Holky v nesnázích: Petra Vahalíková

Holky v nesnázích

Petra Vahalíková
Petra Vahalíková

Radí Petra Vahalíková, poradkyně, absolventka výcviku v rodinné terapii, a její kolegyně ze společnosti Dlaň životu. Podpoří vás v řešení náročné životní situace. Při své práci uplatňují zkušenosti z oblasti sociální práce, mezilidských vztahů a terapie.

Položit svůj dotaz »
  • Dobrý den.

    Již 10 měsíců hledám zaměstnání, jsem furt zavřená doma, peníze nejsou, takže se nedá utrácet, sice mám domov ráda, ale takto to dál nejde. Sama se nějak nedokázu donutit ani jít ven, to asi dobré není. Kamarádky jsou přestěhované, zbyla jsem tu jen já. Tak co s tím.

    Děkuji za radu.

    26. září 10:58

    Dobrý den,
    díly za důvěru, se kterou nám píšete. Vidím, že se nad svou situací poctivě zamýšlíte, uvědomujete si negativa stagnace a že začínáte hledat pro a proti různých možností - a to je dobře.
    Nepíšete více o svém zázemí, zda bydlíte sama, s rodinou či s rodiči, v jak velkém městě/vsi, jaké jsou Vaše další vazby k místu, jaké máte vzdělání a jakou práci byste ráda dělala, je proto velmi těžké dávat konkrétní radu.
    Ráda bych Vás povzbudila k tomu, abyste si našla čas a nerušeně si promyslela, jaké věci, osoby a hodnoty jsou pro Vás v životě důležité (seberealizace, lidé, místo, koníčky, práce, noví/staří kamarádi...). Doporučuji si tyto myšlenky zachytit na papír - nejen abyste se na ně mohla podívat s odstupem, ale také abyste se k nim mohla třeba časem vracet. Také se tím může předejít tomu, aby se člověk v myšlenkách točil v stále dokola.
    Ve světle těchto hodnot se pak zkuste podívat na pozitiva a negativa jednotlivých možností (kde a jak žít, zda a jak moc se odstěhovat, zda zůstat v oboru či hledat práci jinde, zda a kde hledat nové přátele...). I toto si zkuste sepsat a máte-li někoho blízkého, komu důvěřujete, můžete to spolu probrat a poradit.
    Věřím, že ujasnit si, co je pro Vás důležité a kam chcete v životě směřovat, Vám může dodat novou energii nejen do hledání zaměstnání.
    Držím Vám palce.
    Mgr. Eva Čepelková
    http://www.dlanzivotu.cz/kontakt







  • Mám už 19 dní zpoždění i když jsem doposud měla menstruaci pravidělně (rozdíl byl maximálně 1-2dny).Je mi 15 let a naposledy jsem měla pohlavní styk před třemi měsíci a 2 měsíce poté jsem měla menstruaci 2x úplně normálně.Co tedy může být problém?

    25. září 20:26

    Dobrý den,
    ve Vašem věku může být takové zpoždění menstruace zcela v pořádku. Pokud se ovšem jinak cítíte dobře a nemáte žádné jiné problémy. Kdyby jste ale měla jakékoliv pochybnosti nebo menstruace stéle nepřicházela, bude lépe, zajdete - li ke svému gynekologovi.

    Hezký večer!
    Marta Kozelská, DiS.
    http://www.dlanzivotu.cz/kontakt

  • Dobrý den. Když jsem se omlouvala svému kamarádovy přes telefon rozbrečela jsem se u toho. Cítím se trapně a bojím se že to řekne spolužákům, co mám dělat?

    broucekadla
    19. září 16:57

    Dobrý den,
    myslím, že není nic špatného na upřímných slzách lítosti. Pokud to kdokoliv není schopen pochopit a připadne mu to jako projev hodný ponížení a zesměšnění, ukazuje to na jeho ne příliš dobrý charakter nebo nedozrálost. Proto bych Vám chtěla říci, hlavu vzhůru a klidnou mysl. Každopádně to nebude trvat dlouho a brzy se na to zapomene nebo to časem třeba i někdo ocení...

    S pozdravem Marta Kozelská, DiS.
    http://www.dlanzivotu.cz/kontakt

  • Dobrý den chtěla bych se zeptat. S přítelem jsem byly od nějakého 3 měsíce co jsme spolu začali chodit tak jsme byly spolu úplně každý den spali jsme spolu a to možná byla ta chyba. Po 4 měsících vztahu jsem zjistila že jsem těhotná a on se od té doby začal chovat divně. Já nevím vůbec co mám dělat mám už jen měsíc do porodu furt se akorát stresuju a nervuju. Napsal mi že když to dítě dám k adopci tak že se ke mě vrátí a já stále o tom přemýšlím ,ale já nechci přijít ani o něj ale ani ne o to miminko vůbec nevím co dělat. Má cenu se o toho kluka snažit? Jenže je problém ,že já ho moc miluju je pro mě vše.. Když jsme spolu začali chodit tak furt říkal jak mě miluje , že už jinou holku nechce. Teď mi dává vše za vinu nechce mě už ani vidět.. Je normální že někdo přestane milovat z ničeho nic? Nevím co jsem mu udělala když se ke mně chová tak ošklivě. Moje rodiče ho mají rádi a byl s nimi úplně v pohodě a teď ho nechtějí ani vidět po tom co mi dělá.
    Děkuji Vám za odpověď a přeji hezký večer.
    -Petra 18 let

    petra.gabca
    19. září 16:56

    Dobrý den, Petro,
    chtěla bych Vás povzbudit k rozhodnutí, kterým si budete moct být jistá. Myslím tím to, že pokud se rozhodnete pro své dítě, nikdo a nic Vám jej ani jeho lásku nemůže vzít, pokud bude vše v pořádku a nedáte k tomu nikomu žádný důvod. Co se týče Vašeho partnera, mám dojem, že u něj takovouto jistotu nemáte, ať uděláte cokoliv. Navíc, děťátko přišlo do vašeho vztahu z vaší vůle, nedobrovolně. Proč by právě ono mělo nést následky vašich nedorozumění? A pokud máte oporu v rodině...
    Vše je jen na Vás. Pokud jsem byla příliš přímá a Vy jste o to nestála, omlouvám se...
    Přeji Vám vše dobré!
    S pozdravem Marta Kozelská, DiS.
    http://www.dlanzivotu.cz/kontakt

  • Dobrý den, je mi 18 a líbí se mi jeden kluk ale je o 6 let starší než já a je to hokejista. Přidala jsem si ho do přátel na facebooku a on mě druhý den začal sledovat na instagramu. Moc se mi líbí, ráda bych ho poznala. Jenže ho vidím jen na hokeji v hledišti. Myslela jsem si že bych mu napsala ale nevím co. Bojím se že se strapním.

    19. září 16:20

    Dobrý den,
    nepíšete, jak dlouho máte takovýto "kontakt". Někdy se stává, že na některé věci hodně spěcháme a to může být spíše ke škodě než k užitku. Možná můžete ještě chvíli počkat, jaký bude o Vás projevovat zájem i nadále nebo jaký se bude jevit Vám? Pokud budete moci jej trošku více poznat, nemusíte se potom bát, že byste napsala něco nevhodného v případě, že jej oslovíte jako první...

    Mějte se hezky!

    Marta Kozelská, DiS.
    http://www.dlanzivotu.cz/kontakt

  • Dobrý den,
    těžko se mi o tom píše, ale už nevím, jak dál. Asi bych měla začít od začátku. Neměla jsem to nikdy lehké šikana, tvrdá výchova od taťky a očekávání na každou pochvalu nebo úspěch. Je to už rok a devět měsíců, co se mi to stalo a i přes pomoc psychiatrie kam docházím, nedokáži navázat dlouhý vztah a mít rodinu po, které toužím.
    Měla jsem snoubence byli jsme spolu dva a půl roku. Už během vztahu byl občas násilnický při sexu, ale láska mi zaslepila oči. čtyři měsíce před plánovanou svatbou jsme procházeli krizí. řekla jsem mu, že musíme si najít na sebe více času a oživit naši lásku jinak umře. On se naštval a análně mě znásilnil. Celá bolavá jsem šla na pohovor a chtěla skočit pod vlak, však myšlenky na mou rodinu a slib mamince, že se sejdeme po pohovoru mě udržel při životě. Vše jsem jí řekla a našla jsem v ní oporu. Doma na mě čekal pořád on a dělal, že se nic nestalo. Když jsem začala křičet a ječet ať se mě nedotýká, nenapadlo ho nic lepšího než pokus o sebevraždu v naší kuchyni. Po čtrnácti dnech jsme se ve zlém rozešli a rušila jsem svatbu. Bylo to na svatého Valentýna.
    Uběhlo přes rok a zkoušela jsem si najít partnera a málem se mi to povedlo. S ním jsem překonala strach ze sexu, ale brzy to skončilo. Začala jsem totiž být nejspíše moc úzkostlivá a na něm závislá a hlavně podezřívavá. Nasliboval mi vše možné, ale neplnil důležité věci. Lhal mi měla jsem toho dost a po měsíci jsem ho opustila, aby dál nevyužíval, že ho krmím a zakládám.
    To byla poslední kapka, která mě přesvědčila, že raději budu se svou kočkou a rodinou než s chlapem.
    Jenže toužím po rodině a malé princezně a nevím kudy dál. Prosím o radu pro ženu 24 let, která touží jen po hodném muži a miminku. Jak mám dál jít a žít se stínem v duši?

    19. září 08:45

    Dobrý den,
    píšete, že docházíte do psychiatrické ambulance. Doporučila bych Vám ještě vyhledat psychologa či psycholožku poblíž místa bydliště. Na kontakt se můžete zeptat psychiatra, ke kterému docházíte. Stojí za to být tvrdošíjná a pomocí psychoterapie hledat odpovědi na otázky typu: "Proč vyhledávám ve svém životě určité typy mužů?" Cesta dopředu vede, jen je potřeba počítat s tím, že často je to možné jen po malých krůčcích a že to nějakou dobu potrvá. Mějte se hezky.
    MUDr. Petra Vahalíková
    http://www.dlanzivotu.cz/kontakt

  • Dobrý den,
    potřebuji pomoc. Už delší dobu mám problém s tím, že je mi po jídle špatně. Už od mala jsem si nedokazala říhnout, možná tak jednou za pár let, ale teď mi to začíná dělat problémy. Místo toho se mi tlačí do krku vzduch, ale nedokážu ho vypustit. Vždy je to jen takove "zavrčení". Dřív to bylo tak jednou a konec, ale teď se to děje třeba pár hodin a je mi na zvracení. Někdy doopravdy dojde k tomu, že skoro zvracím, ale pak je to zase v pořádku. Nevím, možná je to ze stresu/nervů ze školy apod....Ale začíná to mít dopad na můj život. Nemůžu pořádně jíst kvůli strachu, že mi bude zase tak špatně...Nemůžu spát ..třeba jako teď atd. Opravdu už si nevím rady a ani nevím jestli mohu hledat pomoc zde, moc se bojím doktorů a celkově všech lidí. (Cítím úzkost např. v autobuse a ve škole a je toho mnohem více)...je možné..že to co se mi děje se žaludkem je z psychiky?
    Děkuji Vám za odpověď a přeji hezký den.
    -Eva 16 let

    eva.voko9
    17. září 22:07

    Ahoj Evičko,
    píšeš o tom, že ti po jídle bývá špatně. Může to souviset s psychikou, ale nedá se to s jistotou odečíst z několika řádků. Bylo by fajn, kdybys v sobě našla odvahu a zašla za obvodní lékařkou a o obtížích jí řekla. Co se týká úzkostí a strachů, které tě trápí, můžeš se obvodní lékařky zeptat, zda poblíž místa bydliště zná nějakou dětskou psycholožku. S úzkostmi a strachy se dá pracovat, nemusí to tak být napořád :) Evičko, přeji odvahu :)
    MUDr. Petra Vahalíková
    http://www.dlanzivotu.cz/kontakt


  • Mám strašně krásnou kamarádku a je to holka jak má být je zábavná energetická a nápaditá. Všichni se za ní otáčí když někam jdem a také jí to dávají na jevo. Je to taková sexy dračice. Ale už tak dlouho neměla vážný vztah. Žádný pořádný kluk jí už dlouho nikam nepozval, nenapsal. Je mi jí líto, má z toho deprese, ale já nevím jak jí pomoct.

    Děkuji za odpověď

    12. září 12:35

    Dobrý den,
    děkuji za Vaši starost o druhého člověka.
    Píšete, že máte moc hezkou kamarádku, ale již nějaký čas bez delšího - vážnějšího vztahu.
    Na mě to působí tak, z toho mála, co píšete, že možná pořádný, tzn. normální kluk může mít obavy ji oslovit. Navíc neuvádíte, jestli je pro ni důležité poznat někoho takového. Víte, někdy svým chováním chtě nechtě dáváme najevo o koho stojíme a o koho méně.
    Také mě napadá, jestli třeba není problém, v jakém okruhu se Vaše kamarádka pohybuje a zda touží po krásném vztahu třeba i na úkor méně atraktivního vzhledu. Myslím to tak, že je velmi důležité, čemu člověk dává ve svém životě prvotní místa. Podle toho se odvíjí jak život jeho, tak také typ lidí, kteří jsou kolem něj.

    Upřímně bych jí přála vztah, který by stál za to. Řekla bych ale, že má mnohé v rukou ona sama...

    Mějte se hezky!
    Marta Kozelská, DiS.
    http://www.dlanzivotu.cz/kontakt

  • Dobrý den je mi 36let.rozvedena momentálně bez partnera.Navíc sem úplnou náhodou potkala muže o kterém bych zřejmě nikdy nezavadila pohledem.Ne že by nebyl pohledný na opak ale není to jen můj tip.Navic sme se setkali a bylo to moc příjemné.Jenže on má potíže zapomenout na bývalou partnerku.Ale kdyby mne víc poznal pochopil by že všechny ženy nejsou stejné a mohlo by nám to klapat.Take ho nechci uhánět ale jak mám postupovat.Tak abych ho neodradila ale na opak mu ukázala jaká sem. Že sem věrná milující pečlivá starostlivá a pro partnera bych dýchala.

    9. září 13:39

    Dobrý den,
    ptáte - li se na můj názor, myslím si, že by bylo dobré nechat tomu čas. Nedokážu říct, jak dlouho, jen mám pocit, že momentálně vy oba nejste úplně připraveni jít do nového vztahu, aniž byste si nenesli zranění, vzpomínky z minulosti. Jak sama píšete, "Váš" muž není úplně Váš tip. To by samo o sobě nemuselo vadit, pokud si budete jistá, že to "překousnete" / už jen třeba kvůli tomu, abyste mu nepřivodila další zklamání /. On zase zřejmě potřebuje nejprve zapomenout / není to úplně to správné slovo. Jde spíše o to, aby se přes těžké vzpomínky dostal do fáze, kdy už nebudou bolet /, aby byl připravený dát dalšímu vztahu vše. Nic z toho ovšem nebrání tomu, abyste jeden k druhému byli milí, pozorní... ovšem "bez tlačení na pilu".

    Hezký nadcházející víkend!
    S pozdravem Marta Kozelská, DiS.
    http://www.dlanzivotu.cz/kontakt

  • Dobrý den,potřebovala bych od vás radu a předem se omlouvám za dlouhý text.Seznámila jsem se přes mého spolužáka s jedním klukem,ze začátku to bylo všechno super,viděli jsme se každý den,chtěl se mnou být co nejvíc,pořád jsme se líbali,sex jsme spolu měli každý den a říkal mi,jak se na něj těší ,až spolu budeme zase spát,jelikož bydlí sám, bez rodičů,tak po pár dnech našeho vztahu mi řekl,abych si k němu nastěhovala nějaké věci,abych si je pořád nemusela vozit domů a zase zpátky,taky mi říkal,že bych u něho mohla někdy bydlet,bylo mi divné ,že po pár dnech už chce ,abych u něj bydlela,měla u něj své věci a tak,začal se mnou plánovat budoucnost ,co kde u něj uděláme ,jak chci upravit kuchyň ,jak bude upravená zahrada a tak ,prostě jako by se mnou už počítal napořád .Vybavil i kvůli mně koupelnu zrcadlem,když se něco kupovalo, ptal se mě ,kde co chci a tak dál.Po týdnu už mě viděla celá jeho rodina a byly ze mě nadšení jaká jsem ,že uklízím a tak dál,jeho bývalé přítelkyně nedělali prý nic.Po pár dnech už chtěl, abych u něj i spala.Viděli jsme se každý den,domů jezdil pozdě večer a ráno měl vstávat do práce,neustále mě hladil,objímal a projevoval ke mně city,jezdil i k nám na návštěvu a bavil se s mými rodiči,nechtěl ale u nás spát,jen jednou,jinak se z toho vždycky nějak vymluvil ,pak se mi svěřil s tím ,že má na přirození nějaké bílé pupínky,že si mám zajít k doktorovi ,abych nebyla taky nějak nemocná,šla jsem tedy k doktorovi a měla jsem angínu-streptokoka, doktorka mi řekla ,že jsem mu to asi přenesla orálním sexem nebo on mě ,vyléčila jsem se a všechno bylo v pohodě.Pak mi ale psal,že zvrací,má zimnici,pálí ho oči,průjem,teče mu krev z nosu a tak dál,byl u doktorky ,ta mu vzala moč a řekla, že má silný zánět močáku a dala mu antibiotika ,týden byl doma a léčil se,pak šel na kontrolu a doktorka mu řekla ,že se nic nezlepšilo ,ale že už k ní nemá chodit že se to spraví.Pořád mi psal ,jak je mu zle ,když sní něco smaženého ,pořád že zvrací a má průjem,průjem přisuzoval tomu ,že začal kouřit jiné cigarety.Pak začal spát celý den ,usnul třeba v 16:00 hodin odpoledne a spal až do ráno do 5:00 než vstával do práce, byl pořád unavený ,ospalý ,sex nám přestal fungovat .Vždycky měl přes den hodně silné řeči ,jak se spolu večer vyspíme a večer ani nevěděl ,co sex znamená.Před sousedem ,mýma rodičema a tak dál se smál ,dělal srandičky ,ale jak mile jsme byly třeba večer spolu sami,neměl náladu byl unavený a pořád spal.Dal mi jen pusu a sem tam ,když měl náladičku nějak se mě dotýkal,ale jinak se mě nevěnoval,jezdila jsem k němu jen pracovat na zahradě,uklízet u něj doma a na nákupy,umývat auto a tak dál,musela jsem mu neustále připomínat, kde má mobil, peněženku ,co má koupit ,udělat a tak dál.K nám domů už přestal jezdit, vyhýbal se tomu,my jsme se viděli 5x týdně, takže jsme spolu byly v podstatě celý dny,takhle mě chtěl vidět on ,nebylo to ,že bych mu já sama nařídila ,že se tak budeme vídat.Pak mi říkal,že má ucpaný nos,smrkal a díval se na kapesník,jestli tam něco nemá.Neustále přeháněl a říkal různý věci, co nebylo ani možný,všude měl známý ,všechny znal a tak,když jsme jeli autem,na všechny mával ,ale nikdo na to nereagoval.Vybral z účtu peníze,pozval mě na večeři a zbytek peněz si schoval ke mně a řekl mi ,že až nebude mít ani na cigarety,že mu mám něco dát,jeden večer jsme spolu popíjeli alkohol,nebyly jsme nějak opilí ,ale on šel brzo spát,řekl,že je unavený z práce a tak,já ho pak za pár hodin vzbudila,byl protivný,vyhazoval mě z koupelny,že se chce okoupat sám a tak,nevěděla jsem, co to má za divnou náladu a jak se to chová,pili jsem a řekl mi ,jestli nechci trávu,že zavolá a za pár minut mu to kamarád doveze,já když jsme spolu začínali chodit jsem mu řekla ,že tráva u mě neprojde ,že když kouří překousnu to ,ale tohle prostě ne ,takže s tím byl seznámeny,že se mi tohle nelíbí.Taky jsem mu řekla ,že to nechci,když jsme pili připadalo mi ,že se mě snaží opít a pak něčeho využít,nevím.Když jsme pili alkohol a pak jsme spolu spali líbilo se mu ,že je to takový jiný ,že jsem víc odvázaná.Jednou k němu přijel kamarád ještě s dalšími kamarády ,že prej na cigaretu a pokec,za ani ne dvě minuty byl zpátky,napadlo mě ,že mu asi jen něco dal a odjel,jeden víkend jsem byla u něj jako vždycky pracovali jsme zase na zahradě,rychle se unavil a byl vyřízený,řekl mi ,že mě po obědě zaveze domů ,byla jsem z toho vyřízená,byla jsem i dost protivná, že jsem byla mimo z toho ,že se ke mně nechová jako dřív ,že se to všechno změnilo,všimla jsem si,jak první měsíc se ke mně choval v pohodě a druhý je úplně mimo najednou se jeho chování změnilo, byl úplně jiný,první měsíc mi dělal pořád nějaký romatický překvápka, třeba napustil vanu a dal mi kolem ní svíčky,druhý měsíc už na to neměl ani energii.Šli jsme tedy dolů na oběd k jeho babičce ,se kterou bydlí .Od oběda utekl ,ani na mě nepočkal .Už to bylo pár dní ,kdy se mi vyhýbal, chodili jsme spolu do vany,byly pořád spolu a ted posledních pár dní vždycky utíkal,aby byl aspoň chvíli sám,odešel od obědu dřív a já šla pak za pár minut za ním ,přišla jsem nahoru a viděla jsem ho,jak leží v posteli a u postele má kýbl,ptala jsem se ho, co se stalo a řekl mi ,že mu není dobře,chtěla jsem ,aby si vzal prášek ,ale řekl mi ,že ho to přejde,říkala jsem ,že to už není možné ,že je mu pořád tak zle,že zajdeme k jiné doktorce ,když tam ta to nechce řešit,nechtěl,tak jsem se do něj pustila,že já nebudu trpět za to ,že on je unavený,řekla jsem mu vše ,co mě mrzelo a vadilo mi ,že sex nemáme,nechce jezdit k nám domů,vyhýbá se rodičům ,je unavený,city mi žádný nedává najevo ,že pořád jen spí,na sousedy a ostatní se přetvařuje a mě si nevšímá a tak dál,na to mi řekl ,že nevidí ,že by se choval nějak špatně nebo jinak,že se snažil chovat normálně ale nejde to a jiný už nebude,ptala jsem se ho, kdy si mám balit věci ,aby mě zavezl domů,říkal ,že za chvíli ,že ještě tráví,myslela jsem si, že oběd ale asi to bylo něco jiného.Vzala jsem si věci a zavezl mě domů,cestou jsme si neřekli ani slovo ,říkal,že si zajede do lékárny pro prášky na žaludek ,aby se mu udělalo líp,nikde nebyl, lhal mi,večer se mi ozval a napsal mi ,že je docela k zamyšlení to ,co jsem řekla,přitom jsme se nějak nehádali ,jen jsem mu to normálně řekla a ptala se ,jak to bude řešit,u našeho rozhovoru ke mně ležel zády ,takže se mě ani nedíval do očí.Pak mi začal psát,že jiný nebude,vymyslel si pěkně blbou výmluvu ,že využil toho ,že je mu zle a špatně ,tak mi řekl ,že je nemocný a nechce se nechat léčit a chce na to být sám,pak na mě zkoušel ,že si myslel ,že je na vztah připravený a není,pak na mě zkoušel ,že by měl myslet jako my a pořád myslí sám za sebe ,na to jsem mu napsala,že to není pravda ,že pořád plánuje ,co my dva,zase mu to neklaplo,já si pořád myslela,že je fakt nějak nemocný a chce být sám, ,tak jsem mu tvrdila ,že s ním půjdu k doktorovi ,at mu pomůže, nic nepomohlo,napsal mi ,že si myslel ,že ta nemoc na něm není vidět a já to poznala,nečekal že to poznám tak brzo,říkal mi ,že to byla jen otázka času,kdy by se mu to v hlavě pomotalo a řekl by mi to sám ,ale asi by mi neřekl ten pravý důvod ,co mu je. Napsal mi ,že do hodiny je u mě a doveze mi věci ,co jsem u něj měla,nechápala jsem to,přijel a já se z něj snažila dostat, co mu teda je ,naštvaně mi pak řekl ,že mu před půl rokem našli na žaludku něco jako nádor ,že mu na to dali prášky, aby se to zmenšilo ,ale že se to zase zvětšuje a že na to chce být sám a léčit se nechce,řekla jsem mu ,že mu to nevěřím ,že se mě chce jen zbavit, říkal ,že je mu to líto ,ale má blbý obličej a není to na něm poznat ,jak jsme spolu začali chodit řekl mi ,že kdybych se s ním rozešla bude ho to dlouho mrzet,pořád se mě ptal, jestli mi na něm něco vadí a tak .Napsala jsem to kamarádovi a ten mě navedl na stopu,že v tom můžou být drogy,přemýšlela jsem nad tím a všechno ,co mi psal a ty jeho příznaky,že tomu nasvědčují,druhý den jsem mu napsala,že už vím tu jeho nemoc ,co mu doopravdy je, přečetl si to na FB a neodepsal,pak si mě druhý den smazal z přátel,zjistila jsem ,že mi ve spoustě věcech lhal a bylo to jinak,myslím si že první měsíc kouřil jen trávu a ta ho nabuzovala a druhý měsíc, jak mu začali ty problémy, tak začal brát i něco jiného a nezvládá to,ráno když vstával do práce vypadal strašně, přivřené oči a choval se jako by měl za chvíli vrazit do zdi a tak, vypadal ,jak na umřití,zeptala jsem se známých ,co bydlí tam, kde on a řekli mi ,že je tady tímto známý ,že se u něj sjíždí tady takový typy lidí,že před rokem měl problémy s policií, jezdil zfetovaný na motorce a dělal problémy,ale nikdo ho u toho nikdy neviděl a nechytnul ,takže to není na 100% jasný,asi za týden mi psal jeho kamarád a zkoušel na mě ,že se mu neozývá a nebere mu telefon ,přitom jsem moc dobře věděla,že už o všem vím ,když jsem se ptala ,co řekne rodičům, řekl že řekne,že to po*ral,zkoušel ze mě vytáhnout co o něm vím ,co se stalo,aby si byl jistý že nevím, že v něčem jede,zneužil mého otce na to,že si vymyslel ,že má narozeniny ,aby nemusel někam jít s tím svým kámošem ,lhal mu a používal na to mě,takže ted jsem já ta největší lhářka i ten jeho kamarád si to myslí,týden na fb nic nedával a tedka tam píše, kdo přijede pít alkohol ,kdo přijede na cigaretu a tak dál,dál se baví a dělá jakoby nic,přitom mě nepřipadne ,že by mu nějak náš vztah vadil,myslím si že byl spokojený a nic mu nevadilo,je sám nemá moc kamarádů ,všichni už to o něm vědí asi, tak se mu vyhýbají,bydlí sám otec má přítelkyni a svůj dům,jeho matka taky a má 15 letýho syna ,takže na svých starostí dost,nikdo ho nehlídá a nekontroluje ,jeho babička bydlí dole a má o něj taky strach, všimla si taky ,že s ním není něco v pořádku. Je na ní sprostý a tak,nevím ,jestli mu mám pomoct nebo se na něj vykašlat,pořád mi to vrtá hlavou, bydlí sám a nikdo se o něj nestará,má docela málo peněz takže se bojím ,že za pár měsíců už na to nebude mít, známí říkali ,že trávu kouří pořád a sem tam si dá něco víc ,že na to moc nemá peníze,myslím si ,že mu nikdo nepomůže, jeho rodiče už mají svůj život ,jak jsem zjistila o co šlo,tak jsem jela za jeho otcem tajně a vše jsem mu řekla i to jak si vymyslel že je nemocný,lhal i jeho otci co jsem zjistila,lže všem kolem a využívá lidi jak potřebuje,jeho otec mi řekl,že si s ním musí promluvit a nějak to zjistit ,ale že musí opatrně ,počkám asi měsíc a zkusím ho kontaktovat co a jak je nového,nevím co mám dělat, jestli se na něj vykašlat at mu pomůže rodina,myslím si že když mu napíšu, nebude se mi ozývat a cpát se mu do domů a tak je blbost,nevím doufám ,že si to uvědomí ,že přišel o mě,mé rodiče se kterýma dobře vycházel je sám a tak a začne to řešit ,nevím co mám dělat ,je mi to líto a pořád si nad tím lámu hlavu a taky vám píšu proto, abych se zeptala na váš názor co si o tom myslíte vy, jestli v tom fakt hrají roli drogy .O tomhle vím jen já ,protože jsem s ním byla nejčastěji před ostatními se ještě pořád snaží přetvařovat,vrtá mi hlavou,proč mi psal ty své problémy?drogově závislí přece tají co s nima je ,on se mi tím chlubil,naznačoval mi snad ,že má problémy a čekal ,že mu nějak pomůžu? Pořád nevím co s tím.Moc vám děkuji za váš čas a ochotu mi pomoct s problémem.Přeji Vám hezký den.

    trushit
    9. září 13:25

    Dobrý den,
    ptáte se na můj názor. Jste otevřená, proto si dovolím být taková také já...
    Myslím si, že pokud Váš partner nemá nějaké závažné zdravotní problémy, pak podle toho, co popisujete, to bohužel opravdu vypadá na užívání nějakých omamných látek / více byste asi zjistila v různých poradnách tímto se zabývajících /. Jistotu ale můžete mít až po provedení testu z krve nebo moči partnera. Bylo by fajn, kdyby k vyšetření svolil. Pokud odmítne, možná i to může být usvědčující. V případě, že se užívání drog prokáže, nevím, jestli budete moci dělat něco víc, než být Vy sama silná. Těžko ho asi donutíte k léčbě, pokud nebude mít velkou motivaci a vůli přestat. Jestli se ale k tomu rozhodne a Vy budete chtít být u toho, budete potřebovat hodně trpělivosti, lásky a ochoty k oběti pro něj / tzn. zapomínat na sebe a své potřeby, protože se po nějaký čas bude vše točit okolo Vašeho partnera /. V opačném případě nelze dělat asi nic víc než čekat...to ale také nemusí být málo.
    Je mi líto, že vám oběma nemohu touto cestou konkrétněji pomoci...moc vám ale přeji odvahu k vyjití tím správným směrem. Držím palce!

    Marta Kozelská, DiS.
    http://www.dlanzivotu.cz/kontakt