3. díl - Nekouřím. Ale tloustnu!!! Přesto, musím se vám, co sledujete moje úsilí přestat kouřit, pochlubit. Od mého minulého poklesku, kdy mě dostala návštěva exekutora do takových obrátek, že jsem vybánila hned dvě cigarety, se držím. Mám tedy za sebou 13 dní bez jediného šluku a za poslední čtyři týdny mám na kontě jen ty dva zpropadené kousky. Na kuřáka s patnáctiletou kariérou, který ve společnosti bez problémů vytáhl i dvě krabičky, to není špatný výkon, no ne? Jenže…

„Vy se z toho, že nekouříte, málo radujete!!! Na tom musíte zapracovat,“ vytkla mi na kontrole v Centru léčby závislosti na tabáku doktorka Eva Králíková. Jenže těžko chodit s úsměvem od ucha k uchu, když se začínají vyplňovat mé nejčernější vize. Každá kontrola začíná torturou spočívající v přeměření tlaku, tepu (no dobře, to se dá přežít v pohodě), zjištěním, kolik máte dehtu v plících (to jestli náhodu doktorky „nelakujete“ a za bukem dál nebáníte), a na závěr přichází ta nejstrašnější věta: „Vyskočte si na váhu.“

Z vážení mám trauma celý život. A když mi sukně už pár týdnů signalizuje prasknutím švů, že je něco špatně, už jen z té představy, že mám na váhu vylézt a uvidím tam tu strašnou číslici, se potím až za ušima. A ano - po pouhých 14 dnech bez cigarety jsem přibrala skoro tři kila… Suma sumárum už teď mám 17 kg navrch od váhy, kterou pro sebe považuji za optimální a kdy se cítím ve svém těle dobře. Teď si připadám jako prasnice těsně před porážkou a jestli to tak půjde dál, uvažuji, že snad zase začnu kouřit… Doktorka Králíková brzdí mé temné úvahy a objednává mě na konzultaci k obezitologovi.

„Nepanikařte. S MUDr. Suchomelem proberete vaše stravovací návyky, pohybové aktivity a možnost léčby antiobezitiky. Ve vašem případě zřejmě budou vhodná, když už jste minule, když jste poprvé přestala na tři a půl roku kouřit, přibrala 15 kilogramů,“ uklidňuje mě lékařka s tím, že antiobezitika jsou skutečné léky, které pomohou, na rozdíl od „zázračných“ potravních doplňků z reklam. Dokážou totiž znovu rozhýbat můj metabolismus, který až doposud zrychlovaly cigarety. „Jen tím, že nekouříte, se může u ženy v extrémních případech zvýšit denní příjem až o 800 kilojoulů. Když k tomu přidáte to, že se mnozí kuřáci snaží chuť na cigaretu zajíst, a zpomalený bazální metabolismus, není divu, že přibíráte.“

Po tom všem jsem dostala velkou chuť zapálit si, ale pomohlo mi přečíst si krásný dopis, který napsal Voskovec Werichovi. Kousek vám z něj ocituji:

„…Daleko důležitější než tohle všechno je neuvěřitelný fakt, že ses dal opět na hulení. Já nevím, jak člověk, který je tak vzácný a kterého tak miluju a přes svoji neskonalou chamtivost a poživačnost a zploštělou blbost je tak neobyčejně inteligentní, ba dokonce v určitých polohách své mysli vědecky založený, může být takovým dobytkem … se opět dovede stát otrokem toho pitomého čvaňháka, toho výrobce privátního smogu.“

Voskovec Werichovi, 1970

Na rande s obezitologem se už upřímně těším, i když mu předchází velká nepříjemnost. Každý den si musím zapisovat do sešitku, co jsem snědla. A můj argument, že vlastně nic nejím, tak jak to, že přibírám, rychle bere za své. Namátkou zápisek z 1. srpna - obložená bageta, dva banány, kuřecí rizoto se sýrem, dva kopečky zmrzliny, chléb se salámem, dvě nektarinky, čtyři piva, pytel křupek a krabička lentilek - hovoří za vše. Takhle hezky černé na bílém vám to pomůže uvědomit si, kde děláte chybu, a stydím se. Zvlášť po tom, co si mou figuru v upnutých rajtkách včera dlouze prohlížel kovář, který přijel nakovat mého koně, a do ticha pronesl: „Unese tě vůbec ještě ta kobyla?“

Kobylka mě zatím unese...;archiv autorkyFoto: archiv autorkyKobylka mě zatím unese...

Jak říká paní doktorka Králíková, každý čerstvý nekuřák by si měl najít novou radost ze života bez oblaku cigaretového kouře. Každý z nás ji hledá jinak. Na společném sezení v Centru se tak například dozvídám od entuziastické blondýnky, že vždycky, když dostane chuť zapálit si, vytáhne švihadlo a vesele si zaskotačí. Už se vidím, jak si touto kratochvílí krátím čekání na tramvaj nebo se rozhupsám uprostřed jednání v kanceláři před zírajícími kolegy v čele s říďou Jourinem. Ten už si o mně i bez toho myslí, že jsem blázen….:-)))) Další odvykající kolega se pro změnu olepil nikotinovými náplastmi tak vehementně, že připomíná indiánského náčelníka na válečné stezce, a dáma v letech nás s jiskrou v oku přesvědčuje, že nekouří díky tomu, že žvýká jakýsi zázračný kořen z Peru, který vás prý kromě závislosti na nikotinu zbaví i chuti na alkohol a zmírní potíže související s menopauzou.

No, zkusím se spíš spolehnout na zdravý rozum. Každý druhý kuřák zemře na následky svého kouření. To není nějaká hloupá agitka, to je bohužel fakt. A pro ty z vás, kteří mají podobně jako já tendenci vzpomínat s nostalgií na svou „drahou přítelkyni“ cigaretku jako na něco, co jim dávalo krásné chvilky pohody a sblížení s ostatními příznivci nikotinových dýchánků, tady mám pár „veselých“ čísel:

  • Cigaretový kouř obsahuje přes 4000 chemikálií
  • V tabákovém kouři je tisícovka látek přidávaných do cigaret pro různé účely - aby se udržel popel na oharku, aby cigareta hezky rovnoměrně hořela, aby se pěkně vinul kouř…
  • V cigaretovém kouři je 100 látek, které vyvolávají rakovinu, další stovky jsou toxické, např. benzen, formaldehyd, arzén, kyanovodík…
  • Za posledních 50 let se složení cigaret podstatně změnilo - bohužel k horšímu
  • Od 70. let 20. stol. se do cigaret přidávají nitrosaminy, dusíkaté sloučeniny, které vyvolávají rakovinu. Důvod? Zvyšují vstřebávání nikotinu a výrobce dobře ví, že čím více a rychleji se droga - nikotin vstřebá, tím rychleji vzniká závislost a tím je pravděpodobnější, že tabákové výrobky budete kupovat po celý život.

Švihadlo na mě nezabere (to bych se snad na něm dřív oběsila, než bych uvěřila, že je to pro mě radostná adekvátní náhrada za cigaretku) a na pojídání zázračných kořenů z peruánských pralesů nevěřím. Nic naplat, budu se prostě muset spolehnout na pevnou vůli. A jdu žvýkat nikotinovou žvýkačku.

Hezký zbytek prázdnin vám všem, ať už hulíte, či nehulíte.

P. S.: A pozor - máte posledních pár dní na to, abyste se přihlásily do naší nekuřácké soutěže! Třem z vás zaplatíme kompletní odvykací kúru, stačí, když mi napíšete na eva@prozeny.cz důvod, proč chcete přestat. Hlásit se můžete do pondělí 17. 8. do 12.00 hod. Tak neváhejte!

Eva Mozes

Hodnoťte článek kliknutím:

12345678910

Reakce na článek

Přidejte svůj názor

1976karin

26. listopadu 2009, 0:22

nekouření vs tloustnutí

Dobrý den,
hledám články, kdy kde kdo přestal kouřit a jestli má stejný problém jako já. A koukám, že v tom nejsem sama. Budou tomu 3 měsíce, co jsem sekla s kouřením, ale stoupnout si na váhu je mazec...kila snad naskakujou, jen se na ni kouknu
Nikdy jsem nemusela vou váhu hlídat,ale teď hodně a přesto už mám za tu dobu 6kg navíc. Poradíte mi někdo kam se obrátit popřípadě pro nějaké léky, aby se mi metabolismus zase rozchodil?

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek

admin.redakce

17. srpna 2009, 12:14

reakce ctenarky

Dobrý den,
zcela náhodně jsem na internetu našla Vaše články o tom, jak přestáváte kouřit. Já se o to teď taky pokouším, a to hned z několika důvodů, ale nějak se mi pořád nedaří... zamračení
   Chtěla jsem se zeptat, jak je možné se zapojit do soutěže o odvykací kúru...
Předem děkuji za odpověďDita JirákováPS: ode dneška budu Vaše články číst každý denúsměv a držím palce...

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek

FLeona

29. března 2011, 15:07

reakce ctenarky

Ahoja všem,kteří bojují s cigáry a nabranými kily.Nekouřím skoro pět měsíců,kouřila jsem 17 let a poslední dobou dvě krabičky denně.Z velké části jsem cigárem zaháněla chutě na jídlo,v touze býti štíhlá,tudíž jsem skoro nežrala a očividně měla totálně rozhozený a zpomalený metabolismus.Nekouřením jsem nabrala kolem šesti kilo (možná víc) a věřte,že trpím jako zvíře.Poslední měsíc,kdy už mi tolik nechybí cigára,skoro nežeru,třikrát týdně cvičím,hodně chodím pěšky,žeru různý suplementy (karnitiny,cla a podobně) a nesundala jsem ani deko. Co si budeme povídat,není to zrovna motivující,naopak vysilující,nemám náladu a chuť vůbec na nic,z cottage sýrů,kuřete a zeleniny je mi na nic... prostě tak,žádná radost ze života,jen stres a tak jsem řekla dost!!! Vidím a čtu,že nejsem jediná a vím,že se kolem mě taky trápí jiní,ale,že to řeší zase cigárem a já už nechci a nikdy nebudu a i když jsem s nabranými kily počítala,teď tady kňučím!!! Já to dám a budu zase holka jako lusk,vysportovaná,štíhlá,ale bez cigár a zase přijde den,kdy si v klidu a pohodě dám bez výčitek oříškovýho magnuma nebo smažák... To půjde,holky,nedejme se,makejme!!! Držím palce Vám i sobě.

  • Reagovat
  • Nevhodný příspěvek