Ilustrační foto

Milý deníčku,

proč mě vůbec nepřekvapuje, že začínám stejnou větou jako drtivá většina osazenstva týhle prťavý planety. Odpovím si sama- protože k nim patřím.

Dnešní den stál, tak jako většina předchozích, za pendrek. Všichni nám už od raného dětsví vtloukají do hlavy jak je důležité chodit do školy, že se tam naučíme spoustu věcí a jak tam chodit nebudeme, že budeme dutí jak bambus, a že z nás nic kloudného nevyroste.

Kdyby mi někdo něco takového řekl dneska, tak ho něčím vezmu po hlavě a zavolám Bohnice, že tu mají pacienta. S klidným svědomím můžu říci, že posledních čtrnách dní mi návštěva tohoto ústavu národní blbosti absolutně nic nedalo, krom vzorku vlněného svetru na mojí tváři a otlačeného čela. Ano milí rodičové, ve škole se opravdu velmi často nic neděje.

Tedy nechci tu zase hanit všechny školy, to néé. Docházka na školy základní je velmi důležitá pro všechna dítka, a že tam se nic neděje díťatům nevěřte. Já tu mluvím o škole střední a to jen jedné konkrétní, kterou tu z pudu sebezáchovy jmenovat nebudu.

Jako studentka čtvrtého ročníku už jsem si přeci jenom pár let ve škole odkroutila a něco tam zažila (i se naučila). Brzy mě čeká maturita, kterou už bysme nejraději měli všichni za sebou a zároveň nás děsí jak je blízko. Ale nejděsivější na tom všem je to, že poslední rok je absolutně o ničem. Místo toho, aby se začalo dít něco, co by se dalo považovat za opakování k maturitě, jen dál pokračuje výklad o ničem. Kupodivu učitelé mají tendenci vykládat učivo čím dál nezáživněji.

A tak si celý den říkám jestli má cenu se opravdu každý den vyhrabat z vyhřáté postele a jít takovou dálku v mrazu, sněhu a po ledu, každou chvíli letět na zad a klouzat se podél domů jen kvůli tomu, aby si člověk na několik hodin sednul na tvrdou židli a koukal do blba (někdy i na blba pokud před ním sedí takové individuum). Vždyť by stačilo se dostavit jen v nejnutnějších případech, to jest na písemky a (jak říkají učitelé) výrobu známek, ušetřilo by se spousta času a těch peněz.

Jenže jednou jeden řekl učte se a choďte pravidelně do školy a tak se bohužel tomuto očistci nevyhneme a jen doufáme, že na naší vymodlené vysoké škole už to bude konečně o něčem jiném.