Kdokoliv by mohl říkat, že prázdniny se kvapem blíží ke konci a již v úterý spousta lidí zasedne zpátky do lavic. Pro mne to však ještě neplatí. Já zasendu do lavic na přednášky až druhého října. Ovšem pokud se mi podaří dodělat obě dvě zkoušky, které se mi v loni nepovedly. No snad se zadaří.

Jinak...jak bych měla snad začít? Ani nevím. Asi jsem už vyšla ze zvyku něco psát. Věřím však, že s nastalým zářím a zařijovými dny se to změní a já budu opět pravidelně si doplňovat své dojmy, myšlenky a výplody fantazie sem do deníčku.

Minulý týden jsem se vrátila z chaloupky, kde jsem strávila 14 dní se svým miláčkem. Co vám budu povídat. Počasí se vydařilo, večery byly sice už trošku chladnější, ale za to noci! Ty byly! A to nemluvím jen o nějakcýh techtlách mechtlách. Mám namysli to, když jsme se zaltíčkem leželi venku na spacáku a kam jen oko dohlédne byla tma tmocí, ničím nerušená a na obloze je miliony hvězd! Jak já dlouho neviděla malý vůz a co teprve mléčnou dráhu! A co jcih padalo! No to vám byla nádhera. Bohužel, kdyby nás nevyhnala zima, leželi bychom tam mnohem, mnohem déle.

Navštívili jsme 140 let založení SDH Doksy, Mšenské koupaliště a dokonce jsem vylezla i na rozhlednu. Pro ty co nevědí - já mám panickou hrůzu z jakýchkoliv výšek, takže vylést na rozhlednu je pro mě jako zdolat Mount Everest.:-)

Obávám se, že pro dnešek budu muset končit. Musím si ještě zbalit, ponevadž za chvíli odjíždím se zlatíčkem ještě na chatu. On tam totiž na schodech rozbil, nebo spíš prošláp schod, tak to jedeme opravit:-) Mějte se krásně:-)

PS: Fotka je z chaty...možná se někomu bude zdát nic moc, ale já jsem na ní hrdá:-)