Cítím nepříjemné pálení v nose a šimrání v krku, štípání v očích a loupání v zádech. No asi na mě něco leze a jaro to nebude. Zdá se, že se mi chřipajzna mizerná nevyhne. Všichni už to mají za sebou a já zas budu poslední. Tak sahám do zásob, které už se povážlivě tenčí a otvírám cabernet savuignon ročník 2002. Pro abstinenty červené vínečko. Doufám, že sluníčko z Moravy zapůsobí a já budu ráno fit. Po skypu zvu i manžela. Abyste rozumněli, někdo na internet nadává jako na zabijáka manželství, my jsme si z toho udělali další způsob komunikace. Manža se chytil na lep, prý za chvíli dorazí.

  Už několik let si vozíme vínečko z Moravy z malého sklípku. Na podzim jedem na vinobraní, samozřejmě ochutnávat, ne pracovat ;-) a uděláme zásobičku na celou  zimu. Musím přiznat, že naše spotřeba pěkně zvyšuje celorepublikový průměr. Ochutnávám první skleničku, je úžasné, nezklame jako ostatně pokaždé. Cítím jak se ve mě rozlévá sluníčko. Představuju si jak v mém kruku bojují malí vinaříčci s bacilama chřipky jak Mach a Šebestová i s Jonatánem. A doufám... Slyším manžu jak se v kanceláři zvedá od stolu. A tak budu končit, dám si ještě skleničku a pak se zkusím vypotit :-) Pááá ...