Ilustrační foto

Právě jsem dokoukala poslední díl Sexu ve městě... Božský říkal Carrie kotě... Kotě se jmenuje jeden můj oblíbený beat.... a takhle mi říkal můj ex... můj ex, který mi před měsícem a půl nemohl nabídnout vztah, ale ihned si našel na netu holku... holka, která je absolutní opak mě... absolutní... Je mi to strašně líto. Vím to týden, nechtíc jsem na to přišla (facebook je všemocný). Týden jsem se pořádně nenajedla a nevyspala. Mám zkouškové a nemůžu se ani učit... představuju si, jak jsou spolu, jak spolu dělají to co jsme dělali my, jak jí říká kotě... Místo, abych se na něj naštvala, že na mě tak rychle zapomenul si brečím do polštáře, jak na mě mohl tak rychle zapomenout. A ještě s holkou, co vypadá jako z porna... Mám u něj nějaké věci a pořád si přehrávám, jak mu zavolám a domluvím se, abych si je mohla vzít. On má taky něco u mě... Nejradši bych se sešla někde na neutrálním stanovišti, ale bojím se, že u toho bude s ní.  On, můj miláček. Člověk, se kterým jsem chtěla založit rodinu :) zbořil se mi můj nepovedenej život... při čučení do zdi mám čas přemýšlet nad sebou. Přišla jsem na to, že asi neumím žít ve vztahu. Proč jsem na něj byla taková... kéž by šel vrátit čas... Takhle mi ještě nebylo. Ano, rozchody bolí, ale tenhle obzvlášť, protože to bylo něco víc. Co mám dělat v prázdném bytě?

 Mám strach... Mám strašný strach z budoucnosti. Měla jsem naplánovaný svůj život. Věděla jsem, jak bych chtěla žít a přála jsem si, abych se k tomu aspoň trochu přiblížila... kvůli svému ex jsem přehodnotila to všechno, celý svůj budoucí život, a teď nevím... já vážně nevím co bude a strašně se bojím.

Najdu někdy svýho božskýho? Najdu někoho, kdo mi bude říkat kotě?