Klávesové zkratky na tomto webu - základní

ProŽeny.cz

Na obsah stránky
Velikost textu:

Holky v nesnázích

Někdo vám, nebo vaším blízkým ublížil? Náš odborník vám poradí, co dělat.

Radí Bc. Pavla Glogarová, DiS., a kolegyně ze společnosti Dlaň životu. Podpoří vás v řešení náročné životní situace či zážitku. Při své práci uplatňují zkušenosti z oblasti sociální práce a mezilidských vztahů

Poradce je
Radí
Bc. Pavla Glogarová, DiS. a kol.

Dotazy v poradně
Přidejte svůj dotaz

zoufalááá

Dobrý den, jsem totálně zoufalá a nevím kudy kam, proto vás prosím o radu.Už jsem s přítelem několik let, jemu je 25 a mě je 21.Už jsme se rozešli,protože chtěl být chvíli sám,Po třech měsících si ale uvědomil svou chybu a začal znova psát,jelikož bydlí 80km ode mě,začali jsem se znova navšetěvovat a užívat si spolu, měli jsme prostě nezávazný krásný vztah.Ale asi po půl roce mi řekl že me znova miluje a že se mnou chce žít a nastěhovat se ke mě.Já se rozhodla, že mu šanci dám a bude nám obou konečně krásně.Snaží se píše volá, dělá uplně to, co jsem si vždycky přála, je to nádherné, jenže já zjištuju, že už ho asi nemuliju, jenže si bez něj nemumím představit svůj život.chtěla bych tedy poradit jak si k němu znova najít cestičku,chtěla bych aby to bylo jako dříív.Jestli si dát třeba chvíli pauzu,nebo naopak se často navštěvovat, nebo tomu nechat volný průbeh...Ja newím,rozhodně o nej přijít nechci :-(Kdybych věděla, co by našemu vztahu pomohlo, udělala bych to.Moc se trápím.Moc děkuji za radu Klára

silvina2

5. dubna, 10:56

Odpověď na dotaz

Dobrý den, Kláro,

stálo by za to položit si otázku, co tím myslíte, když říkáte, že partnera nemilujete jako dříve. Myslíte tím to, že už necítíte tak silné pocity? Emoce se postupem času mění, zamilovanost trvá kolem dvou let, u někoho je to delší a u jiného jde o kratší dobu. Když je člověk zamilovaný, tak si myslí, že krásné pocity budou trvat pořád. Navíc to, když o někoho „usilujeme“, je ještě jiné, než když toho druhého máme „jistého“. Už nemusí být tolik v popředí to jiskření a pocitové nadšení.
Budoucnost vztahu nelze postavit jen na pocitech (i když jsou důležité). Milovat znamená stále na sobě pracovat. K lásce patří někdy i stereotyp, neshody a sebezapření. Když chceme, aby vztah vydržel, musíme ho budovat, učit se přijímat druhého takového, jaký je. Učit se odpoutávat pozornost od sebe sama a soustředit ji na partnera. To nemáme v přirozenosti, ale učíme se to celý život. Myslím si, že pokud se oba partneři učí myslet na dobro toho druhého (a přitom se nemusí pocitově rozplývat), tak takový vztah je i po letech krásný. Kláro, píšete, že Vás trápí to co prožíváte. Když budete potřebovat, tak se ještě ozvěte. Ať se Vám daří.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

12. dubna, 22:08

Pomoc

Dobrý den..chtěla bych vás prosím požádat o radu.Před měsícem mě opustil kluk,že sme se hádali atd....byli jsme spolu 3 roky...miluju ho a snažím se to napravit...ale on už asi vážně nechce...musela jsem zkončit dokonce i v práci protože mě tam vedoucí osahával...a nechtěl přestat,teď sem bez práce,hledám ale nemůžu nic sehnat...:( máma po mě chtěla 3000 za najem kdyz sem mela praci ale ted musim davat 3500....sice mam neco nasetreno..ale setrila sem aby se mohla pak odstehovat,takhle ji vse dam a nic mit nebudu...nechce me mama doma a chce abych odjela ke strejdoj bydlet do prahy a tam pracovala...babicka me jedna nema rada protoze nejsem uplne jeji....mame od myho 1 roku jinyho tatku ten si me privlastnil a je moc hodny...ale hadat se kvuli me s mamou nebude,nerad si dekl zle....a to chapu....:)) k tamtomu memy prvnimu tatoj jit nemuzu videla sem ho 2 v zivote,a byl ve vezeni....a kradl...takze ani nemam zajem se s nim znat....je toho ted na me moc...beru prasky od doktora mam antidepresiva,ale beru si 4krat vetsi davku....je mi hrozne....chtela sem se i zabit....:( bez meho pritele nemam nic...on byl tady vzdy pro me a mel me rad....pomahal mi ted sem na vse sama...a on mi moc chybi...:( prosim poradte mi jak dal....dekuji Kristyna

tyna.cullenova

5. dubna, 9:35

Odpověď na dotaz

Dobrý den, Kristýno,

ráda bych Vás povzbudila. Myslím, že byste potřebovala někoho, s kým byste mohla probrat, co Vás trápí. Nadarmo se neříká sdílená starost, poloviční starost… Píšete, že jste si brala 4x větší dávku antidepresiv. Užívejte dávkování, které vám doporučil lékař. Pokud se necítíte líp, tak navštivte lékaře dříve, než máte domluvenou kontrolu a řekněte mu jak Vám je. Proberte s ním, co Vás trápí a jak se cítíte.
Bylo by moc fajn, kdybyste si na internetu našla kontakt na psycholožku poblíž místa bydliště, se kterou byste mohla mluvit o tom, co prožíváte. (Můžete se zeptat lékaře, jestli by Vám někoho nedoporučil). Když budete mít, Kristýno, někoho, s kým můžete mluvit o tom, co Vás trápí, uleví se Vám a můžete s ním i hledat, jak řešit vztah, bydlení, práci... Moc pomůže, když člověk není na trápení sám.
V případě, že byste se cítila ve velké tísni, můžete zavolat na linku krizové intervence (např. tel. č. 284 016 666). Jste šikovná, že jste si přes internet našla naší poradnu a ozvala se. Moc Vám, Kristýno, fandím a přeji, abyste vše zvládla. Držím Vám palce a myslím na Vás.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

9. dubna, 22:19

Zoufalství

Dobrý den, nevím si rady, tak se na Vás obrací.Jsem s přítelem 2 roky.Rozvedla jsem se kvůli němu, spálila mosty, odstěhovala se, přestala se se všemi blízkými stýkat.Mám dvě děti.Ze začátku bylo vše v pohodě, po nějakém čase začal být zlý, začal hodně pít, hrát automaty.Hned jsem to nevěděla, ale po čase jsem vše zjistila.Když byl opilý, neváhal mne fyzicky napadnout.Po té mi zdělil, že se stále zmítá mezi mnou a jeho bývalou ženou, tedy říkal mezi jeho dětmi.Po roce jsem zjistila, že byl již dvakrát ženatý a má ještě jedno dítě.Stále pil, hrál, vyváděl.Nakonec to vypadalo, že jsme vše překonali, změnil se, byl hodný, přestal pít, bít mě.V prosinci v min roce jako mávnutím proutku se vše vrátilo a trvá do dnes.Prý se opět topí mezi mnou a dětmi.Jeho bývalé manželky jsou velmi šikovné, vydírají ho skrze děti a on vše trpí a já to odnáším.Letos poprvé jsem jeho dvě děti poznala.Moc mi na tom záleželo, snažila jsem se, on mi házel klacky pod nohy.Nakonec mi mou snahu vyčetl a dětem se u nás prý nelíbilo a mne mít rádi nikdy nebudou.Místo,aby stál při mě, kope do mě.Opět pije, hraje a bije mě.Moc jsem ho prosila, aby odešel, že už s ním nechci být.Nechce odejít.Nevím co dělat, pochybuji, že se to někdy změní.A to jsme plánovali miminko, dokonce mne požádal o ruku.Co mám dělat, prosím poradíte mi???Říkám mu, že je labilní, nedá se to už vydržet, nevím co dělat.Mockrát Vám děkuji.

bejbinasarka

31. března, 19:46

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
ve Vašem příběhu se setkává více komplikujících oblastí: děti bez otce, různé partnerské vztahy, domácí násilí... není to právě jednoduché. Víte, v této poradně to jistě nevyřešíme. Myslím si, že byste oba potřebovali odbornou radu a pomoc. Kdyby se naskytla příležitost a Váš patrner by na to přistoupil, zkuste mu nabídnout, že se obrátíte na odborníka s prosbou o pomoc. Do té doby můžete situaci řešit sama za sebe, ptát se, co je a není normální, co je a není dobré nechat si líbit... Je dobře, že jste napsala a situaci řešíte. Alkohol ve Vaší rodině situaci hodně ztěžuje. Období klidu a "lásky" také nelze brát jako něco, co by vedlo k lepšímu, protože se i ve vleklém období domácího násilí objevuje.
Je velmi náročné (ale já bych Vás k tomu chtěla povzbudit) najít optimální řešení. Ale prosím, pokuste se o to. Jsou Vám k dispozici poradny, také bezplatné. V kritické situaci můžete odejít - existují domovy pro matky na přechodnou dobu. Způsobů je mnoho, jen je potřeba jedno, to nejtěžší: rozhodnout se.
Kdybychom Vám mohli být ještě dále nápomocni, vyhledejte kontakt na mě na www.dlanzivotu.cz, můžeme dál hledat řešení.
Přeji Vám přecejen pěkné Velikonoce a odvahu na cestě k řešení,
Pavla Glogarová
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

3. dubna, 11:14

Co mám dělat?

Dobrý den, potřebovala bych poradit jelikož nevím na koho jiného se obrátit. V první řadě je mi teprve 18 let, a půl roku mám přítele. Na mě je moc hodný, ale mí přátelé i rodina ho moc nemusí, jelikož vystupuje až moc sebevědomě, někdy i povchně a chce ukázat, že je nejlepší. Hrozně mi to na něm vadí, a ikdyž mu to vytknu,řekne že se změní, ale ta změna není ani po půl roce...Nedavno se stalo, že jsem si začala psát s mým kamárádem, s kterým jsem dříve něco měla, a stále mě přitahuje...nevím čím, možná tím, že mi trochu dává naději nebo si myslím, že ho nemohu mít a to mě láká. Neustále ho srovnávám s mým současným přítelem (na kterém až zbytečně hledám chyby) a myslím, že by mi ten "kamarád" vyhovoval více svou povahou, i tím že sportuje a všichni ho mají rádi..a i mě přitahuje daleko víc. Nemůžu si s ním ale potají psát, a při tom ubližovat tomu kdo mě miluje. Jsem hrozně nerozhodná, a nevím jestli má cenu todle řešit. Často slýchám, že jsem mladá, ať si užívám, ale kdo říká, že si nemohu užívat s přítelem. Ten současný mi stále říká, že miluje, ale já mu to nedokážu říct nebo spíš nevím jestli to tak cítím. Ten kluk mě totiž vždy rozhodí, a já nevím co chci. Máte pro mě radu? Děkuij moc a odpověď. Hezký den.

elamisuge

22. března, 23:22

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
rozhodování ve Vaší situaci není jednoduché, protože zde hrají roli emoce, které jsou velice silné, ale myslím si, že jiná cesta nebude. Je potřeba prostě dojít k okamžiku, kdy se rozhodnete, kdo Vám za co stojí nebo se třeba rozhodnete, že dokud nevíte, co a koho opravdu chcete, nebudete mít nic. I to je cesta. Víte, my často žijeme jako otroci svých emocí a myslímë si, že to je normální. Ale to není pravda. Člověk má v sobě mechanismy, které mu dovolují rozhodovat se podle toho, jak to vnímá jako správné. Co vidíte Vy sama jako správné v této Vaší situaci? A chcete za tím řešením jít? Já netvrdím, že to bude jednoduché, pro mě je také někdy těžké jít za svými rozhodnutími a necouvat. Ale pokud znám cíl, je cesta jednodušší.
Co je podle vašeho názoru, postoje to nejlepší?
Malým dětem se občas říkalo: když nevíš, co chceš, nebudeš mít nic. Něco na tom je. Když nejsme spokojeni s tím, co máme, občas pomůže "nemít ani to málo" a jak jsme potom spokojeni s málem!
Tím neříkám, že máte zůstávat ve vztahu, o kterém si nejste jistá. Ale držet si své jisté a zároveň pokukovat po někom, něčem dalším, to ke štěstí nevede. Vztah (člověk, kterého milujeme) potřebuje jakousi výlučnost.
Zkuste být chvíli sama, třeba týden bez těch obou mužů jen tak popřemýšlet, co byste si vlastně sama přála... a jestli Vám to bude stát za to... Ne jen pocitově, ale jestli to bude dávat smysl i Vašemu životu do budoucna.
Ať se daří na cestě za Štěstím!
Pavla Glogarová
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

3. dubna, 11:02

Mám strach, co na to řekne...

Dobrý den, mám takový problém.. Už pár měsíců chodím s jedním fajn klukem, a on už by TO chtěl zkusit.. ježe já se bojím, protože mám vpáčené bradavky.. nikdy jsem se žádným jiným klukem nebyla, a mám strach z toho co mi na to řekne... jestli se otočí a půjde pryč nebo tak... Vím, že tento problém má hodně žen, ale to mě moc neuklidňuje... Poradíte mi?

Mishelka.Adra

30. března, 11:25

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

budete se muset rozhodnout – Vy i Váš přítel se budete muset každý sám za sebe rozhodnout. Jestliže založíte budoucnost jen na emočních a tělesných prožitcích, bude to „záležitost“ na pár měsíců nebo nanejvýš let. Pevný a skutečně trvalý, věrný vztah nelze postavil jen na takovém základu. Pokud k sexu dojde příliš brzy, hrozí, že se nerozvine opravdová láska. Na druhou stranu, když dáte čas tomu, aby mohl dozrát Váš citový vztah skutečně v lásku, která nehledá jen sebe, ale opravdu má v mysli i druhého, pak je jen okrajovou záležitostí, že zatím máte vpáčené bradavky, protože momentálně Vaše prsa zatím nepotřebují jejich plnou funkčnost (kojení). Jak píšete, je to docela obvyklá záležitost jejich přirozeného vývoje, který je ukončen těhotenstvím a porodem. A představte si, jak skutečně by to byl slabý vztah a ubohá zralost takového partnera, který je schopen zaměnit vztah k Vám za vztah k Vašim bradavkám.Snad Vám těchto pár souvislostí pomůže. Ať se Vám daří.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

1. dubna, 20:37

Žárlivost

Dobrý den. Vím, že mám na vše času dost a že vždy můžu udělat krok zpět. Je mi 17 let a se svým přítelem jsem již 2 roky, máme ale takový problém. Neuvěřitelně žárlí na mého gynekologa. Nevím už co s ním mám dělat. Vždy předtím, než tam mám jít, tak je na mě naštvaný, nebaví se semnou, a to samé se děje ještě poté tak týden po návštěvě, pak se zase zklidní. Bohužel něco podobného dělá i když mám menstruaci. Už jsme se i kvůli tomu jednou rozešli, pořád sem si říkala,že je se mnou nejspíš jen kvůli sexu, ale on to bez sexu vydrží. Také si připadá nenormální,když se o tom bavíme a všechno ho strašně mrzí, jak ta žárlivost vůči gnekologovi, tak i ta menstruace. Myslíte si, že má nějakou šanci se toho zbavit? Děkuji za odpověď.

walla007

29. března, 19:55

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

na Vaši otázku není možné jednoznačně odpovědět. K tomu by bylo potřeba, abyste o Vašem příteli napsala více. Například to, jestli je ve Vašem věku, anebo je starší. Když budete chtít, ještě napište, ráda odpovím. Držte se.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

1. dubna, 18:09

Můj problém

Dobrý den.Já mám takový menší problém s mojim přítelem...Jednou mě podvedl...já mu to odpustila a dala jsem mu druhou šanci.Teďkom zkoušel moji nejlepší kamarádku jestli by sním chodila jestli by to jako mě její nejlepší kamarádce udělala a udělala to...A prostě teďkom nevím ani jestli sním jsem :( Každý den se hádáme.Ale než sme spolu začali chodit tak sme byli jen a jen spolu,nehádali se,cítila jsem se tak krásně:) ale teďkom je to všechno v háji...:( Cítím se opuštěně...Mohla by ste mi prosím vás poradit??? Děkuji a nashledanou.:)

Buřtíček

23. března, 12:19

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

podstatnou součástí vztahu je, že si můžeme věřit. Já můžu věřit tobě a ty se můžeš spolehnout na mě. Píšete, že Vás přítel dříve podvedl a naposledy byl s Vaší nejlepší kamarádkou… Nevěra je závažný zásah do vztahu. Prožívat zklamání z nevěry je bolestné. Když Vás opakovaně podvedl, kde vzít jistotu, že se Vám to do budoucna znovu nezopakuje?
Pokud se rozhodnete s přítelem rozejít, je dobré počítat s tím, že budete prožívat samotu a opuštěnost. Možná Vás budou napadat otázky, proč to tak dopadlo… Je to však jen určité časové období, kterým je potřeba projít…, ale bolest z rozchodu přebolí (i když to bude nějaký čas trvat…).
Zkušenost, kterou jste prošla, pro Vás může být výzvou, abyste při hledání budoucího partnera dala důraz na hodnoty jako je čestnost, upřímnost, věrnost... Moc Vám přeji, abyste do budoucna kolem sebe měla lidi, na které se můžete spolehnout a můžete jim věřit.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

1. dubna, 18:07

jak to mám chápat

Dobrý den,sem vdaná 21let v manželství se cítím jako služka.Muk manžel semnou nikam nejde a když jo tak po velké hádce doma,veškerý chod domácnosti je na mě starám se o věci o které by se měl starat chlap připadám si z manželovi strany zanenbaná neznám pohlazení,milá sluvka a něžnosti asi neumí.Dříve sem asi to neviděla dnes po 21letech toužím po něčem pěkném.Seznámila sem se pánem o 10let starším jak říkal on láska na první pohled,psal mi 30sms denně hodně cestuje tak jak mohl volal vyhledával čas který by mohl trávit semnou,a já najednou byla štastná byl tu někdo kdo omě stál.Náš milenecký vztah trvá 2roky a nevím co se stalo už nepíše tak často,nevolá a čas poslední dobou nemá,zjistila sem že mi v hodně věcech lhal to jsme si vyjasnili,prý mě má pořád rád,nevím jak dál co si o tom mam myslet přeci pořád nemužu žadonit o jeho pozornost oto aby mi volal psal stýkal se semnou mám ho pořád moc ráda.Prosím porad te co dál děkuji

kari-13

20. března, 19:59

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

vztah má svůj přirozený vývoj. Období zamilovanosti trvá 2 - 3 roky, může být i kratší. V tomto období prožíváme okouzlení a nadšení z toho druhého. Prožíváme silné pocity k partnerovi a to nás naplňuje. Konec období zamilovanosti je spojený s úbytkem silných pocitů a jeden z partnerů to může vnímat jako vyhasínání vztahu. Jinak vnímáme partnera v období zamilovanosti a jinak později. Okouzlení a nadšení netrvá stále.


MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

1. dubna, 18:03

JAK SE ROZHODNOUT...?

Dobrý den Pavlo,prosím o radu.S manželem jsem spolu 16 roků z toho 14 let ve svazku máme syna(13).Vdávala jsem se ve svých 20 letech.Manželství bylo poklidné i přes životní překážky jsme problém vždy vyřešily.Jenže stále jsem se necítila býti štastná,chyběla mi "chemie a láska"k manželovi.Začala jsem být aktivní pro svůj dobrý pocit a seběvědomí,chodila jsem plavat,udělala si kurz na masérku,jenže nastalo peklo!Manžel mne začal všude pronásledovat,kontrola meilů,mobilů i včetně spodního prádla.Nevěřil mi,podezříval mne z nevěry.Byla jsem z toho psych.vyčerpaná a prosila ho at toho nechá,slíbill,že už to nikdy neuděla at mu dám ještě šancí-těch šancí bylo 6.Nutil mě do sexu a opětovné lásky k němu.Trvalo to cca 2 roky a já jeho nátlak nevydržela a seznámila jsem se s mužem,scházime se a je mi moc fajn.Jenže manžel na vše přišel,vysvětlila jsem mu,že takhle to dál nejde že nejsem v manželství štastná,nechci sedět v koutě,tiše plakat a trápit se!Nemohu se ho ani dotýkat intim.spolu nežijem cca.10 měs.Manžel na mne neustále tlačí at vztah ukončím,že začnem znovu.Nevím jak dál,mám vztah z přítelem ukončit a nadále se se uvnitř trápit,nebo rozvod manželství a začít nový život...?Děkuji za Váš názor.Jarča 34

jarus.skari

15. března, 13:06

Odpověď na dotaz

Dobrý den,
obecně se snad dá říci, že řešení v podobných situacích se odvíjí od našich hodnot, vnitřních přesvědčení. Záleží tedy na Vás, co byste chtěla udělat, ne jen na tom, co se Vám chce udělat - to může být rozdíl a je dobré si to uvědomit. Někdo se řídí tím, co se mu chce, jiného žene do činnosti to, co vnímá jako správné udělat. Zkuste nad tím popřemýšlet takto. Myslím si, že tam, kde člověk ví PROČ, lépe zvládá i to JAK to udělat, dokázat. Ve Vašem případě je pak vhodné třeba požádat o pomoc odborníka, nechat se chvíli vést, když je život příliš těžký...
V manželství jde o štěstí obou, což je někdy těžké hledání... jde o to, zda v něj ještě věříme.
Ať se Vám daří najít své šťastné řešení!
Pavla Glogarová
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

30. března, 13:56

opakuje se.to

Dobrý den pavol už jednou sem vám psala víte situace se opakuje byla jsem těhotná v únoru partner se rozhod že když si to. Nechám odejde já jsem potratila dřív než jste odepsala partnerem jsem se rozešla on ale nedal pokoj a prosil odpusteni samozřejmě jsem byla meka a hned po potratu jsem opět těhotná a on opět útěk jsem totálně blbá teď nevim nechat si to nebo ne bojím se jestli bych to zvládla poraďte mi prosím jsem nerozhodna ase nevim co mám dělat dekuji marcela

merry-jane

28. března, 21:05

Odpověď na dotaz

Dobrý den, myslím, že ani dnes bych Vám neodpověděla nic moc jiného, než minule.
Myslím, že zvláště v dnešní době, kdy mnoho žen pláče nad tím, že nemůže mít děti, je škoda každého života, který se "má k životu". :-)
Mnoho žen má obavy, zda to zvládne - je to pochopitelné, ale mám zkušenosti, že pokud nejde o komfort, pak se to dá zvládnout.
Vztah s Vaší partnerem samozřejmě je hodně nejistý - už Vám ukázal, o co a koho stojí - volba je na Vás. Kdybyste měla pocit, že by Vám mohl pomoci rozhovor se mnou, vyhledejte kontakt na mě na www.dlanzivotu.cz, ráda se Vám budu věnovat. Nabízím Vám také možnost ubytování v našem domě pro maminky, pokud by Vám to mělo pomoci.
Přeji pěkný den, P. Glogarová

dlanzivotu.glogarova

30. března, 13:46

paralelni vztah

dobry den,je mi 41 let jsem tehotna.s pritelem jsme spolu pres dva roky.koncem rijna 2011 se mu ozvala byvalka,ze s nim ma rok a pul starou holcicku.a zacatkem prosince 2011 jsem otehotnela..oni dva to nemaji dodneska soudne upraveno.pritel ji posila penize.i navic asi tak 9tis.mesicne.problem,je v tom,ze bydlime kazdy zvlast.on je z visky asi 30km vzdalene.vidame se 1x tydne.a ted to chce delat,tak,ze dopoledne bude s byvalkou a zbytek dne a noci u me s veskerym servisem.a rano zase pujde za ni.kdyz mu reknu ,aby jezdil za kazdou zvlast,rekne,ze se mu to ekonomicky nevyplati.co dal,co mam delat?? chtela jsem se rozejit,ale rozchod jsem odvolala.kdybych nebyla tehotna,tak s nim nejsem.takhle se cittim v pasti.kdyz mu neco ohledne byvalky reknu,prohlasi,ze to nemohu v zivote pochopit.pri tom tvrdi,ze ja jsem na prvnim miste.dekuji

faberova

20. března, 11:52

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

potřebujete mít ve vztahu k minulé přítelkyni partnera jistotu toho, že jste „tou jedinou“, i když s dítětem z minulého vztahu se přítel bude v budoucnu vídat. Pokud byste nebyla „tou jedinou“, tak si napište výhody a nevýhody, když s přítelem zůstanete, a výhody a nevýhody toho, když se rozejdete. Podle toho se můžete dále rozhodnout. V případě, že se rozhodnete pro rozchod, bylo by moudré to neodkládat, abyste si neprodlužovala trápení.
Pokud byste při řešení svého vztahu k příteli potřebovala podporu, můžete vyhledat psychologickou pomoc poblíž místa bydliště. V případě, že byste potřebovala pomoc ve vztahu k dítěti, které se narodí, řešení by se určitě našlo. Držte se.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

28. března, 18:46

Bývalý -> současný otrava

Dobrý den. Byla jsem s přítelem 4 roky, pak se to zvrtlo (snažil se mě podvést) a rozešli jsme se. Od rozchodu je to už půl roku a můj přítel si našel jinou a chodí s ní na "rande" ke mě před barák. Podotýkám, že jeho nová láska o mě ví a rozhodně bydlí někde jinde než já. Já sama už mám svůj fungující vztah. S bývalým jsem se snažila domluvit ale marně. Nehodlá odejít z jejich "hnízdečka lásky". Můžete mi poradit, jak se ho mám zbavit a co to vlastně má znamenat? Děkuji předem za odpověď.

OKB3

19. března, 21:20

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

může být více důvodů, proč Váš bývalý přítel chodí se svou přítelkyní před Váš barák. Jedním z mnoha důvodů může být snaha upoutat na sebe pozornost a znovu tak oživit dávné city. Pokud Vám bývalý partner stále „chodí na oči“ i přesto, že jste vztah jednoznačně ukončila a bývalému partnerovi řekla, že už není cesta zpátky, tak nezbývá než s ním přestat komunikovat a pokusit se ho potkávat co nejméně (samozřejmě do té míry, do jaké to můžete ovlivnit). Pokusit se mu nevěnovat pozornost a žít dál svým životem. Důležité je, abyste sama měla jasno v tom, co chcete. Přeji odvahu.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

28. března, 18:22

Dobry den

Dobrý den chtela bych se zeptat byla jsem s pritelem mesic.Ze zacatu byl moc mily vsude me zval chodili jsme ven a bylo to krasne je to sportovec,ale pak se po nem slehla zem a ja jsem mu kolikrat rekla at mi da konec ze to nema cennu a on ze me chce mit u sebe ze se mnou chce bejt ze to cenu ma a pak mi napsal po par dnech ze se chce rozejit ze nikdy nebyl na vztah a nikdy nebude..nevim co mam delat..

Ok3Q

18. března, 21:27

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

pokud přítel bude o rozhovor stát, tak by možná stálo za to, si s přítelem říct, jaké máte vzájemné představy o chození. Co od chození očekáváte a co vlastně oba chcete. To jestli se shodnete nebo neshodnete, může být ukazatelem, zda spolu dále být, nebo je lepší se rozejít.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

28. března, 18:21

Zamilovaná

Dobrý den, asi po týdnu randění s klukem jsem se do něho zamilovala a on mi říkal jak hrozně moc je mu semnou krásně a že semnou chce být, ale dnes mi po společně stráveném víkendu napsal, že jsem to moc uspěchali a že je zvyklý být sám. Sice říká že semnou chce být ale bojim se že to tak nebude. Nevim co mám dělat jsem z toho hrozně moc sklamaná.

eronika14

18. března, 19:53

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

chození má své fáze. Ze začátku vztahu k sobě partneři nemají ještě příliš blízko, poznávají se. V popředí by měly být hodně slova, poznávání toho druhého. Poznávání, chce svůj čas. Možná bych to částečně připodobnila ke kamarádství. Se svou kamarádkou jste taky hned nebyla nejlepší kamarádka. Musely jste spolu trávit nějaký čas, povídat si… Každý vztah musí projít vývojem a ze začátku si ještě nejsme tak blízcí jako v odstupu času. Jestli se budu snažit něco ve vztahu k partnerovi uspěchat, může se to tím pokazit. Druhý partner se může leknout toho, že se rychle a najednou dostal tam, k čemu ještě nedozrál. Třeba i Váš přítel potřebuje čas….

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

28. března, 18:19

Zájem o obchodního partnera-jak se seznámit soukromě?

Dobrý den! Řeším marně situaci, se ktërou si nevím rady. Je mi 25, pracuju jako manažerka a tak čsto chodím vyřizovat i administrativní věci jako je objednávání vizitek apod. Stará se o mě manažer té firmy (32). Asi po půl roce se však stalo, že jsem se začala jinak oblékat a nějak jsme si sebe navzájem všimli. Z mé strany přeskočila jiskra, u něj mi připadalo to samé, ale nevím. Najednou se začal trochu ptát i na soukromí, víc se usmívá, jinak se na mě dívá a tak nějak se spolu víc bavíme (i o focení, hudbě a tak). Jedná se ale o to, že jsem klientka a on servis. Myslím, že se mu také líbím, ale problém je to naše obchodování. Já jako žena se ho nechci ptát na schůzku, on asi jako prodávající zase nechce pozvat mě ze své pozice. Zkusila jem nadhodit mu vhodné téma, dala mu pozornost mé firmy-víno, protože je z Moravy, ale ničeho víc, než milého rozhovoru a úsměvu jsem se nedočkala. Pořád na něho myslím a nevím co dál. Chodím tam tak jednou týdně, ale už přemýšlím, že přestanu. Musím si ho vyhnat z hlavy, ale jde to těžko, protože mě jako člověk moc zajímá a jako chlap se mi líbí. Myslím, že bychom si i v civilu dobře rozuměli. Neznáte radu jak dál? Dost jsem se mu otevřela a tak mi teď dělá problém přijít tam,pozdravit a být jen zdvořilá, trochu flirtuju, ale připadám si trapně. Zkuste mi rposím poradit. Děkuji!

Sarah JOnes

18. března, 18:23

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

pokud jste si sama u sebe jistá tím, že stojíte o partnerský vztah k manažerovi, tak se nebojte mu to jasněji naznačit. To, jak se zachová, pro Vás bude informací a odpovědí. Budete vědět, na čem jste. Pokud jsou sympatie oboustranné, tak zareaguje. Pokud nebude o vztah stát, bude to pro Vás signál pro to, abyste se tím dále nezabývala. Ať se Vám daří.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

28. března, 18:18

Jak dál?

Dobrý den, chtěla bych radu či nápad jak dál pokračovat. Jsem již plnoletá slečna, žijící sama. V 16 letech jsem se po rozhádání s rodinou(momentálně jsme se udobřili) rozhodla odjet do Prahy kde studuji. Neměla jsem ani korunu a tak jsem si sedla do internetové kavárny a hledala jak se uživit spolu se studiem. Začala jsem si vydělávat jako společnice, do podniků mě vzali a to si ani nezkontrolovali věk:-), na privátech i sama. Měla jsem peněz že jsem si mohla dovolit vše na co ukázala. Pár měsíců to zabaví, ale pak jsem si uvědomila že nejsem vůbec šťastná. Musím zaklepat, že jsem měla takové štěstí že se mi nic nestalo! Prolezla jsem snad všechny společenské třídy a nikde nenašla nic, co by mě udělalo šťastnou. Začala jsem propadat depresím a chtěla ukončit život. Ve škole mi nikdo nerozuměl a já se zas nemohla nikomu svěřit. Pak jsem poznala muže, který mě zas vytáhl na světlo. Příjemný, milý starší pán, který mi věnoval času kolik mohl. Po delší známosti jsem se do něj bláznivě zamilovala. Po tři čtvrtě roku jsme se rozešli. Teď nejsem schopná se vrátit do původní "profese", protože bych to psychicky nezvládla. Finančně se mám dobře, našetřila jsem si dostatečnou sumu na dokončení studií, ale po duševní stránce jsem tak vyprahlá že to ani nejde popsat. Dokonce jsem zkoušela (spíše donutila) se seznamovat s potencionálními partnery, ale nikdo mě neoslovil. Vím že to není jejich chyba, většina jich byla velmi příjemná a na úrovni. Je to chyba ve mně. Mám pocit jako kdybych si vše již zažila a nemám žádný cíl ani důvod proč jít dál. Myslíte, že mi je pomoci? Když si tohle po sobě čtu, tak to z ní jako kdybych chtěla by mě někdo litoval:-D , to vůbec ne..jen nevím co dál.. Děkuji za jakoukoliv snahu, s přáním hezkého dne Kristýna

kristyna.kovac

16. března, 21:24

Odpověď na dotaz

Dobrý den, Kristýno,

váš dotaz na mě dělá dojem toho, že hledáte sama pro sebe smysl života. To, co jste prožila, můžete vzít jako zkušenost do budoucna. Zakladatel logoterapie Viktor Frankl hovoří o tom, že pokud si ze štěstí, radosti… uděláme cíl, je to slepá ulice v našem životě. Nejde o to něco ponížit. Všichni tyto hodnoty pro svůj život potřebujeme…, ale smysl života jen v prožitkové oblasti nenajdeme. Profesor Jaro Křivohlavý ve své knize Mít pro co žít píše: „ V životě se dostáváme do různých situací. Tušíme, že existuje něco jako smysluplnost života a že je důležité smysl svého života objevit. Život máme jako jedinečnou možnost a z velké části záleží na nás, co z něj vytvoříme….“ Snad je to pro Vás alespoň trochu povzbuzením.
Pokud byste měla psychické problémy, můžete vyhledat v místě bydliště psychologa. V případě tísně můžete využít i telefonickou krizovou intervenci (např. tel. č. . 284 016 666 ).
Přeji dostatek odvahy při hledání a zamýšlení se nad souvislostmi života. Jste obdivuhodná a výjimečná v tom, jak přemýšlíte nad hlubším smyslem života. Když budete potřebovat, určitě se ozvěte.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

28. března, 18:15

Láska po 20 letech?

Dobrý večer, před 20lety jsem milovala kluka a on mě bohužel nám to nevyšlo, teda on se rohodl pro jinou, ted když jsme se znovu potkali já mám dceru, jsem sama a on je stále svobodný, má dítě a také přítelkyni-s ní to dítě nemá...:-)Scházíme se asi 4měsíce, nespali jsme spolu, chodíme na procházky a mě je moc fajn. Jak ale on, musíme se dříve poznat.....se svou přítelkyni se jen hádá .....jak říká on a nechce s ní být.....myslím si, že čeká jak to všechno bude....ale se ale bojím, že se do něho zase zamilovávám.....Chtěla bych vědět, když nepřišel na smluvenou schůzku ani se neozval, nenapsal....až já napsala na druhý den, že je slušnost se aspon omluvit, napsal, že se omlouvá, že to zazdil....Nevím co mám dělat....chovám se jak pubertačka, mám hrát uraženou anebo to přejít? Děkuji

romanidum

10. března, 20:31

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

ptáte se, jak reagovat na to, když bývalý přítel nepřišel na schůzku. Je dobře, že jste otevřeně komunikovala, otevřeně řekla, co si myslíte. Píšete, že se musíte nejdříve poznat… Vzhledem k tomu, že bývalý přítel má nyní svůj vztah a dítě, což jsou důležité součásti jeho života, je od Vás moudré, že nevstupujete hned do vztahu a chcete poznat, zda má vztah s bývalým přítelem perspektivu. Přeji, ať se Vám daří.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

28. března, 18:12

Zamilování

Dobrý Den.Myslíte,že je chyba že jsem se zamilovala do 8 let staršího kluka? Děkuji za odpověd.

Krikrina007

11. března, 0:37

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

myslím si, že pokud jsou oba partneři dospělí, osmiletý rozdíl mezi partnerem a partnerkou je přiměřený. Nevím, kolik máte roků, jestli jste v období dospívání a on už je dospělý, pak můžete mít každý od vztahu jiná očekávání.V období dospívání člověk ještě hodně potřebuje hledat sám sebe, potřebuje mít kolem sebe přátele a kamarády, jezdit na hory atd. Naproti tomu dospělý partner už má jasnější představu o tom, co by v životě chtěl.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

13. března, 23:24

milenec

Dobrý den, prosím o radu,jsem vdaná 9 let s o 10let starším partnerem,máme jedno dítě a vztah je z jeho strany netolerantní a omezující vůči mým koníčkům a psychickému relaxu. Na prvním místě je rodina,což mu nevyvracím,ale na úkor osobní pohody,je také silně negativistický a cholerický. Problém je,že jsem potkala někoho s kým si rozumím a je mi s ním dobře,vyslechne mě a od kolegyně vím,že mě tajně miluje od chvíle,kdy mě uviděl. Jenže má dlouholetou přítelkyni. Začali jsme se scházet a došlo i na sex. Jsem od té chvíle spokojená,ale sobecky mám strach,že se zamilovávám do někoho,kdo mi dodává pocit života a ne věčného psychického deptání. Je to začarovaný kruh,nechci ublížit jeho partnerce a jsem si vědoma svého závazku k rodině. Rozvažuji rozchod s milencem ,kterého budu vídat denně,načeš budu tiše trpět,protože děláme ve stejné práci a budu nešťastná,nevím jak z toho ven,manžela mé problémy moc nezajímají a bere je za triviální. Milenec je pro mě jakýsi útěk z vězení, co mám dělat ,nevím...

plamenak.jaja

9. března, 21:37

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

píšete, že je pro Vás důležitý závazek k rodině. Možná Vás povzbudí to, že dokonalé a bezproblémové manželství neexistuje. Není možné, aby druhý naplnil má očekávání… Není možné, aby manželství bylo bez konfliktů. Po letech zřetelně vnímáme chyby toho druhého. Jako já mám svá omezení, stejně tak i druhý. Vztahu nepomohou sny o tom, jak by to šlo jinak s někým jiným…. Znovu nacházet svého partnera, začít novou komunikaci může být novým dobrodružstvím. Není to jednoduché, proto bych Vám doporučila vyhledat pomoc odborníka, spolu s manželem docházet do manželské poradny.

Pokud se rozhodnete pro upevnění vztahu k manželovi a „obnovu vztahu“ je potřeba co nejdříve ukončit vztah se spolupracovníkem. Každý další krok ke spolupracovníkovi nastartuje proces, ze kterého se Vám bude stále obtížněji odcházet.Přeju štastné kroky do budoucna.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

13. března, 22:28

Rozchod z důvodu že se nechce přítel vázat

Hezký den s prosbou o radu, s přítelem jsem se seznámila cca před rokem a čtvrt, vzhledem k tomu, že v této době byl asi rok po rozchodu po šestiletém vztahu jsem věděla že bude potřeba hodně trpělivosti a času, sám to i říkal, že zažil velké zklamání a má strach dalšího vztahu, ale ten minulý vztah měl v sobě vyřešen. Byla jsem jako podpora, opora, scházeli jsme se asi dvakrát v měsíci, každý den volali, psali, získával ke mě důvěru. Pokaždé nám bylo spolu moc hezky. Začátkem prosince minulého roku se kvůli otevření hospůdky zadlužil větší finanční částkou, plus má ještě hypotéku kterou platí. Začali starosti, velká únava, vyčerpanost. Koncem února jsme si promluvili a on trval na ukončení našeho vztahu, že mi nemůže dát to co bych chtěla a i si zasloužila, že se necítí na to se vázat, má strach, nechce být na někoho fixován, chce si žít život ze dne na den, užívat si a že už by neměl nikdy milovat aby nezažil opětovné zklamání a hlavně vyřešit si dluhy, aby pak měl třeba čistčí hlavu věnovat se jednou rodině, že nedokáže dohlídnout do budoucna, že by nám třeba bylo spolu dobře jakoby vidí jen teď přítomnost. Podotýkám, že jsem mu nikdy neříkala, že bychom mohli posunout náš vztah někam dál (společné bydlení apod.) Je mu 30, mě 34. Domluvili jsme si že si někdy zavoláme, napíšeme. Je to pro mě moc bolestivé, ale třeba je to nutné, aby si vše nějak opravdu ujasnil, zjistil, potřebuje čas a je možné že za pár měsíců uvidí situaci zcela jinak, zatím se neozývá.... Mohla bych poprosit o náhled či radu odborníka co dělat třeba dál z mé strany. Moc děkuji, zdraví Dana

Dana.Skvarova

3. března, 18:07

Odpověď na dotaz

Dobrý den, Dano,

i přesto, že je to pro Vás obtížné vyrovnat se s rozchodem, nezbývá než vzít rozhodnutí Vašeho přítele nevázat se vážně. Snaha pomoci, pochopení pro druhého partnera jsou určitě důležité součásti partnerského vztahu, ale nelze jen výlučně na tomto postavit vztah. Nejde o to se ve vztahu jen přizpůsobit, ale můžete přece mít i svá přání, očekávání a své zájmy. Píšete, že jste partnerovi nikdy neříkala, že byste měli vztah posunout dál… Ale důležitou součástí vztahu je i plánování společné budoucnosti, společná perspektiva…
Přeju, ať se Vám daří hledat pro sebe vztah, ve kterém budete více sama za sebe a který bude mít perspektivu do budoucna. Vztah, ve kterém místo planých nadějí a snů budete naplno. Přeji Vám ať vše zvládnete.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

13. března, 21:52

co s tím

dobrý den je mi přes 40 a mám milence o 20 let mladšího a ted co s tím jak dál

korsanda

3. března, 20:24

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

milostný vztah čtyřicátnice k výrazně mladšímu partnerovi může být vášnivý, omlazující na jedné straně, ale taky problematický a komplikovaný. Každý z Vás se nachází v jiné životní etapě, jinak Vám „plyne čas do budoucna“. Je náročné držet krok s partnerem, který je na vrcholu fyzických sil, plánů do budoucna… a „konkurovat dvacetiletému“. Zastavit čas prostě nejde. Domnívám se, že je více štěstí v tom, když člověk přijme a rozvine životní období, ve kterém se nachází. Ať se Vám daří.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

13. března, 21:44

manželství

dobrý den zamilovala jsem se manželova nejlepšího kamaráda manžel je na slůžební cestě a tak každý den ke mně a zeptáse jestli není doma a když řeknu že ne tak mě začne líbat a je z toho sex a protože to chce mýt asi pořádný tak to děláme asi 4hodiny.co mám dělat lači bych se rozešla ale jak mu to říct.děkuju

kinkova.adela

25. února, 15:36

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

myslím, že je potřeba, abyste si sama nejdříve ujasnila, co vlastně chcete. Při rozhodování Vám může pomoci popřemýšlet nad tím, jaké důsledky pro Vás a Vaše okolí může mít nově vznikající vztah… Pokud se chcete s kamarádem manžela rozejít, pak je potřeba reagovat co nejdříve a jednoznačně. Čím déle budete ve vztahu ke kamarádovi setrvávat, tím bude obtížnější z něho vystoupit. Slovem jednoznačně je myšleno nenechat si „zadní vrátka“. Přerušit kontakt úplně, včetně krátkých setkání, sms….

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

13. března, 20:24

Potřebuji psychologickou pomoc??

Dobrý den Je mi 20 let a přítelovi 28.Jsme spolu rok a půl. Mám s ním velké trápení. Přítel se často rozčiluje ač jen kvůli nepodstatným věcem. Takže se docela často hádáme. Já jsem klidná a řeším věci normálně v klidu a potichu, ale on jen křičí a pak už mi i nadává. Někdy až dost hrubě. Nesmím mu říct svůj názor a už vůbec se mu nelíbí, když odporuju. Všechno musí být podle něj. Třeba když máme někam jet. Oznámí mi, že se jede v tu určitou hodinu, ať jsem připravená nebo že jede sám. Když mu řeknu, že potřebuju 10 minut navíc, tak ještě zopakuje, že se jede, tak jak řekl, ale to už říká rozčíleným tonem. Pokud nejsem připravená, odjede dám. Tohle jeho chování trvá už půl roku. Někdy mám pocit, že mě psychicky týrá. Když se pohádáme, nakonec mi řekne, ať se nad sebou zamyslím i přesto, že hádka vznikla kvůli němu a zbytečně. Takže pak za vše můžu já. Také často vyhrožuje rozchodem. Při hádce nebo když něco neni podle něj. On mě za ten půl rok dostal do takové situace, že mám pocit, jako bych potřebovala psychologickou pomoc. Často brečím a jen když mi něco vytkne, tak mám pak celý den hrozně smutnej, brečím a chci být sama. On si toho ale ani nevšimne, protože je pořád u kamarádu a když je doma, tak na počítači. Já, jako bych byla vzduch. Za celý den se mnou nepromluví. Nemá zájem komunikovat. Neni to tak dávno, kdy jsem se skoro zhroutila. Pak když si všimne, jak jsem na tom mizerně a nevím co dál, tvrdí, že mě miluje. Myslíte, že by přítel potřeboval odbornou pomoc?? Jeho chování opravdu není v pořádku. Hlavně jsem se chtěla zeptat, zda potřebuji já k psychologovi?? Předem děkuji za odpověď. Klára

Klara.Eckertova

9. března, 15:36

Odpověď na dotaz

Dobrý den, Kláro,

součástí vztahu je to, že poznáváme partnerovy zvyky, jednání, které je často odlišné od toho našeho. Jestli máme podobná životní očekávání, plány... Součástí jsou i konflikty. Chození není nic definitivního, ale hledání, ujasňování si, jestli je ten druhý opravdu tím, koho hledám. Může to dopadnout, ale taky nemusí… Během období chození bychom si měli odpovědět na otázku, zda jsme schopni a chceme vedle druhého partnera žít.
Ptáte se, jestli potřebujete psychologickou pomoc. Vašemu vzájemnému vztahu by mohlo pomoci docházet do předmanželské poradny. Byla by to možnost zamyslet se nad vztahovými souvislostmi s pomocí někoho „třetího“. Pokud partner nebude chtít, můžete vyhledat psychologickou pomoc sama.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

13. března, 20:22

mám strach ze vztahů

Dobrý den, můj bývalý vztah skončil tak, že mi ex přítel ani neoznámil, že je konec a že už se mnou nechce být. Jednoho dne prostě přestal komunikovat, začal se mi vyhýbat, tvrdil mi že nemá čas, že má jiné starosti než řešit nás. Až po měsíci, kdy jsem se mu vlastně vnucovala a ponižovala se před ním, mi došlo že je konec.Dnes už to bude půl roku. Nevyznám se ve svých citech. Na jednu stranu k němu cítím vztek, protože jsem mu nestála za vysvětlení, protože náš vztah pro něj asi nikdy nebyl důležitý, neměl mě rád a celou dobu mi něco nalhával. Jenže uvnitř ho asi pořád miluju. Často vzpomínám na dobu když jsme byli spolu, na naše plány, a na všechno hezké, co bylo. Nálady se mi střídají ze dne na den. Jeden den se cítím silná začít znova, další den proležím v posteli, brečím nad rozbitým vztahem a vyčítám si to, že jsem pro něj asi nebyla dost dobrou partnerkou. S tím rozchodem mi odešlo také moje sebevědomí, mé plány a životní cíle. Sama vidím, že jsem bývala jiná-zdravě sebevědomá a cílevědomá. A teď je to pryč. Mám hrozný strach, že můj příští vztah skončí taky tak, že jednoho dne prostě přestane mluvit a odřízne se ode mně.Mám strach, že už nebudu nikdy partnerovi věřit a pořád budu jen čekat, jestli se ještě ozve. Budu moc ráda, když mi poradíte, co s tím. Jak získat zpátky sebedůvěru a jak se zbavit toho strachu. Děkuji moc.

mrki9

8. března, 15:39

Odpověď na dotaz

Dobrý den,

všechno to, co popisujete - hněv, lítost, smutek, vzpomínky na pěkné zážitky… k rozchodu patří. Nezbývá než projít obdobím smutku... Na druhé straně nemá smysl se ve smutku utápět. Můžete to sama ovlivnit tím, že ve chvíli, kdybyste nejraději zůstala v posteli a vzpomínala…, trápila se, tak hned vstanete a třeba zavoláte kamarádkám, přátelům… Nebo půjdete sportovat, abyste smutek a stesk ze „sebe dostala ven“. Zjistíte, že se cítíte lépe, než kdybyste zůstala ležet v posteli. Nebylo fér to, jak se k Vám přítel zachoval, třeba mu dokážete časem odpustit…
Píšete, že máte strach, že se k Vám budoucí partner zachová stejně. Možná Vám pomůže to, že v období poznávání, než více vstoupíte do vztahu, si budete více všímat toho, jaký je partner člověk, jestli je čestný a jedná na rovinu. Věřím, že až zvládnete období rozchodu, uvidíte svět kolem sebe radostněji.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

13. března, 20:18

co delat

dobry den jmenuji se zuzana je mi 43let.po dvacetilem manz jsem ovdovela.manzelstvi nebylo idealni.zila jsem s clovekem ktery mne psychicky i fyzicky trapil.meli jsme deti tak jsem nemela odvahu odejit.pak jsem si nasla pritele ktery je rozvedeny.ma dve deti z toho ma syna v peci.dnes uz jsou nase deti dospele ,ale bydli s nama a to je hlavni problem.jeho syn nemluvi se mnou.moje dcera s nim.rodice pritele jsou samozrejmne na jeho strane,ja se neevhodne chovu k jeho detem,k nemu .delam tady takovou sluzku pro vsechny,ale zadny vdek.to je jen zlomek toho co se tady deje a ja uz zacinam mit pocit ze to nezvladnu,ze uz nemuzu,samozrejmne se nam tim hroti vztah mezi nama.mam pritele hrozne rada ale on neresi.je rad ze se syn bavi s nim a mne proste neresi,nezastane e mne pred nikym.vi moc dobre ze ja uz rodice nemam,takze ja nemam kde hledat zastani,me dery to davaji za vinu mne takze nekomunikuji ani se mnou a ja uz nemam silu.prosim poradte co mam delat dekuji zuzka

markazuza

8. března, 13:35

Odpověď na dotaz

Dobrý den, Zuzko,

píšete, že byste sama potřebovala oporu rodičů. Z vlastní zkušenosti víte, jak jsou rodiče pro nás důležití a naopak. Je tedy srozumitelné, že je Váš partner rád, že se s ním syn baví. Asi je syn partnera ve věku, kdy Vašeho partnera jako tátu ještě hodně potřebuje…. Nejde o to si s dětmi vzájemně konkurovat, ale dopřát dětem a partnerovi, aby mohli svůj vztah vzájemně rozvíjet. Vaše velkorysost a tolerance, jistě ovlivní celkovou atmosféru Vaší rodiny. Z toho, jak rodinnou situaci popisujete, bych Vám doporučovala vyhledat rodinnou terapii nebo psychologa v místě bydliště. Vaší rodině by mohla pomoci systematická péče, což je nad rámec této poradny.

MUDr. Petra Vahalíková
www.dlanzivotu.cz

dlanzivotu.glogarova

13. března, 20:16