„Dobrý den, chtěla bych se s vámi podělit o svůj životní osud a ráda bych znala názory čtenářů, protože už opravdu nevím, jak dál," začíná svůj příběh čtenářka Slunečnice. Pomůžete jí?
S manželem jsme byli asi osudová láska. Známe se od mých 18 let, chodili jsme spolu, jenže pak se naše cesty rozešly. Po letech jsme se opět náhodou potkali, ovšem byli jsme oba zadaní – on ženatý, já vdaná. Jak to tak bývá, láska byla mocnější než rozum, a tak jsme se oba rozvedli, jen abychom byli spolu. Manželství bylo vcelku spokojené, samozřejmě byly i krušné chvíle, neměli jsme peníze, manžel byl několikrát bez práce, pak se mu přihodily vážné úrazy...
Kvůli manželovi jsem dva roky nemluvila se svými rodiči, neboť nesouhlasili s tím, abych s takovým člověkem žila. Věděli o něm jen samé nehezké věci. Postupně se s tím ale začali smiřovat. Manžel byl vychováván doma bez lásky, a tak k tomu přistupoval i v žití se mnou. Mně to tak strašně moc vadilo, neuměl dát najevo city, málokdy mi dokázal říci, že mě miluje, že mi to sluší, že je rád, že mě má.
Spíš jsem slyšela jen, že jsem tlustá a že mohu být ráda, že mám jeho, protože nikdo jiný by mě nechtěl. Před našimi známými mě neustále ponižoval, ztrapňoval, zesměšňoval, připadala jsem si jako největší ohava a onuce. Absolutně jsem neměla žádné sebevědomí. Nevážila jsem si sama sebe a přišla jsem si opravdu jen jako služka.
A pak se stalo to, že jsem náhodou na internetu potkala jiného muže. Nejdříve jsme si jen psali, pak jsme se domluvili na kafe. Párkrát jsme se sešli a já se zase začala cítit jako žena, která je žádoucí, o kterou někdo stojí, komu se líbím, kdo mi lichotí. Byla jsem jako v sedmém nebi, ale byla jsem pořád nohama na zemi.
Budu ho vídat i s jeho rodinou
Věděla jsem, že bych manželovi nemohla být nikdy nevěrná. Manžel začal něco tušit, naboural se mi do e-mailové schránky a vše si přečetl. Vím, že to pro něho muselo být zlé, muselo ho to ranit, ale když jsme si to vyříkali, sám uznal, že na tom měl taky svůj podíl, protože se ke mně nechoval hezky. Řekli jsme si, že uděláme tlustou čáru a pojedeme dál. Manžel se změnil, jenže ani to mu nevydrželo dlouho. Pak došlo k tomu, co by mě ani v nejmenším nenapadlo, po 9 měsících od této události mi manžel oznámil, že chce odejít. Nechápala jsem to, byla jsem v šoku.
Řekl mi, že celou dobu na to nedokázal zapomenout a že to má pořád v hlavě. A místo toho, aby se mi svěřil, chodil si vylévat srdíčko k naší společné kamarádce a ta toho patřičně využila. Nepomohly prosby, pláč, prostě nic, nikdy v životě jsem se kvůli žádnému chlapovi takovým způsobem neponížila.
Nyní jsme rozvedeni, on žije s tou kamarádkou a dokonce s ní čeká i dítě, přitom když jsme se spolu bavili o dítěti, ani jeden z nás se na to jak psychicky, tak fyzicky necítil. Říkali jsme si, jak si budeme užívat, že budeme cestovat a teď je všechno jinak. Nejhorší je, že bydlí ve stejném městě jako já. Ona pracuje pod stejným vedením jako já, je to šílené. Chodí na místa, kam jsme chodili spolu. Mám v hlavě pořád myšlenky, co si asi říkají lidé, když nás znali jako nerozlučnou dvojku. Ty myšlenky jsou hrozné, vůbec se jich nemohu zbavit. Mám v sobě i určitý pocit viny, i když vím, že na všechno musí být dva, ale jsou tam pořád ty otázky, co kdyby...
A co Vy, zažila jste něco zajímavého?
Podělte se s ostatními o Váš příběh!
Pište na adresu info@prozeny.cz
Reakce na článek
XX1971
Buďte ráda že vše skončilo
Buďte ráda že vše skončilo v době kdy vás váš bývalý jen ponižoval. Já měla také takového. Pak pokročil k fackám, vyhrožování nože - a stále se to zhoršovalo. Nakonec jsem byla ráda že jsem zachránila holý život. Ve třiceti jsem začínala s jednou taškou osobních věcí. Přes to jsem dnes ráda že jsme se rozešli a já mám krásnou rodinu a milujícího, respektujícího manžela - který mi nikdy, ani náznakem, neublížil. Věřím že i pro vás osud chystá něco hezkého!
Grussmannova.Ilona
dobře tak.
Protože viděl,že jste zjistila,že nejste uplně ošklivá a blbá, jak se vám snažil namluvit, ža jsou muži kterým se líbíte.proto si našel někoho,koho bude moct ovládat na 100%... Přeju nového a lepšího chlapa
a.zi
nejlepší možnost
promiňte za to co napíšu, ale to je to nejlepší co se Vám mohlo stát, že se s Vámi ten muž rozvedl. Z Vašeho článku trošku cítím, že ho omlouváte. Neměl lásku a proto ji nedokázal dát ani Vám. To že Vás opustil s Vaší kamarádkou a použil důvod, že jste si psala před 9 měsíci s jiným mužem. Pardon , ale trochu mi to připadá, že on sám se snažil tímto omluvit, za to co dělá. Myslím, že pokud se k Vám takto choval (ponižoval a nadával) bude to dělat i Vaší minulé kamarádce a tímto jste se jim pomstila oběma. Tohle by byl pro mě pocit zadostiučinění. Já na Vašem místě, bych se opravdu nezatěžovala co si kdo o Vás myslí a hodila to za hlavu, pokud to je jen trochu možné a soustředila se na další nový vztah s někým, kdo si Vás bude vážit a milovat Vás. Když to šlo jednou domluvit se na kávu s mužem přes e-mail , tak to jistě půjde znova. Hodně štěstí