Klávesové zkratky na tomto webu - základní

ProŽeny.cz

Na obsah stránky
Velikost textu:

Jak na děti?

komerční

Co člověk, to názor, jak správně vychovávat své potomky. A co radí odborník?

Psycholožka odpoví na vaše otázky týkající se výchovy dětí, správných metod a postupů a nabízí také řešení psychologických problémů přicházejících v období těhotenství, porodu a mateřství. Lékařka působí také na odborném webu porodnice.cz.

Poradce je
Radí
Mgr. Danuše Jandourková

Dotazy v poradně
Přidejte svůj dotaz

Výchova

Dobrý den paní Danuško, potřebovala bych poradit s jednou věcí ve výchově mé dcery, je jí 2,5 roku.Nevím, jak malou učit, že si nemůže nechat vše líbit, ale zárověň že nesmí sama ona někoho, když to napíšu takhle-terorizovat.V dnešní době je hrozně šikany a děti si mezi sebou ubližují a já mám strach aby nebyla malá takový ten otloukánek.Poraďte mi prosím, jak jí od mala učit, aby se o sebe dokázala v některých situacích postarat, nebude nás mít pořád vedle sebe, jestli víte jak to myslím.A zároveň bych z ní nechtěla vychovat nějakého tyrana.Děkuji moc za radu, s tím si vážně nevím rady, aby to bylo správně, hezký den :-)

karina2

24. března, 12:35

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
důležité je, abyste na jednu stranu dohlédla na to, aby ona neubližovala bezdůvodně druhým.
Pokud bude někdo ubližovat jí - pokud to bude moc, je na místě, abyste se jí přímo zastala. Pokud to bude třeba situace, že jí někdo vezme na hřišti její věc, zkuste jí spíše vysvětlit, jak na to - co má říct tomu druhému, jak se bránit. Ze začátku jí při tom můžete stát za zády, později si třeba troufne sama.
A co je důležité - jak vy sama řešíte konflikty, dokážete se bránit, když je to třeba. Nejvíce se toho děti učí tak, že to od nás okoukávají.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

4. dubna, 14:28

nemluva

Dobrý den , mockrát děkuji za odpověď , přeji krásné slunečné dny a nádherné jaro Jitka

elizabethtka

23. března, 0:19

Odpověď na dotaz

I Vám krásné jaro.
Dana

jandourkovadanuse

4. dubna, 14:25

školka

Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli mám dát syna kterému je 3,5roku opět do školky ,když v září chodil týden a musela jsem ho vzít domu.Protože hrozně vyváděl.Ráno jsem ho nemohla obléct .Všechny obleky i bačkůrky schoval a manžel který ho tam potom odváděl ,protože jsem na to neměla sílu .s tím pak 14 dní vůbec nemluvil a nikam s ním nešel.Nemůže se mu nic stát ?Když o tom mluví ,tak říká že tam nepujde nikdy.

Skalnikova.Jaroslava

22. března, 11:16

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
mohla byste si dovolit nechat ho teď ještě doma a začít v září?
Měla byste tak čas - on bude zase trošku větší a zralejší. A pak byste mohla v té době navázat nějaké kontakty s maminkami a dětmi, které buď už ve školce jsou a nebo se tam chystají. Co třeba nějaký kroužek, na který chodí i děti ze školky?
Dana

jandourkovadanuse

4. dubna, 14:25

neposlušný šnek

Dobrý den,mám syna, v květnu mu bude 9 let.Chodí do 3.třídy,učení mu jde tak nějak samo,kamarády má už od školky pořád stejné,nikdy nijak nezlobil,aby si učitelky stěžovaly.Doma je ochotný pomoci v kuchyni,tátovi se dřevem do krbu,na zahradě.Má ročního brášku,kterého miluje,pořád ho muchlá a pošťuchuje,aby se smál a honil ho,každý mi říká,jak je hodný a milý.Já si i říkám,že je,jen kdyby byl trochu rychlejší a poslušnější.Od malička mu všecko trvalo déle,lezl v 9měsících,chodit začal ve 14měs. a mluvit téměř ve dvou letech,ale hned se naučil písmenka,čísla a značky aut:)) Každý den se u nás odehrávají stejné věci-sedí a kouká,čaj pije i 15minut,oblékne si ponožku a kouká,neustále abych ho popoháněla,aby nechodil pozdě do školy.Manžel ustanovil pár pravidel,např.že úkoly bude dělat hned po příchodu ze školy,ale trvá mu i více než hodinu,než se převleče,umyje si ruce a dá se do toho,většinou stejně s křikem.Já mu stále domlouvám,vysvětluji,že každý má nějaké povinnosti a ty musí plnit a teprve potom má zábavu.Už má více jak měsíc zakázaný počítač,nesmí spát u babičky když přijede neteř,ale vypadá to,že si zvykl a už mu to ani nechybí,nedělá nic proto,abychom ty zákazy zrušili.Večer je to stejné,čistit zuby si jde až když manžel zařve,na moje v klidu pronesené prosby nereaguje a přitom když s ním mluvím tvrdí,že mu křik vadí,že se táty bojí a chce,abychom s ním mluvili v klidu,ale v klidu neposlechne ani na podesáté.Nechci ho bít,ale někdy se držím zuby nehty.Možná to zní jako hloupost,ale už to trvá příliš dlouho,toho křiku a nadávek už mám dost,manžel prakticky jenom křičí,vůbec s ním už neumí mluvit normálně,a já sama pak brečím umluvená a uvysvětlovaná zoufalstvím,že nevím,jak to synovi vysvětlit,že nevím,jak na něj,aby poslechl a dělal naprosto běžné věci bez křiku a přemlouvání a rychleji než šnek.Křik,zákazy a vysvětlování nepomáhá,prosím Vás proto o radu,jak ho motivovat nebo jak na něj.Moc děkuji a přeji krásné jarní dny:))

Radegunda

19. března, 23:24

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
jak kdybych viděla našeho nejstaršího syna v tomto věku. :-)
Napadají mne dvě věci - jednak může být svou povahou trošku pomalejší (já tomu říkala "rozvážný", abych to přežila) a je jasné, že pokud vy jste rychlejší, štve vás jeho tempo. Druhdak v tomto věku se dětem honí hlavou spousta věcí, pořád o něčem přemýšlí, zpracovávají spoustu nového, mají velmi bujnou fantazii.....a je klidně možné, že občas není na příjmu, opravdu Vás neslyší.
Když od něj něco chcete, vemte ho za ruku, ujistěte se, že vás vnímá a pak dejte instrukci.
A zkuste si představit, že dělá, co může. On to prostě rychleji nezvládne. I proto bych zrušila ty zákazy, co jste dali. Počítač bych dovolila v případě, že má splněné všechny povinnosti.
Chvalte pokaždé, když něco zvládne "v termínu".
Obrňte se trpělivostí a vydržte. Zlepší se to.
Dana

jandourkovadanuse

4. dubna, 14:22

nemluva

Dobrý den , jen bych chtěla znát Váš názor , zda je v pořádku aby mi mi skoro tříletý klouček nemluvil ?? Když si veme knížku tak mi ukáže všechny druhy lodiček taky letadel , včechny druhy aut osobních nákladních , pozná traktor , motorku , kolo , taky pozná zvířátka , pokud se mu chce tak je napodobí ale jeho mluva se rovná ročnímu dítěti , nechce se mu opakovat žádná slova a pokud opakuje tak abychom stavěly slavobránu že zopakoval nějaké slovo . Základy mluvy jako tati , mami mňam , papat , kolo , hopla , na ,tak to poví to má vybaveno , ale zda je to v pořádku nebo máme raději vyhledat nějakého odborníka ? Také mám problém s nočníken , sice chodí na nočník , ale musím si ho hlídat sama , sám si nepoví a bobek dokáže celý den držet v sobě dokud nedostane plenu na noc , ale když projde kolem nočníku tak řekne aa , ale nemám šanci ho posadit jen mi oznámí že ví že tam nočník , pokud se mu chce tak jak se ho zeptám tak je taková nerozvážný a hlavně neprotestuje hlavičkou ni , to je už signál že je čas ho psadit , tak by mě prosím zajímalo zda má ještě čas nebo již máme vyhledat oborníka . Děkuji za odpověď Jitka

elizabethtka

19. března, 0:40

Odpověď na dotaz

Milá Jitko,
co se týče mluvení - je klidně možné, že se najednou rozmluví. Znám děti, které do tří let nemluvily a pak začly rovnou v celých větách. Zpívejte, říkejte básničky, čtěte. Nebuďte příliš chápavá :-) Někdy děti nemluví, protože to není potřeba - maminka vždy pochopí, co chci. Pokud Vás to ale znepokojuje, myslím, že konzultací u logopeda nic nezkazíte.
Co se týče nočníku. Zkuste ještě vydržet. Musí se sám rozhodnout, že chce nočník používat. Zda je čas, to je velmi individuální a zase to záleží spíše na Vás. Na západ od nás najdete, že udržování čistoty do 4 let je ok, noční pomočování dokonce ještě déle. U nás je to tak trochu závod o to, které dítě je "lepší". Dejte mu ještě chvilku :-)
Dana

jandourkovadanuse

22. března, 12:28

usínání

Dobrý den, má 11 měsíční dcera má od malička problémy s prdy.Od 9 měsíců jí začli růst zuby. A já se Vás chci zeptat na jednu otázku. Když jdeme večer spinkat,usíná mi tak, že jí hladím a občas má mojí ruku na tvářičce a drží si ji tam.Usne,ale přes noc se budí tak 4-8 krát.Dcera už neni kojená. Má dudlík.Budí jí ty prdíky, jelikož šoupe nohama a kroutí se a pak si prdne.Samozdřejmě u toho pláče. A já nevím, zda dělám dobře, že vždy, když se probudí,jdu k ní,dám jí dudlíka do pusy a pohladím ji.Ona se uklidní a zase spí do té doby než jí prdy zas probudí.Nemyslíte, že by mohla mít i zlé sny? Děkuji za odpověď Lucie

blucy

18. března, 10:50

Odpověď na dotaz

Milá Lucie,
pokud je to pro Vás ok, pak si myslím, že pohlazením nic nezkazíte.:-)
Zkuste se tedy zaměřit spíše na to nadýmání - popřemýšlejte, jak je to se stravou, zda dcera dost pije...můžete zkusit nějaké léky proti nadýmání, zkuste laktobacily.
Pokud je to tak, jak píšete, asi jde spíše o to nadýmání než zlé sny.
Dana

jandourkovadanuse

22. března, 12:22

Škrábání 1,5letého dítěte

Dobrý den, poprosím Vás o radu. Mám téměř 1,5letou holčičku. S manželem nás začala škrábat, kousat a tahat za vlasy. Př. hrajeme si a ona se na mě podívá a škrábne mě do obličeje, řeknu jí, že to nesmí dělat, nene, tyty, mamku bolí...ona se na mně jen dívá a udělá to 3x, pak jí plácnu přes prsty, to jí nevadí, už jsem jí i vymyslela hanbu na chodbě (ne ve tmě), už jsme jí i malinko škrábli do ruky, aby pochopila, že to není příjemné..ale bohužel nic nepomáhá. Jak jí mám vysvětlit, že to dělat nesmí? Děkuji za odpověď.

barborkahl

16. března, 12:54

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
s tím škrábáním je to trochu problém - říkáme jí, že se to nedělá a zároveň jí to děláme také (i když rozumím, co jste tím sledovala).
Myslím si, že v těchto věcech je důležitá trpělivost, opakovat NE, nedovolit, aby Vás plácala, škrábala...prostě ji chyťte za ručičku a řekněte NE. Příliš to nerozebírejte, nedávejte tomu moc pozornosti.
Ono to časem přejde. Určitě se nemusíte bát, že je nějak agresivní..... je to v tuto chvíli její způsob, jak vás zaujmout, jak vstoupit do kontaktu. Přijde časem na to, že je to výhodnější dělat jinak. :-)
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

22. března, 12:18

babička

Dobrý den, máme 28měsíčního vnoučka. je velmi šikovný, má dobrou paměť. umí mnoho říkadel, básniček. Mám ho kromě víkendu u sebe doma. Dcera má půlroční holčičku a syna , který je velmi živý při ní nezvládá. Prosím o radu, co mám dělat, když mě neposlouchá. Pokud řeknu, neházej to tam (např. klíček od skříně do koše) tak hodí a řekne :"Hodím". Na pokyn :Nedělej" řekne :"Dělám". Nejde mi o nic jiného, než, aby se nezranil. Venku nechce za ruku a stále chce "Sám",ale okamžitě začne utíkat, ať je v cestě cokoliv.Bojím se , že upadne např.na obrubník a zraní se. Pokud by nehrozilo zranění, tak ho nechám,ať si svoji osobnost prosazuje. Nechce jít po schodech do třetího patra, kde bydlíme. Stoupne si na první schod se slovy :"Nezajímá" a stojí. Vím, že bych ho mněla nechat, ale to bychom tam stáli dlouhou dobu a na to opravdu nemám nervy.Nemohu ho tam nechat a jít sama, protože je tak zbrklý, že by spadl a zranil se. Byl už třikrát v nemocnici po pádu na hlavu na vyšetření. Je na toto chování(nejspíše v tomto věku normální) nějaká finta? Děkuji za odpověď

gejzasz

14. března, 23:06

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
umím si představit, že jako babička s ním nechcete moc "bojovat".
Váš vnuk se chová jako každé jiné dítě, zkouší, kam až může zajít, co mu všechno projde. Je tedy na Vás, co mu dovolíte. Je ale třeba počítat s tím, že když řeknete NE, bude vnuk protestovat a snažit se Vás "přemluvit" - třeba křikem nebo vztekáním (děti rychle zjistí, co na koho z nás platí :-) ).
To, že si snaží prosadit svou je vlastně dobře, patří to ke zdravému vývoji. Vy se musíte obrnit trpělivostí, rozmyslet, na čem musíte trvat a co můžete nechat na něm, a pak být důsledná. Zkuste, když se zasekne nebo vzteká, odvést jeho pozornost k něčemu jinému, něčemu, co ho zaujme a dá zapomenout na to, že se zrovna chtěl prosadit :-)
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

22. března, 12:14

Období vzdoru

Hezký den paní Danuše, potřebovala bych poradit s jednou věcí, se kterou často bojuju v chování dcerky.Je jí 2,5 roku,. prochází obdobím vzdoru, někdy má lepší den, kdy se vůbec nevzteká a jindy hysterčí kvůli všemu.Nevím, jak se chovat v situaci-jsme na hřišt, nebo v herně, kde si hraje s hračkama,musíme jít domů, tak malé řeknu ještě ssi chvilku pohraj a už půjdeme, načež malá začně neskutečně hystericky řvát, končí to tím, že malou odnáším řvoucí a propnutou v náručí a všichni kolem koukají, co malé provádím a jak jsem neschopná.V tu chvíli už nemám chuť nikam chodit, ale to kvůli malé musím.Jsem zoufalá a nevím si rady jak reagovat, abych situaci nezhoršovalo,i když je to stejně vždy velmi vyhrocené.Prostě malá mě v takových situacích absolutně neposlechne a dělá si co chce ona.Poraďzte mi prosím, děkuju

karina2

14. března, 15:55

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
myslím, že na to jdete dobře - upozorníte na blížící se odchod, počkáte a vyžadujete odchod.
Problém je jen ve vaší hlavě..... píšete "všichni kolem koukají, co malé provádím a jak jsem neschopná".
Já třeba, když jsem svědkem podobných scének (i třeba v obchodě) a vidím, jak maminka statečně trvá na svém, obdivuji ji :-)
Musíte si vy sama být jistá, že to, co děláte, je správné.
Platí to, co vždy. Tam, kde je třeba trvat na svém, tam vydržte. Tam, kde jí můžete dát na výběr, tam to nechte na ní.
A držte se :-)
Dana

jandourkovadanuse

22. března, 12:08

Kakání do plenek

Dobrý den,chtěla jsem Vás poprosit o radu.Můj syn bude mít 4 roky a stále vyžaduje plenku na kakání a nechce chodit kakat na nočník ani záchod.Už si opravdu nevím rady,chystám se vyhledat odbornou pomoc.Neplatí na něho ani odměna,nevadí mu,když mu něco zakážu,prostě nic.I přesto,že od roku a půl chodí na záchod sám čurat.Je až tak vychytralý,že mi jde ukázat,jak si na záchod sedne,zatlačí,ale ve skutečnosti, když to na něj přijde,tak začne plakat,že chce plenku.Nechala jsem ho dokonce i pár dní to zadržovat,nepokaká se ani do slipů a pak mu stejně dám plenku,protože mi je ho líto a p.doktorka říkala,že raději dávat plenky,než řešit zácpu,tak nevím.Děkuji moc Pája

pobudka5

14. března, 14:51

Odpověď na dotaz

Milá Pájo,
tady by se možná hodila ta tzv. externalizace. Zkuste si spolu se synem představit, že existuje nějaký zlý nebo poťouchlý skřítek, který mu nedovolí, aby kakal do záchodu. Zapojte fantazii, vymyslete spolu, jak byste na toho skřítka mohli vyzrát, jak ho přemůžete.
To hlavní, co tím podpoříte je to, že se vlastně postavíte na stranu syna a budete mu spojencem v boji se skřítkem. Doposud je to tak, že on nekaká, vy chcete, aby kakal - a tak vlastně bojujete vy dva spolu.
Držím palce
Dana

jandourkovadanuse

22. března, 12:03

Nevím jak se ,,psychicky" přiblížit k přítelovu 2,5 letému synovi..

Dobrý den, poraďte prosím můj přítel má z předchozího vztahu 2,5 letého syna kterého má v péči jednou za 14dní o víkendu. Já mám obecně děti ráda a většinou si s nimy výborně rozumím a nevím jestli to teď napíšu správně, ale k synkovi svého přítele jako bych se neuměla ,,psychicky" přiblížit.. Jako bych si najednou nevěděla rady.. I když s jinýmy dětmi je to bez problému. Může to být tím, že jako syn mého přítele je pro mě důležitější než jiné děti? A co bych pro to aby jsme si byli bližší mohla udělat? Moc děkuji za odpověď Flanna 23let

Flanna

13. března, 3:01

Odpověď na dotaz

Milá Flanno,
určitě je možné, že Vás svazuje to, že Vám na vztahu se synem přítele záleží. Někdy je to tak, že čím více se o něco snažíme, tím hůře nám to jde, nedokážeme být přirození, zapojujeme moc rozum a zapomínáme se spoléhat na to, co cítíme.
Myslím si, že nejlépe by bylo, abyste když u Vás je, vždy něco podnikli, dělali něco, co Vás všechny bude těšit. Budete mít společné zážitky, něco, co sdílite a to rčitě velmi podpoří vaše sblížení.
Jděte společně na hřiště, na divadýlko......cokoliv bude přiměřené jeho věku. Můžete si o tom pak vyprávět....
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

22. března, 11:59

Nedodržování pravidel

Začnu příhodou z minulé soboty. Sedmnáctiletá dcera odešla po 20 hodině s kamarádkou do města. Slíbila, že přijede prvním nočním autobusem domů, to znamená, že do cca 0.45 h bude doma. V 1.00 h jsem jí opakovaně volala a telefon nebrala. V 1.15 h napsala, že je ještě s kamarádkou venku. Volala jsem jí ve 2.00 h a opět telefon nevzala. Ve 2.15 h napsala, že za 10 minut je doma. Od 2.45 h jsem jí neúspěšně volala. Ve 4.00 h sedl manžel do auta a jel do města projít bary. Dcera přišla domů bez slova vysvětlení ve 4.30 h. Další den jsme se v klidu snažili s ní promluvit. Naše vysvětlování v podstatě nepřijala a argumentovala, že bychom jí to stejně nedovolili, aby přišla déle a pak že už to bylo jedno, kdy přijde, že z toho stějně nějaký postih bude. Není to první případ, před třemi měsíci přišla domů včas, ale pak potají odešla a že není doma jsme zjistili až v 5.30 h. Opět nebrala telefony a domů přišla v 7.00 h. Tehdy jsme jí zakázali večerní chození a zpřísnili režim a povinnosti. Vše vzala na vědomí a snažila se. V podstatě s ní nemáme větší problémy, studuje, celkem se i svěřuje, spolupracuje. Nyní jsme jí řekli, že tedy opět nikam chodit nebude a že když se jí nemůžeme dovolat, snížíme jí telefonní paušál na minimum. Přijala to v podstatě bez protestu. Ráda bych slyšela názor nezúčastněného pozorovatele, zda postupujeme správně. Upřímně jsem z toho nešťastná, nemám ráda zákazy a zároveň si myslím, že naše představa o dodržování pravidel je správná. Vím, že je ve složitém období, ale máme jí dát už teď naprostou volnost? Předem děkuji za Váš názor.

flapperka

12. března, 15:23

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
já si myslím, že je třeba domluvit pravidla a požadovat jejich dodržování. Zkuste si sednout a nabídnout jí, aby ona dala návrh, jak to bude vypadat. Co by ona chtěla a co za to naopak nabízí, jak to bude v případě nedodržení apod. O tom pak můžete diskutovat.
Myslím si, že by měl být daný čas, kdy se vrátí domů, vždy byste měli vědět, kam jde a kdy se vrátí. Řekněte jí, že když nepřijde a neozve se, máte o ni strach.
Držím palce
Dana

jandourkovadanuse

22. března, 11:55

Upřednostnuje otce a trpí méněcenností? 1/2

Dobrý den, mám 4,5letého chlapce a 1,5letou dceru.S jejich otcem nežiji už rok z duvodu psychického teroru vůči mne.Syn vždy upřednostňoval otce..Do teď syn trpí nočním pomočováním,někdy se počůrá i přes den. tec syna proti mě štval(když jsem mu řekla at si něco po sobě uklidí,tak mu řekl,"neposlouchej tu krávu, ona si to uklidí sama, apod.), Ve 3 letech mě syn začal nazávat hovnem,krávou apod.Odešli jsme pryč.Štvaní dítěte proti mne pokračovalo.(Syn si jen tak pro sebe povídal věci typu "táta je na mě hodnej, táta po mě neřve, táta mi neubližuje, máma je na mě zlá, máma po mě řve, máma mě nemá ráda - když jsem se ho zeptala kdo mu to hle říkal, tak odpověděl, že táta.)Pořád dokola jsem mu vše vysvětlovala.Snažím si s ním o tom pořád hodně povídat. Jsem an ně sama,mám na ně málo času,nemůžu si dovolit koupit jim vše co chtějí. Toho jejich otec využívá,Koupí jim vše na co si ukážou.Neplatí mi na děti i přes jeho vysoký příjem skoro nic,ještě se mi vysmívá,vykládá synovi jak je nemám ráda když jim nic nekoupím a at kouká,jak on jim dává vše.Takže syn kdykoli něco chce v obchodě a já mu to pořídit nemohu,tak řekne,že táta mu to koupí,protože ho má rád.Cokoli po něm chci,tak se rozbrečí,že mě poslouchat nebude,že chce k otci,že tam to dělat nemusí.Když už mu náhodou něco koupím, tak stejně potom tvrdí, že mu to dal táta (je takový pomalejší, není hloupej, ale potřebuje na vše více času.) I ve školce říkají, že potřebuje zvláštní péči,že se mu mám extra hodně věnovat,mluvit s ním,že potřebuje více pozornosti než jiné děti.Jenže já nevím JAK! Co ještě mám dělat navíc...

DagmarNovakova2

12. března, 15:07

Odpověď na dotaz

odpověď u druhé části

jandourkovadanuse

19. března, 13:20

Upřednostnuje otce a trpí méněcenností? 2/2

Pořád si povídáme, když mám čas (toho je bohužel málo-domácnost, malá dcera, kroužky ) tak malujeme, tvoříme..Teď začal o sobě tvrdit, že je k ničemu, že je hloupej, že nic neumí, nic mu nejde, nikdy nic nebude umět a následuje neutišitelný pláč a věta že chce k tátovi, nebo, že se mu po něm stýská.Několikrát za den.Často pláče.Jsem z toho hrozně neštastná. Snažím se ho hodně podporovat,chválit,ale nevím jak to ještě udělat,aby se přestal cítit méněcenně?Včera byl jejich otec s námi na synově tréninku,a při oblíkání,kdy byl syn rozjívený, že ho vidí,po něm řval at ho nesere a oblíká se,že na něj nemá nervy,dále pokračoval,když si obul špatně boty, větou "proboha to si neumíš ani obout boty nebo co?! Co ty umíš?! To tě tvá matka neumí nic naučit?!" atpod. Zas to byla jen urážka mé osoby, nepřemýšlí nad tím, co to dělá se synem. O ostudě před ostatními rodiči radši mlčím.Večer mi pak syn přiznal,že s ním takhle táta mluví často.Teď mám nového přítele,budeme se k němu v létě stěhovat,problém je ten,že je to na druhé straně republiky..Děti ho mají moc rády, přítel by byl rád, kdyby mu časem říkali táto..Nevím, jestli to je vzhledem k synovu rozpoložení vhodné,jejich otec bude dělat scény,až to zjistí,předpokládám ještě větší švaní dětí proti mne a mému partnerovi,v žádném případě nedovolí, aby mu děti říkaly někomu jinému tati. Bude jim cpát do hlavy že je jen on,že jiného tátu nemají a nikdo jiný než on,je rád nemá.Nezáleží mu na tom,jak to působí na děti,chce jen ublížit mne.Myslím,že se pokusí získat děti i do své péče,nebo aspon do střídavé.Můžete mi prosím poradit, jak to máme všichni, nejen děti, ale třeba i já a nový partner, zvládnout? Je to hrozný nápor,chci mít děti vyrovnané,ale takhle to nejde.Jak k nim máme přistupovat?O stěhování mám chuť jejich otci říct až po tom, co budeme pryč... Stejně nevím, jak to vyřešíme,aby se s otcem vídali.Jak často atpod..Zároveň se bojím,jak zase další změna prostředí bude na syna působit..Moc prosím o radu,děkuji, Dáša

DagmarNovakova2

12. března, 15:07

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
To je opravdu smutné. Nicméně také časté - myslím to, že si rodiče vyřizují své "účty" přes děti.
Já si myslím, že jediné, co můžete dělat vy, je pokusit se na to moc nereagovat, synovi se věnovat, dodržovat pravidla a zásady tak, jak je považujete za správné. Syn sice často říká, že je to u otce lepší, ale vnitřně to tak asi nebude. Dítě potřebuje hlavně klid, stabilitu, ale i ty hranice (děti se nad nimi často vztekají, ale jsou pro ně důležité - dávají jim pocit jistoty).
Co se týče stěhování - myslím si, že by to mohlo hodně pomoci, zejména pokud je přítel směrem k dětem pozitivně naladěný. Dobrý mužský vzor bude pro syna hodně důležitý. Syn se blíží do věku, kdy pro něj "mužský" parťák bude hodně důležitý - mohou spolu podnikat "klučičí" věci. Asi bych asi netrvala na tom, aby mu syn říkal táto. Není to jeho táta. Tátu už má, i když není "ideální". Asi bych tedy podporovala, aby vztahy pro dítě zůstaly srozumitelné. Jaké postavení a autoritu u dětí bude Váš partner mít, to můžete hodně podpořit a ovlivnit vy sama svou podporou.
Co se týče vídání děti s otcem - asi bych se aktivně obrátila na soc. pracovnici kam patříte. Poradí Vám, jak na to nejlépe, uvidí také, že máte zájem, aby vše probíhalo hlavně ve prospěch dětí.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

19. března, 13:19

tohle byla posledni kapka mé trpělivosti

podle článku co čtu snad nemá nikdo takové dítě jako ja,od 3 třídy každý 5 měsíc jsem chodila do školy,chování syna bylo už moc na ředitele školy,ani psych.poradna nepomohla pani psych.mi řekla že syn/15/ už bude pořad takovy,prostě ho musím neustále mít na očich,ale takhle to pořád také nejde.O co vlastně jde o to že mi bere penize,je drzej,nenapravitelny jak ve škole tak doma,neuči se stoji si za svém neda si poradit,skoušela jsem to po dobrem i po zlém,není snad den kdy nemá problém,citim se strašně ,otce od 1 roku nema našla jsem si přítele začaly jsme se hadat kvuli syn.kradl penize i jemu,přítel ma postavený rod.dum chceme se nastěhovat,ale přítel syna nechce protože krade podvádi a lže a také ma strach že si vezme pujčku a přijde o dum kvuli dluhum,poslední kapka byla včera kdy přišla policie že ukradl motorku,budu mit stání u soudu syn bude mit17let a je prostě v poho..pani doktorko prosím dejte mi radu mužu dat syna do d.ustavu už nemám na tohle trápeni sílu,mužete mi napsat třeba na email................děkuji

bartova.danka

12. března, 13:19

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
asi Vám takto na dálku moc nepomohu.
Myslím si ale, že byste celou věc měla řešit s odborníky. Zkuste vyhledat nejlépe rodinného terapeuta. V situaci, ve které jste, Vám asi někdo terapeuta i doporučí. Myslete jen na to, že bude třeba pracovat na více věcech -chování syna, pátrání po jeho příčinách, hledání způsobů, jak s ním komunikovat, jak žít společně, co změnit u sebe......diagnostický ústav Vám dá asi jen prostor k odpočinku, poté budete celou situaci stejně muset řešit společně (celá rodina).
Nevzdávejte to, vím, že zkušenost s psychologem už máte, ale zkuste to znovu.
Držím palce
Dana

jandourkovadanuse

19. března, 12:55

Spaní u světla

Dobrý večer, potřebovala bych poradit, jak odbourat noční spaní u světla, abych co nejméně stresovala naše dítě. Má 12 měsíců a od porodnice si zvykl na noční světlo, sice je to jen minim. osvětlení, ale přece. Párkrát jsme to zkusili vypnout světlo po usnutí, nebo když vypadl proud, tak se hned vzbudil a začal brečet když mně jen slyšel ale nevidel. Problém je hlavne i v tom, že od narození se po nocích často budívá, stačí mu jen dát dudlíka, položit spět a většinou spinká dál. Tak nevím, jestli počkat až se naučí spávat celou noc, nebo jak na to. Ja sama si pamatuji, že jsem se dlouho bála tmy jako dítě, tak bych ho chtěla co nejšetrněji od lampičky odnaučit. Prosím zkuste něco poradit. Spává v postýlce. Děkuji moc pěkně. Magda

magzi

11. března, 23:26

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
tak nevím. Napadá mne, že vidět vás by mohl syn vyměnit za "cítit Vás" - tedy tělesný kontakt. To se mi ale zdá to světýlko výhodnější.:-)
Pokud ho chcete odnaučovat šetrně, já bych to odložila, až se s ním budete moct domluvit. Pak můžete světýlko vyměnit za světýlko na chodbě, plyšáka....
Dana

jandourkovadanuse

19. března, 12:46

Uplakané mimi

Dobrý den, mám 7 měsíční dceru, kterou nemohu ani na vteřinu nechat o samotě. Když jí položim na zem na deku, dám okolo ní hračky a otočím se, že půjdu dělat snídani, tak spustí řev a nepřestane, dokud k ní nepřijdu. V klidu je jen když ležím u ní a podávám jí hračky, které hned odhazuje. Nic jí nezajímá. Přetáčet na bříško se umí, ale místo toho aby se sama snažila třeba doplazit nebo se nějak dostat k těm hračkám, tak radši začne brečet, protože ví, že přijdu a vše jí podám. Vždyť takhle se ani nenaučí lézt. Myslíte, že bych jí měla nechat vyplakat? Nebo je nějaký způsob jak jí motivovat k samostatnosti?

bercik

9. března, 14:55

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
já bych se pokusila dopřát jí co nejvíce Vaší přítomnosti. Když děláte snídani, vemte ji s sebou do kuchyně, mluvte na ni, zpívejte jí....
Myslím, že se bude postupně osamostatňovat, nechte jí čas. Potřebuje prvně získat pocit bezpečí, jistotu, že když Vás potřebuje, jste nablízku.
I v té kuchyni ji nechte raději na zemi než třeba v sedačce, aby měla možnost k pohybu, pokud se k němu rozhodne :-)
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

19. března, 12:40

Jesle

Dobrý den, mám 14 měsíční dcerku, je hodně živá, ale zvladatelná:) V současné době se musím vrátit do práce a řeším jak moc se to na ní podepíše. Domluvila jsem, že na tři dny v týdnu jí budu dávat do jeslí, další 4 s ní budu. Myslíte, že se to na ní moc podepíše? Nikdo jiný než já ji nikdy nehlídal ani kratší dobu. Vyjma tedy jejího otce, kterého, i když ho vidí jen chvilku večer, bezmezně miluje:) Ale stejně to bylo asi jen na 3 hodiny nejvíc a v domácím prostředí. Sice je jedináček, ale ostatní děti hladí, krmí, pořád tedy pusinkuje a chová se dobře. Sice když někam příjdeme, i kde to zná, tak cca půl hodiny mi sedí na klíně a pak teprve leze za ostatními. Musím říct, že i přesto si mě hodně hlídá a vždy se stejně příjde pomazlit, hodně na mě leze a pořád pusinkuje nebo obejme. Bojím se, že se jí změní vše - od 4 měsíce spí celou noc i přes den spí ještě 3 hodiny a že bude psychicky strádat. Na druhou stranu já i sestra jsme byly v jeslích od půl roku a nemá a prý ani nemělo žádný vliv. Jak to vidíte? Děkuji Lena Ondráčková

lena.perna

8. března, 22:07

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
asi budete muset vyzkoušet, jak to bude dcera zvládat. Nevím, jak dlouho má ty dny ve školce zůstávat, přimlouvala bych se, aby to nebylo příliš dlouho.
Jinak se to těžko posuzuje - je otázkou, zda by pro ni bylo lepší, kdybyste byly jen doma. Vy byste nemohla pracovat, možná byste se necítila dobře a tak se nabízí otázka, zda méně není někdy více - budete s dcerou sice méně, ale snad v lepší pohodě :-)
Netrapte se tím, uvidíte, jak to půjde.
Dana

jandourkovadanuse

19. března, 12:35

Hyperaktivní dítě

Dobrý den,mám hyperaktivní dítě , které na ulici neustále utíká a nereaguje na pokyny,jak na něj!Má i komunikační problémy v řeči.Děkuji

radka.adamova

8. března, 13:29

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
váš dotaz je příliš stručný. Jak starý je syn? Projevuje se ta hyperaktivita i jinde než utíkáním na silnici?
Obecně bych řekla, že pro "živější" děti je důležitý pravidelný režim, dostatek odpočinku mezi aktivitami.
Nereagování na pokyny může souviset s obdobím vzdoru - dělám vše přesně opačně, než se ode mne chce :-) Zde platí - nastavit mantinely, trvat na důležitých věcech a to, co je možné nechat na synovi.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

19. března, 12:31

Rada pro děti pubertou pokročilé

Dobrý den mám prosbičku a prosím o radu .Četla jsem vaše dotazy a vím,že maminky mají menší věkový rozdíl dětí ,ale chtěla jsem to zkusit,protože už nevím koho se zeptat na radu.Tak mám děti kluka 18let , dívku 15let vím,že puberta dělá své a chce to pevné nervy !! Děti zajímá jenom počítač a facebok .Problém je vtom,že sami od sebe neplní své školní povinnosti stále je musím nutit,aby se učily ,jestli mají vše nachystaný na druhý dendo školy atd..příjde mi,že nejsou samostatný a co se týče nějakých domácích prací už vůbec něchtějí dělat ,ať si to maminka dělá sama,ale když potřebují něco povolit a nebo peníze tak to jsme s manželem dobrý .Snažíme se je vychovávat dobře myslím ,že jsou hodný,ale když mají problém myslím ve škole nějaká ta pětka tak nevím jak na ně .Zakážu počítač ,kamarády dokud si to neopravý a nepolepší se,ale jsou už velký takže neposlouchají a mají to naháku..tak nevím jak to řešit jestli se jich doprošovat nebo tomu nechat volný průběh,ale myslím si ,že nějaký to pokárání potřebují vůbec to nerespektují !!! Tak prosím o radu jestli zakazovat nebo jak bojím se,že když tomu nechám volný průběh bude to horší. Děkuji Rena

Rendik73

8. března, 10:53

Odpověď na dotaz

Milá Reno,
myslím, že by bylo dobře domluvit jasná pravidla. Domluvit se, kolik času a kdy je možný počítač - po splnění povinnosti, ve všední den třeba půl hodiny, o víkendu hodinu (nebo déle, to je na Vás). Zkuste nějaké společné aktivity.
Co se týče peněz - i zde se dá domluvit, že kapesné je odměnou za dodržování pravidel.
Pokud už něco zakážete, je vždy dobré, když existuje způsob, jak věc napravit a tím ovlivnit délku či tvrdost trestu.
Myslím, že úplně nejtěžší na těchto věcech je to, abysme vydrželi v dodržování my rodiče :-)
Tak se držte
Dana

jandourkovadanuse

14. března, 16:18

Kdy je ten správný čas?

Dobrý den, paní doktorko mám na vás otázku.Kdy mám koupit své dceři podprsenku?Je jí 10let a nevím jestli teď nebo až později třeba až jí bude 11 nebo 12.Děkuji za odpověd

Hybsmanova02

7. března, 18:33

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
tak to je na Vás a na dceři.
Zeptejte se jí, zda by takovou věc chtěla. Pokud ano, je možné koupit podprsenku přiměřeně věku.
Dana

jandourkovadanuse

14. března, 16:13

Problémové dítě

Dobrý den mám prozbu už nevím co mám dělat moje devítiletá dcera,mě uráží sprostýma nadávkami,je drzá.Přitom má samé jedničky ale je problémová když se ji naněco optám je kemě hodně drzá a sprostá přitom ničím nestřáda spíš naopak naco si spomene to má.Prosím o radu děkuji

sisi24

7. března, 17:32

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
tak to je možná ten kámen úrazu - že má vše, na co si vzpomene. Když to čtu, působíte na mě docela bezmocně. Jakoby pánem situace byla dcera. To by se mělo změnit.
Zdá se, že Vaše dcera nemá od Vás nastavené žádné hranice, nedodržuje žádná pravidla.
Je nejvyšší čas, abyste se na nich domluvili. Bylo by dobře, kdyby vám v této situaci pomohl manžel (partner). Dohodněte pravidla, sankce a odměny za porušování či dodržování.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

14. března, 16:12

usínání

Dobrý den,chtěla bych se zeptat jak mám 3 letou holku odnaučit,když jde večer spát, tak si lehne na záda, a zachvíli točí hlavou,já ji řeknu že to nemá dělat a za chvíli zase to opakuje.A ráno brečí když ji češu vlasy,nebo to má jak chemlon ty vlasy.Máme ju v AP. Děkuji.

candovaL

7. března, 10:17

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
točení hlavou je asi něco, co dceru uklidňuje. Zkuste tedy najít nějaký jiný způsob navození klidu. Zkuste ať si lehne na bok a tulí se třeba k nějakému plyšákovi, zkuste ji hladit po hlavě, zpívejte jí.....
Buďte trpělivá, možná je to něco, co se naučila k sebeutišování, když Vás ještě neměla..
Na vlásky před česáním nastříkejte spray na rozčesávání.
Dana

jandourkovadanuse

14. března, 16:07

nočník

Dobrý den. můj dvouapůlletý syn ne a ne na nočník. Tedy, když ho tam posadím, udělá něco vždy a hned, občas zaleze někam do kouta, kde něco udělá a pak dojde s tím "mami Fuj" a jde pro plenku. Když jsem ho nechala bez plenky, byla pohroma hned nakoberci a to celý den. Ne a ne si říct, ale večer, když má jít spát, tak přijde s "fuj" a něco tam udělá. Zkoušela jsem i odměnu za "fuj do nočníku" ale i to selhalo. nevím, jak mu vysvětlit, že "fuj do nočníku je zprávné. mám doma i půlroční mimino s plenkou, ale nevím, co s tím :-(

lucie.kucerova

7. března, 9:53

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
zdá se, že syn už tomu rozumí, jen se musí sám rozhodnout, že chce na nočník chodit :-)
Zkuste mu ještě nechat nějaký čas. Vysazujte ho tak, jak jste zvyklá a jinak nechte nočník na viditelném a dostupném místě, aby si ho mohl sám přinést. Při úspěchu chvalte.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

14. března, 16:03

nevíme jak dál

Dobrý den ,prosíme o radu.Žijeme spolu s přítelem asi dva roky,já mám 15letou dceru,ta se adaptovala velice dobře,nemá žádné problémy.Přítel má taky15 letou dceru.Vsichni spolu bydlíme.Přítel je rovedený,holky chtěly být s ním,ta starší po púl roce odešla k matce,už jí bylo 18,nedodělala školu,měla dost vážné problémy s chováním,sebeubližování,byla i v léčebně.U matky ale nezůstala,žije s přítelem a nic bližšího nevíme nestýká se s námi.Obě jeho holky jsou adoptované,mají společnou matku.Výsledky z léčebny té starší jsme se nedozvěděli,neboť byli doručeny lékařce po jejich osmnáctinách.Ta mladší vypadala,že se taky dobře sžila s námi,ale poslední čtyři měsíce začali problémy.Začalo to tím,že jsme jí museli vzít z internátu,neučila se,šikanovala jiné,podváděla,žádné domluvy neplatili,změnili jsme i školu,aby nemusela daleko dojíždět.Chceme po ní aby se učila,učí se na cukrářku sama si to vybrala.Přestala s námi komunkovat,zjistili jsme,že si taky ubližuje.Už nekomunikuje ani s mou dcerou,s kterou vycházela dobře.Co se jí neřekne neudělá,snažíme se s ní bavit,ale nemluví.S matkou moc v kontaktu není,ta o ní moc nestojí.Myslím tím od přítele bývalou manželku,vlastní mámu vůbec nezná.Takhle to začalo i s tou starší a my máme strach aby to nedopadlo zase špatně.Může tam být nějaká genetická vada a nebo to je výchovou?Přítel se mi přiznal,že se holkám nijak extra nevěnovali,že neměli žádné kamarády,nemají ani teď.Je pravda,že když přišli ke mě ,tak nic neuměli,třeba,že se mají každý den mýt,dávat špinavé věci do prádla,uklízet si pokoj,pro mě a mé děti to je samozřejmost,přítel chce aby holčina taky tak fungovala,problém je v tom,že jezdí na montáže,je doma jen o víkendech.Já teď si připadám jak dráp,ale nechci po ní nic jiného než po své dceři,nevím si s tím už rady,v čem je problém,jestli v ní nebo v nás nebo jinde,máme vyhledat odbornou pomoc nebo ne.Mám speciální pedagogiku,pracuji s postiženými dětmi,ale tohle je promě i přítele velký problém.Děkuji za radu.Blanka

haasova45

6. března, 13:30

Odpověď na dotaz

Milá Blanko,
on sám sobě člověk těžko pomůže :-) :-(
Sebepoškozování je často způsobem, jak uvolňovat nahromaděné napětí. Ten, kdo se sebepoškozuje často nedokáže pojmenovávat své pocity, emoce, jen cítí nějaké napětí a to, že si ublíží (bolest), vnímá jako úlevu od psychického napětí.
Myslím si, že Vaše situace je velmi složitá - adopce, výchova moje děti tvoje děti, pro děti vyrovnání se s rozchodem rodičů, zvykání na nové prostředí..... Určitě bych na Vašem místě vyhledala odborníka - můžete zatím někam dojít jen s přítelem a později (po dohodě s terapeutem) zapojit i děti.
Držím palce
Dana

jandourkovadanuse

14. března, 15:57