Křen. Tak já jsem prej podle něho jen Křen!!!

Krásný den měl být završen Matrixem dvojkou. Byl. Ale co bylo pak? Pak jsem si šla zakouřit na balkon a můj drahý polovička mě šel doprovodit. Naskytlo se téma "co budeme dělat následující víkend." Tak nějak jsem měla tucha, že někam v pátek jde...ale to jsem ještě neměla tucha s kým. Jo...s ní...se Zdeničkou(slečna, kterou kdysi miloval a ona ho nechtěla a má to doma strašný kvůli rodičům a on jí musí utěšovat...). S ubohou, chuděrkou Zdeničkou. Já opravdu  nejsem velká žárlivka, ale tadyhleta slečinka mi zkrátka nesedí. Říkávala moje máma, že žándná holka nebere chlapa jako kamráda. Řekla bych že má v něčem pravdu. No ale jak to vlastně bylo:

I zeptala jsem se ho, po tom co mi řekl, že mán v pátek "schůzku|", s kým, že to jde. "Jdu se Zdeňkou" A odmlčel se. Nemohla jsem to nechat být jen pouhým hmmm a tak následovalo moje: "A kam jdete?" Jen tak zlehka, ale slyšitelně si povzdechl. "Jdeme do Michle na CHateu petris...zkrátka a dobře jdeme posedět na vínko." Teď jsem si zase povzdechla já a natáhla jsem ze své, již krapet zpařené cigarety. "Aha..." Vzdychla jsem. Jedním mrkmutím oka se na mě zadíval:"Tobě se to nelíbí viď?" Přivřela jsem oči a přemýšlela, zda mu mám říct, jak se mi to fakt vůbec nelíbí, přemýšlela jsem také nad tím, zda se mám znemožnit a vypadat jak žárlivka. "Ne, mě je to úplně fuk." Vpravila jsem ze sebe posléze. "To je dobře, jinak bych si pak už fakt připdal jak na provázku." A viditelně si oddychl. Jenže, to ještě nevěděl, že já jsem holka šťouravá a rejpavá. "Můžu jít s tebou?" Zněla má otázka a byla slyšet ještě hodnou chvíli vďaka ozvěně mezi panlákama. "Ne!" Zněla jeho odpověď, která se nesla vzduchem jako smrad. "Co bys tam asi dělala? Byla bys tam jen za křena."

Milý deníčku a milé dámy, tak tohle mě opravdu nakrklo.l I zbalila jsem svoje saky paky a táhla domů. On chudinka nevěděl, že mě to urazí. "Jsi citlivý jako pařez a tvá netaktnost nezná mezí!!! " Křičela jsem na něj až se jeho maminka divila, ale mě to bylo úplně šumafuk. Co na tom, že jsem se možná doopravdy znemožnila? Co na tom, že teď vypdaám jako blbec. ON MĚ URAZIL!!! Došli jsme na zastávku a já toužebně očekávala příjezdu autobusu, který mě doveze domů. "Jak můžeš o své holce říct, že je Křen?" Zlostně jsem na něj vybalila. "Ale tys vůbec nepochopila význam toho slova, nevíš jak jsem to myslel a my jsme to tak normálně říkali vždycky s kamarádama." Snažil se na omluvu vysvětlovat. Ale mě už to bylo úplně jedno. Urazil mě, dotknul se mě...a mě je to teď líto... dala jsem si předsevzetí, ho celý týden ignorovat. Nsaštěstí to snad půjde dobře, páč bydlíme každý zvlášť.

Uff...je mi jakž takž lépe...Stejně budu brečet celou noc.