Ilustrační foto

Mám špatný auto a špatnou garáž, špatně řídím a řadím. Bojím se jezdit na sněhu. Moc brzo vybírám dárky na Vánoce a zajistila jsem moc brzo stromek. Mám špatnou práci, protože údajně beru málo peněz, a je taky špatně, že musím tak daleko dojíždět. Špatně se rozhoduju, nenechám si poradit. Špatně peru, dávám moc prášku a třídím od sebe barevný prádlo. Jsem lechtivá a ne moc vysoká, to je taky blbě. Bojím se lyžovat a bruslit, protože to neumím a ani mě neláká se to skoro ve 30ti letech učit, a proto se můžu jít rovnou pohřbít. Nejím zabijačku, a proto jsem divná. A taky proto, že peču na Vánoce jen bezlepkový cukroví, který se prodraží, abych s tím neměla dvojí práci. Moc dlouho o víkendu spím, a pak tím pádem nestíhám udělat všechno, co jsem měla v plánu. Tak proč na mě tlačil, ať se k němu přestěhuju, když nejsem ta vysněná dokonalá žena? Vzdala jsem se úplně všeho kromě práce, a to ještě jen proto, že jsem jinou nenašla. Ale svého názoru a toho, že jsem si vždycky dělala to, co jsem sama chtěla, se nevzdám, to se zase radši odstěhuju.

Už nejsem šťastná jako dřív a je to hrozný zjištění. Skoro se bojím říct svůj názor. Našla jsem v něm mix všech svých bývalých partnerů, který jsem z nějakýho důvodu vždycky nakonec opustila.