Opustit muže, protože nemá peníze? Myslíte si, že je správné odejít od partnera, který by vás a rodinu nedokázal dobře uživit? Takovou otázku řešila i naše čtenářka Simona. Proč se nakonec rozhodla tak, jak se rozhodla?
„Bylo mi třiadvacet, když jsem se seznámila s Dominikem. V té době podnikal, měl vlastní reklamní agenturu. Já sama jsem pocházela z chudé rodiny a byla jsem zvyklá spokojit se i s málem. Během několikaletého soužití s mužem, který hodně vydělával, bral mě do drahých restaurací, koupil mi auto a notebook a platil nájem, jsem si ale na vyšší standard brzo zvykla. Ne že by mě rozmazloval, ale jako studentka vysoké školy jsem si sama nemohla takovéto věci dovolit.
Musím ale říci, že ten vztah rozhodně nebyl z vypočítavosti. Zamilovala jsem se do něho na hudebním festivalu a prvních několik měsíců našeho vztahu jsem vůbec netušila, že jeho firma tolik prosperuje. Dominik mi učaroval tím, jak byl pozorný, milý, hodný a zábavný. Na každý společný večer měl připravený plán, mnohdy jsem si mohla i vybrat, jak bych ráda společný čas trávila. Navíc byl mezi svými kamarády oblíbený a chodil se mnou i na studentské party mezi mé vrstevníky, ačkoli sám byl o deset let starší. Zkrátka jsme se milovali navzájem a velmi upřímně.“
Krachla firma, krachl vztah
„Nechci říkat, že to byl vztah úplně bez hádek, to určitě ne. Ale vždy se všechno rychle vyřešilo. Po třech letech vztahu ale Dominikova firma začala pomalu krachovat. A po náročném půlroce krachla úplně. V té době jsme se začínali hádat častěji. Já, vysokoškolsky vzdělaná učitelka střední školy, jsem vydělávala málo. A Dominikovi se rozpadala pracně vybudovaná firma. Oba jsme byli na nervy a v depresích.
S dluhy přišla i krize vztahu
Dominik začal pracovat na volné noze. Zakázek ale neměl mnoho a z firmy mu zůstal nemalý dluh. Následující dva roky se v našem vztahu peníze řešily opravdu hodně. Někdy nebylo na nájem, jindy mu odpojili mobil, protože neměl na zaplacení. Nechodilo se už do restaurací, ale vařila jsem doma. Přítel sice pracoval, ale klienti platili pozdě a málo. Trvalo to dva roky a já si uvědomila, že takhle to dál nejde. On si mě chtěl vzít, dokonce začínal plánovat svatbu a miminko. Já jsem ale na poslední chvíli odmítla. ,Nemůžeme se vzít, když nemáme žádné peníze. Sotva platíme nájem, máme staré auto. Dva roky tvrdíš, že se dostaneš z dluhů, ale nic se nezměnilo. Tohle opravdu nemá budoucnost,' sdělila jsem mu jednoho večera. A týden nato jsem se s ním rozešla."
Nechci vychovávat děti v chudobě
Zdá se vám to kruté? Opustit opravdu hodného muže, který partnerku nikdy nepodvedl a v dobách studií ji velmi podporoval, jen proto, že je už dva roky zadlužený? „I mně ho bylo líto, protože jsem věděla, že mě miloval upřímně. A že by pro mě udělal vše, co bylo v jeho silách. Ale na druhou stranu – já jsem nechtěla vychovávat své děti v obavách, zda budeme mít na nájem, zda jim budu moci zaplatit dobré školy a podobně.
Dnes mám již rok nového partnera, který na rozdíl od Dominika peníze má. Zdědil nemalý majetek a také sám velmi úspěšně podniká. Na jaro plánujeme svatbu na Bali a čekáme vysněné miminko. Jsem na jednu stranu opravdu šťastná. Vím, že moje dítě bude mít všechno, já si v klidu budu užívat vše, co k mateřství patří. Mám auto, pomocnici do domácnosti, koupit si mohu prakticky cokoli. Ale na stranu druhou vím, že můj současný přítel je nevěrník. ,Na monogamii nevěřím. Miluji tě, postarám se o rodinu a do konce života tě neopustím. Ale nemůžu ti slíbit, že budu celý život sexuálně věrný,' řekl mi hned na začátku vztahu. A já jsem na tu dohodu kývla. Na okolí působíme jako dokonalý šťastný pár, milujeme se spolu, máme výborný sex, těšíme se oba na rodinu. Tak snad jsem se rozhodla dobře.“
Zároveň ale Simona přiznává, že byla na začátku rozčarovaná. Sice má bohatého muže a před sebou vcelku bezstarostnou budoucnost, ale strach z toho, kdy ji poprvé podvede, má stále. A až to přijde podruhé, potřetí… „Musela jsem to přijmout jako fakt. A prostě doufat, že se o tom nedozvím. A že se partner bude snažit, aby mi všechny jeho zálety zůstaly utajené. Konec konců, říká se, co oči nevidí, srdce nebolí. A já to tak chci mít i ve vztahu,“ popisuje svoje názory Simona. A dodává, že i přes to všechno si je nyní jistá, že lepšího partnera by už nenašla. „Alespoň to řekl na rovinu a jedná férově. Já už nejsem ve věku, kdy bych mohla dalších deset let vybírat někoho dokonalého. Prostě jsem realistka,“ uzavírá Simona.
| Jak vidí rozhodnutí Simony psycholog? |
|
Podle psychologa Martina Kusoně je příklad slečny Simony učebnicový. „Jakmile muž nabízí ženě nadstandardní finanční zázemí, je žena vždy vůči jeho záletům více tolerantní. Navíc ví, že jakmile bude jeho manželkou, bude se jí po celou dobu soužití luxusu dostávat. A v případě rozvodu má právo na jisté vyrovnání a nemalé alimenty na dítě. Pokud je to typ ženy, pro níž jsou finance hodně důležité, odpustí manželovi prakticky cokoli. Na druhou stranu si nemyslím, že by to byl čistý kalkul. Vždy je v tom i láska. Ten muž by přece neinvestoval do ženy, ze které necítí pravou lásku.“ A dodává, že rozhodnutí opustit předchozího partnera kvůli špatné finanční situaci není nic neobvyklého. Tam, kde nejsou peníze, se žije ve stresu a věčných hádkách, jak co poplatit. A také lidé, kteří nemají peníze ani na drobné radosti, spolu většinou vychází hůře než páry, které si mohou čas od času dovolit nějakou tu večeři v restauraci nebo dovolenou v zahraničí. |
Co vy na to? Myslíte si, že je Simona hloupá zlatokopka, která opustila věrného a hodného muže jen kvůli penězům? Myslíte, že se rozhodla špatně? Jak byste reagovaly vy?
Reakce na článek
zlobratko
markéta
Tak toto chování jsem odsoudila a doufám že to jak se zachovala se jí jednou obratem ruky vrátí .
popletenapotvurka
Bohužel neumím být mrška
Ahoj. Bohužel to neumím! Většína botých mužů je dost snobských a mě to v nejlepším případě přijde legrační.Chci upozornit ženy i chlapi, co odsuzují nebo jsou naivní...když je chlap chudej tak podvádí také ale s ještě většíma špínama a když je v problémech tak vás buď okrade, nebo se stále sebelituje.Dokonce jsem v mládí příteli sehnala dobrou práci, když sám nebyl schopný a jen fňukal a co? Neustále žárlil a začal mě bít a vyspal se s holkou co se nechala ošus. v hospodě do řiťáčku bez kondomu - přede všema. Takže asi tak. Jasně že to tak být nemusí ale zamindrákovaný chlap... Já jsem na starší ale mám spíš chudšího ač je inženýr tak je moc slušný a dře místo aby někoho sedřel
Tím že hledám spíš porozumnění, mi moc radosti ani věrnosti nepřineslo. 
popletenapotvurka
RE: Bohužel neumím být mrška
PS: Dost jsem se tu rozepsala a chci je upozornit že stále věřím a znám dobré lidi ať ženské nebo chlapi a zcela výjmečně za to neschytají přes tlamičku a díky bohu za to.Ale většina co žila ve snaze nebýt hamižný a milovat dopadli v lepším případě jen zadlužení nebo zrazení, v horším jsou už mrtví. Víte ,co je srandovní, jak tu spousta žen i mužů radikálně a černobíle zaškatulkuje a mluví o mravních hodnotách,to znám cituji : Muže - ženu kdyby byla na vozíku neopustím fááá ... kt ne - lup a zdrhaj ani nemrknou... já vždy říkala že kdyby mi ten muž dovolil pár x za rok sex tak bych zůstala, jinak ne. Blbé? Jen si nelžu.To samé teď aplikuji na sebe. Jen si to chce nelhat. Simono nevím jak dopadneš, určo líp než já,snaž se aspoň neubližovat a peněz využít nejen k pohodlí ale i třeba někomu blízkému kdo to potřebuje. Nejsem sama kdo v církevní výmysly nevěří,ale díky skoro zdochnutí, ví že to "něco" zrovna moc plné odpuštění není. A když budeš umírat tak se minimálně moooc vyděsíš pak co je nevím, žiju.