Ilustrační foto

Tak mě dnes po škole, líp řečeno o půl paté čekalo školení kvůli tomu okruhu, co má být v sobotu a neděli. Jediný spoj, abych to ztihla byl ten, kdy jsem přijela už ve čtyři na nádraží a hend jsem volala Staníkovi, aby pro mě došel. Ten došel a hend bylo jestli netrefím sama, když jsem k němu přes rok jezdila. No samozdřejmě, že bych trefila, ale nechtělo se mě jít samé (tych 5min). Přišli jsem na místo určení, do jejich zborjnice, ano, jsou to SHD, a školení začalo. Do parády si nás vzal Staníkův tatík, takže jsme se i nasmáli. Ke konci jsme už jen kecali a stáli jsme kolem tatíka. V tom se zpustila siréna... všichni, mezi kterýma jsem stála se rozletěli kolem mě, a hned do zborjnice a do převleku a... ach ti hasiči. Tatík byl v kombinéze jako první a čekal na další lidičky. Ostatní stáli ještě kolem auta a řeknu vám, když jsem viděla toho Staňu, jak mu to v tom sekne... Asi jsem se znovu zamilovala :D A když jsem zjistila, že ta kombinéza i hřeje (nečekaně), tak mě holt musel hřát, protože byla docela zima kolem té šesté hodiny. No Staník odjeli naštěstí nehořelo, jen byl vytopený sklep a jelikož jsme měla ještě čas, šla jsem s jeho mamčou k nim pozdravit Olivera (korelu) a zachvíli jsem už seděla v buse na cestě domu. Zítra máme praxi a on je v druhé skupině, tak se neuvidíme (naštěstí) ale budeme večer chystat na výkend takže se s ním uvidím tam. Vím že bych se měla snažit nebláznit, jelikož spolu chodt nemáme ale...

... není to tak lehký jak se zdá. Popravdě teď při zásahu mě to opravdu dostalo. A jak mi sám před chvílí volal jestli jsem dojela v pořádku, tak si myslím, že z toho taky není uplně venku. Ale můžu se mýlit, to vím. Taky vím, že to přejde, jen mě to ztěžuje ta společná třída :(

Nebudu si na nic hrát. Vím, jak to je, ale fakt je ten, že ať dělám co chci, pořád ho miluji. Jsem v tom zkrátka znovu až po uši. A moc :(