Ne každé manželství se vydaří. A ne každý rozvod je snadný. Pokud ale při něm asistují dospívající děti, je to vždy o hodně těžší. V případě naší čtenářky Terezy o to více, neboť dcera i syn se rozhodli, že chtějí žít s tátou. Jakto, ptá se jich i sama sebe Tereza. To je tak špatná matka? Čtěte její příběh!

„Jmenuji se Tereza, je mi dvaačtyřicet let, mám třináctiletého syna Marka a patnáctiletou dceru Kristýnku a právě se rozvádím. S manželem jsme byli spolu patnáct let, a přestože jsme se brali asi hlavně z důvodu, že jsem otěhotněla, měli jsme se fajn. Dvě děti, krásný byt, zkrátka byla jsem spokojená. Vše ale skončilo loni na jaře, kdy jsem odhalila manželovu dvouletou nevěru. Byl to šok, vůbec nic jsem totiž netušila. Přitom indicie ze zpětného pohledu byly tak jasné! Manžel si neustále hlídal mobilní telefon, z práce se vracel později, na otázky, co dělal večer, odpovídal vyhýbavě. A pochopitelně i náš sexuální život pomalu ale jistě přestával existovat.

Vše ale pořád bylo v normě. Tedy až do onoho loňského jara. Tehdy jsem si uvědomila, že jsme spolu nespali asi čtvrt roku, a tak jsem to nevydržela a zeptala jsem se manžela přímo: ,Ty někoho máš?' Odpověď, která následovala, jsem v první chvíli považovala za vtip a posléze za neuvěřitelnou drzost. ,Jo, mám milenku, no a co? Sama víš, že nám to v sexu už delší dobu nefunguje!' Když jsem se dotázala, jak dlouho, dozvěděla jsem se, že už dva roky a že je vlastně rád, že to konečně vím a že se chce rozvést. Kde se proboha vzal ten chlad?

To, co následovalo, bylo šílené. Stále dokola jsem se ho ptala, proč, co se stalo, nemohla jsem uvěřit, že kvůli nějaké jiné ženské zahodil celý náš dosavadní život a děti, vždyť jsme se měli tak dobře. Protože jsem se ale kloudné odpovědi doteď nedočkala a manžel se ke mně chová opravdu hnusně, rozhodla jsem se nakonec s rozvodem souhlasit.

Spory rodičů by měly probíhat bez účasti dětí;ThinkstockFoto: ThinkstockSpory rodičů by měly probíhat bez účasti dětí

Jdou za ním kvůli penězům?

Tím jsem si myslela, že je má noční můra u konce, ovšem opak byl pravdou. Děti mi totiž nedávno oznámily, že po rozvodu chtějí žít u táty a jeho mladé přítelkyně. Cože? Tohle nepřežiju, blesklo mi hlavou. Vybojovala jsem na skoro bývalém manželovi náš byt, který jsem chtěla hlavně kvůli dětem, aby se nemusely někam stěhovat, vždyť jsem to vždycky byla já, kdo se jim více věnoval a staral se o ně.

Jediné, čím má manžel navrch, jsou finanční možnosti. Vydělává nemalé peníze a dětem tak může nabídnout lepší zázemí. Mám dokonce trochu pocit, jestli si naše děti nekupuje. ,S tátou je mi prostě líp. Nějak si víc rozumíme, asi to bude tím, že je to chlap. Promiň, mami,' řekl mi k situaci syn Marek. A dcera Kristýna chce zůstat s otcem údajně proto, aby mohla být s Markem a nemuseli jako sourozenci vyrůstat dále bez sebe. Střídavou péči obě děti odmítají, prý nechtějí neustále pendlovat mezi dvěma domovy."

Zůstávám úplně sama

Tereziny snahy děti přemluvit byly marné. A soud se staví na stranu otce, již tomu není tak, že automaticky svěřuje děti do péče matkám, což potvrzuje psycholog Martin Kusoň.

„V zákoně stojí, že soud vždy sleduje a podporuje zájmy dítěte. Pokud je v zájmu dětí, aby zůstaly s otcem, a je-li otec způsobilý k tomu, aby je vychovával, budou do péče otci s největší pravděpodobností svěřeny."

To ale Terezu vůbec netěší, je z toho zoufalá. „Sice budu mít nárok se s dětmi pravidelně vidět, ale to mi nevynahradí čas, kdy jsem je mívala pravidelně doma. Manželův postoj k celé situaci je velmi pragmatický. ,Mají právo si vybrat a vybraly si mě. Tak já se o ně samozřejmě postarám,' pronesl s tím, že i jeho nová přítelkyně proti nastěhování dětí do společného domku nic nemá.

Ve finále tím jediným, kdo zůstane sám, jsem já. Poslední roky jsem věnovala rodině, a teď nemám nic, manžela, děti. Nevím, co dál, nevím, jak budu žít, co mě čeká. Asi nic! Poradí mi někdo?"

Snažte se s dětmi udržet přátelský vztah;ThinkstockFoto: ThinkstockSnažte se s dětmi udržet přátelský vztah

Hlavně chladnou hlavu

Podle psychologa Martina Kusoně by si paní Tereza měla zachovat především chladnou hlavu a snažit se s dětmi rozumně o věci hovořit. Rozhodně jim nijak nevyhrožovat a nepředvádět ani zoufalé plačtivé scény. Cílem je udržet s dětmi přátelský vztah a dát jim pocit, že je kdykoli ráda uvidíte. „Je samozřejmě možné, že děti jdou raději za tím, kdo jim nabídne větší zázemí a má i více finančních prostředků, případně luxusnější bydlení. Je to smutné, ale je to tak. Nicméně být vámi bych na ně rozhodně nezanevřel. Nikdy totiž nevíte, jak se bude vztah mezi vašimi dětmi a novou přítelkyní vašeho muže vyvíjet. Nebyl by to rozhodně první ani poslední případ, kdyby se vaši potomci po čase rozhodli pro návrat k vám,“ vysvětluje psycholog.

Tereza Nevřelová

Hodnoťte článek kliknutím:

12345678910

Reakce na článek

Přidejte svůj názor

maskaef

29. července 2011, 13:19

Dopadla jsem stejně jako mnohé, že se děti obrátily zády

Mé manželství bylo bezproblémové, mnozí lidé nám je záviděli. Dva synové nás měli oba stejně rádi. V roce 2004 si manžel našel milenku, zjistila jsem to náhodou. Moje reakce byly histerické, na okolí jsem působila nepříjemně. Nedokázala jsem situaci rozumově zvládnout. Mladší ze synů, který žil s námi ve společné domácnosti, byl na mé straně. Bývalý manžel působil na veřejnosti klidně, rozumně, holt starosta města. Starší syn, který měl v té době svoji rodinu, komunikoval více s otcem. Otec byl pro něj vzorem, na jeho straně stála také snacha. Nebudu rozepisovat podrobnosti ... Dnes synové komunikují pouze s otcem, až na to, že starší syn, opustil rodinu, dvě malé děti pro jinou ženu, a to stejným způsobem, jako jejich otec tehdy mě. Možná dnes mnozí vidí, jakou exmanžel hrál falešnou hru. A výsledek? Dvě rozpadlé rodiny, dvě milenky. Mně pomáhá hodně práce, abych zapomněla. Možná se ke mně jednou mé děti vrátí. Přeji nám všem hodně pevné nervy.

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek

ivca63

23. června 2011, 15:08

Tohle jsem - naštěstí - řešit nemusela,

rozvedli jsme se, když synovi byly 2 roky a prakticky od té doby ho otec neviděl ( synovi je 18 let ). Nechtěl, neměl zájem a nic jsem s tím nenadělala. Prosila jsem ho, syna mu doslova "vnucovala", nebylo to nic platné. Tak jsem rezignovala a žili jsme si spokojeně a šťastně sami. Tak to prostě v životě chodí. Takže se neumím vžít do situace, že by syn chtěl žít s otcem, beze mě. Ale paní bych poradila, ikdyž to bude pro ni těžké a bolestné, ať je nad věcí, začně si užívat života sama pro sebe, najde si koníčky, přátele, čas na sebe a před dětmi ať o tom mluví. Ať vidí, že nejsou jenom ony a že i maminka může a umí žít a radovat se. A čas, který bude trávit s nimi ať si užívají při sportu, výletech a zábavě, bez problémů a bez starostí, tak, jako to dělají otcové. A možná bych po nějaké době sem tam řekla, že dnes se mi to nehodí a musíme se domluvit na jindy. Bude to těžké, ale určitě to časem přinese ovoce. Navíc mladé milence za nějakou dobu ten šrumec a kolotoč okolo rodiny začně pěkně lézt krkem. Ono je možná pěkné užívat si se ženatým chlapem chvilky ve dvou, ale celodenní péče o jeho dvě děti se vším všudy a ještě i o něj... úsměv !!!

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek

natolini

8. června 2011, 21:31

Dětičky jsou prodejné, bohužel

Mrazí mě z přečtení tolika smutných příspěvků, kdy mámy takto po rozvodech "přišly o své děti, které vypiplaly a staraly se o ně a když dojde k podobné situaci, tak tyto starší děti zvolí pohodlí a případně jdou za lepším..Děti jsou bohužel "potvůrky" a dají se snadno koupit, zvlášť v téhle době, kdy na ně reklama útočí a sociální odlišení je čím dál větší, "socky" versus bohatí...! Nezbývá než popřát aby na děti byla nová teta časem nepříjemná, věci se jim okoukali a co nejdříve se vrátili k mámě..držím palce všem! Já jsem se po rozvodu k muži právě kvůli těm dětem vrátila, špatně jsem nesla i víkendy kdy šli k němu a pak mi řekli teto, místo mami... .raději vydržím než úplně vyrostou!úsměv

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek