohužel i zklamání. Vyvinula se pouze tři vajíčka místo nutných deseti. „Po týdnu by folikuly, ve kterých dozrávají vajíčka, měly měřit asi 10 mm, ty moje tak velké ani nebyly. Nejspíš proto, že jsem několik let v kuse brala stejnou hormonální antikoncepci a tělo vzdorovalo. Nebo za to také mohl stres. Nevím.“ Sbohem a šáteček, zkuste zavolat po Novém roce, třeba to zkusíme znovu! Tak nějak znělo doporučení kliniky po neúspěšném pokusu.
Musela se naučit sama si píchat injekce
Injekce se musely aplikovat ve stejnou hodinu
Jde se znovu…
Po Vánocích na kliniku Sára znovu zavolala a dostala druhou šanci. Nejspíš proto, že sama chtěla. A také proto, že je vysokoškolačka a dá se tudíž předpokládat, že má kvalitní genetickou výbavu. „Podruhé už to bylo jednodušší. Nemusela jsem absolvovat znovu žádné testy, jen jsme se domluvili po telefonu na datu vysazení prášků a já druhý den menstruace přišla. Dostala jsem znovu injekce, tentokrát silnější dávku hormonů, a šla jsem domů. Zhruba po týdnu následoval ultrazvuk s pozitivním výsledkem. Měla jsem v sobě 10 vajíček, z toho dvě dosahovaly 10 mm!,“ líčí Sára druhý pokus. Tentokrát si z kliniky odnesla další injekce s tím, že měla opět přijít za tři dny – pro poslední injekci. „Jmenovala se Pregnal a měla připravit vajíčka na odběr. Následující den byl zcela bez injekcí a den poté jsem nastupovala na zákrok.“
V místnosti, která byla prakticky oddělená od celého komplexu – tak, aby se dárkyně nesetkala s obdarovávanou, čekaly spolu se Sárou ještě další dvě ženy, připravené na odběr. Asi po hodině čekání odvezli Sáru na sál, kde jí pod celkovou narkózou odebrali 10 folikulů s vajíčky o velikosti zhruba dva centimetry. „Za několik minut jsem se probudila v odpočinkové místnosti. Byla to opravdu jen chvilička. Asi hodinu jsem odpočívala, pak jsem podepsala dva papíry, dostala obálku a v doprovodu kamarádky jsem odešla domů.“
Co bylo v obálce
V obálce čekalo na Sáru 20 tisíc korun. Říká se tomu „odměna“. Za to, že do svého těla dobrovolně vpravujete hormony a že se v době procedury chováte zodpovědně. Sex mít můžete. Obezřetně chráněný, ale můžete.
A co se stalo dál? Sára měla ještě pár dní pocit nafouklého břicha. Ten ale brzy zmizel. Vlivem hormonů nebo možná dobrovolnou sexuální abstinencí (pro zákrok opravdu není nutná) se její apetit natolik rozjel, že se musela doslova „vybít“. Ale prý to pak stálo za to… Rozhodnutí nelituje, nevadí jí, že bude její dítě běhat po světě a ona o tom ani nebude vědět. Podepsala slib, že po něm nikdy nebude pátrat.
O tom, že darovala vajíčka, prakticky nikdo z jejího okolí neví. Bojí se, že by ji odsoudili, nepochopili a obvinili z toho, že to udělala pro peníze. A i kdyby… Minimálně jedna budoucí maminka jí bude víc než vděčná. Anonymně.
Reakce na článek
Schubertova79
Dotaz
Není to přímo k tématu, ale nevíte někdo zda může na umělé oplodnění i svobodná ( nezadaná ) žena? Děkuji
kierasch
kierasch
Také jsem se rozhodla pro darování vajíček,podstoupila řadu vyšetření a začala si aplikovat injekce.Přítel byl proti a rozmlouval mi to,ale já jsem chtěla pomoci někomu kdo nemůže mít vlastní dítě a také jsem nám chtěla polepšit po finační stránce.Sama mám 2 krásné a zdravé děti(ninější přítel není jejich vlastní tatínek a časem by si přál vlastní dítě).Když jsem se ptala na klinice zda v budoucnu bych mohla mít ještě dítě tak mi lékařka odpověděla že ano,ale poznala jsem že si tím není tak uplně jistá.Lékařka mi neřekla vše co bych měla vědět a dokonce mi dala i prošlé léky.Na klinikách dělají že jde o docela banální zákrok a přitom je to zásah do těla který nás může poznamenat do konce života(jak zdravotně tak psychicky).Když mi na klinice přidali další léky dostala jsem strach.Za 2 dny jsem měla jít na odběr vajíček.Svěřila jsem se kamarádce že mám strach a nevím jestli dělám dobře.Poprosila jsem ji zda by nemohla zavolat na gynekologii a zeptat se paní doktorky na její názor o tomto zákroku.Paní doktorka Lázníčková byla zásadně proti a hned si nás pozvala.Sdělila mi dostatek informací a také mě poslala do CENAP v Brně.Tam byli strašně moc hodní a také mi řekli o tomto zákroku dostatek informací.Hlavně mi řekli že jsou případy kdy se žena po zákroku zhroutí a nikdo neví jestli nebudu mít po zákroku komplikace,že mohu začít krvácet a nakonec děti budou bez maminky nebo budu ležet v nemocnici.V budoucnu už nebudu moct mít děti a někde po světě budu mít svoje vlastní dítě na které budu myslet.Prý jim píší ženy,které šli na zákrok a časem svého rozhodnutí začali hodně litovat.Také mi řekli že rozhodnutí je na mě..oni mi nic nerozmlouvají.Při tomto sezení jsem si uvědomila že nejdůležitější pro mě je abych se cítila v pohodě.Když jsem zdravá a mohu mít ještě dítě proč bych riskovala abych pomohla uplně cízí ženě a sobě trošku penězi které se utratí a zdraví mi to nikdy nevrátí?Proč zbytečně riskovat?Nakonec jsem na zákrok nešla a jsem za to hrozně moc ráda.Nelituji :-
evulinka.b
RE: kierasch
Co to povídáš za bludy?? To jsi nějaký aktivista a odpůrce proti nepřirozenému početí, nebo co? proč si myslíš, že by jsi neměla mít pak dítě? naopak ti hrozí, že spíš právě otěhotníš, protože máš nastartované vaječníky. A zásah do těla co může poznamenat do konce žiovota? To jsi nikdy nebyla na operaci? Každé uspání je zásah do organismu a je to nebezpečné, a je pak jedno co ti provádí. jestli jenom pidijehičkou napichnou vaječník a pár vajíček odsají, nebo ti vyndávají slepé střevo. A psychicky? to jsi vzala taky kde? K tomu nemáš žádny citový vztah, když máš menstruaci, taky to špatně psychicky bereš, že jsi přišla o vajíčko? Nebo když daruješ krev? hm? Zvláštní že píšeš jak je to nebezpečné a jak ti nikdo neřekl dostatek informací a děláš z toho kovbojku, ale jaké informace to jsou, to jsi už radši neuvedla, že? Hrozí ti že vaječníky budou pracovat víc a vytvářet tekutinu v dutině břišní, což bys měla pocit hodně nafouklého břicha. nestává se to často, ale je to. řeší se to obyčejnou kapačkou, na kterou se dostavíš a za půl hodinky můžeš jít. Samozřejmě hrozí, že to bude mít takový průběh, že budeš muset být i hospitalizována, ale to je snad v jednom ku 1000 případů. jestli ne aj víc. ale s tímhle tě kvalitní klinika vždy obeznámí, takže by mě zajímalo, kde jsi to byla. A to že budeš mít někde děti? na tenhle zárkok chodí páry i 4x po sobě, protože ne vždy to vyjde, že matka dítě donosí. navíc to není tvoje dítě. to že jsi dala nějaký genetický materiál z tebe matku rozhodně nedělá. to dělá tu, která to dítě odnosí, porodí a jako matka ho miluje a bude při něm celý život stát. Tohle je matka. Ne že bych ti to přála, ale počkej, až tvoje dítě bude potřebovat kostní dřeň, nebo ledvinu, nebo něco. A potom se setkej s člověkem, který by mu mohl pomoct, ale řekne ti. proč bych to pro cizího člověka dělal?Radši ať je dobře mě a u druhýho mě to nezajímá. Potom si vzpomeneš, ne na to že jsi nešla. To je tvoje rozhodnutí a máš na něj právo. Ale za to, co jsi sem napsala.