Odpověď na dotaz
Mně připadá, že klíč k řešení by mohl vězet v tom, jak píšete "ráda bych uspokojila jeho potřeby". Po tom, co jste tady popsala, mě spíš zaráží, že jste na prvním místě neuvedla "ráda bych byla zase v pohodě, užívala si sex bez bolesti atp:" Možná právě to, jak jste na prvním místě zaměřená na uspokojení přítele a ne svoje vlastní vede k tomu, že tu něco přejdete, tam spolknete, vydržíte, snesete...nemusí to být žádné extra velké věci, ale pokud se kupí nějakou dobu, Vaše tělo se může snažit řešit to tím, že k sexu prostě zaujme celkový odpor. A my ženy k tomu máme sklon často, ne že ne. Přistupujeme na sex ve chvílích, kdy se nám nechce, ke styku svolíme dřív, než jsme pořádně zvlhčené po dostatečné předehře, partnera před vyvrcholením necháme zrychlit, i když nás to už téměř bolí, ale říct "zpomal", "to bychom mu přeci neudělali"...a to popisuji ještě ty dalko nejjemnější varianty sebeznásilňování, které na sobě samy pácháme, aniž by partner o tom kolikrát měl sebemenší tušení. Takže - koho dáte na první místo? Přítele nebo sebe? Možná, když se v prvé řadě začnete starat o uspokojování svých potřeb ( a nejen v sexu, ale i trávení společného času obecně), možná zjistíte, že Vaše tělo už nebude mít důvod proti sexu protestovat.
Za TH team PhDr. Katarína Filasová, www.thklinika.cz