Vztahový psycholog radí: Aleš Kalina

Vztahový psycholog radí

Komerční sdělení
Aleš Kalina
Aleš Kalina

Přední kouč v oblasti vztahů a uplatňování svého talentu. Autor knih Partnerský manuál a Emoční rovnice. Jeho přednášky na téma, jak si zlepšit svůj život a najít kompatibilního partnera, navštíví ročně tisíce lidí.

Položit svůj dotaz »
  • Dobrý den,
    nemyslím si, že pokud mi zodpovíte můj dotaz, bude můj partnerský život jasnější, ale snad mi pomůže další, fundovaný, názor na to, co vyvádím.
    Před rokem jsem se rozvedla s mužem, s kterým jsme vychovali dvě děti a pustili se do rekonstrukce domu na vesnici. Moc let jsem už měla dojem, že nežiju, jak bych chtěla a když se mi krátce po přestěhování stala vážná dopravní nehoda, z níž jsem vyvázla jen tak tak živá a s doživotními následky, neshody ohledně rekonstrukce, výchovy i celkového pohledu na svět a morálku vyústily nejprve v mimomanželské pobláznění k muži, který jako zaměstnanec trávil u nás celé dny a choval se velmi pro mne imponujícím způsobem. To trvalo celých deset let, než jsem se konečně odhodlala svůj život ve lži trochu srovnat. Nyní buduji svůj malý venkovský svět se zahradou, zvířaty a funkčním domovem převážně sama, obě děti studují. Dcera úplně ztratila kontakt s domovem, ale nemyslím si, že je to v důsledku rozvodu rodičů (bývalý koupil domek ve vedlejší vesnici). Syn se snaží mi pomáhat, ale je na svůj věk (21) nedospělý a neobratný a nyní ho zaměstnává studium. Největší oporou je pro mne přítel - šikovný řemeslník, který tu několikrát týdně něco opravuje, vylepšuje. Občas mu strčím nějaké peníze, ale jen aby "zavřel pusu" svojí manželce. Je totiž "nevyléčitelně" ženatý 40 let. Co vím, je to klasický vyhaslý vztah - žádný sex, žádné sdílení, společná péče o vnoučata a děti, ale nulová péče o sebe navzájem. Tu se snažím seč mi síly stačí poskytovat příteli já - je o dvacet let starší a má některé již seniorské potřeby. Ale se mnou se chová jako sice zralý, ale silný muž včetně naprosto úžasného sexu.
    Za těchto okolností moje okolí na mne tlačí, zda tedy bude i u něj rozvod, abychom mohli být spolu oficiálně, když je u mne denně a náš vztah je zejména tady na vesnici veřejným tajemstvím. Jenže on nechce - argumentuje svým věkem (63), strachem z rozdílných povah a životních zkušeností (to by se už projevilo), strachem, že přijde o děti a vnoučata (tady nemůžu dát ruku do ohně za to, že by ho ona tímto nevydírala). Jenže mě léta běží a říkám si - je mi krásně, mám svobodu i lásku, mám krásný smysluplný život ale co bude, až zůstanu sama ? Jenže kdyby byl můj muž, neomládl by a též by jednou odešel...
    Tak se tu trápím zlými sny, že se mému miláčkovi něco stalo a já marně čekám na telefon nebo SMS...
    Už mě napadlo i hledat jinde, ale to vůči těm klukům není fér aby si dělali naděje, když miluju jiného. A asi to bude láska, trvá to už 12 let. Potřebuju najít psychickou rovnováhu, abych se pokaždé nerozbrečela, když zavře za sebou branku nebo se zmíní o své ženě...

    27. září 09:27

    Dobrý den,

    děkuji za projevenou důvěru. Kompatibilní vztah je založen na opravdovosti, bez náznaku pokrytectví. Partneři si říkají pravdu, jsou sami sebou, mezi nimi je živá, proudící komunikace bez náznaku pokrytectví. Dobře fungující vztah zahrnuje vzájemnou kompatibilitu, oba partneři mají 70 % emočního potvrzení pozitivní, oba jsou schopni dávat si navzájem své city, vzájemně se povzbuzovat, motivovat. V kompatibilním vztahu si partneři za to stojí, naslouchají si, nejsou vzájemně hluší ke svým potřebám. Bez citové a morální zralosti toho ovšem nelze docílit. Co je pro partnera prioritou? Vy ho opravdově milujete. A co partner? Kdo je pro něj prioritou? Manželka?

    Doporučuji partnerovi terapii u odborníka, který mu pomůže citově a morálně dozrát, vyznat se sám v sobě, prožívat nejvyšší morální kvalitu života, život v opravdovosti, v opravdové lásce k sobě samému. Život se dvěma ženami to rozhodně není. K prožívání života v opravdovosti Vám doporučuji osobní růst metodou Emočních rovnic, kdy z Vašeho vyprávění vytáhnu ty vzorce chování, které Vás ve Vašem vztahu poškozují, a s Vaší spoluprací je přeprogramuji na pozitivní, morální, opravdově milující sama sebe, partnera, sebe navzájem a blízké. I partnerovi doporučuji osobní růst metodou Emočních rovnic.

    Z dětství si všichni neseme emoční programy pozitivní a negativní, kterými se řídíme do doby, než osobnostně dorosteme a přetočíme si ty negativní programy, přeprogramujeme je na pozitivní, morální, opravdově milující sami sebe, sebe s partnerem vzájemně a blízké. Vytváření dobrého pocitu za všech situací a okolností je výsledkem citově a morálně zralé osobnosti, opravdově milující sama sebe, sebe vzájemně s partnerem a blízké. Bude mi ctí, když budu u Vašeho osobního růstu metodou Emočních rovnic a stanete se zralou, morální osobností, opravdově milující sama sebe a partnera, se kterým prožíváte opravdovou lásku.

    Pokud budete mít další dotazy, rádi Vám je zodpovíme v naší poradně na webu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    S úctou zůstává

    Anna Chramostová, Certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/anna-chramostova

  • Dobrý den
    Mám už delší dobu problém s přítelem. Jsme spolu cca rok a půl a máme půl roční holčičku. Je mi 24 let a přítelovi 32 let a právě proto prosím o radu. Sice je mu 32 let, ale stále se chová jako by mu bylo 20. Dříve se nechoval, tak jak se chová teď. (Známe se už totiž asi 6 let a dříve jsme spolu už pár let chodili, pak jsme se rozešli a zase se pak dali dohromady.) Přítel nepracuje je stále na pracáku a když nějakou práci najde, tak tam vydrží chvíli. Nemůžu tedy říct, že by jsme byli bez peněz, aspoň doma skládá a opravuje počítače, takže si žijeme docela dobře, ale přeci jen, stálá práce by měla být na prvním místě. Bohužel u počítače sedí celý den, hraje hry a musím ho i nutit, aby se vůbec najedl, což mi taky hodně vadí. Dceři se věnuje 10 minut denně. přítel neustále někde lítá, vysedává u kamarádů a o víkendech večer velmi často někam vyrazí popít i když ví, že mi to dost vadí. Mám pocit, že mě nebere vážně, snažím se mu to i zakázat nebo jsem naštvaná nebo smutná a stejně odejde. Pro mě hodně důležitá věc je, že bydlíme stále v domě u jeho rodičů. Snažím se, ač asi marně mu vysvětlit, že tu s malým dítětem zůstat nemůžeme. Jsme namačkané ve dvou místnostech a kuchyň sdílím s jeho maminkou. Nemáme tu soukromý, klid, pořád nám rodiče do všeho mluví. Už to tu přestávám psychicky zvládat. Když o tom bydlení a i o jiných věcech začnu mluvit, tak přítel buď nekomunikuje a mlčí dokud si odpověď nevydupu a nebo mi odpoví slovem NEVÍM NEBO HM. Bohužel poslední dobou mám povahu takovou, že se neumím hádat a chce se mi hned brečet. Většinou se také bojím cokoliv řešit, bojím se toho co mi odpoví. Nejednou jsem mu už i řekla, že budu muset od něj odejít, pokud se nezačne víc věnovat rodině a chovat se jako chlap. Na to mi řekl: Ale prosím tě. Nebo neodpověděl vůbec. Půl roku jsem řešila aspoň to bydlení s jeho rodiči. Vlastní byt, který by nám pronajali za pár korun, ale přítel se s nimi pohádal a nechová se k nim zrovna moc hezky, tak nakonec mi rodiče řekli, že nám byt nedají. Když jsem s tím za ním přišla, nic mi na to neřekl a neřeší to. Je mu úplně jedno, že kvůli němu nemáme kam jít a podle něj jsou jiné podnájmy drahé. Měla bych začít dělat asi hlavně něco se sebou a pořádně si dupnout a nebát se, ale jak?? Neměla bych zajít někam do poradny?? A proč se přítel takhle chová?? Nechci náš vztah hned zahodit, když spolu máme miminko a něco k němu cítím. Prosím aspoň o malou radu. Bylo by snad pro mě lepší, kdybych ho opustila?? Také by to pro mě nebylo lehké finančně. Předem děkuji za odpověď. Kl.

    26. září 17:43

    Dobrý den,

    z Vašeho dopisu cítím, že máte pocit, že jste se ocitla v pasti. Skutečně, Váš přítel se chová velice nezrale, spíš jako dítě, o které se stará máma. „Musíte“ dospělého muže nutit jíst, když se od počítače nehne, jeho večerní aktivity se mu snažíte „zakázat“ nebo vysvětlujete, aby vůbec něco pochopil, a nakonec si ještě necháte do všeho mluvit jeho rodiči.

    Pokud Vás s dítětem uživí, jeho práce doma není špatná. Co není dobré, že přítel nemá režim a řád, tedy rozumně rozvržený čas na práci, čas na odpočinek, čas na společně strávený čas atd.

    Takový stav mu vyhovuje, neboť je pravděpodobně přesvědčený, že nenajdete odvahu postavit se sama za sebe a jednoznačně se rozhodnout, co chcete i Vy. V dobrém soužití partneři hledí navzájem na potřeby druhého a taky na zájmy dítěte. Taky požadavek na byt jen pro Vás a Vaši rodinku je naprosto oprávněný.

    To, že se Vám chce hned brečet, znamená, že jste už v takovém psychickém stavu, že přestáváte tuto neúnosnou situaci psychicky zvládat. A proto chcete jít i do poradny. Jenže pokud si nezměníte své Emoční rovnice z dětství, na základě kterých jste si přitáhla do života zrovna takto nezodpovědného, nedospělého partnera, ani po návštěvě poradny se pravděpodobně nic nezmění.

    Začněte jednat. Partner je už dospělý. Je na Vás, abyste si Vy začala vážit sebe samé a začala se sama sebe ptát, co si od života a vztahu představujete. Měla byste zvážit i pomoc kouče, který Vám nastíní, v čem u Vás vězí v hloubce problém a pomůže Vám se strachem.

    Pokud budete mít další dotazy, rádi Vám je zodpovíme v naší poradně na webu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Ing. Venuše Militká, Certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/venuse-militka

  • Dobrý den,

    s mým přítelem jsme spolu 2 roky a náš vztah je opravdu skvělý, máme hodně společného a opravdu si moc dobře rozumíme. Avšak jediná věc kvůli které se hádáme je jeho maminka. Bydlíme s ní v baráčku 3+1 a je to pro mne opravdové peklo. Všechny domácí práce dělám čiště jenom já, když se vrátím z práce doma je opět bordel ( nedokáže po sobě nic uklidit), neustále mi sahá do věcí, bere si co chce, pořád mi do něčeho mluví . Přítelovi je 28 let a už by měl žít svůj život, ale ona ho furt drží ,, dělá ze sebe chudinku a citově ho vydírá. Už jsem nevydržela a řekla jsem, že se buď odstěhujeme nebo půjdu sama, on začal o novém bydlení mluvit, ale bohužel ne se mnou, ale opět s maminkou. Já už mám v sobě averzi vůči jeho mamince a už nevím co mám dělat. přítel bydlení pořád oddaluje a myslím si, že jen proto že si myslí že zůstaneme s maminkou. Jsem zoufalá a už nevím co mám udělat, aby se se mnou přítel odstěhoval. Děkuji za radu

    26. září 10:34

    Dobrý den,

    velmi Vám gratuluji k tomu, že i po dvou letech vnímáte svůj vztah jako skvělý a že si se svým partnerem dobře rozumíte. I skvělý vztah však může narušit problém, kvůli kterému se partneři začnou pravidelně hádat.

    Upřímně žít s partnerovou maminkou v domě 3+1 po takovou dobu musí být psychicky velmi vyčerpávající a v podstatě se tak dokonce nejedná o soužití dvou, ale tří lidí ve vztahu, navíc pokud maminka partnera nerespektuje Vaše soukromí, žije Vaším životem a ještě za ni doma pracujete.

    Souhlasím s tím, že ve svém věku by již partner měl žít svůj život. Pokud jej jeho maminka pomocí citového vydírání drží doma, pak společně vytvářejí závislostní vazbu, která Vašeho partnera udržuje v roli malého kluka. Vašeho partnera však tento problém nepálí. Jste to Vy, kdo touží po svobodě a posunu vpřed. Jistě byste se pro svého partnera ráda stala nejdůležitější ženou v jeho životě a ráda byste jej viděla jako samostatného, zodpovědného a silného muže.

    Nikoho však nemůžeme do svých cílů nutit. Je nyní dost pravděpodobné, že Váš partner vyčkává, jak dlouho vydržíte trpět tyto pro Vás nevyhovující podmínky a tajně doufá, že problém neřešením vyšumí. Partnerovi tak zůstane jeho klid a věci dál půjdou podle něj. Je to tedy jen na Vás, zda jste i za těchto podmínek ochotna žít život, jaký žijete. Žít však pod jednou střechou s člověkem, vůči kterému máte averzi, je osobním peklem.

    Cítím, že pro Vás nastal čas, abyste se Vy sama osamostatnila, ujasnila si své životní priority a naplnila svou potřebu nezávislosti. Váš partner se buď přidá, nebo zůstane s maminkou. V obou případech si můžete gratulovat, že jste se dokázala pohnout z nevyhovujícího místa vpřed, a realita o Vašem partnerovi se jasně ukáže.

    V případě hlubšího zájmu o řešení situace se na mě kdykoli obraťte. Ráda Vám pomohu s nastavováním kroků vedoucích k Vaší svobodě a života podle Vašich představ a ve Vaší režii.

    Pokud budete mít další dotazy, rádi Vám je zodpovíme v naší poradně na webu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    S úctou

    Mgr. Michaela Zdráhalová, Certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/michaela-zdrahalova

  • Dobrý den,chtěla bych znát nazor.pokud je to možné.

    Seznamila jsem se s jedním mužem.

    Tedy spíše on udělal první krok v tom,že mi dal vizitku,rano jsem se ozvala na to číslo a zjistila jsem,že je to vizitka jeho kamaráda,kteremu jsem se libila.Potom se mi ozval tedy Ondřej s tím,že jsme si psali a planovali setkaní.

    říkal,že rozjiždí byznys a má hodně práce,tak jsem pochopila,že nebude mít moc času.Ale stejnak jsem trpělivá.

    Ted byla příležitost sejít ve městě kde bydlí,nejsme ve stejném městě,ale časově mi to moc nevyšlo.Neměla jsem tolik času,jelikož jsem tam byla pracovně.Schůzka se moc nepovedla.A mě to mrzelo,chtěla jsem to napravit.

    Psala jsem mu tedy,že si to mužeme vynahradit,ale napsal jen,že je na tom s časem huř a huř,že se uvidí.Zatím tedy jsem trpělivá,ale nevím jestli mám čekat,moc ráda,bych ho poznala blíže,je sympatický a chytrý,ale s tím časem jo to u něho hrůza a nebo vymluva.Nevím co dělat,nebo co si myslet.Jsem myslela,že když chce na mě kontakt že se bude více snažit,ale vždy píšu první ja.Malo kdy se ozve první.

    Nevím,jestli má stale zajem a jestli mám čekat.když nevím,přesně na co.

    Mohu vědět nazor pohledu muže.Moc by mě to zajimalo.Jak to vidí asi chlap.Děkuji moc Vaše čtenařka Lašáková Monika

    girlflash
    23. září 09:59

    Dobrý den, Moniko,

    děkuji, že jste si pro položení svého dotazu vybrala právě tuto poradnu. Obdivuji Vaši snahu dopátrat se odpovědi na Váš problém. Nebojte se, společně najdeme řešení.

    V prvé řadě bych chtěl říci, že na mě působíte jako velice trpělivá a cílevědomá žena. Ovšem pojďme se vrátit k Vašemu dotazu. Je zcela přirozené, že se občas první společná schůzka nepovede. Berte to pouze jako poučení pro příště.

    Pokud jste si s partnerem vyměnili vzájemné sympatie, tak bych se o společné sblížení ještě pokusil. Vůbec nic si o tomto nemyslete. Berte to pouze jako výzvu pro Vás. My chlapi milujeme, když o nás ženy jeví neustále zájem a dávají nám to najevo.

    Proto být na Vašem místě, tak bych se snažil, dokud by mě to nepřestalo bavit a já sám bych si uvědomil, že snažení již nemá cenu.

    Jak zjistit, jestli má stále zájem? Jednoduše! Zkuste se ho upřímně zeptat, jestli vidí budoucnost vás dvou. Pokud řekne, že ano, tak se snažte tuto touhu rozvinout na realitu. :-)

    Pokud chcete pomoci, jak poznat, jestli je partner ten pravý a má opravdu cenu se snažit, tak Vám s tím milerád pomohu.

    Pojďme se na to společně podívat a najít cestu ven z této situace.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Marek Kalina, Certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/marek-kalina

  • Dobrý den, píši vám po druhé a stále víc a víc se trápím.
    Ovdověla jsem před padesátkou, milovani jsem zbožńovala a nyní po třech letech jsem potkala muže, který je ženatý.Manželka je těžce nemocná a prý mu povolila vztah, nikdy se však nerozvede.
    Setkáváme se každý týden, je mi příjemně v jeho přítomnosti a nyní jsem přes seznamku zjistila, že si píše a udržuje vztah i s jinými ženami.
    Je mi šedesát let, zvykla si na samotné večery a nyní mne má opět navštívit a nevím, jak se chovat.
    Prosím poraďte mi.
    Děkuji za odpověď.
    Leontýna

    23. září 09:58

    Dobrý den, paní Leontýno,

    vážím si důvěry, s níž se obracíte na naši poradnu. Zjistila jste skutečnosti, které Vašeho přítele ukazují v jiném světle než dosud. Zvykla jste si už na to, že večery trávíte sama. To, že nevíte, jak se při dalším setkání chovat, je zcela pochopitelné.

    Váš přítel k Vám nebyl upřímný. Sice Vám na rovinu sdělil, že je ženatý a ze vztahu nemůže odejít, nezmínil se však o dalších známostech, které udržuje.

    Pokud jste zjistila informace, které váš vztah ukazují v jiném světle, máte právo přehodnotit, zda se s tímto mužem chcete dále setkávat. Zda Vám tento muž za to stojí. Další možností je, že si spolu promluvíte, vyjasníte si své představy o vztahu a dojdete k oboustranné dohodě.

    Ráda bych se Vás zeptala na tyto otázky:

    Pokud byste si mohla přát ideální vztah, jak by vypadal?

    Co nynějšímu vztahu do Vašeho ideálu schází?

    Jistota, se kterou byste mohla počítat, se dostaví ve chvíli, kdy budete moci vztahu důvěřovat. Potom odpadnou pochyby a obavy z toho, že nevíte, jak se chovat. Pokud Vám přítel svým chováním ukazuje, že důvěra se od něj zkrátka očekávat nedá, je namístě, abyste zhodnotila, proč v tomto vztahu jste.

    Pokud budete mít další otázky, ráda Vám je zodpovím na https://ales-kalina.cz/poradna.

    Petra Horáčková, Certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/petra-horackova

  • Zdravím, na Vaší poradnu jsem narazila čistě náhodou a řekla jsem si, proč se Vám nesvěřit se svým problémem, který mě poslední dobou stále více utlačuje a zaměstnává od ostatních povinností.
    Jde o to, že jsem se nedávno seznámila s jedním mužem, už naše seznámení bylo velice krásné, od prvního okamžiku byl velice milý, pozorný a starostlivý o mé pohodlí a jako třešničkou na dortu byl jeho vzhled a sympatičnost.
    Hned po našem seznámení jsme si začali psát na sociální síti, přes týden pracuje v zahraničí a má zúžené možnosti internetu, tudíž jsme i vyměnili telefonní čísla a byli zkrátka pořád v kontaktu. Za tu dobu jsem poznala, že je to skvělý muž, se kterým bych po spoustě předešlých nepodařených vztahů chtěla znovu něco prožít. Přitahuje mě jak fyzicky, tak svým chováním i charakterem, jsem narozená ve znamení Raka a on ve znamení Berana, spousta webů píše, že toto spojení není zrovna vhodné už jen díky odlišným povahám, ale já si naopak myslím, že my dva bychom mohli být skvělý pár.
    Nedávno jsme vyrazili ven společně s jeho přáteli, které jsem si rychle oblíbila a i přes to, že jsme byli obklopeni kamarády, většinu času jsme trávili spolu a mne bylo strašně dobře v jeho přítomnosti. Večer vyvrcholil vášnivým líbáním na půl cesty domů, v tu chvíli zrovna začalo pršet, tudíž romantika jako z filmu.
    Oba jsme si poté popřáli dobrou noc s tím, že se druhý den ozveme. A když jsme se tedy konečně ozvali, přišla šílená zpráva - Naznačil mi, že je tu ještě jiná dívka, která o něj dost stojí a on jí nechce ublížit, načež ví, že vztah s ní dlouho nevydrží a že také ví, že by byl mnohem lepší vztah se mnou, ale znovu - nechce jí ublížit. Ovšem, zřejmě si neuvědomil, jak tímto ublížil mě, dal mi falešné naděje a já se s tím nyní strašně peru.
    Podle mé kamarádky, která tak nějak proplouvá skrz tuto situaci po mém boku, mu nejsem lhostejná, spíše naopak. Ale vůbec nevím, jak se v této situaci zachovat. Vážně o něj stojím a ráda bych ho přesvědčila o tom, že ta slečna, o které mi řekl druhý den po našem společně stráveném večeru, mu za to nestojí - nechci, aby byl zklamaný z dalšího vztahu, kde jde jen o sex, ale podle jeho slov nedokáže být sám, samota ho děsí.
    Děkuji za každou radu, jak dál pokračovat.

    22. září 16:59

    Dobrý den,


    děkuji Vám za důvěru, se kterou jste se svěřila. Je mi moc líto, ale asi Vás nepotěším, protože když jsem si přečetla celý Váš dopis, vyskočilo z něj na mne tolik negativních Emočních rovnic, že už nyní signalizují spoustu budoucích problémů.

    Ano, na začátku vztahu je většina mužů pozorných a milých. A když jsme delší dobu samy, jsme rády, že máme opět nějaký vztah. A tak přehlédneme spoustu varovných signálů. Třeba to, že pracuje přes týden v zahraničí. Jaký vztah si představujete? Chcete muže, se kterým chcete žít, nebo s ním být občas, až bude mít čas? Velice rychle jste si oblíbila jeho přátele, aniž jste měla čas je hlouběji poznat. Líbá se s Vámi, ale je tu jiná dívka – to co dělá jí, v budoucnu zopakuje Vám. Už teď si nemůžete být jista. Vážně o něj stojím – ale jak moc stojí on o Vás? Čím Vám to dokazuje? Vy ho chcete přesvědčovat o tom, že jeho slečna mu za jeho lásku nestojí. A víte to jistě? Neměl by se přesvědčit on sám, co vlastně chce? A jestliže nedokáže být sám, není ve vztahu pro ženu, ale jen ji využívá, aby nebyl sám. Je to láska? Možná proto má problémy se svojí dívkou, nebo spíš ona s ním.

    Jak velkou vnímáte svoji sebehodnotu a jak si ceníte sama sebe? Jelikož máte za sebou spoustu nepodařených vztahů, jak píšete, zkuste se ptát, co se Vám v těch vztazích a možná už i v tomto opět opakuje. Dokud nepřijdete na to, které rovnice Vám způsobují ty nepodařené vztahy, a dokud si je prací na sobě neodstraníte nebo si nenecháte pomoct třeba koučem, budete si přitahovat stále stejné situace a tvořit stejné vztahy.

    Pokud budete mít další dotazy, rádi Vám je zodpovíme v naší poradně na webu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Ing. Venuše Militká, Certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/venuse-militka

  • dobry den,
    chci se zeptat,kde je podle vas ta pomyslna hranice mezi flirtem a milostnym romankem?uz dlouhou dobu v praci se mnou fllirtuje kolega,úsměvy,ocni kontakt az se mi podlamuji kolena,vtipky,nazarazky,komplimenty,to vsechno mu jde skvele. zajimalo by mne,jestli k flirtu podle vas patri,i libani,nebo jestli to je uz tzv.pres caru,za hranici.co presne je podle vas flirt?
    dekuji

    22. září 16:56

    Dobrý den,

    někdy je skutečně těžší rozpoznat, kdy se jedná o projev kamarádských/pracovních sympatií, a kdy už jde o flirt či o záměr milostného románku. Pokud si nejste jistá, zda s Vámi kolega flirtuje, či nikoliv, zkuste vypozorovat, jakým způsobem komunikuje s kolegyněmi. Může totiž tímto způsobem komunikovat se ženami obecně, bez záměru flirtu.

    Každý vztah má své určité hranice. U flirtu se jedná už o překročení tzv. osobní zóny, kdy dává druhá strana najevo osobní sympatie, a to slovně i neverbálně. Cílem flirtu je vzbudit zájem, zalíbit se. Důvody, proč s Vámi někdo flirtuje, mohou být různé; může tím sledovat pouze zpestření, dokázat si, že je atraktivní pro druhého či skutečný zájem o bližší poznání druhého a dále vztah rozvíjet. Určit, zda líbání do flirtu patří, nebo už je to příliš, nelze přesně. Pro někoho je to už příliš osobní a je známkou skutečného zájmu vztah rozvíjet, pro někoho je to zcela nezávazné a do flirtu patří. Je to subjektivní záležitost.

    Pokud o Vás má kolega hlubší zájem, jistě se časem projeví, např. že s Vámi bude chtít trávit čas také mimo práci. V případě, že mu jde o určitou zábavu nebo je to jen jeho způsob komunikace, tak snaha o trávení času mimo práci pravděpodobně nebude.

    Pokud budete mít další dotazy, rádi Vám je zodpovíme v naší poradně na webu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Mgr. Lenka Rykrová, DiS, Certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/lenka-rykrova

  • Dobry den, chtela bych moc poprosit o radu, co dal. Pred nedavnem jsem poznala muze, od zacatku zde byly vzajemne sympatie. Schazeli jsme se nejakou chvili, ale pote mi rekl, ze z jeho strany, to neni takove jake by to melo byt. Jeho rozhodnuti jsem respektovala, sama jsem byla parkrat v jeho situaci a vim, ze ne vzdy se to rozvine dale. Od te doby jsme se obcas videli, ale k nicemu nedoslo. Nicmene posledni 2 nase setkani byla jina. Povidali jsme si a samozrejme vse skoncilo sexem. Jsem velmi zmatena...pri techto poslednich setkani se mi sveril, ze jsem podle nej skvela zenska, se kterou si ve vsem rozumi a je to uzasne, ale boji se, aby se pry do me nezamiloval... S tim, co rekl, plne souhlasim - opravdu si rozumime, jsme schopni spolu hovorit hodiny a to naprosto o cemkoli. Mame stejny pohled na svet a na zivot, v sexu si tez sedime velmi moc...proste normalne si myslim, dva lidi, co k sobe sedi. Jenze ted nevim, co si o vsem myslet, samozrejme se obavam, ze pokud tyto schuzky budou pokracovat, mohlo by se u me vyvinout i citove pouto. Jeho signaly jsou matouci...ano jsi skvela, chci te ale pak jako vystrizliveni, odmlka a obava se, ze se zamiluje. Mam jeste vyckat nebo radeji to vse ukoncit ted, dokud me to nijak zvlast nezrani?

    22. září 12:05

    Milá tazatelko,

    vážím si důvěry, s níž se obracíte na naši poradnu.

    Potkala jste muže, který Vám velmi vyhovuje v komunikaci – hodiny dokážete probírat společná témata. Vyhovujete si i v sexu, sedíte si.

    Signály Vašeho přítele jsou opravdu matoucí. Co s tím?

    Bojíte se, že zklamání z lásky Vás zraní.

    Může se stát, že do lásky vložíte hodně a odmítnutí Vás bude bolet.

    Stejně tak se Váš přítel bojí zamilování a lásky.

    Kvůli těmto obavám se chová nejasně a svým chováním Vás mate.

    Vysvětlil Vám Váš přítel důvod, proč se bojí, že by se do Vás mohl zamilovat?

    Pokud dokážete mluvit o zajímavých tématech a komunikaci si užíváte, můžete spolu mluvit i o tom, proč se Váš přítel obává přitažlivosti, kterou zjevně také cítí.

    Čeho konkrétně se Váš přítel obává?

    Ochota uvažovat nad těmito tématy je potvrzením, že čekání má smysl.

    Pokud se Váš přítel nechce nad těmito otázkami nejméně zamyslet, je to známka toho, že dává přednost svému naučenému postoji, bezpečí bez lásky.

    Má pro Vás potom smysl čekat na partnera, který svůj život a své postoje měnit nechce?

    Do vztahů nepřicházíme všichni čistí a bez problémů. Ochota, s jakou se k případným nesrovnalostem stavíme, je ukázkou toho, jak o vztah stojíme. Můžeme mít obavu i strach, ale teprve to, zda se strachu postavíme, ukazuje, co si přejeme a co je pro nás důležité.

    Pokud budete mít další dotazy, rádi Vám je zodpovíme v naší poradně na webu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    Držím Vám i Vašemu příteli pěsti!

    Petra Horáčková, Certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/petra-horackova

  • Dobry den, s pritelem jsme necely rok spolu. Drive vse klapalo a nebyl v nicem problem ale poslednich 14dni se nam vztah pomalu rozpada. Rekl mi, ze uz to neni jako na zacatku, ze se u neho vytraci zamilovanost. Ma me pry furt rad a chce aby se to zase vratilo do starych koleji ale problem je ten, ze citim jak se mi pomalu vzdaluje. Nestoji o pusu na privitanou a o zadny jiny telesny kontakt. Posledni dobou se uz ani moc nevidame. Zajimalo by me, zda se to da necim napravit. Nebo jestli se uvidi casem. Nechci o nej prijit a diky teto situaci upadam do cim dal tim vetsi nejistoty. Ja 21 let - studentka, pritel 24 let - pracujici. Kazdy bydli zvlast u svych rodicu.
    Dekuji za pripadnou radu.

    22. září 12:02

    Dobrý den,

    děkuji za projevenou důvěru.

    Váš vztah ztrácí kompatibilitu, opravdovost, chybí mu proudící, pravdivá komunikace bez náznaku pokrytectví. Partner je neupřímný, důvěra a úcta je narušená. Spontánnost se ze vztahu vytratila, nejste sami sebou. Partner začíná být hluchý k Vašim potřebám. Neřešené problémy jsou jako krvácející rána. Problémy je potřeba řešit pozitivně, konstruktivně, nedistancovat se od nich, řešit je moudrou spoluprací. Tím a zralou morální osobností vytváříte dobrý pocit za všech situací a okolností. Zralé morální osobnosti se dá docílit osobním růstem metodou Emočních rovnic (destruktivní Emoční rovnice získáte pozorováním a cítěním), kdy je s Vaší spoluprací přeprogramujeme na pozitivní, morální, opravdově milující sama sebe a partnera a vzájemně sebe.

    Kompatibilita vztahu je a trvá, když je 70 % emočního potvrzení s partnerem pozitivní, budující. Osobním růstem své osobnosti se partneři navzájem motivují, budují, podněcují ke skvělým pozitivním výsledkům, k získání morální zralosti. Studiem ve škole, v práci také získáváte zralou profesionalitu. Podporují pozitivní morální růst i růst cestou partnerského vztahu. Zamilovanost je pouze chemie, je jako účinek drogy; s jistotou vyprchá. Ve vztahu jde o opravdovost být sám sebou, pravdivě říkat, co si myslím, ukazovat svou pravou tvář, žádné masky, filtry, náznaky pokrytectví. Jedním z morálních principů opravdovosti je ze zásady mluvit pravdu; je to prevence před falší, pokrytectvím. To je výsledek zralé morální osobnosti, která se opravdově miluje, proto říká pravdu. Jedině tak můžeme za tohoto předpokladu opravdově partnera milovat. Bude mi ctí, když budu u Vašeho osobního růstu metodou Emočních rovnic.

    Pokud budete mít další dotazy, rádi Vám je zodpovíme v naší poradně na webu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    S úctou zůstává

    Anna Chramostová, Certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/anna-chramostova

  • Dobrý den,
    jsme s přítelkyní oba rozvedení, ona má 1 dítě ve své péči a já mám 2 děti v péči matky( mám je pravidelně 1 týdně a 1 za 14 dnů od pátku do neděle). Známe se 1,5 roku, pravidelně přítelkyni navštěvuji cca 2-4 týdně, ale jsou i týdny, kdy se nevidíme vůbec. V loňském roce jsme byli společně po 4 měsíční známosti tehdy ještě pouze se 2 dětmi na dovolené u moře, letos nikoliv, neboť přítelkyně jet nechtěla, kdy prostě se 3 dětmi jet nechtěla. Já bych chtěl, aby se vztah nějak dále posunul a společně fungovali, včetně bydlení( u přítelkyně, bydlí v rodinném domě) a hospodaření. Přítelkyně je proti, prý ji stačí pravidelný kontakt, nepotřebuje se vidět denně, musela by vařit, což již ale nedělá, starat se o mé děti, což také nedělá, neboť o víkendech společně s dětmi v podstatě nejsme apod. Musím dodat, že přítelkyně je hodně pracovně vytížena a věnuje se hodně sportovním aktivitám svého syna.Mám však dojem, že jde pouze o výmluvy a nevím jestli má takový vztah smysl, když se to nikam neposunuje.
    Děkuji za odpověď

    22. září 11:59

    Dobrý den,

    i přesto, že si partneři rozumí a mají se rádi, někdy narazí na problémy s organizací času a domácnosti, zvlášť v případě, že mají v péči potomky z předchozích vztahů. Chápu Vaše rozčarování, představoval jste si vaše společné soužití jinak. Vše je ale řešitelné. Chce to jen čas a správný přístup.

    Vaše přítelkyně je aktivní a časově vytížená žena, má svou práci a věnuje se synovi. Je evidentní, že tak, jak to má zorganizované teď, jí vyhovuje. Společné bydlení a jiné aktivity pro ni představuje organizační zátěž a problémy navíc.

    Pokud sama nechce, nemá cenu ji ke změně nutit nebo ji jakkoli přemlouvat. Za rok a půl vaší známosti se necítí být připravena na zásadní změnu a tento její postoj byste měl respektovat. Na druhou stranu je potřeba na rovinu mluvit o tom, jak si představuje budoucnost řekněme v horizontu 2 let, zda v ní vidí i Vás a Vaše děti.

    Má-li o Vás přítelkyně opravdový zájem a vyhovujete jí jako muž a partner, určitě se časem sžije s představou, že budete občas fungovat jako společná rodina. Máte-li Vy opravdový zájem o tuto ženu, dopřejte jí čas na svobodné rozhodnutí.

    Váš vztah má smysl, pokud se vzájemně respektujete, jste jeden druhému oporou, umíte o věcech otevřeně komunikovat, vyhovujete si v intimním životě a pokud jsou vaše názory na život a výchovu dětí ve velké míře shodné.

    Přeji Vám trpělivost a správné rozhodnutí.

    Pokud byste měl další dotaz, obraťte se na naši poradnu.
    https://ales-kalina.cz/poradna

    S pozdravem

    Mgr. Charlotte Benátská, Certifikovaný kouč Aleše Kaliny
    https://ales-kalina.cz/koucove/charlotte-benatska