Ilustrační foto

Po dlouhé době zase píšu docela mi to chybělo. Ale alpoň jsem se poctivě učila:))...Konečně jsem šla navštívit do nemocnice mojí kamarádku, ale přetvařovat se a dělat jako že nic nevím mi moc nešlo. Většinu návštěvy jsem obě mlčeli a já si v duchu stalé vyčítala, že jsem jí víc se nesnažila pomoc. ...nedokážu to pochopit a asi nebudu dlouho. Kvůli klukovi udělat tuhle blbost...?! já nikdy nelítala v zamilovanosti až takhle....vždycky mi po čase ovládnul zdravej rozum a pochopila  jsem, že pan dokonalý není žádnej pan dokonalý. Upřímě život mě nikdy v tohle směru moc nepřál a  proto měla bych jí chápat...ale nikdy bych kvůli tomu neuděla žádnou blbost. Vždycky jsem se zamilovala nesprávně. jj láska ... od 3 třídy do devítky jsem měla rada jen jednoho kluka, jenže to nevyšlo on byl starší odjel studovat a jí už ho neviděla jsem ho několik let, vyrovnala jsem se s tím. Byl to tenkrát ten nejhezčí kluk ze školy i od nás. Ale už je to docela dávno. Pak jsem nastoupila na střední a potkala nikoho jinýho, ale i to nevyšlo po čase jsem zjistila, že by to nemělo budoucnost. On byl jedinej kluk ve třídě a všechny ty holky ho obletovali.  Co jsem čekala ? Že mu bude stačit jedna jediná? Pak odešel ze školy a rána se zacelila. U přímě vrátila jsem zpět ke své staré lásce. Čirou náhodou jsme ho nikde potkala a plamínek zase vzplanul. Dlouho však nevydržel chodila za ní  o několik let starší slečna a v tu chvíli se mi zbořil svět. Po čase jsem díky Kubovi z toho dostala on byl moje zlatíčko, byl vždycky při mně když mi bylo nejhůř, byl to nejlepší přítel jakýho jsem mohla mít. Do chvíle než se začal náš vztah měnit z přátelství na lásku. Jenže to za nás vyřešila Šárka. Jj kamarádka aspoň se tak vždycky tvářila, jenže znala jsem jí už dost dlouho. Věděla jsem jak střídá kluky. A bylo mi zní později dost špatně. Z toho její chovaní. Začla dolejzat za Kubou a říkat jak ho má ráda, úplně se na něj lepila. Do slova a do písmene. Tehdy jsem si myslela jaká je fajn kamarádka a neznala tu druhou tvář. Po čase spolu začli chodit a až tehdy jsem pochopila, že vlastně mám ráda. Bylo pozdě a já nechtěla bejt ta špatná a radši se vyhýbala akcim kdy bych je viděla spolu. Po čase se rozešli. Uteklo hodně vody oba jsem se změnili….  Ale vždycky jsem se  vypořádala s osudem a přežila to ... jenže ne každý je takový...