Mám za sebou velice náročný a krásný víkend. Tedy alespoň sobotu. O neděli bych raději pomlčela, jelikož se mi na chvíle strávené v objetí WC nechce moc vzpomínat :-) To prý je tak když se matka utrhne ze řetězu.

  Vyrazili jsme v sobotu do Prahy, nedaleko Staroměstského náměstí jsme si oblíbili nádhernou restauraci. Je to argentinská restaurace plná argentinského hovězího, a jiných specialit. Plná argentinského vína a pravé tequilly. Všechno bylo úžasné a dokonalé, obsluha, jídlo, pití, živá hudba a tanečníci. Jedli jsme, povídali a pili. Čas utíkal a hladina alkoholu v krvi nebezpečně stoupala. V nejlepším se má přestat, říká se. A tak jsme zaplatili a vyrazili do víru starého města a úzkých uliček. Projdeme se a vyvětráme hlavu před cestou domů. Jenže chybička se vloudila, objevili jsme další krásnou restauraci, o interiéru teda moc nevím, ale venku byla nádherná terasa s přímotopy, osvětlený staromák, veselá nálada, člověk si připadal jak v létě někde na kolonádě. Sedli jsme si, odložili kabáty (na terásce muselo být snad třicet stupňů) a objednali si nádherné, veliké, leč velice zrádné kotejly. To byla ta poslední kapka. Pak už si moc nepamatuju, pouze jak jdu bosa, jen v silonkách k autu, protože mě neskutečně bolely nohy z podpatků a jak na dálnici říkám : honem mi zastavte asi budu ... Šíleně se stydím !!!  

  Neděle se mi stala očistcem a trestem, bolest hlavy a nevolnost ještě zhoršovaly výčitky svědomí a stud. No mám zas na dlouho vybráno, zas ze mě bude na pár dní abstinent. Manžel se mi směje a škodolibě se mi snaží zaplnit okénka, které mé podvědomí raději vytěsnilo. Raději se nebudu rozepisovat o tom co vykládá, protože to přeci nemůže být pravda a kdyby náhodou ano, doufám, že si nevzpomenu. Jinak to byl totiž super zážitek :-)