Přítel?
Dobrý den,
už nevím co mám dělat. Jsem s přítelem skoro rok, snažil se o mě, ještě když jsem byla s někým jiným. Svůj zájem mi dával hodně najevo. Proto, když jsem se rozešla s předchozím přítelem, po nějaké době jsem neváhala a začla "chodit" s tímto. První dva měsíce, byly takové, no..začátek vztahu. Poznávání, nejistota. Ale pořád o mě stál, psal mi, kdy se uvidíme a když jsem náhodou neměla čas, tak mi na to řekl, že ho nechci vidět. Po nějaké době se situace hodně změnila. Najednou nemá čas. Buď to pracuje, nebo jde někam s kamarády. Mě to nevadí, vím, že vztah není o tom, že k sobě někoho připoutám a bude jen se mnou. Já taky chodím s kamarády, a když do práce musí, tak se prostě nedá nic dělat. Vadí mi spíš jedna věc a to, že mi už ani nenapíše. Když mu vyčítám, že se vidíme málo a že mi nevolá, že spolu nikam nechodíme (s kamarády to on jde do kina, jde s nima lyžovat atd. ale se mnou nikdy). Tak to hodí na mě, že já se nesnažím, že já mu nikdy nevolám a že mu nikdy neřeknu že někam chci jít a ať to na něho neházím, že já ho nikde taky neberu. No, tak jsem se nad sebou zamyslela, a přiznala si, že má možná pravdu, proto jsem se to snažila změnit. Zvu ho do kina (jeho odpověď: promiň já jsem tam a tam, a nemůžu proto a proto), zvu ho ven (promiň jsem už unavený), když mu napíšu tak odpověď dojde po 3 a více hodinách, že nemůže.
Tak si pak říkám, proč se snaží si mě udržet, často se hádáme, jsem až hysterická a on nakonec, že to není pravda co mu říkám. Několikrát jsem se s ním už i rozešla. Vrátili jsme se k sobě. Když jsme spolu je ke mě moc pozorný, hodný, jde vidět, že mě má rád, ale nikdy mi to neřekl. Jsem zoufalá, nevím prostě co mám dělat. Jednu dobu se děsil představy dítěte, minule se mě zeptal jestli jsem už nad tím uvažovala. Tak jako nevím co si o něm myslet. Prostě mi příjde, že mě nebere vážně...