Klávesové zkratky na tomto webu - základní

ProŽeny.cz

Na obsah stránky
Velikost textu:

Jak na děti?

komerční

Co člověk, to názor, jak správně vychovávat své potomky. A co radí odborník?

Psycholožka odpoví na vaše otázky týkající se výchovy dětí, správných metod a postupů a nabízí také řešení psychologických problémů přicházejících v období těhotenství, porodu a mateřství. Lékařka působí také na odborném webu porodnice.cz.

Poradce je
Radí
Mgr. Danuše Jandourková

Dotazy v poradně
Přidejte svůj dotaz

Scény u oběda

Dobrý den,prosím o radu,už jsme zoufalí. Náš 7letý syn se zhoršuje v jídle. Velmi nás to trápí a všechny situace i deptá. V podstatě není kluk nijak hubený,rpávě naopak,mohl by i nějaké to kilo shodit. Není moc aktivní, do sportu ho nikdo nepřinutí,je paličatý a nic nechce dělat. Už jednou jsme problém s jídlem řešili, ale nástupem do MŠ se to nějak stabilizovalo, začal jíst lépe. To bylo před dvěma-třemi lety. Teď se situace opakuje. Snídaně,svačiny - to je ok, to sní skoro vše,ale u oběda jsou vždycky scény. Je to už tak daleko,že nesní vůbec nic, krom přílohy. Že prý nejí maso. Nechce už ani svůj oblíbený řízek. Vždycky ho přinutíme jídlo sníst, je to se strašnýma scénama a trvá to hodinu,ale sní to, myslím,že mu to i chutná,ale řekne,že nechutná. Jsou samozřejmě jídla,která namá rád,jako třeba houby,tak ty ho jíst nenutíme. Už ale nevíme jak dál,jestli ho nutit a čekat,že to přejde, nebo nenutit. To pak nesní z teplého jídla ale vůbec nic. Ani ve škole nejí,jídlo platíme,ale on vše vrací nesněděné, sní třeba jen brambory. Vím,že takové stavy občas děti mívají, on se ale zhoršuje a vybírá čím dál víc. Děkuji za odpověď

maaruska.m

5. března, 11:24

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
píšete, že syn nijak "nestrádá". To je určitě dobře a můžete si tak dovolit i to, že občas nebude jíst vůbec.
Zkuste to prostě neřešit. Doma stolujte společně, jídlo nabídněte, ale nenuťte ho. Nedovolte také ale, aby se dojídal mezi pravidelnými jídly.
Děti mívají období, kdy to či ono nejedí. Jakmile ale zjistí, že tím zaměstnávají naši pozornost, stává se "nejezení" právě prostředkem ke kontaktu s námi.
Zkuste dbát na to, abyste se navzájem "užili" při jiných aktivitách a jídlo zkuste brát jako něco nevýznamného.
Uvidíte, že když se tomu nebudete tak věnovat a zároveň syn uvidí u Vás, že jíte normálně, vybíravost ho přejde.
Držím palce
Dana

jandourkovadanuse

14. března, 15:51

7.měsíců-leze, staví se- v kočárku i manduce pláče

Dobrý den, prosím o radu. Máme velice živou holčičku (nyní 7,5měs.). Od konce 6.měsíce leze, staví se u nábytku ( v tom ji nepodporujeme, vím že je brzy, takže spíš motivujeme k lezení). Problém je, že chce být pořád na podlaze a lézt, stavět se. Nevydrží chvilku v klidu, v autě, kočárku i manduce pláče, kroutí se, chce uvolnit a položit na zem. V náručí vydrží chvilku, jen když je unavená. Nevím, jak chodit na procházky. Přece nemůžeme být zavření doma až do doby než začne chodit. Snažím se vydržet, tj.krátké procházky, střídám hračky do ruky, ale nevyndavám z kočárku (manducy) až doma. Ale je to náročné. Nevím jestli to přejde nebo jak jinak procházky řešit. Děkuji za Váš čas

katerina.kralikova

3. března, 14:14

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
poraďte se s pediatrem, jak je to se stavěním se. Já si myslím, že pokud to dcera dělá úplně sama, pak to není problém. Když jedete ven, zkuste ji v kočárku zabavit nějakou hračkou...., no a až teď bude hezky, třeba ji i na procházce (třeba na hrišti) vypusťte.
Dana

jandourkovadanuse

14. března, 15:36

režim a rituály

Dobrý den, máme syna 3 a čtvrt roku. Jako miminko byl velice neklidný, špatně spal, byl hodně uplakaný. Ustálením režimu se situace postupně zlepšila. V listopadu začal chodit do školky, začátky nebyly bez problému, jak to tak bývá, ale postupně si zvykl. Ovšem problém nastává ve chvíli, kdy se něco neděje podle známého scénáře, například když prší a nejdou se školkou na zahrádku, jak je zvyklý. To pak začne plakat a chce maminku. Bohužel podobně reaguje i doma, jakmile se něco děje jinak, je zle. Má velice dobrou paměť, takže když se vrátíme na nějaké místo, vyžaduje, abychom tam dělali to co minule apod. Má svoje rituály a ty si takříkajíc vymrčuje. Pomalu mi to začíná připomínat pasáž z knihy paní Prekopové Malý tyran, kdy chlapečka tatínek krmil oknem ze žebříku, maminka seděla v noční košili na skříni a chůva za každé pozřeté sousto tleskala... Jsme v rozpacích, jestli mu vycházet vstříc, abychom si nezadělali spíš na pěkné nepříjemnosti. Jeho reakce jsou často nepřiměřené a evidentně hrané, jindy je vidět že je opravdu nešťastný. Jinak je syn velice šikovný, začal brzy mluvit, pozná všechna písmenka, čísla, umí spoustu básniček...Je to citlivá dušička, tak nechci volit nějaká radikální řešení, ale mám samozřejmě strach, aby nám to nepřerostlo přes hlavu... Děkuji za odpověď a přeji hezký den:-)

alca.kudelova

2. března, 11:00

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
zdá se, že rituály a režim Vašemu synovi vyhovují. Dávají mu pravděpodobně pocit jistoty. Je to něco, s čím může počítat. Určitě by bylo dobře, aby se zachoval pravidelný režim dne a oblíbené rituály. V něm je pak možné "trénovat" synovu flexibilitu - pokuste se v případě, že bude např.vyžadovat procházku na stejné místo jako včera, nalákat ho na něco zajímavého jinde.
Ještě bych se za něj chtěla přimluvit - nemyslím si, že by děti takové věci hrály. Z nějakého důvodu jim to opravdu nevyhovuje. Neznamená to, že mu musíte vyhovět, jen zkuste přijmout, a pochopit, jak se cítí. Když budete myslet na to, že to není naschvál či manipulace, uvidíte, že celou situaci budete i vy sama zvládat lépe.
Dana

jandourkovadanuse

14. března, 15:29

Mlátí hlavou o zem

Dobrý den, prosím poradte můj syn je takzv. hodně vzteklé dítě. Kvůli maličkostem si lehá na zem na bříško a mlátí se hlavou o tem až má na čele modřiny. Mám strach aby si něco neudělal. Jinak je hodně živý a hodně veselý ale běda mi jakmile něco chce a já řeknu ne. Dneska se dokonce chtěl zase mlátit do čela a nějak špatně natočil hlavu a vzteky si rosekl pusinku. Prosím poradte bydlíme i s tchýni a od ní pořád jen poslouchám že to musí mít po mě že její děti to nikdy nedělali. Hodně si spolu hrajeme na to že je mu teprve 16 měsíců tak umí opravdu hodně slov, takže s komunikací problém není. Hodně se i spolu mazlíme. Na tu jeho vzteklost jsem zkoušela to i ignorovat nebo naopka že jsem mu v tom bránila ale nic nepomáhá k tomu aby to nedělal. Ještě musím dodat že venku se do hlavy nemlátí tam si pro změnu sedne nebo lehne ale to se mi povede ho něčím zaujmout a je to v pohodě. Děkuji moc Hanka

Hey-lin

2. března, 1:23

Odpověď na dotaz

Milá Hanko,
zkuste to doma stejně jako venku. Zkuste ho zaujmout něčím jiným.
Co se týče babičky.....zkuste si toho moc nevšímat. Ono to vztekání se v tomto věku není třeba vnímat jen negativně. To, že je syn svéhlavička může být také pozitivní - ví, co chce, možná, že i až bude větší, bude se umět dobře prosadit :-) V tomto věku je zvláštní spíše to, když se děti nevztekají a neprosazují. Babičkou se netrapte :-) K tomuto věku to patří.
Bouchání hlavou zkuste předejít tím odvedením pozornosti - nerozmlouvejte mu to a už vůbec se u toho neděste - dobře si všimne, co na Vás platí :-)
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

8. března, 16:11

Usínání 15 měsíčního dítěte

Dobrý den, potřebovala bych od Vás radu. Náš 15 měsíční syn cca od 2 měsíců krásně usínal sám, stačilo položit, pohladit, do roka jsme kojili, takže jsme nakrmili a pak šel do postýlky a krásně si usnul sám. Když už jsme nekojili, tak jsme si vytvořili jiný rituál - na chvíli jsem si s ním lehla a zpívala mu, nikdy mi neusnul, ale krásně se při tom zklidnil a pak byl postup stejný jako výše. Nyní je to 14 dní, kdy tohle absolutně nefunguje. Je schopný neusnout přes den vůbec, usne jen, když tam jsem s ním. Večer je to o něco lepší, ale po tom, co jsem zkoušela Estvillovu metodu a on se mi pozvracel, jsem tam už raději s ním a počkám až usne a pak odejdu.Jenže přes den mi od té doby spí třeba jen půl hodiny, dříve i tři.Je to i pochopitelné, když zjistí, že tam už u něj nesedím, tak se lekne - sice k němu hned jdu, ale už je tak probraný, že neusne. Je možné, že takto zareagoval na to, že ho po jeho poledním spánku vzala z postýlky babička a ne já (bylo to prvně) - já ho dala spát, ale pak jsme s manželem odjeli a nestihli se vrátit. Je možné, že to bere tak, že jsme ho zradili? Toto bylo v sobotu, ale začal s usínáním mít problémy až v pondělí - je možné, že to tak dlouho zpracovával, než to vyhodnotil jako problém? Jinak se vážně snažíme, aby měl pravidelný režim. Moc mě mrzí, že už sám neusíná - jde spíše o to, že pak tak špatně spí v poledne a od toho se odvíjí i zbytek dne. Jak mám postupovat? Jaký máte názor na Estvillovu metodu? Děkuji. Katka

katbobi

28. února, 21:56

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
ono se to spinkání u dětí proměňuje docela často. Asi je to vždy po nějakém impulsu, ten ale může být tak malý, že si ho ani nevšimneme. Nemyslím si, že důvodem musí být babička.
Na spinkání přes den - zkuste s přicházejícím jarem spinkání venku v kočárku. To jde dětem většinou dobře :-)
Večer záleží na Vás. Estvillova metoda může fungovat, je však třeba opravdu vytrvat. Pokud se na to necítíte a není to pro Vás moc zatěžující, uspávejte. Ono se to časem třeba zase promění k lepšímu.
Dana

jandourkovadanuse

8. března, 15:52

Puberťák

Z premianta, spíše tichého kluka (14,5 let) se nám stal potížista ve chvíli, kdy začal chodit s děvčetem (13 let). Řekla mu, že je šprt, takže se rozhodl jít s prospěchem dolů. Řekla, že chce, aby jí dokázal, jak ji miluje, takže se líbají na veřejnosti, třeba i na autobusové zastávce, když učitelka stojí vedle nich. Teď už museli dokonce i k ředitelce, protože si lásku dokazovali přímo na školní chodbě.. Ona z toho má legraci, nic si z toho nedělá, její rodiče o ničem neví, doma ji nikdo nekontroluje. Domluva se synem není možná po dobrém, po zlém, nijak. Navíc mám strach, kam to směřuje dál, nechci, aby se syn ani ona a potažmo obě naše rodiny dostaly do problémů, když už teď se líbají ve škole, co asi tak bude následovat za měsíc, za dva? Syn měl vždy pravidelný režim, chodil spát okolo 21 hodin, teď, když lehne do postele, minimálně do 23 je vzhůru a čeká, jestli ho přítelkyně ještě neprozvoní nebo mu nenapíše, aby mohl odepsat. Je po těžké nemoci (virová meningitida), kdy potřebuje pravidelný režim včetně spánku, takže jsme museli přistoupit na to, že mu na noc zabavujeme mobil.. Vážně nevím, co s ním..

kachli

28. února, 17:30

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
zkuste vydržet. Je zamilovaný a domlouvání s ním asi nehne. Asi bych to zkusila bez zákazů, zkuste mu spíš vysvětlit, proč není vhodné, aby se "ukazovali" na veřejnosti, že takové projevy náklonnosti jako je líbání patří do soukromí (i když ne všichni si to myslí). Vysvětlete mu, proč je důležité mít dobré známky - že stejná slečna za 10 let bude koukat na to, co z něj je, jak je úspěšný..... :-)
Vím, že je to pro Vás teď asi těžké. Myslím ale, že je třeba obrnit se přesvědčením, že jste ho dobře vychovali a že to v něm někde je. A že si na to včas vzpomene.
Zajímejte se o syna i jeho vztah - v dobrém. Když budete v kontaktu, je také šance, že kdyby se přihodilo něco nepříjemného....., tak se Vám s tím syn svěří.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

8. března, 15:47

Stydlivost

Dobrý den paní doktorko mám k vám prosbu můžete mi poradit co mám dělat se stydlivým synkem? Jakmile začal sedět v kočárku a jeli jsme na procházku a potkali někoho kdo se chtěl podívat a začal na malého mluvit tak se schovával za boudu u kočárku a nedokázal se nma toho člověka ani podívat a tohle mi dělá do teď a to už je mu 19 měsíců. Nevím co mám dělat nekomunikuje ani s babičkou kterou sice vidí jen občas můžete mi prosím poradit co dál nevím jak to bude vypadat když by začal chodit mezi děti třeba do školky. Děkuji předem přeji pěkný den.

jana.reinischova

28. února, 16:36

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
já bych ho nechala. Neznamená to ale, abyste nechodili mezi lidi. Možná právě naopak - osmělovat by se měl. Buďte mu ale nablízku, pokud bude chtít, poskytněte mu ochranu - až si troufne, tak Vás pustí a vyrazí do světa :-) Zkuste třeba pozvat nějakého kamaráda k vám domů - tam se bude syn asi cítit jistěji než na hřišti a třeba mu to komunikování půjde lépe.
Dana

jandourkovadanuse

8. března, 15:40

vztah matky a ditete

Dobry den, jsem maminka 14 mesicniho chlapecka. ze zdravotnich duvodu jsem byla 4 mesice mimo domov - maly mel v te dobe 8 - 12 mesicu - do te doby bylo vse vporadku, ale po navratu z rehabilitacni lecebny - operace kolena - jsem zjistila, ze maly rika MAMA manzelovi, po nejake dobe jsem mu vysvetlila, ze manzel je TATA a ja jsem mama, takze manzelovi zacal rikat TATI, nicmene me od te doby neoslovuje... a navic me jeste zacal bit. do hlavy, zacal me kopat, kdyz spolu lezime v posteli, nebo me taha za vlasy. tohle predtim nedelal. nevite, proc tohle dela a jak se chovat? vysvetlovani nepomaha, davani do postylky a ukazovani ze maminka ma au taky ne... predtim me kousal, to uz prestal, nicmene me tak strasne rve srdce, ze me nerika mami nebo mama... jsem proste nikdo a cokoliv se deje, chce manzela. jako bych proste nebyla... a za 3 mesice me ceka dalsi operace a nasladna rehabilitace mimo domov... prosim o radu a pomoc... dekuji Zemanova

Majdalenka.Machi

27. února, 22:05

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
to je mi líto. Musí to pro Vás být těžké.
Je těžké říct nějaký jasný názor na věc. Pravda je, že maminka a táta jsou pro dítě v prvním roce života velmi důležití. Dítě skrze jistotu v nich získává důvěru k okolnímu světu.
Nemyslím si, že kousání či štípání by byly projevem odmítání, možná právě naopak. Když vás zatahá, tak vidí nějakou výraznou reakci u vás, možná se tak ujistí, že tu jste. Zkuste si těchto věcí nevšímat (myslím nedávat jim negativní hodnocení), snažte se být se synem co nejvíce a dejte mu čas. Určitě ho od sebe neodstrkujte.
K té další operaci mne napadá.....jak moc je to akutní? Nedalo by se to odložit na později? Třeba o rok?
Syn by byl větší, lépe by to odloučení snášel. Neexistuje nějaká varianta rehabilitace, která by Vás takto neoddělila?
Dana

jandourkovadanuse

8. března, 15:37

Vztek u 2,5letého syna

Dobrý večer paní doktorko, náš chlapeček má 2 roky a 7 měsíců a ted týden zpátky se hrozně vzteká kvůli uplným maličkostem. Chce, aby bylo vše po jeho. Snažíme se mu vysvětlit, že to tak nebude, protože to bude tak jak chceme my. Nebo navrhneme nějakou jinou variantu. A to se mu nelíbí a začne hrozně plakat a řekne, že se pučí a jde třeba do pokojiku a tam pláče ( přímo řve) volá maminku nebo tatku, ale když tam přijdeme tak nás posílá pryč a hrozně pláče a ohání se po nás. Dnes jsme ho nechali, že ho to třeba přejde samo,když tam nepujdem, ale řval tak asi 10 min... a změna žádná...tak jsem tam pak šla a vzala ho do náruče i přes jeho odpor a nějak jsme to zvládli a přestal(rve mně to hrozně srdce, když ho slyším, že tak naříká, vzteká se kvůli maličkostem a blbostem.)..Vzniká to třeba když malý chce sladké a já mu řeknu, že nepapal, že až se napapá tak mu nějaké sladké dám za odměnu, ale stejně to nepomuže a on začne pučím a pláče... nebo druhý příklad.Manžel přijde z práce, přivítáme se, on se chvilinku pohraje se synem mezitím nachystám jídlo pro manžela, zavolám ho ke stolu, tak manžel řekne malém, že se jde na jíst a pak se budou znovu hrát, že at jde s ním a budou si u toho vykládat, nebo se bude hrát se mnou...syn se tak vztekne až hrůza...ale my si říkáme, že mu nemůžeme ve všem vyhovět, že to tak prostě nefunguje ,aby rodiče skákali, jak děti písknout... Malém se věnuji si myslím až dost. A manžel taky.Chodíme na procházky, hrajeme se spolu, čteme knížky, vaříme no zkrátka mu věnuji skoro celý den... je to můj pomocník... Paní doktorko, můžete mi prosím poradit, co v takových situacích dělat?Máme s manželem strach, že ty záchvaty vzteku nejsou normální a máme strach, aby synovi něco nebylo nebo si sám nějak tím vztekáním a pláčem neubližoval. Děkuji Z.

Pavlikova.zuzka

27. února, 21:01

Odpověď na dotaz

Milá Z.,
jeho záchvaty jsou úplně normální :-) Syn je v tzv. období vzdoru. Je to chvíle, kdy děti zjistí, že jsou samostatné bytosti, které o sobě mohou rozhodovat a tak to zkouší :-)
Určitě je třeba nastavit nějaké mantinely, trvat na důležitých věcech. Je ale také dobré, když občas může něco být podle syna. Možná, že pak bude i ty věci, které jsou jasně dané, lépe přijímat.
U sladkého vydržte. S tím manželem mne napadlo, zda by se večeře mohla ještě chvilinku odsunout, aby si tatínka přeci jen užil. A možná by bylo také prima, kdybyste večeřeli všichni společně.
Když pláče v pokoji a přeci jen nemůžete vydržet (lépe, kdyby se Vám to podařilo - děti si dobře pamatují, co na nás platí), zkuste pak přijít tam a začít o něčem jiném, jakoby se nic nestalo. Vztekání si prostě nevšímejte a zkuste ho nalákat na něco, co ho zaujme.
Držte se.
Dana

jandourkovadanuse

8. března, 15:31

ZMĚNA CHOVÁNÍ

Dobrý den, chtěla jsem Vás poprosit o radu. Mám 2,5letou dcerku, od miminka je úplně zlatá, hodně klidné povahy, ale poslední měsíc se neustále vzteká a pláče. Když dostane takový "záchvat" tak jí bud ingoruju a čekám jestli jí to přejde, ale nepřejde. Když jí řeknu rázně, at řekne co se jí nelíbí, ještě přitvrdí. Jsem na ní opravdu hodná, když je však potřeba, tak jí umím říct rázně (např. když se jde spinkat, papat, musí se obléct...) jde mi o to, že se pravidelně stýkáme se sestrou, která má miminko a když ho např. uspává a dcerka se začne z ničeho nic vztekat a plakat, tak nevím jak ji utišit. Nechci přistoupit k fyzickým trestů, ani po ní křičet... ale nevím si rady, jak ji uklidnit. Když ji vezmu na ruce a utiším ji takto, tak přestane, ale za 5min je to nanovo. A takhle je to celé dny. Děkuji moc

lucina.smolkova

26. února, 1:46

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
zkuste ji prostě "nalákat" na něco jiného. Vůbec na její vztekání nereagujte a rovnou ji zkuste něčím zaujmout.
Někdy je to tak, že ty naše svéhlavičky něco odmítají, když se od toho odvede pozornost k něčemu jinému a vrátíte se k tomu původnímu, už to neodmítají - zapomenou tak trošku na to, že si zrovna chtěli prosadit svou :-)
Přeji hlavně trpělivost, té není nikdy dost.
Dana

jandourkovadanuse

8. března, 15:24

usínání

Dobrý den,mám na Vás dotaz ohledně usínání mého skoro 3.měsíčního syna.Přes den usíná bez problémů sám po uložení do postýlky,ale večer jakmile ho uložím tak začne být nervozní a trvá mu než usne i hodinu.Je nakrmený přebalený,tak nevím co ho může trápit.Můžete mi prosím poradit jak na tento problém?Děkuji Martina

martina2019

24. února, 20:46

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
těžko říct...
Určitě si postupně buduje režim, který mu vyhovuje, snad se večerní spinkání zlepší. Co znamená, že je nervózní - povídá si, brouká. To mi nepřipadá nijak problém, prostě ho nechte, naučí se usínat.
Zkuste vypozorovat, zda ho nebolí bříško, dbejte na pravidelný večerní rituál, který ho postupně zklidní, pravidenou dobu ukládání, také mne napadá, zda mu nevadí tma (i když světýlko by mohlo být později těžko odnaučitelné :-( ).
Dana

jandourkovadanuse

29. února, 19:06

Co mám dělat?

Dobrý den Včerejší den se mi změnil a to tím , že se mi děti svěřili co provedli před pěti lety.Synovi bylo 13 a dceři 9 let co k tomu došlo.On chtěl aby jej osahávala na přirození a to samé udělal i jí.K ničemu jinému nedošlo: Stalo se to jen jednou. Bylo to jen skoumání rozdílu mezi dívkou a klukem ? Mám to nějak dál řešit a nebo ne??Děkuji M.

kopretinka-73

22. února, 16:18

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
pokud se to stalo jen jednou a před pěti lety - určitě bych to neřešila. Pravděpodobně šlo jen o zvědavost. Není důvod se tím trápit. I to, že Vám o tom řekli mi připadá, že oni tomu nedavají žádnou důležitost - nic, co by považovali za tabu, co by je nějak trápilo.
Dana

jandourkovadanuse

29. února, 19:01

Kluk nebo holka

Dobrý den, můj 3,5letý sÿn má dvě starší sestry 13 a 14 let, mají sve dívčí věci - voňavky, stíny, sponky, ještě i po nich zůstaly dívčí hračky. Jak mu to vysvětlit, aby to nedělal, pokud na to člověk reaguje, připadne mi, že to dělá ještě více.Děkuji. S pozdravem Kateřina Martinásková

martinaskova.k

22. února, 11:04

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
asi Vám utekl kousek dotazu. Myslela jste, že si hraje s hračkama pro holky? Nemyslím si, že je to problém. Pokud má i nějaké klučičí. Pokud chce používat sponky a voňavky, spíš mu zkuste ukazovat, že tatínek je chlap stejně jako on a také se nemaluje, nenosí sponky - to je pro holky. Bude to možná fungovat lépe než zákaz. Nevím, jak moc se zapojuje tatínek do výchovy. Pokud je to možné, měli by spolu kluci trávit co nejvíce klučičího času :-) Pomoc tatínkovi přitlouct hřebík, jít spolu na fotbal..... Určitě by to pro syna bylo prima, aby nebyl pořád jen mezi ženskýma.
Dana

jandourkovadanuse

29. února, 18:58

Hysterické vztekání

Dobrý den, Danuš, máme 7letého syna, který nesnese nad sebou jakoukoliv autoritu. Je to miláček dokud mu neřeknu, že MUSÍ něco udělat (domácí úkoly, uklidit pokoj, vzít tašku do auta....) Okamžitě se začne neskutečně vztekat a kňourat, že teď ne, že si hraje nebo zrovna dělá něco neodkladného. Když mu odpovím, že TEĎ, že žádné odkládání nebude, tak je drzý, řve na mě, že jsem zlá, že mě nemá rád, ať ho nechám a dám mu pokoj.Nepomáhá nic, ani zákazy nebo tresty ani když se to snažím vyřešit "po dobrém" . Když zvýším hlas, tak si okamžitě zakrývá uši a říká mi ať neřvu a že mě stejně neslyší.A tohle všechno provází neskutečný kravál a hysterický vztek.Raději bude uklízet třeba v kuchyni a čeká za to pochvalu,že mi pomáhá, než by si uklidil pokoj, který má příkazem. Bojím se, že to nepřejde a že mě v 15 pošle do háje úplně. Děkuji za jakoukoliv radu. Katka

katerinabrudna

22. února, 10:02

Odpověď na dotaz

Milá Katko,
zkuste se po příchodu domů spolu vždycky domluvit, kdy a co se bude dělat. Ono je pro děti (i pro dospělé) těžké teď hned všeho nechat a dělat něco, co chce ten druhý, notabene když to nepovažujeme za smysluplné.
Domluvte se tedy předem, kdy si bude hrát, kdy psát úkoly a kdy uklízet (tady bych se ještě přimlouvala za společné uklízení, v jeho věku je to ještě docela těžký úkol. Možná, že raději pomáhá v kuchyni, protože jste tam u toho vy.)
Můžete se také domluvit na systému odměn za zásluhy - když budou napsané úkoly, smíš na půl hodiny na počítač...., když bude vpořádku pokoj do večerníčku, zahrajeme si večer nějakou hru.....
Odnést tašku do auta, zkuste to formulovat více jako prosbu o pomoc velkého a silného kluka mamince než jako příkaz....
Držím palce
Dana

jandourkovadanuse

29. února, 18:53

dotaz

Dobrý den, znovu se a Vás obracím o radu. Mám dvě holčičky - 26 a 8 měsíců. Jsou obě moc šikovné, ta starší mluví ve větách od roku a půl, pozná barvičky, pamatuje si co se stalo třeba před dvěma měsíci, staví si sama kostky, ráda čte, počítá do 4, jí sama vidličkou nebo lžičkou. Nemám dojem, že by na příchod mladší reagovala regresí. Jediné s čím bojujeme je nočník, říct si umí jen o kakání, sice jsme přes den bez plen, ale hlavně mou šikovností sama si neřekne, ale to není hlavní problém, myslím, že má ještě čas, za nehody jí nijak netrestám. Můj dotaz se týká jejího chování k té menší, vždy když jsme v místnosti všechny, skoro si jí nevšímá, hraje si sama nebo se mnou (snažím se zapojit obě, ale je to těžké, takže se chvíli věnuji té a pak té), ale jakmile odejdu, byť jen na chvilku, okamžitě slyším z pokoje šílený řev té menší, když přijdu s otázkou, co se stalo, ta starší mi po pravdě odpoví: "Já jí kousla.", "Já jí obrátila" nebo: "Já jí tahala za vlásky." Nechápu, proč to dělá. Může to být ze žárlivosti nebo jen zkouší, kam může zajít? Nemá moc důvod žárlit, protože se jí věnuji mnohem víc než té menší. A hlavně - nevím, jak na to mám reagovat. Zatím jí vždy důrazně řeknu: "NE, nesmíš, jí to bolí." ale evidentně to nepomáhá. Ona je velmi chytrá a je schopná mi odpovědět třeba: "ale já jí kousla z lásky". Jednou jsem jí dala dvě na zadeček. Už nevím, jak na ní, nechci na ní řvát ani jí bít, ale nevšímat si toho (jak mi radí tchyně) přece také nemohu. Předem děkuji.

KamcaHot

22. února, 0:02

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
určitě nepočítejte s tím, že dítě nemá důvod k žárlení - děti to vidí jinak než my a i když se jim plně věnujeme, mohou mít potřebu mít nás pro sebe ještě víc :-)
Také si ale nemyslím, že tu jde o žárlivost. To by se spíše snažila upoutávat Vaši pozornost právě tehdy, když byste se vy věnovala té mladší.
Myslím si, že dceři klidně můžeme věřit, že tu druhou kousla "z lásky". Děti v tomto věku nemají ještě moc širokou paletu způsobů, jak upoutat pozornost mladšího sourozence....někdy ho nešikovně a nemotorně povalí, někdy kousnou nebo zatahají za vlásky, protože to vyvolá okamžitou odezvu na jejich pokus o kontakt :-(
Asi bych to zkusila takto - nezlobte se na ni, zkuste jí nabídnout jiný způsob, jak sestřičku zaujmout, upoutat její pozornost.
Myslím, že je to jen otázka času, dcera z toho "vyroste".
Dana

jandourkovadanuse

29. února, 18:46

problémy se spaním a usínaním

Dobrý večer, dnes jste mi odpověděla na můj dotaz ohledně špatného usínání a spaní mé 4leté dcery.Mě osobně nevadí,že dcera chce spát se mnou,jelikož jsem rozvedená a v podstatě je mi jedno jestli spím sama v ložnici nebo s nimi v pokojíčku.mám spíš obavu z toho,že když se dcery zvyknou,že spím s nimi budou si to těžko odvykat spát v pokojíčku beze mne a že jim tím vlastně ubližuji.Zkoušela jsem začít spát v ložnici ale dcera to dost těžce nese,v noci samozřejmě přijde a já mám obavu,že si na to natolik zvykne,že se to bude těžko odnaučovat.Zkoušela jsem jí i odnést zpět do její postele poté co u mě usnula,ale během chvilky byla zase zpět.Když spím s nimi tak mě v noci "hledá",sahá ze spánku kolem sebe a když mě chytí za ruku je spokojená a spí v klidu zbytek noci.Stává se mi,že pokud nejsem "po ruce",jde spát do pokoje ke svému staršímu sourozenci a stačí jí,když on v tom pokoji pouze sedí a kouká třeba na televizi.Přitom v pokojíčku spí s 2letou sestrou,mají postele u sebe,ale to jí nestačí.Děkuji

lenvel

21. února, 23:52

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
píšete, že jste rozvedená.....a že dceři stačí být třeba i u bráchy v pokoji.... možná, že se s vaším rozchodem s tatínkem ještě nevyrovnala, možná se bojí, aby o vás nepřišla....prostě potřebuje pocit bezpečí a ten hledá u vás a nebo alespoň u bráchy.
Dejte jí čas.
Dana

jandourkovadanuse

24. února, 0:04

V kolik hodin dávat spát 3 leté dítě,až když chce samo,nebo pravidelný interval?

Dobrý den pani doktorko, moc rád bych se Vás optal,zdali máme dávat spát naší tříletou dcerku pravidelně,jak byla zvyklá,či to nechat na ní. Od jejích dvou let jsme jí dávali pravidelně v sedm hodin večerní a bez problému usnula,za dve měsíce jí budou tři roky a v sedm hodin nám odmítá chodit spát.po obědě spí již minimálně,tak dvakrát do týdne.Když nám usne po sedmé,tak vstává oklo šesté ranní. Máme jí dávat spát,až když chce sama,nebo jí dávat déle třeba v osm? děkuji moc za radu Nedoma Pavel

Paja.nedik

21. února, 15:52

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
já si myslím, že určitá pravidelnost je dobrá. Můžete postýlku posunout třeba o půl hodin, hodinu . Spíše bych doporučovala čas dodržovat a jí dovolit, aby si chvíli před spaním ještě třeba prohlížela už v klidu v postýlce knížky.....
Dana

jandourkovadanuse

24. února, 0:00

"Diskriminace" žen

Dobrý den, mám doma 12letou slečnu a ona je taková dost zvídavá. Poslední dobou se mě začíná ptát na to , proč jsou ženy doma v kuchyni, uklízí , perou, žehlí a otcové jenom pracují a na domácí práce ani nesáhnou. Jelikož já jsem žena v domácnosti špatně se mi na její dotazy odpovídá. Říká že ona bude pracovat a sama bude živitelkou a vaření, šití a takovéhle domácí práce ji nikdy bavit nebudou. To můžu potvrdit. Jednou přišla ze školy domů s důtkou a dopisem ze školy s tím, že jednomu klukovi rozbila nos, protože tvrdil , že muži jsou lepší než ženy. Potrestala jsem jí a doufám že už se to nebude opakovat. Nevím jak bych ji to měla vysvětlit, aby se to už neopakovalo. Taky ani nevím po kom tuhle bojovnou povahu mohla zdědit. Je také velmi chytrá v pololetí v 6.třídě měla jen jednu 2 z matematiky. Předem děkuji za radu a váš názor.

julinka830

20. února, 12:47

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
zdá se, že dcera reaguje právě na to, co vidí doma. Možná Vám tím také tak trochu říká, že se jí to tak úplně nezdá, možná by si pro vás přála i něco jiného než jen starost o domácnost. To, že si sama přeje něco jiného, znamená, že to někde viděla - že to může fungovat i jinak.
Nevím, jak moc jste vy sama v domácnosti spokojená, možná má dcera pocit, že ne. Je to možné?
Dana

jandourkovadanuse

23. února, 23:57

dotaz

dobry den chtela sem se zeptat dceri bude 14.3. 2 roky a porad nechce pravidelne chodit na nocnik na nočnik chodime zhruba mesíc obcas si rekne vycura se ale vetsinou se pocura do plenky a hodnekrat za den musime prebalovat nekdy se stane ze kazdou pul hodinu musime prebalit a za den musime 3-4krat menit kalhoty protoze se hned procura durch.a kdyz prijde nato ze by se mela vykakat do nocníku tak zaleze do kouta vykaka se a pak si rekne ze ma bobek a na prazdno si sedne na nocnik a nic. a chtela sem se taky zeptat vsechny hlavni zoubky ma az na zadni stolicky ale este nam chybej horní spicaky tak mam obavi jestli je vse v poradku a taky sem se chtela este zeptat jestli ne tento vek je to normalni vaha a vyska je strasne drobna na 18 mesici mela 8100g a 75cm ale pani doktorka mi ktomu nic nerekla pry prospiva dobre sni vse jinak je strasne sikovna dekuji za odpoved veronika

stefanzocekk1988

19. února, 18:03

Odpověď na dotaz

Milá Veroniko,
našemu synovi budou dva v dubnu a vypadá to u nás podobně. Už tak trochu tuší, k čemu nočník je, občas si ho přinese včas, občas až když je po všem..... Myslím, že to za chvíli nacvičí:-) Netrapte se, zvládne to i Vaše dcera. Ani si nevšimnete a bude to umět. Zkuste jí nechat, občas se zeptejte, zda nechce na nočník, zkuste ji tam posadit třeba po spinkání.... Myslím, že všechny děti jsou šikulky, jen my od nich občas chceme něco rychleji než to chtějí ony samy :-)
Jak rychle mají růst zoubky, to nevím. Jen jsem si vzpoměla, když paní zubařka říkala, že ještě neviděla člověka, kterému by zuby nenarostly. Nejlépe ale bude se se zubařem poradit - myslím, že už je i čas na zubní prohlídku.
Stejně tak bych se spolehla na paní doktorku. Když se jí zdá, že dcera prospívá, netrapte se. Jinak výšky a váhy v souvislosti s věkem najdete v té průkazce, co se nosí k lékaři.
Dana

jandourkovadanuse

23. února, 23:45

Režim

Dobrý den, mám doma malé miminko (narozené 2.1.2012). Chtěla bych se Vás zeptat, jak v takto nízkém věku nastavit režim. Zatim rozlišujeme pouze den a noc, ikdyž i přes den spí v postýlce v ložnici. Nicméně, den je doba i pro hraní a povídání a v noci jen kojim bez rozsvícení a mluvim na něj jen šeptem. Často někde čtu, že večerní uspávání a noční režim začína 8 hodinou. Nevim, jak se držet dané jedné hodiny. Stále se odrážíme od jeho vzbuzení na jídlo. Rady v časopisech, na internetu či v televizi jsou, že večer začíná koupáním. Stále narážíme na to, že jednou vyjde koupání na 6 hod a jindy na 7:30 hod. Moc děkuji za odpověď a přeji krásný den.

seguy

19. února, 0:06

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
já si myslím, že režim si nastaví vaše miminko samo. Uvidíte, že se postupně ustálí i doby mezi kojením a vy tak budete moci lépe naplánovat třeba dobu koupání. Je úplně jedno, zda to bude v šest nebo v osm - hlavně aby to vyhovovalo vám i miminku.
Spoléhejte více sama na sebe než na knihy. Všímejte si, co potřebuje vaše miminko. Takhle malinké hlavně kontakt s Vámi :-)
Ještě mne napadá, že takto malá miminka se ani nedoporučuje koupat každý den :-) Jejich pokožka je ještě hodně citlivá a časté koupání jí příliš nesvědčí. Když ale časem zjistíte, že se vaše miminko koupe rádo a nebude mít žádné kožní obtíže, pak ho klidně koupejte :-) To je zmatek, co?
Prostě to zkuste dělat tak, jak vám to připadá správné :-)
Mějte se moc krásně a užívejte si mateřství.
Dana

jandourkovadanuse

23. února, 23:36

vztekání

dobrý den mám 4letého syna.ted v únoru měl 4roky.je to asi 14dní co se mě hrozně vzteká,tak,že bouchne sebou o zem a křičí vzteká se až je červený.musím ho vzít,aby se uklidnil.hrozně křičí,když ho zavřu do pokoje tak začne házet hračkama o dveře,nebo začne třískat dveřmi.od malička se hodně vztekal.mám ještě jednoho syna ten má rok a půl.ten je hodný.starší syn mu dělá zle,ale rád toho má.vzteká se třeba,když mu něco nedovolím.chce kokino a řeknu mu,že až po jídle a začne křičet a vztekat se.bydlíme na paneláku a nemůžu ho tak nechat křičet.moc děkuji za odpopvěd,protože už su z toho neštastná.

M.Drdlickova

17. února, 9:52

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
tak to je těžké. Je to tak trochu past. Často se říká, že se děti mají nechat vyvztekat, ale když ho nemůžete nechat kvůli sousedům....
Možná, že syn si svým vztekáním tak trochu říká o vaši pozornost. Zkuste mu jí nabídnout co nejvíce. V tomto věku děti rády pomáhají s čímkoliv, co my dospěláci děláme - vemte ho k tomu a určitě ho pochvalte, když vám s něčím pomůže. Dejte mu pocit, že jako starší brácha je strašně důležitý.
Není ale určitě možné mu všechno dovolit. Pokud je třeba, trvejte na svém. Když se začne vztekat, nabídněte mu alternativu - teď ti bonbon nedám, ale když mi teď pomůžeš, přineseš plenu....tak ti bonbon dám po večeři.... Když to půjde, zkuste místo zavření do pokoje odvést jeho pozornost k něčemu jinému.
Držte se
Dana

jandourkovadanuse

23. února, 23:29

Doprovod do školy

Dobrý den, mám desetiletá dvojčata, dívku a chlapce. Chodí do čtvrté třídy. První a druhá třída proběhla bez problémů. Ve třetí třídě zhruba ve druhém pololetí začala dcera mít problémy s ranním odchodem do školy. Každé ráno probíhalo s pláčem, někdy až hysterickými záchvaty, že prostě do školy nepůjde. Když se nám ji podařilo přimět k odchodu, vrátila se z chodníku před domem, že to prostě nedokáže, že tam nemůže jít. Vím, že o šikanu nešlo. Nakonec došlo k tomu, že ji do školy začala vodit babička a tak to je doteď. Připadá mi nepřirozené, aby dítě v deseti letech vodil do školy někdo dospělý. Navštívili jsem různé psychologické ambulance, bez výsledku. Pravdou je, že dcera je úzkostlivá a v určitých situacích např. když má jít něco sama zařídit ve škole, to prostě neudělá. Zároveň ve zhruba v tom samém období začala odmítat jezdit k otci, že tam nepojede protože se jí bude po mě stýskat atd. Moc ráda bych jí pomohla aby se vrátilo vše zase k normálu. Syn je v těchto ohledech zcela bez problémů. Poraďte mi prosím jak na to. Děkuji

sandova29

16. února, 14:18

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
jak víte, že se jí ve škole nebo cestou do ní nepřihodilo něco nepříjemného?
Je přeci zvláštní, že vše bylo vpořádku a najednou se vše ze dne na den změnilo. Píšete, že jste byla u psychologů....., mluvila jste s někým ze školy? Co si o tom myslí paní učitelka?
Ani já samozřejmě nevím, co se přihodilo, ale trochu mi to připadá, že se jí stalo něco nepříjemného. Jakoby měla z něčeho strach a jistotu a bezpečí hledá u vás. Možná také proto nechce k tátovi. Ne proto, že by s ním nechtěla být, ale proto, že je důležitější se neustále ujišťovat, že je u vás v bezpečí, klidu a pohodě.
Také mne napadá, že s dítětem ve 4.třídě se dá už docela dobře domluvit. Zkuste to prostě po kouskách. Zeptejte se jí, co jí na cestě do školy nejvíc vadí a na co by si naopak troufla sama (i třeba něco maličkého) - a tím začněte. Domluvte se, v čem jí babička podpoří a co už zkusí sama. A pak po kouskách přidávejte. Domluvte se na odměně za to, když zvládne určitou věc - část cesty.

Držím palce
Dana

jandourkovadanuse

23. února, 23:15

co se s ním děje?

Dobrý den Danuš, prosím o radu jak na 16.letého syna,který se stal nezvladatelný? Žiji se synem sama a od rozvodu mi s ním pomáhal tchán.Trávil s ním volný čas...atd.Tchán před 2.měsíci náhle zemřel a syn se otočil o 180stupnů. Začal chodit za školu,nic ho nebaví,odmlouvá a své povinnosti si neplní.I jeho děvče se s ním kvůli tomu rozešlo....domlouvala jsem já i výchovná poradkyně ve škole,ale nic na plat.Stále chodí za školu,kouří a navštěvuje místo školy údajně staršího kamaráda?několikrát i zalhal,že ve škole či praxi je a přitom nebyl.Požádala jsem o pomoc jeho otce,který má již svou rodinu.Domluvy také nepomohli,tak si syna na čas nastěhoval k sobě,aby byl pod kontrolou,jelikož jsem pracovně vytížená celé dny.Manžel žije s maminkou v domě,a přítelkyně je na mateřské dovolené-čili stále někdo je doma....co naplat-syn také už nepřišel do školy. Snažila jsem se ze syna dostat jestli se něco stalo,proč se tak chová?Škola ho nebaví a vlastně nic ho nebaví.Objednala jsem ho tedy u psychologa,ale nevím zda-li tam půjde-prý se s nikým bavit nechce?Opravdu nevím jak na něj? Byl vždy milý,v domácnosti pomáhal,povídal si.Teď je tichý a nic ho nebaví.Chceme v týdnu navštívit nějaké K-centrum a nechat vzít odběry,zda-li v něčem nejede?přísahal že neee,ale strach mi to nedovolí.Vím měla jsem více řezat,řezat,ale snažila jsem se mít spíše kamarádský vztah a do teď to klapalo. Poradíte mi prosím. Děkuji Dana

Hromadkova11

16. února, 14:07

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
vůbec nemusí jít o to, že byste to nezvládla. Píšete, že to fungovalo do chvíle, kdy zemřel dědeček. Chování syna může být reakcí na jeho ztrátu.
Určitě by bylo prima, kdyby byl syn ochoten spolupracovat s psychologem, mohl by mu pomoci vyrovnat se s jeho ztrátou.
Mluvila jste se synem o dědovi? Jaké to pro něj je? V čem byl pro něj děda důležitý?
Možná, že by manžel spíš než tím, že bude hlídat a kontrolovat, mohl synovi nabídnout to "něco", co syn nacházel u dědy.
Možná, že by také bylo dobře trávit spolu více času. Píšete, že jste celý den velmi vytížená - nebylo by možné trošku polevit? Domluvte si pravidla a také "odměnu" za jejich dodržování - společný čas, kino, koncert.....
Vím, že to bude v této situaci těžké, ale pokuste se místo domlouvání a kárání trávit spíše čas spolu, zajímejte se o něj, dělejte společně něco, co on má rád (ještě lépe vy oba).
Dejte mu čas.
Dana

jandourkovadanuse

21. února, 23:47

spaní

Dobrý den , mám dotaz muj 7 měsíční synek ( je o 5 týdnu dříve) , strašně špatně spí. Už od 4 měsíce nechce spát ani přez den ani v noci ,jenom knourá .V noci knourá dám mu dudlika a zase na chvilku spinká a potom začne nanovoProsím o radu děkuji Jana

Behhrovka

16. února, 11:09

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
těžko říct takto na dálku, co by pomohlo.
Nepíšete, zda třeba nespinká lépe v kočárku - hlavně přes den (někdy to funguje - takové to omezení v pohybu).
Nespinkání může mít více důvodů - hlad, plena, moc teplo nebo zima, něco tlačí, bolí břicho, chce pochovat :-) změnit polohu.....
Některé děti mají rády pravidelný denní režim, to by mohlo pomoci.
Poraďte se také s dětskou lékařkou - zná vás i vašeho syna.
Dana

jandourkovadanuse

21. února, 23:35

problémy se usínáním a se spaním

Dobrý den,mám 4letou a 2letou dceru.Holčičky spí spolu v pokojíčku.Jsem rozvedená,s dětmi bydlím sama.Mám problém se starší dcerou s usínáním,musím u ní sedět a čekat až usne.Sama spím v ložnici a holčičky spí v pokojíčku samy.Fungovalo to takhle,až teď poslední měsíc mám problém s tím,že starší dcera se v noci budí a dožaduje se abych šla spát k ní,pláče a je schopná vstát několikrát za noc.Pokaždé jdu nahoru počkám až znovu usne,odejdu a ona je během chvíle znovu vzhůrua a tak to jde pořád dokola,až tam nakonec jdu spát.Nevím jak jí to odnaučit,snažím se jí vysvětlit že se nemá čeho bát.Dělá takové scény,hystericky brečí až s ohledem na tu menší jdu spát k nim do pokojíčku.Potřebovala bych poradit jak jí opět naučit spát samotnou,jestli by třeba nepomohli nějaké uklidňující čaje nebo léky,nevím.Děkuji

69lendulka

13. února, 22:29

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
spaní u dětí se občas proměňuje. Spí celou noc a pak se zas začnou budit.... Spí samy a pak nás chtějí v posteli....
Teď moc nevím, zda je to správně, ale nám doma fungovalo, že když děti v noci chodily k nám, nějakou dobu jsme je nechali a ono to zase přešlo. Někdy mám pocit, že právě to, že jim to odepřeme, je motivuje k větší urputnosti.
Domluvte se, že když se v noci vzbudí a nezvládne znovu usnout, může přijít za vámi.
Spát ji ale dávejte do její postýlky.
Jde asi spíše o to, zda to vám nějak nevadí.
Dana

jandourkovadanuse

21. února, 23:27