syndrom vyhoření
Dobrý den paní magistro,prosím Vás o radu.Je mi 31 let,mám dvě dcery 4 a 1 rok,obě zdravé a šikovné.Manžel pracuje 12 hodin,občas má volný den a je doma o víkendech,kdy se opravdu snaží mi pomoci.Vše vypadá v pohodě,jen kdybych v ní byla i já.První rok po narození druhé dcery byl pro mě snad nejnáročnější rok jaký jsem kdy zažila.Miminko,kojení,druhá dcera tříletá,ještě ne zcela samostatná,situace kdy jsem měla menší u prsa a druhé jsem utírala na záchodě zadeček byly na denním pořádku .Do toho starší dcera nesla těžko,že už se jí tak nevěnuji jako před tím,stejně tak jako já.Vyčítala jsem si,že jsem s druhým dítětem nepočkala a i to,že mladší dceři se nemůžu věnovat,tak jako jsem se věnovala té starší.Navíc tím, jak jsem doma 4 roky,mi chybí už i kontakt s,,normálními lidmi,,potkávám jen maminky,které se baví pořád o tom stejném a já už jsem už alergická na všechny zdrobněliny jako kyblíček a lopatička.Ráno vstávám a cítím jak jsem otrávená,každý den jako přes kopírák.Už jsem i zakázala manželovi aby mi volal z práce jak to jde a co je u nás nového.Je mi moc líto mého chování,toho,že se neusměju,že mi už nic nedělá radost,jsem ubrblaná,podrážděná a protivná,často až nepříčetně vzteklá.Já vím,že jsou maminky,které si to doma užívají,radují se z dětí a práce jim nechybí,já jsem si ty první tři roky taky užívala.Přijde Vám normální,že mé heslo každý den je ,,přežít,, ??Jen aby nevypadalo vše tak černě,já mám doma pořádek,uvařeno,děti čisté,mazlím se s nimi i,,manželem,,jezdím se starší dcerou do hudebky a plavání a s mladší do cvičení a plavání,občas zajedu i na výpomoc do zaměstnání,tak dvakrát do měsíce jeden den v týdnu na 6 až 8 hodin,každý čtvrtek večer na spinning,funguju tak,že na první pohled by málokdo řekl,že něco není v pořádku.Jen já sama v sobě cítím,že se se mnou něco děje a vidí to samozřejmě i manžel.
11. října 2009, 15:17
