Klávesové zkratky na tomto webu - základní

ProŽeny.cz

Na obsah stránky
Velikost textu:

Jak na děti?

Co člověk, to názor, jak správně vychovávat své potomky. A co radí odborník?

Psycholožka odpoví na vaše otázky týkající se výchovy dětí, správných metod a postupů a nabízí také řešení psychologických problémů přicházejících v období těhotenství, porodu a mateřství. Lékařka působí také na odborném webu porodnice.cz.

Poradce je
Radí
Mgr. Danuše Jandourková

Dotazy v poradně
Přidejte svůj dotaz

Úzkocitný tatínek?

Paní magistro, jsme starší rodiče ( 40,44 let) máme 6- letou dceru. Od narození se manžel dceři velice věnuje, ale už se mi zdá, že až moc. Do pěti let ji nosil, obouval, leží u ní a čeká až usne, čistí ji zuby, u snídaně ji má na klíně a krmí ji, ráno nerožíná, aby ji nebolely oči, uklízí po ní všechno sám, sedí u ní na zemi i na WC a čeká, až bude hotovo, v obchodě skáče žábáky( všichni se otáčeli a mě tekly slzy, říkala jsem si, že tohle přece není můj muž!), šišlá a je roztomilý tak, že víc už to prostě nejde. Nikdys námi neseděl u stolu, nechce ji rušit - to dělá od mala. Nikam nechodíme, protože nepřipustí, aby ji hlídal někdo cizí. U kolegy v práci zjistili u dítěte cukrovku, jsou stejně staří s tou naší. Okamžitě ji bral moč, jestli ji nemá taky. Takto jsem už prožila slepé střevo, epilepsii, rentgeny, alergie.. Chodí s ní plavat, ale jen proto, že někde četl, že nejhorší jsou přitopené děti. A poslední byla sebevražda dcery jeho kolegyně, kdy prohlásil, že na naši dceru musíme být hodní, aby ji nespáchala taky. Naprosto se ji obětoval a nepřipustí, že něco může dělat špatně. Před zápisem do školy se sesypal, protože prý neví, jestli jsme školu vybrali správnou. Říkám si, že vydržím, ale začíná mě to nějak svazovat,dělám takový protipól a vytyčuji meze. Děkuji za případnou odpověď.

radka.grafova

21. ledna, 19:29

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
no, je jasné, že v této situaci Vám nezbývá nic jiného, než být tím protipólem a dělat to, co je pro děti tak strašně důležité - hranice a pravidla.
Pokud se Váš manžel chová tak, jak popisujete, opravdu tím dceři neprospívá. A Vám také ne - musíte se nutit do role, která vám nevyhovuje (být ta přísná) a asi to ani neuspokojuje představu o partnerství.
Je otázkou, co ho k tomu vede. Je to něco, co sám v dětství nezažil a teď to (trochu přehnaně) nabízí dceři? Nebo to u nich doma bylo také tak a proto má pocit, že je to tak správně? Napadají mne i jiné důvody.....myslím si, že nejlépe by bylo, kdyby se vám podařilo získat manžela k návštěvě třeba rodinného terapeuta. Zkuste to přes sebe nebo dceru - ne že byste tam měli jít, protože jeho chování není normální, ale kvůli Vám, protože si potřebujete některé věci ujasnit nebo kvůli dceři - nepíšete, jak dcera obstojí třeba mezi vrstevníky, jak si poradí bez pomoci tatínka třeba ve školce či škole.
Nepíšete také, jak to celé ovlivňuje vaše partnerství (krom toho, že nikam nechodíte).
Pokud partner odmítne, zvažte, zda nevyrazit pro pomoc sama - vše si ujasnit, poradit se, jak v určitých situacích reagovat....
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

3. února, 14:32

Nechce cizí lidi

Dobrý den, mám 5-měsíční dcerku. Moc nemusí cizí lidi ... když si ji chce někdo cizí pochovat nebo se jen přiblíží, začne hned brečet. Takto reaguje i na babičku, kterou vidí jednou za 2 týdny. Máme to nechat být? Přejde to samo? Nebo ji naopak více vystavovat kontaktu s cizími? Děkuji

monikabec

19. ledna, 20:58

Odpověď na dotaz

Milá Moniko,
dcera je ještě malá. Potřebuje hlavně bezpečí ve vaší náruči. Pokud pláče, když ji chce někdo vzít, určitě ji vemte k sobě vy. Co se týče babičky, je možné, že když dceři necháte čas, nechá se od babičky pochovat později (po hodině, dvou).
Na kontakt s cizími má ještě čas. To můžete "nacvičovat" až jí bude přes rok.
V prvním roce potřebují děti hlavně rodiče. Pokud jsou jim rodiče k dispozici, cítí se bezpečně a to jim také umožní, aby v pozdějším věku naopak odvážně vyrážely na průzkum světa :-)
Dana

jandourkovadanuse

3. února, 14:14

Čůrání na nočník

Dobrý den, mám takový problém, který se týká čůrání mého syna. Synovi je 2 a čtvrt roku, je moc šikovný, dobře mluví a je dost vnímavý, ale co se týče nočníku, tak to je horší. Je zajímavé, že když jsme naostro začali trénovat nočník asi měsíc před 2. narozeninami, tak po 3 dnech to víceméně uměl a na nočník si sám říkal "čůrat". Pak po jednom úspěšném měsíci, jako by se to všechno zlomilo a přestal si říkat. Ve slipech má skoro pokaždé mokré kolečko a nepočůrá se jen díky tomu, že ho na nočník pravidelně asi každou hodinu sami dáváme. Když už ho tam takhle dáme, vyčůrá se pokaždé. Zajímavé ale je, že v autě nebo v nákupním centru si řekne pokaždé a nikdy se nepočůrá. Když si takto sám řekne, dostane odměnu, abych ho trochu motivovala. Pořád si s manželem říkáme, že vydržíme, ale zdá se mi, že už to trvá docela dlouho. Napadlo mě také, jestli třeba není líný jít na nočník nebo že by byl tak zabavený, že zapomene? Nevím, co dělám špatně. Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Petra

sampp

19. ledna, 14:23

Odpověď na dotaz

Milá Petro,
myslím, že je syn opravdu šikovný. Možná, že doma si neřekne právě proto, že ho vy pravidelně vysazujete. Co by se stalo, kdybyste to i doma (stejně jako v autě nebo nákupním centru) nechala na něm?
To, že se v tomto věku občas stane nehoda, je úplně normální. To učůrnutí může opravdu souviset s tím, že je zabraný třeba do hry. Zkuste to tak, že se ho občas zeptáte, zda na záchod nechce, ale nevysazujte ho automaticky. Věnujte se spolu třeba kostkám, pomoci v kuchyni :-), zpívání a povídání víc než tomu nočníkování. Když se mu bude na nočník dařit, pochvalte ho, s těmi odměnami opatrně.
Dana

jandourkovadanuse

3. února, 14:10

Problémové večerní usínání

Dobrý den paní doktorko,přečetla jsem si vaší odpověd a ještě bych chtěla doplnit.že to naše večerní drama trvá už 3 měsíce a je to velice vyčerpávající.Kluci už maj normální postele a včera jsem si s Honzíkem šla i lehnout a nebylo to nic platné.Do postele kluky dáme v pul osmé a usínají kolem jedenácté.Problém jsem řešila s dětskou lékařkou a dala synovi kaky FENISTIL večer 10 kapek on je alergik,rano bere ZIRTEK Nic platné snad jestě horší......Prosím neměla bych se ještě někam obrátit. (kluky máme osvojené a jinak není problém)Děkuji za radu Lucie.

karelkulir

19. ledna, 13:49

Odpověď na dotaz

Milá Lucie,
myslím, že s léky na alergii to nesouvisí.
Zkuste nějakou dobu ještě vydržet - dodržujte večerní rituál, oblékněte mu na spinkání třeba takové to pyžamko (overal) se zapínáním vzadu. Před spaním už jen klidový režim, pozor na TV a co by tam mohli vidět. Ukládejte a odcházejte.
Zkuste se tím netrápit. Jisté je, že to časem přejde. Čím víc budete v klidu, čím méně Vám to bude vadit, tím to půjde lépe. (budete trpělivější, syn také vycítí, že jste v klidu). Určitě je to náročné, domluvte se s manželem, že se budete střídat. Vůbec zkuste, zda uspávání nepůjde tatínkovi lépe :-) Někdy to tak je, že to děti zkoušejí třeba jen na maminku.
Kam byste se měla obrátit - to nevím. Pokud syn prospívá, není ráno unavený, je dobře naladěný - myslím, že jde opravdu o to, aby se naučil usínat.
Zkuste třeba ještě posunout postýlku o půl hodiny.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

3. února, 13:58

Plenky na noc u 10,5 měsíčního dítěte

Dobrý večer. Chtěla bych se zeptat. Máme 10,5 měsíčního syna a od 7měsíce chodíme na nočník, nijak jsem na něho netlačila. Když to nešlo, tak nešlo, když nechtěl, nechtěl... Spýš šlo a jde o ranní posazování po probuzení, kdy se vykaká skoro vždy (nebo později) a vyčúrá. Samozřejmě si o nočníka neřekne. Jde mi jen o to, že asi týden už v noci nečúrá, ani když se v noci i několikkrát vzbudí (od narození se budívá) a ráno je kojenej a někdy ještě pospinká, nebo jen poleží a když se rozhodne vstávat, tak ho hned posadím na nočník, kde vyčúrá hodně, takže nemám strach, že by málo močil a plenka zůstává suchá. Pak asi do 10.00 zase nemočí, spýš kolem oběda a odpoledne více a časěji. Ale jde mi jen o tú noc, jestli toho mám využít a skusit mu plenku nedávat, nebo z toho ješte nemá rozum a nechat to až odbouráme nejdřív v budoucnu denní plenkování. Nechci ho do ničeho tlačit. Dopoledne plínku zkouším nedávat než nejde kolem té desáté spát. Omlouvám se jestli je to moc chaoticky napsané. A ješte drobná rada. Jde nějak v tomto věku naučit dítko říkat si o nočník, nebo také ještě moc brzy. Už se totiž začal ohlížet bo svém díle v nočníčku. Děkuji za odpověď.

magzi

18. ledna, 23:00

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
já si myslím, že je ještě brzy. Píše se, že až tak kolem 14 měsíce dozrávají svěrače a dítě dokáže čůrání chvilku zadržet - pak ho můžeme teoreticky učit na nočník. Do té doby je to spíše otázka náhody nebo pozorné maminky (to bude váš případ), která vypozoruje, kdy nejčastěji dítě čůrá (třeba po tom spaní).
Já bych mu plenu na spaní nechala, může se stát, že se počůrá.
O nočník si, myslím, v 7 měsících sám neřekne. Až bude mobilní, můžete mu ho dát někam, kde o něm bude vědět, třeba si ho pak začne nosit. Ono 7 měsíční dítě by ještě ani nemělo moc sedět - stabilní v sezení jsou děti někde kolem 8 měsíce.
Počítejte ale s tím, že se to může ještě "zhoršit", že to opravdové učení se nastane tak, jak je to obvyklé, kolem roku a půl až tří let.
Dana

jandourkovadanuse

31. ledna, 22:04

prospívání dětí

Dobrý den chci se vás zeptat na dva dotazy ten první je kolik by mělo vážit 1,5 leté dítě já mám 1.5 letého synka a váží mi 10,30 kg a paní doktorka mi v poradně řekla že mi neprospívá přitom nám syn sní vše co se týče mléka tak mu dávám ráno a v poledne po obědě plnou láhev sunaru pro roční děti. Můžete mi říci co dělám špatně a ten druhý dotaz je na který už jsem se jednou ptala že mi syn nechce sám chodit bojí se pustit a když se pustí udělá pár kroků sám a pak si sedne a nechce dál nevím co mám dělat paní doktorka v poradně mi tvrdí že pro tak staré děti už rehabilitace nejsou a že buďto se pustí a bude chodit a nebo nebude to prý ho mám nechat doma na koberci dát mu boty a nechat ho ať si dělá co chce že mu nijak nepomůžu. Můžete mi prosím poradit jsem z toho úplně zoufalá a nevím jak dál. Děkuji předem za vaši radu a pomoc

jana.reinischova

18. ledna, 14:27

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
ohledně stravovaní se poraďte s někým, kdo se věnuje výživě.
V 18 měsících by podle tabulky v průkazce mělo dítě měřit cca 82 cm a vážit cca 11.5 kg.
Zeptejte se paní doktorky, co ji vede k tomu, aby považovala syna za neprospívajícího.
Já si myslím, že pokud jí, jak píšete vše dostatečném množství, má se dobře, je dostatečně aktivní - pak je možná prostě jen drobnější. Ale konzultujte to s lékařkou.
Co se týče chození - myslím si, že když se poradíte s nějakým fyzioterapeutem, určitě neuděláte chybu. Myslím, že nikdy není pozdě začít s cvičením.
Doma bych ho nechala, myslím, že ani boty nejsou důležité (i naši fyzioterapeuté říkají, že nejlépe je chodit bosky (když to jde). Pokud chodí za ruku, tak mu ji nechte, až se bude cítit sám na to, aby se pustil, udělá to.
Vydržte a určitě se s fyzioterapeutem poraďte.
Dana

jandourkovadanuse

31. ledna, 21:47

Odklad školní docházky

Dobrý den, moc teď řešíme nástup syna do školy. Je narozený v listopadu. Je velmi hravý, nesoustředěný. Navštěvujeme logopedii. Přijde mi nevyzrálý na školu proto jsem navštívila PPP, kde mi doporučili odklad a potvrdili moji domněnku. Jenže mám obavy abych mu odkladem spíše neublížila. Nastoupil by do školy skoro v osmi letech. Jak by "zapadnul" mezi spolužáky. V poradně (PPP) mu doporučili odklad pro nesoustředěnost, nevyzrálost, grafomotorice a logopedii. Děkuji moc za odpověď.

Marcelannnn

17. ledna, 20:58

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
pokud vám to doporučili, asi bych vyčkala. Možná, že by měl problém zapadnout teď, když je nevyzrálý, nesoustředěný.......spousta těch věcí se za rok může ještě srovnat a pak na "zapadnutí" mezi kamarády bude mít víc prostoru. Určitě také nebude sám.
Můj syn je také listopadový, nastupoval do školy jak měl a patřil do mladší poloviny třídy !!! Třeba ani nebude nejstarší :-)
Dana

jandourkovadanuse

19. ledna, 13:51

bezmoc((

Dobrý den paní doktorko.Mám skoro 10 letého syna a mám sním neustále problémy.3xtýdně mi donese ze školy poznámku.Že vyrušuje,že je drzý,nebo hrubý ke spolužákům,v hodině neposedí.vstává,nebo si zpívá.Nemá žádné kamarády,nikdo s ním nechce kamarádit.Nepomůžou zákazy,ani domluva.někdy mi ujedou nervy a dostane i výprask.byli jsme i u psychologa.ale prý není hyperaktivní.Taky se dobře učí,ale kolikrát si to skazí tím,že učitelce řekne,že již pracovat nebude a svou práci nedokončí.Jsem opravdu už bezradná.Škola mi dokonce vyhrožuje,že na mě pošle sociálku,at mu domluvím.ale co asi dělám!?říkám jim to znova na každé schůzce snima,že na něj nic neplatí.tak už opravdu nevím.taky ta učitelka mu rok říkala jiným jménem,přitom jsem jí tolikrát psala,jak se jmenuje.ale ona jako kdybych nic nenapsala a nazývala ho tak dál((což mě samozřejmě vytáčí.Jednou taky mi odepsala,at prý ji donesu jeho rodný list,jak se vlastně jmenuje(((((JAK KDYBYCH NEVĚDĚLA,JAKÝ JMÉNO DÁM SVÝMU DÍTĚTI,KTERÉ PORODÍM NE?Přihlásila jsem ho na jinou školu.No,ale ta si zase zjistí,proč ho tam chci dát,tak aby mi ho nakonec vzali.Jsem opravdu už s nervama v koncích.Každý den to samé.Když nedonese poznámku,tak si zas něco veme do školy,co nemá.Jako například v pátek.vzal si nůž.takovou tu rybičku.my mu ji nedali.prej mu ji dal bratranec.Děti s nožem neohrožoval,jen ho mělna lavici o přestávce.Aby ho děcka asi viděli a on asi aby konečně zapadl..nebo co.prosím,,,moc prosím.poradte,co mám dělat.......((((moc vám děkuji za případnou odpověd.Ina

ina.ver

16. ledna, 18:15

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
zdá se, že syn by se moc chtěl dostat mezi kamarády, snaží se na sebe všemožně upozornit (i negativně), ale nikdo ho nebere vážně. Dokonce ani paní učitelka, která nerespektuje ani to, jak se jmenuje (a nebo chce, aby mu tak říkala - není přece vůbec důležité, co má v rodném listě). Když jsem Josef, nemusím za to být jako dítě rád a pokud to okolí ví, tak mi tak neříká, i když to mám v rodném listě.
Nedokážu posoudit, zda pomůže změna školy, ale asi bych se nebála, že ho nějak poškodí pověst z této školy, bude záležet, jak se tam uvede.
Zkuste už teď - podpořte jeho kamarádství (pokud má kamaráda, ať si ho třeba pozve domů, vemte ho o víkendu na společný výlet....) a jinak - co nějaký kroužek, sport, kde by syn mohl vyniknout jinak než zlobením. Sporty jsou prima i proto, že se tam vyžaduje řád, pravidla....
Vím, že je těžké zachovat klid, když přinese poznámku, ale zkuste se spíše zajímat o to, co se přihodilo a proč, jak on to řešil a poraďte mu, jak by bylo lépe to řešit. Bylo by prima, kdyby cítil, že jste na jeho straně.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

19. ledna, 13:44

dcera si nechce hrát v kolektivu

Dobrý den chci se zeptat jestli je nutné,abych šla s dcerou 5 let do poradny. Od 3let chodí do školky vše bylo v pořádku, ated nám oznámili že naše dcera nechce spolupracovat v kolektivu a je radši u stolečku sama , tam si hraje nebo něco tvoří. Je chytrá,dobře mluví a má v sobě moc lásky. Vždy se prý upne na učitelku a mazlí se sní a vyžaduje to celou dobu než si pro ní příjdu. Tak nevím čím by to mohlo být a jestli sní mám někam zajít. Děkuji

V.Berouskova

16. ledna, 11:01

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
píšete, že se to objevilo až v poslední době? Nepřihodilo se jí něco ve školce? Jak ji do té doby přijímali vrstevníci? Nezměnilo se něco v jejím okolí? Změnilo se její chování nějak i doma?
Zkuste se nad tím vším zamyslet, třeba přijdete na to, kde je zakopán pes.
Poradnou nic nezkazíte, ale já bych jí nechala chvilku, třeba se to zase srovná.
Mluvte s ní o školce. Povídejte si o tom, co se jí libilo, co zažila - možná se také dovíte, jak se jí tam daří (z jejího pohledu). Jen se nevyptávejte přímo - proč si nehraješ? Proč nespolupracuješ? Ptejte se na příjemné zážitky.........
Pokud by se Vám to nezdálo, pak máte tu možnost vyhledat pomoc v poradně.
Držím palce
Dana

jandourkovadanuse

19. ledna, 13:30

5 letý syn

Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala na pár otázek, budu moc vděčná, odpovíte li mi na ně. Mám 5 letého syna(letos v červnu 6 let). Syn je dle mého názoru inteligentní a hodné dítě, akorát je přehnaně upjatý na mě jako na matku. Nemůžu se ani osprchovat bez toho aniž bych ho nechala samotného, vždy za mnou po chvíli příjde. Je to i v jiných situacích kdy mám odejít jen do vedlejší místnosti bez něj. Syn nechce ani spát sám, zkoušela jsem již několikrát ho uspat v jeho pokoji, vyzkoušela jsem různé způsoby(pohádka, světlo, pootevřené dveře..).Nakonec to dopadlo vždy tak že syn plakal ze spaní a nakonec stejně přišel spát za mnou. Je pravdou že jsem celý den v práci, přes den je syn ve školce, poté ho vyzvedávají mí rodiče a já se vracím domů až kolem 18h., co 14 dní tráví víkend u svého otce. Myslíte si že bych měla tuto upjatost na mě nějakým způsobem řešit nebo to nechat být a počkat až syn dozraje sám? Nerada bych mu způsobila nějaké trauma. Dnes mi v Mš řekla že je nešťastná z toho, že nemůže mého syna odnaučit malovat postavy jako tzv.hlavonožce, a že to vypadá na nějaký psychický blok. Jinak tvrdí že je syn šikovný, inteligentní, v kolektivu oblíbený, akorát trochu líný. Prosím Vás tedy ještě o radu v téhle situaci, myslíte si že bych z tohodle důvodu měla vyhledat dětského psychologa? Moc Vám děkuji za odpovědi, doufám že nezní moc zmateně a přeji Vám hezký den. Zuzana.

tlamicka24

13. ledna, 10:07

Odpověď na dotaz

Milá Zuzano,
většina děti v tomto věku už dokáže být samostatná, s odloučením od rodičů nemají větší problémy. K tomu, co píšete, mne napadá, že se u syna může jednat o chování související s vaším rozchodem s manželem (obava, aby o vás nepřišel), která může být ještě podpořená tím, že na něj nemáte moc času - potkáváte se až večer.
Zvažte, zda byste nemohla alespoň některé dny chodit dříve, abyste spolu mohli něco podniknout, abyste měli společné zážitky. Když bude mít čas užít si vás odpoledne, možná se na vás nebude "lepit" i při sprchování.
Určitě by také pomohlo, kdyby mohl - právě v tomto věku - trávit více času s tatínkem. Potřebuje teď víc z toho klučičího světa - soutěživost, povzbuzení, trochu tlak na výkon.....
Co se týče spaní - když si syn potřebu být s Vámi dosytí přes den, zvládne to spinkání sám lépe.
Máte-li chuť se osobně s psychologem poradit, určitě tím nic nezkazíte. Zkuste dětského psychologa a nebo ještě lépe rodinného terapeuta.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

19. ledna, 13:22

problem s večerním usínáním dvouletého dítěte

Dobrý den Paní doktorko máme dva syny,věk 3roky a 2roky.Mladší syn má za poslední měsíc potíž usínat.Přeztože máme rituál po sedmé hodině vykoupat,večeře,zuby,pohádka,pusa a spát tak nic nepomáhá. Syn jako by ožil vyléza z postýlky,svléká si pyžamo i plenku a zkouší nás co vydržíme.Několikrát ho obleču,položím a pohrozím proutkem. Starší syn je taky ve stejném pokoji ale ten takové věci nedělá, naopak nás ještě pokřikem upozorní že je Honzík venku z postýlky. POlední usínání Honzíka je bez problému, spí dvě hodiny.Zkoušela jsem ho po obědě nedát spát a nešlo to byl hodně mrzutý.Prosím poradte děkuji za odpověd Lucie

karelkulir

11. ledna, 13:45

Odpověď na dotaz

Milá Lucie,
zkuste vydržet. Syn musí pochopit, že není jiná možnost, že večer se leží v postýlce a odpočívá nebo spinká. Zkuste trpělivě oblékat a vracet do postýlky - syn tak trochu zkouší kdo z koho a myslím, že byste měla vyhrát vy :-) Nepíšete, jak dlouho to celé trvá než usne (jak je to pro Vás náročné).
Choďte tam častěji, abyste to třeba stihla dříve, než se úplně svlékne a vydržte. Rituál určitě zachovejte, odpolední spinkání také (někdy mají děti potíž s usínáním naopak proto, že už jsou moc unavené).
Dana

jandourkovadanuse

18. ledna, 15:24

,,Vztekání,,

Dobrý den, ráda bych se zeptala jaká nejvhodnější výchovná metoda při vztekání dítěte. Máme 10ti měsíční holčičku a poslední dobou hodně zkouší jestli díky vztekání budou věci po jejím např.když něco chce/nechce. Většinu dne tráví ve větší ohrádce (vel.manžel.letiště), když se začne vztekat manžel jí hned dá do postýlky, jakoby na hanbu. Já jsem s ní více času a většinou si jí pouze přestanu všímat a nedávám jí ,,na hanbu,,. Při jednom z převlékání se začala vztekat, že to nechce a snažila se mne kousnout, co v tu chvíli je vhodné udělat? mělo by se nějak fyzicky potrestat takhle malé dítě? Předem děkuji za odpověď. S pozdravem Daniela Janovská

d.jano

10. ledna, 22:52

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
myslím si, že takhle malé dítě rozhodně není na místě trestat. Tím "vztekáním" nám chce spíše něco sdělit - něco jí nevyhovuje, chce nás přivolat, abychom se jí věnovali, pochovali ji......nemá moc jiných možností, jak to sdělit (mluvit ještě neumí).
Pokud se "vzteká" - spíše než to, že ji "odložíte" bych se jí začala věnovat, něčím bych ji zkusila zaměstnat.....vemte si ji třeba do kuchyně, když vaříte, půjčte jí vařečku či jiné bezpečné náčiní, vyprávějte jí, co zrovna děláte......
Co se týče oblékání - děti v tomto věku si začínají hodně užívat to, že jsou pohyblivé. Při převlékání jim bráníme v pohybu, v prohlížení si okolí..... tak prostě protestují. Zkuste vydržet. Kousat se nenechte, ale stačí důrazné ne. Zkuste ji i při převlékání něčím zabavit - dejte do ruky hračku, tubu s krémem.....
Dana

jandourkovadanuse

18. ledna, 15:19

Kdy do školy

Dobrý den, mám na Vás dotaz ohledně nástupu našeho synka do školy. V červenci 2012 mu bude 6 let, od září by tedy měl jít do školy, je narozený o 2 měs. dříve, což se na něm vývojově vůbec nepodepsalo, od malinka z něho byla doktorka nadšená, protože seděl i chodil dříve než děti nar. v termínu. Do tří let nebyl ani jednou nemocný. Ve 2,5 letech už krásně maloval, naučil se abecedu, výtvarný talent mu vydržel do teď. Ve čtyřech letech uměl poznávat hodiny. Teď je mu vlastně 5,5 roku a umí počítat, píše a čte věty typu Máma má Emu, atd. A tady je kámen úrazu, učitelka ve školce říká, že je hrozně šikovný, že ho do školy určitě doporučí, ale doktorka ho nechce doporučit, nevíme proč, protože na 5-ti leté prohlídce ho vychválila do nebes, ale teď tvrdí, že je nedonošený a tzv. prázdninové dítě a tudíž by neměl jít do školy. Připadá mi to, jako by to brala podle tabulek a ne podle toho, jaké dítě je, což se mi vůbec nelíbí. Je hodně živý, teď i více hravý, protože máme skoro 2-letou holčičku, tak se občas "snižuje na její úroveň", ale jinak dokáže sedět i 2hod. u úkolů pro předškoláky, kolikrát ho nutím, ať už si od toho odpočine. Mám strach z jedné věci, že když půjde do školy o rok později, tak se tam bude nudit a bude zlobit. Doktorka nás nutí jít k psychologovi, což by mi nevadilo, pokud bych na něm viděla jediný problém. Ale takhle se mi to zdá naprosto zbytečné, nechci ho tím zatěžovat. Dokážete mi poradit, kdy by tedy měl jít do školy? Já bych ho chtěla dát již letos, ale nevím, jakou váhu má při zápisu posudek od doktorky a pokud ještě odmítnu toho psychologa. Je konečné rozhodnutí na nás, rodičích? Omlouvám se za dlouhý dotaz a děkuji za Váš čas i odpověď, hezký den

kza79

9. ledna, 13:29

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
pokud do školy věkem "patří", je rozhodnutí na Vás.
Co se týče jeho dovedností, je opravdu šikulka.
Co je ale důležité pro nástup do školy více než to, že dítě umí číst či psát...., důležitá je jeho sociální zralost - to, jak si poradí ve skupině vrstevníků, jak si poradí s autoritou atd. To bývá někdy právě kamenem úrazu. Dnes bývá hodně dětí odkladových a pak se v jedné třídě potkají děti teprve krátce šestileté a už skoro osmileté. A dva roky v tomto věku je opravdu velký rozdíl. Ti menší musí být opravdu zdatní, aby se v takovém kolektivu prosadili.
Nevím, proč se obáváte vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně.....máte nějakou nepříjemnou zkušenost? Já bych byla pro tam dojít a prostě se s nimi poradit.
Dana

jandourkovadanuse

18. ledna, 15:12

Nechuť k jídlu

Dobrý den, prosím Vás o radu. Syn 27měs. už od malinka nechce moc jíst, je dost vybíravý, aby něco snědl, musí se nějak zabavit, mít v rukou hračku (poslední dobou si hraje, že krmí plyšové kamarády, zvířátka, autíčka apod.) Ale on sám jako by neměl ani potřebu jíst. Do rukou si nevezme skoro nic a sám sní sotva 2 lžíce, ne že by se neuměl najíst, ale nechce a sám to i řekne a vyžaduje stále krmit. Každé jídlo protahuje a někdy obědváme i hodinu. Už jsme to řešili i s pediatrem, přidali i vitamíny skup.B., které by měly podpořit chuť k jídlu, ale bez úspěchu. Když byl nemocný a bral atb, tak jedl výborně. Ale už nevíme, jak ho nalákat a zaujmout, aby chtěl jíst sám. V září nás čeká školka a máme strach, že syn bude raději hladovět. Jinak je jeho vývoj přiměřený, váží 10kg a měří 89cm. A ještě mám další dotaz. Syn byl během loňského roku 3xhospitalizován v nemocnici (poprvé pro febrilní křeče) a od té doby je často nemocný (vysoké horečky bez jakýchkoli příznaků trvající i týden a poté třeba jen rýma nebo viroza). Rádi bychom se pokusili vysadit pleny na spaní, ale nevíme, jakým nejlepším způsobem, abychom syna nestresovali. Přes den je doma bez plen a chodí na záchod i kakat (nočník nebyl úspěšný), občas se sice ještě počůrá, když zapomene při hře, ale jinak se snaží říkat si sám. Na procházky ven nebo do auta dáváme ještě raději tréninkové kalhotky. Na spaní dáváme ale plínku a někdy se stane, že jak se různě vrtí, počůrá i postýlku. Problém je, že když ho chceme převléknout, začne křičet a kopat nohama a má strach, že mu jdeme dávat léky na horečku. Bohužel nepomáhá ani vysvětlování, uklidňování, někdy je v takovém záchvatu, že musíme počkat, až zase tvrdě usne. Prosím, poraďte. Předem děkuji. Eva

e.kvasnickova

8. ledna, 0:41

Odpověď na dotaz

Milá Evo,
co se týče jídla. Trošku mi připadá, že je to taková ta klasika - je to bezva hra, při které všichni kolem spolupracují. Proč to nebylo v nemoci? Napadá mne to, že když jsou děti nemocné, pak vždy získají automaticky mnohem více naší pozornosti , úlev - chováme, čteme v posteli knížky......možná už pak neměl tak velkou potřebu "zaměstnávat" Vás jídlem. Zaměřte se tedy na jiné společné aktivity, zkuste si toho nejezení moc nevšímat. Jezte společně, jídlo nabídněte a nechte na něm, kolik sní (nebojte se, hlady neumře).
Co se týče teplot - určitě je to otázka také pro lékaře (nemůžeme to bagatelizovat ze zdravotního hlediska), ale i tady se nabízí, že vlastně udělal nějakou "příjemnou" zkušenost v nemoci - více pozornosti, méně vyžadování a trvání na hranicích....a tak si to jeho tělíčko těmi somatickými příznaky toto vše opakovaně zařídí.....zase je na místě věnovat se mu co nejvíce v době, kdy je zdráv, když se nejí....aby měl důvod být zdravý.
A pleny?
Já bych plenu na noc zrušila ve chvíli, kdy bude opakovaně suchá. Myslím, že noční pomočování je většinou otázka zralosti svěračů a močového měchýře, než že by se to dalo nějak natrénovat. Prostě vyčkejte, dejte před spaním vyčůrat, nedávejte před spaním moc pít. Co se týče "vyvlékání" z pleny - zkuste mu na spaní přes plínu dát třeba body a jen pyžamkové kalhoty, body snad plenu udrží na místě.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

18. ledna, 14:28

problémy s chováním

Prosím o radu mám 14ti letého syna a 3 letého a jsem na ně sama a se starším začali velké problémy s chováním jak ve škole tak doma odmlouvá neposlouchá co se mu řekne ve škole neustále vyrušuje a je arogantní třídní učitelka mě řekla že vyloženě provokuje když jsem mluvila s ostatními učiteli myslela jsem si že má prblémy s mladými učitelkami ale není tomu tak většina učitelů problémy nemá s ním ale hlavně třídní učitelka má problémy už dostal důtku třídního učitele a hrozí mu ředitelská zloušela jsem domluvu ale ta je úplně o ničem pořád si mele svojí verzi nevím jak na něho protože už i učitelka říká že vzhledem k tomu že je premiantem třídy má velice pěkné známky tak chování k tomu nejde zakázala jsem mu počítač ale mám strach že nevydržím ten počítač zakázat na dlouhou dobu že přijde a maminko prosím a já změknu udělala jsem v tomto asi hlavní chybu ve výchově že jsem něco řekla a nestála jsem si zatím.Mohla by jste mě poradit jak na to máme možnost ještě na nápravu aby začal poslouchat.Mockrát Vám děkuji Hermanová

alenka.hermanova5

7. ledna, 17:36

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
krátce k těm zákazům. Určitě jsou situace, kdy jsou na místě, ale vždy by mělo být jasné, za co jsou a také, jaká je možnost (co by mohlo dítě udělat pro to) jeho zrušení. Takže ne 14 dní bez počítače, ale počítač ne dokud........(a následovat musí nějaká reálná a pro dítě dosažitelná podmínka).
Píšete, že syn má vlastně problém jen s třídní učitelkou. Zkuste se více postavit na jeho stranu. Vyptejte se ho, jak to vidí on, proč se chová tak či onak, čeho tím chce docílit, co ju na učitelce vadí. Zkuste mu poradit, jak jinak na to.
Zkuste s ním promluvit i v tom smyslu, že ne vždy v životě mu bude každý vyhovovat, a ať to zkusí brát jako možnost si to vyzkoušet. Ať se pokusí s třídní vyjít (udělejte z toho jakoby hru, nácvik pro budoucí časy). Staňte se jeho spojencem, podpořte ho, poraďte, jak na to, zajímejte se, jak se mu to daří. Zkuste nekritizovat, pochvalte za každý dílčí úspěch, když se nebude dařit, zkuste se nezlobit, nekritizovat, spíše povzbudit. Získáte tak dvě věci najednou - bude cítit, že jste na jeho straně a také vám to dá čas, který strávíte spolu.
A i jinak, zkuste si každý den udělat chviličku jen pro něj - třeba když ten menší spí.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

18. ledna, 14:16

Bití

Dobrý den, měla bych dotaz ohledně mé dcerky (necelé tři roky), od mala je opravdu zlatá, nezlobí, spíš chytré a zvědavé dítko, nejraději z hraček má knížky, dost čteme, bez problému. Občas ale bije. Když se jí něco nelíbí, tak prostě jednu ubalí a je jedno komu. Nedávno kopla do hlavy moji babičku, která jí hlídala a malá se zrovna vyspala. Spíš než děti bije dospělé, ale nezdá se mi, že by si vynucovala pozornost, protože té se jí dostává dost (první vnučka, první dítě). Stáje jí vysvětluji, že to bolí a že jsme všichni smutní, když to dělá. Nechci ji za to bít, to asi není nejlepší příklad. Tak co s ní? Díky za radu. M.

Miri5940

6. ledna, 21:36

Odpověď na dotaz

Milá M.,
napadají mne dvě věci - kopnutí babičky mohlo být třeba v rozespalosti jakousi obranou proti něčemu, co od ní babička zrovna vyžadovala (neomlouvám to, jen si myslím, že se někdy můžeme dostat do situace, kdy je taková reakce dítěte pochopitelná - u lékaře dítě křičí NE, my ho všichni násilím držíme a jeho jedinou možností, jak se bránit, je kopat nohama....).
Pokud dcera někoho plácne nebo kopne, je třeba jí říct jasné NE, ale zároveň je třeba dítěti nabídnout jinou možnost, jak v dané situaci reagovat, jak jinak dosáhnout toho, co potřebuje.
Může se jednat i o snahu upoutat pozornost - i když dětem věnujeme dle nás maximum pozornosti, dítě to tak nemusí vnímat. Může se stát, že chce pozornost v nějakém konkrétním okamžiku, kdy ji právě nedostává.
Moc se tím netrapte - je to u dětí docela běžné. Nevěnujte tomu více pozornosti než jiným prohřeškům (jen by se to podporovalo). A jak jsem psala, nabízejte dceři jiné způsoby, jak si říkat o to, co potřebuje. S věkem a tím, jak se rozšíří její dovednosti komunikovat, to odezní.
Dana

jandourkovadanuse

18. ledna, 14:06

Mluveni v 2,5 roku

Dobry den,synovi bude 2,5 roku a stale nemluvi.Rekne jen mama,baba,deda,tata.Jak delaji zviratka neco malo rekne,ale jinak treba vetu:Auto jede nerekne vubec.Jinak je velice sikovny,vsechno chape,porad neco vymysli,na nocnik si "rekne" sam,jen v noci ma pliny,akorat co mi poradite s tim mluvenim?

lizatko22

6. ledna, 13:52

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
píšete, že je šikulka. Má toho na práci moc, plnou hlavičku nápadů, fantazií, zvědavosti, na mluvení nemá čas :-)
Já bych se tím zatím netrápila. Jsou děti (znám jedno takové od sousedů), které skoro nemluví a pak začnou najednou v celých větách (soused začal ve třech letech).
Co nejvíce mu čtěte, prohlížejte a komentujte obrázkové knížky, říkejte říkanky, zpívejte (co nejvíce omezte televizi) - nejlépe se děti učí mluvit v přímém kontaktu s námi.
Dana

jandourkovadanuse

18. ledna, 13:56

pleny na noc

Dobrý den, ráda pročítám Vaši poradnu a vaše názory i rady jsou vynikající! Chci se zeptat,jak naučit vydržet dcerku celou noc udržet čůrání.Teď oslavila 4roky a v noci má stále pleny,byla tak týden suchá,ale jinak denně pročůraná,někdy míň,ale většinou pořádně.. Zkoušela jsem i bez plen,ale počůrala se a vůbec ji to nevadilo,klidně zůstane mokrá a při převlíkání se nevzbudí. Zkoušela jsem i budit... ale to nejde,většinou se ani nepohne a když ji vytáhnu a posadím na nočník,stejně nic a pak začne plakat,že chce spinkat.. Občas se vzbudí a jde se vyčůrat v 22h,pak ve tři ráno,ale už je mezitím počůraná. Pití na noc moc nedostává,celkově máme problém do ní dostat více tekutin. Odpolední spaní se nepočůrá,ale jsou výjimky(1-2x do měsíce) kdy spí déle jak 3h a stane se to. Přes den jí to trvalo taky déle,pleny přestala nosit od 29měsíce,ale za to se ani jedenkrát už nepočůrala.. Moc to nechci komentovat,ale myslím že už je dost velká,aby se uhlídala. Má jen jednu ledvinu,ale ta je naštěstí naprosto v pořádku,to by nemělo mít vliv? Navíc je po operaci srdíčka,v noci se ji dost snižuje tlak,tak mi moc nedoporučují ju budit do vnímání,aby se jí neudělalo zle,mdlo.. Děkuji za každou radu co můžu podniknout. Příjemný den,s pozdravem Karla

goldteqila

6. ledna, 9:28

Odpověď na dotaz

Milá Karlo,
možná ji prostě ještě nechte.
Píšete, že přes den nemá sebemenší problém už od 29 měsíce - je šikulka.
Co se týče nočního buzení - já nejsem moc pro, protože dítě chceme naučit hlavně to, aby vydrželo celou noc.
Dbejte o to nepití tak 2 hodiny před spaním a určitě ji těsně před spaním dejte vyčůrat. Plenu zatím nechte. Zdá se, že občas se to už podaří, určitě se to zlomí.
Když píšete o tom, jaké další starosti o ni máte (ledviny, srdíčko), říkám si, že nějaké počůrávání v noci bych prostě hodila za hlavu - přijde to samo, uvidíte.
Užívejte si spolu
Dana

jandourkovadanuse

18. ledna, 13:51

Nenávidí mě

Dobrý den přeji,moc Vás prosím o radu,mám 10letou dceru a s tou mám problém.Nežijeme spolu s jejím otcem,ale ona ho nadevše miluje.Mám vztah a toho muže miluji,ale ona mu dává dost ošklivě najevo,že k nám nepatří.Dává to najevo i mě a že mě nesnese,vysvětlovala jsem jí,že jejího otce už nemám ráda a že to prostě nejde jak ona si přeje,ale že je to pořád její otec a nebudu jim bránit v tom hezkém vztahu,co mezi sebou mají,ale nechce to pochopit,lže o mě svému otci a vymýšlí si nehorázné věci.Nevím co si počít a jak se zachovat,nezvládám to a tak Vás moc prosím o radu jak jí to vysvětlit,aby se aspon chovala tak jak má.Moc Vám děkuji a přeji krásný den

oli.danova

5. ledna, 17:25

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
tak přemýšlím, jak se má chovat dítě, když se mu rozejdou rodiče :-( Pro děti je to vždy velmi bolestné. Ať už byl důvod rozchodu jakýkoliv, ať se ten či onen rodič choval k tomu druhému jakkoliv nehezky, dítě miluje oba rodiče a nechce o ně přijít. Někdy může za rozchod některému z rodičů dávat vinu (i když třeba neoprávněně).
V tuto chvíli asi není na místě chtít něco od dcery, ale hlavně od sebe. Zkuste být co nejvíce trpělivá, zajímejte se o ni co nejvíce. Je prima, že jí nebráníte v kontaktu s otcem, nijak jí ho nezošklivujete.
Pokud o Vás ona nemluví hezky před otcem - někdy je to proto, že pokud je on ten, kdo v očích dítěte celou věc nezavinil a vlastně trpí, může si dítě myslet, že chce slyšet nehezké věci o druhém rodiči. Děti pak mluví o rodiči nehezky, protože si myslí, že to chce ten druhý slyšet (ne proto, že by to byla pravda), že se mu tím zavděčí a tím si ho udrží.
Ideální by bylo, kdybyste v této situaci mohla spolupracovat s otcem dcery. I on by s ní mohl promluvit, říci jí, aby o vás nemluvila nehezky. Když dítě cítí, že rodiče spolu dokáží komunikovat, pro oba je vpořádku, že tráví čas s tím druhým, nemají pak potřebu, snahu si některého z rodičů naklonit tím, že bude nehezky mluvit o tom druhém.
Co se týče vztahu s vaším novým partnerem - to bude chtít asi více času. Dělejte společně věci, které dceru těší, jezděte na výlety - zkuste, abyste měli co nejvíce společných příjemných zážitků....uvidíte, že se to bude časem zmírňovat.
Držím palce a přeji trpělivost
Dana

jandourkovadanuse

18. ledna, 13:44

Problém ve školce

Dobrý den,syn začal chodit od října do školky ,byl často nemocný.Ve školce si nehraje ,ani tam nepromluví,jen kýve hlavou paní učitelka se mě ptala jestly mluví doma, že bychom měly jít k logopedovi ,ale doma mluví.Doma rád kreslí vybarvuje staví a něco vyrábí ve školce se ale nechce do ničeho zapojit .Tak už se ho zapojit nesnaží aby nebrečel,ješte mi řekly že je asi psychycky nevyvinuty a není zvykli na kolektiv ,ale od roku sme chodily do hudební školičky tam se zapojoval bez problému a chodil tam rad.Domu chodí vzdy po obědě jsou mu tři roky.Když jdeme na hřiště tak si s dětmi hraje a nevadí mu ani když je jich tam hodně.Když je doma tak hrozně řádi a ve školce sedí sám v koutku.Ráno nebrečí jde tam v klidu mužete mi prosím poradit co stím .Moc děkuji přeji pěkný den .

majka.n

5. ledna, 17:21

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
no já si skoro myslím, že je to na paní učitelce.
Pokud je doma živější, mluví, hraje si, lumpačí, nemá problém se zapojit třeba na hřišti, neprotestuje při odchodu do školky - asi se svým chováním snaží něco sdělit ve školce.
Je klidně možné, že je pro něj těžké se tam zapojit, když často chyběl - pomoci by mu s tím měla právě paní učitelka.
Nepíšete, jak moc byl nemocný, kolik času tam byl - možná je to i otázka času, až bude ve školce déle, více se zapojí.
Vy sama byste mohla podpořit kontakt s některými dětmi ze školky - domluvit se s maminkami jiných dětí na společné procházce, návštěvě, na jaře třeba návštěvě hřiště....aby měl syn možnost "kamarádit se" s někým konkrétním i mimo školku a později i tam. Když se bude cítit jistější, snad se i ve školce zapojí.
Držím palce
Dana

jandourkovadanuse

10. ledna, 22:50

změna školky

Dobrý den,syn navštěvuje 2.rokem MŠ,je spokojen a vše je bez problémů.Chodí do logopedické třídy, kde je 10dětí,následující rok ho zařazují do běžné třídy ( řeč se zlepšila).Přestěhovali jsme se a zvažujeme změnu školky z toho důvodu, že pozná děti,se kterými půjde do školy, je narozen v létě,takže bude chodit ještě 2roky do MŠ.Nevíme,zda je lepší nechat ho v prostředí,které zná nebo jej dát do kolektivu dětí,se kterými půjde do ZŠ. Je-li to možné,děkuji za odpověď.

terezaklein

5. ledna, 8:47

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
těžko říct. Záleží asi na povaze syna. Pokud se změnami nemá větší problémy, můžete ho dát i do jiné školky.
Na druhou stranu je určitě prima být tam, kde už to zná - možná teď víc než za dva roky. I když - nebude přestup do jiné třídy vlastně také nástup do "nové" třídy - jiné děti, jiná paní učitelka?
Nástup do školy je samo o sobě velká změna, pro všechny děti je to nové. Pokud syn nemá problém navazovat kontakt s vrstevníky, myslím, že by zvládl i nástup do školky s "cizími" dětmi.
Možná jde i o to, jak to máte s dojížděním do školky - napadá mne, že kdyby dojíždění do té původní zabralo více času - i to je na zvážení.
Těch argumentů ke zvážení bude více, nejen změna samotná, ale i třeba časové možnosti pro dojíždění (zda trávit čas dojížděním nebo raději na hřišti......).
Možná bych i vyrazila do nové školky, jak na vás bude působit....
Poraďte se i s učitelkou, která syna zná.
Dana

jandourkovadanuse

10. ledna, 22:41

jak casto musi deti kakat?

Dobry den chci se zeptat jak casto musi skoro 3lete deti kakat? Syn chodi na nocnik a kaka asi jednou tydne nekdy i 2krat. Dekuji

Luciemarkova89

4. ledna, 18:24

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
na tento dotaz by Vám asi lépe odpověděl dětský lékař.
Dana

jandourkovadanuse

10. ledna, 22:31

prvňáček

Dobrý den, máme problém s dcerou. Je narozená v dubnu 2005, takže šla v září do školy. Trvalo jí dlouho než se vyrovnala s tím, že má nějaký řád. Je hodně akční. Od malička má bezlepkovou dietu a v listopadu jí našli i cukrovku a musí si "zatím" jen ráno píchat inzulín, ale glykémii 5x denně. Dcera je nejslabší článek ve třídě a tak nás pani učitelka poslala do PPP, kde ji vyšetřili a nedoporučili pokračování do druhé třídy, protože není vyzrálá a není s touto nemocí smířená psychicky. Doporučili návrat do školky nebo dodělání 1. třídy v pomalém tempu a zopakování 1. třídy. My ale nevíme, co by pro ní bylo menší zlo, jestli zpět do školky anebo pokračovat a popř. propadnout. Pani učitelka je ochotná i pro individuální přístup. Musíme se rozhodnout do pololetí, ale já nevím co dělat. Prosím poraďte! Děkuji

FejglovaM

3. ledna, 22:37

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
je mi to líto, ale asi Vám neporadím - to by měli spíše v té poradně a ve škole.
Asi bych ji ale neposílala zpět do školky - to by mohla vnímat jako prohru, krok zpět. Myslím, že to by pak bylo lépe to opakování první třídy.
Pokud je ale ve škole možné, aby měla individuální plán, je ke zvážení, zda by se nezvládla za nějaký čas "srovnat" - k posouzení je právě to, zda je "poslední" proto, že na školu nestačí (nestačila by ani zdravá) a nebo je to reakce na novou situaci (ve spojení s nemocí).
Co si o tom myslí paní učitelka?
Myslím, že nejdůležitější je spolupráce s ní.
Dana

jandourkovadanuse

10. ledna, 22:30

dráždění genitálií

Dobrý den měla bych k vám prosbu chci se Vás zeptat na jednu takovou choulostivou věc. Těžko se mi o tom mluví ale nevím si rady mam 17 měsíčního synka a on si tahá a dráždí třeba tričkem nebo i hračkami pindíka nevím co tím myslí ale i když je na koberci a lehne si tak si začne hračky strkat pod sebe anebo si i tahá plenku nevím co si počít i když mu řeknu že se to nedělá on nereaguje a dělá si to po svém . Můžete mi prosím poradit co mám v takovém to případě udělat nebo na koho se mám s tímto obrátit děkuji předem za Vaši radu a pomoc.

jana.reinischova

3. ledna, 13:05

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
nejde o nic "nebezpečného". Malé děti objeví, že je jim dotyk na genitáliích příjemný a tak se jich dotýkají.
Vůbec bych mu neříkala, že se to nesmí, v jeho věku to nemá smysl. Spíše se pokuste odvést jeho pozornost, zabavit ho něčím jiným (často to děti dělají třeba tehdy, když se nudí).
Až bude větší, bude třeba mu jen vysvětlit, že takové věci je třeba nechat si do soukromí.
Dana

jandourkovadanuse

10. ledna, 22:22

hyperaktivita a nespavosť

Mam 4 ročnu dceru. Od malička mala problem so spankom, v troch rokoch som už chcela navštivit v Martine spankove centrum, ale najak sa to už upravilo.Ešte trojročna mi vstavala cca 7x za noc.A budila sa vždy s plačom. Teraz mi nie vzdy chce zaspat cez den musi byt fakt unavena aby zaspala na obed, ked je vo školke tak spi v pohode, ale doma ... ja zaspim na obed a ona nie. Potom od unavy zaspi okolo 15,16-17:30. Nie vždy sa mi ju podari udržat v tom spanku až do rana a tak sa zobudi cca o 18, 18:30 ale aj po 19 a viete si predstavit kedy potom zaspavame. Teraz som odchadzala z jej postele vo vedomi že už spi a ona na mna vola že kam idem. skoro ma porazilo (o 23:30). Môžem jej dat nejake lieky na spanie? čaje na spanok su zbytočne vyhodene peniaze, Sedalia na hyperaktivitu spôsobuje opačny učinok- ešte agresivnejšia. začali sme navštevovať psychologa, ale tie navštevy neviedli k ničomu. čo s nou robit- ved to nieje normalne. Dnes som jej pohrozila že ak nebude chciet spavať na obed, tak pojde niekam do ustavu, asi som povedala detskeho domava kde sa bude učit ako spavat ale sestry, mama ani ocko tam nebudu, tak veeelmi slubovala že už bude spat. Ale tych slubov su na tisice, su to len detske rečičky, ktore si na druhy den nepamätaju.Cele tie roky sa mi akosi nedari spravit ten pravidelny režim, vždy sa niečo vyskytlo že sme mimo cez den.Zaspavala ,nech som ju akokolvek chcela udržat nespat, (ked nezaspala do tej 15-tej),aj pri jedeni, prežuvala a spala, pri hre s kockami zaspala v krabici, alebo jednoducho si lahla na koberec a zaspala.Teraz už viem, niekedy ked je protivna,agresivna,bije a nadava popri tom,že chce spat ale akosi sa nevie dostat do postele a nepovie to vždy, ale to byva zriedkavo a prave v tom čase ked je už neskoro na obedny spanok. Neviem si s nou rady. Musim dodat že aj jej dve sestry su sice rebelky ale ten spanok - tie spali bez problemov od malička. Prosim poradte

mia.kris

3. ledna, 0:47

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
je těžké radit takto na dálku.
I mne celou dobu napadalo, že by bylo dobře dbát hlavně na pravidelný denní režim. Co vám brání v jeho dodržování (píšete, že se to nedaří).
V jejím věku je klidně možné, že přes den spát nebude (hodně dětí už v tomto věku nespí), určitě je ale na místě, aby si po obědě odpočinula - ať si lehne a třeba přečtěte pohádku, domluvte se, že třeba půl hodiny bude jen sedět třeba na posteli a prohlížet si knížky - prostě něco, u čeho "nebude lítat" - pokud neusne.
Večer jí dávejte do postele ve stejnou dobu - pokud nechce spát, dovolte třeba malé světýlko a knížku, nebo pohádku z CD......ale trvejte na tom, že třeba 20.00 je čas na postýlku a nic jiného.
Když se vám to podaří, časem by se spinkání mohlo upravit.
Držím palce
Dana

jandourkovadanuse

10. ledna, 22:18