Ne, tohle není reklama, tohle je strašení. Proč?

Taťulda kdysi pronesl slavnou větu:

"Ty jsi nebezpečná, když čekáš dítě!"

Proč ji pronesl? Protože nikdo na mamce nepoznal, že je těhotná. Musela se s tím vytasit sama. Ona nebo doktor. :-)

No a já tím teď straším mého miláčka. Abych vám to vysvětlila: Moje tělo má vždy tendenci krvácet. Buď často "bio" anebo z přehřátí - nosem. No a bio se nekonalo. Než se dostanete k logickým myšlenkám, ano, mám prášky. Ale ty nejsou stoprocentní.

Takže když jsem ho skoro po týdnu měla zase doma, svěřila jsem mu ono tajemství. Probíhalo to takhle:

1) Nastalo ticho

2) Zděšeně na mě kouknul

3) "Mamko?!"

4) Velká salva smíchu

Oba víme, že mimí nebude, ale i tak je sranda se navzájem strašit. Škoda, že občas prohlásí, že půjde do hospody a pořádně se ožere. Když navrhnu, že půjdu s ním, vůbec mě tam nechce.

"To víš, že jo! Ty mě zlobíš a já ti ještě za to budu kupovat pivo!"

"Nóóó!" :-D

Jinak další hezká věc je, že 29. ledna jsme spolu už rok "ve společné domácnosti na zkoušku"!

Na to, jak jsem byla na nervy, to je dobrý. Jenom kdyby člověk věděl co má pořád vařit. :-)

Neříkám, že jsem si někdy nezabrečela, to bych lhala. Člověk se z minulosti dozvídá věci, které ani nechce vědět. Ale na druhou stranu to pak od ostatních bolestí natolik otupí, že už to ani nevnímám.

Jsem šťastná, že jsem s ním. Pár věcí si stále ujasňujeme, neztrácí se mnou trpělivost, smějeme se nevydařeným pokusům, víc si vážíme jeden druhého a zjišťujeme, že jsme jiní, než ti okolo nás. My jsme si prostě "sedli". Aneb, jak říká moje mamka:

"Šmarjá, vy jste se hledali, až jste se našli!"